Fond Katar Investment Authority je v závěrečné fází koupě londýnské pobočky švýcarské nadnárodní společnosti poskytující finanční služby Credit Suisse. Cena této pobočky se odhaduje na 330 milionů liber. Informovala o tom agentura Reuters.
Archiv rubriky: EU
Zemřel bývalý italský prezident Scalfaro
Oscar Luigi Scalfaro, bývalý italský prezident, který pomáhal navrhnout první poválečnou ústavu a byl zakládajícím členem bývalých křesťanských demokratů, zemřel v neděli v Říme ve věku 93 let. Italský prezident Giorgio Napolitano složil svému předchůdci hold a označil jej za „protagonistu demokratického politického života.“ Příčina úmrtí nebyla oznámená.
Janez Jansa zvolen slovinským premiérem
Dva měsíce po předčasných volbách zvolil slovinský parlament vůdce Slovinské demokratické strany, jímž je Janez Jansa, ke sestavení vládního kabinetu. Je to již po druhé, co má k tomuto kroku politik mandát a může se tak stát premiérem země. Strany podporující kandidáta již podepsaly koaliční smlouvu a očekává se brzké sestavení vlády. O té bude diskutovat slovinský parlament začátkem února. Parlament dříve nepotvrdil do funkce vítěze voleb, Zorana Jankovice. Hlavními cíli nového premiéra bude stabilizace a snížení státních výdajů, urychlení ekonomického růstu a vytvoření nových pracovních míst.
Turecko se nepřipojí k sankcím EU proti Íránu
Uvedl to turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu na zasedání ministrů zahraničních věcí členských zemí Rady Perského zálivu v Istanbulu. „Turecko s těmito sankcemi nesouhlasí.“ Znova tak uvedl, že Turecko bude dodržovat pouze sankce uvalené OSN.
Řecko se v zásadě dohodlo se soukromým sektorem o 60% odpisu dluhu
Oznámili to zástupci obou stran po víkendových jednáních o odpisu části řeckého dluhu. Dohoda o odpisu asi 60% dluhu by mohla být s konečnou platností dojednána příští týden. Výsledek jednání je klíčový pro nadcházející sumit Evropské unie (EU) a pro Řecko, kterému tak bude poskytnutá další tranše z 1. záchranného balíčku. Dohoda o seškrtání části dluhu je zároveň podmínkou pro získání 2. záchranného balíčku od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF), bez kterého by se Řecko dostalo do platební neschopnosti. Úroková sazba nových dluhopisů by se měla pohybovat mírně pod 4%.
Embargo EU na íránskou ropu by mohlo navýšit cenu za barel až na 150 dolarů
Pohrozil tím šéf Íránské státní ropné společnosti Ahmad Qalehbani. „Vypadá to, že budeme svědky zvyšování cen ropy v rozsahu od 120 do asi 150 dolarů za barel.“ Páteční cena za barel se pohybovala kolem 112 dolarů. Íránský parlament bude příští týden hlasovat o tom, zda-li zastavit dodávky ropy do Evropy. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve čtvrtek varoval, že embargo na íránskou ropu může vytlačit ceny ropy až o 20-30% na 140 dolarů za barel, pokud nebudou nalezeny alternativní dodávky z rozvojových zemí. Informovala o tom agentura RIA Novosti.
Další protesty proti smlouvě ACTA – připojili se Češi a Slováci
Mezinárodní smlouva ACTA, bránící internetovému pirátství je důvodem protestů a hackerských útoků na vládní stránky řady zemí Evropské unie, které tuto smlouvu ve čtvrtek podepsaly. Češi a Slováci protestovali na největších náměstích řady měst, větší demonstrace je pak plánována na příští čtvrtek na Malostranském náměstí. V sobotu proběhl hackerský útok na slovenské vládní stránky.
Slovensko: „Protesty způsobené korupční kauzou Gorila pokračují“
Asi dva tisíce nespokojených občanů vyšly již v pátek do ulic, aby protestovaly kvůli korupční kauze Gorila. Stejnojmenný spis se objevil před Vánocemi 2011 na internetu a upozorňoval na možnost, že finanční skupina Penta uplácela slovenské politiky a státní úředníky. Nyní kauzu vyšetřuje slovenská policie. Demonstranti požadují odstoupení klíčových aktérů kauzy z politických funkcí. Další protesty plánují organizátoři v řadě slovenských měst již příští týden.
Německá kancléřka nejspíše podpoří prezidentskou kandidaturu Nicolase Sarkozyho
Informoval o tom polský deník Rzeczpospolita s odvoláním na generálního tajemníka politické strany kancléřky Angely Merkel CDU, Hermanna Groehe. Ten uvedl, že kancléřka zvažuje účast na předvolebních kampaních dosavadního francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v nadcházejících dubnových volbách. Politická strana CDU má prý zájem na tom, aby volby nevyhrál socialistický kandidát Francois Hollande, neboť by to „Francii oslabilo“. Prezident Sarkozy svou kandidaturu ještě oficiálně nepotvrdil.
Litevský soud uznal svastiku historickým dědictvím země, její propagace není v zemi trestná
Dle soudu znak svastiky nesouvisí pouze s nacistickým Německem, ale navazuje také na historické dědictví Litvy, proto její propagace v zemi není trestná. S rozhodnutím je značně nespokojen například šéf litevského Institutu monitoringu lidských práv Henryk Mickiewicz. „Rozhodnutí soudu v podstatě povoluje zmilitarizované mládeží, aby v Den nezávislosti pochodovala s plakáty svastiky a hesly Litva pro Litevce“ upozornil.
Šéfka MMF: „Úsporná opatření musí být přizpůsobená ekonomice dané země.“
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Legarde v Davosu varovala, že nevhodná úsporná opatření můžou zbytečně ohrozit růst ekonomik evropských zemí a měly by proto být přizpůsobeny dané ekonomice státu a ne zaváděný celoplošně. „Některé státy musí jít plnou parou vpřed, aby dosáhly fiskální konsolidace, jiné mají prostor a měly by prozkoumat možnosti jak nejlépe pomoci samy sobě.“ uvedla šéfka fondu.
Německo chce kontrolu řeckého rozpočtu, Řecko razantně odmítá
Řečtí představitelé reagovali ostrou kritikou na německý návrh na vytvoření funkce komisaře pro rozpočty EU, který by měl možnost kontrolovat řecké daně a výdaje. Funkcionář by měl právo veta v rozhodování o řeckých rozpočtových opatřeních, pokud by nebyly v souladu s cíli stanovenými mezinárodními věřiteli. Řecká vláda uvedla, že musí nutně setrvat v rozhodování o svém rozpočtu. Německo a další státy eurozóny pravděpodobně ztrácejí trpělivost se způsobem, jakým vláda řeší odpis části dluhu se soukromým sektorem, který po dvou týdnech jednání nebyl dohodnut. Podobné návrhy by měly být diskutovány na sumitu EU v pondělí.
Afghánský prezident na návštěvě Velké Británie
Prezident Hamid Karzai projednává s britským premiérem Davidem Cameronem plánované stažení britských bojových jednotek z Afghánistánu v roce 2014. Toto jednání následuje poté, co Francie oznámila výrazné urychlení postupu stahování svých vojáků. Při těchto rozhovorech by navíc mělo dojít k podpisu dohody o založení britské vojenské akademie v Afghánistánu a mnoha dalších smluv definujících vzájemnou spolupráci obou států po plánovaném stažení britských vojáků ze země.
Evropská unie vyjádřila obavu týkající se stále vyššího počtu vykonávaných trestů smrti v Iráku
Podle vrchní představitelky EU Catherine Ashton tím jde irácká vláda proti světovému trendu snažícímu se tento druh trestu spíše vymýtit. Catherine Ashton ve svém prohlášení zároveň uvedla, že by irácká vláda měla zavést nové moratorium o používání trestu smrti s ohledem na jeho budoucí zrušení. EU dále vyzvala iráckou vládu, aby využívala nejvyššího trestu pouze v případě nejzávažnějších trestných činů, které byly jednoznačně prokázány. Trest smrti by dále neměl být používán v případech, kdy byli obvinění odsouzeni na základě přiznání, které často může být vynucené. Obviněným v Iráku by mělo také být zaručeno jasné právo na odvolání se.
Argentinský senát odsoudil výrok britského premiéra Camerona ohledně Falkland
Výrok britského premiéra Camerona odsoudila nejen prezidentka Argentiny Cristina Fernández, ale i argentinský senát. Senátoři řekli, že chtějí jen pokojné vyřešení situace problematické oblasti. Buenos Aires obvinilo Spojené království z porušení rezoluce OSN, která zakazuje jednostranný vývoj ve sporných vodách. Tu Spojené království údajně porušilo tím, že začalo s navrtáváním mořského dna u ostrovů za účelem nálezu ropy. Senátoři oznámili, že žádají Spojené království, aby začalo tuto rezoluci akceptovat. Problém Falkland se ve čtvrtek řešil i v britské poslanecké sněmovně. Tam předseda obranného výboru James Arbuthnot oznámil, že se Spojené království Falkland nevzdá a dodal, že ,, i kdyby Argentina znovu získala Falklandy, Spojené království by si je vzalo zpět.
Davos 2012: „S ekonomickým růstem se musíme rozloučit“
Zatímco jordánský ministr pro plánování a mezinárodní spolupráci Jaffar Hassan je zastáncem myšlenky, že kapitalismus je efektivní a dynamický model, u něhož je třeba řešit „tu špatnou část“, český ekonom Tomáš Sedláček se domnívá, že doba kapitalismu, tak jak ho známe, je pryč. „Musíme se rozloučit s ekonomickým růstem. Ekonomický růst znamená jen to, že chceme být stále více bohatší, ale my už to nepotřebujeme. Evropa již svůj růst zažila a nic dobrého s tím neudělala,“ řekl Sedláček. Lídr britských labouristů Ed Miliband pak zdůrazňuje, že je třeba uvědomit si a nastavit limity reálného trhu.
V Davosu se diskutovalo o probíhajících náboženských tenzích v Evropě
Jak zdůraznil účastník diskusního panelu Shadi Hamid, ředitel výzkumu Brookings Doha Center (BDC) v Kataru, „Neexistuje jednoduchý recept na řešení problematiky začleňování muslimů v Evropě. Takovou záležitost nelze vyřešit přes noc. Nemůžeme říci, že je všechno v pořádku, musíme o problémech a rozdílných pohledech obou kultur hovořit. Nevěříme stejným věcem. Podle názoru Shadi Hamida existuje problém mezi částí muslimů žijících v Evropě a nemuslimy – “ To je fakt a je zde tenze. Musíme si sednout a vyřešit tyto tenze v rámci základních práv a svobod muslimské minority. Jestliže muslimská žena chce mít zahalenou tvář, tak právní řád musí toto její základní právo ochránit,“ uvádí.
Německo odmítlo další navyšování prostředků v záchranných fondech eurozóny
Toto oznámení přišlo po schůzi ministrů zahraničí EU v Bruselu od šéfa německé diplomacie, jímž je Guido Westerwelle. Německo žádá, aby státy EU sužované krizí prosazovaly potřebné reformy. Ministr také odmítl nařčení, že by jeho země nebyla se zbytkem EU dostatečně solidární. Dle jeho slov poskytla jeho země již více jak 200 miliard eur.
Česká republika se chce účastnit sumitů zemí eurozóny
Česká republika se již dříve zavázala k tomu, že v budoucnu příjme jednotnou měnu a jako taková se chce podílet na jednáních 17 států eurozóny. Dnes o tomto záměru informoval ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž uvedl, že tento postoj bude prosazován na pondělním summitu EU. V rámci tohoto setkání se bude hovořit o finálních úpravách paktu fiskální zodpovědnosti. Stejný postoj již zaujalo Polsko. Nečlenským státům zóny jednotné měny jde především o sledování vývoje situace.
Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení 5 zemím eurozóny
Hodnocení dnes bylo sníženo Itálii, Španělsku, Belgii, Slovinsku a Kypru. Na tento krok agentura upozorňovala již dříve. Země také získaly negativní výhled, což znamená možnost dalšího snížení hodnocení úvěrové spolehlivosti do dvou let. Předpokládaná změna hodnocení Irska prozatím nenastala. Agentura odůvodnila svůj krok zřetelným zhoršením ekonomického výhledu Evropy, který by mohl vést ke zranitelnosti těchto ekonomik finančními otřesy.
Šéf Evropské komise: „Musíme zabránit platební neschopnosti Řecka za každou cenu.“
Šéf výkonného orgánu EU José Manuel Barosso v pátek uvedl, že eurozóna musí udělat vše pro to, aby se zabránilo řecké platební neschopnosti. „Pokud naší řečtí přátele přispějí svým dílem, musíme jejich snahy podpořit.“ Pan Barosso také uvedl, že by vyhlášení platební neschopnosti bylo signálem „velkých problémů“ nejen pro Řecko, ale i pro eurozónu jako celek. Funkcionář hovořil po jednání s belgickým premiérem Elio Di Rupo před nadcházejícím pondělním sumitem lídrů Evropské unie v Bruselu, do kterého by mohla být zajištěná dohoda o seškrtání části řeckého dluhu mezi řeckou vládou a soukromým sektorem. Pan Barosso uvedl, že zpětná vazba od mise Evropské komise (EK), Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Aténách zavdala důvod k optimismu, že řešení bude brzy nalezeno.
Evropská komise: „Bulharsko selhává v zavedení evropských směrnic o železniční dopravě“
Evropská komise (EK) uvedla, že upozorní Evropský soudní dvůr na selhání Bulharska v zajištění řádného provedení legislativy „prvního železničního balíčku“.
Nesrovnalosti se týkají provádění ustanovení o poplatcích, které železniční podniky musí zaplatit za přístup k infrastruktuře, uvedla ve čtvrtečním prohlášení EK.
Hlavním cílem všech tří směrnic prvního železničního balíčku je vytvořit základ pro otevření trhu a hospodářské soutěže v oblasti železniční dopravy.
Prezident Bulharska jednal s prezidentem EU o vstupu do schengenského prostoru
Prezident Evropské unie Herman Van Rompuy a bulharský prezident Rosen Plevneliev slíbili pokusit zvrátit negativní postoj nizozemské vlády vůči vstupu Bulharska do schengenského prostoru. Funkcionáři se setkali ve čtvrtek během první zahraniční návštěvy prezidenta od nástupu do úřadu. Prezident EU uvedl, že je potěšen pokrokem Bulharska ve snaze přistoupit do schengenského prostoru a zdůraznil, že evropské instituce podporují bulharskou a rumunskou snahu o získaní členství v tomto prostoru.