Deset příslušníků KFOR bylo při střetu zraněno. Jednotky zahájily akci na odstranění barikád blokujících hraniční přechody mezi Kosovem a Srbskem. Důvodem k zahájení bylo vypršení ultimáta daného Srbům k odstranění zátarasů z hraničních komunikací. Vojáci KFOR použili k rozehnání Srbů blokujících odstranění barikád slzný plyn.
Archiv rubriky: Srbsko
Srbové stále blokují přechody na kosovské hranici
Ačkoliv ultimátum dané organizací NATO, potažmo velením jednotek KFOR, již uplynulo, kosovští Srbové stále blokují hraniční přechody vedoucí do země. Srbský prezident Boris Tadić sice řekl, že je nutné umožnit průjezd vozidlům KFOR, ale zároveň vyjádřil plnou podporu kosovským Srbům bojujícím za svoje zájmy, které by ovšem měli hájit mírovou cestou.
Srbská opozice navrhuje ukončení jednání s NATO a EU
Opoziční Srbská radikální strana (SRS) navrhla v parlamentu okamžité ukončení jednání se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií. Její předseda Aleksandar Martinović na tiskové konferenci uvedl, že očekává podporu všech politických stran, které neuznávají nezávislost Kosova a dodal, že by tento návrh neměl být předmětem „politického handlu“.
Srbské úřady evidují po oficiálním sčítání lidu 7,4 milionu obyvatel
Naprosto přesný výsledek bude zveřejněn až po úplném sečtení všech regionálních statistik, žádná výrazná odchylka v počtu se však neočekává.
NATO oddálilo datum odstranění zátarasů na silnicích ze Srbska do Kosova
Podle mluvčího jednotek KFOR fungujících v zemi jako mírové sbory pod vedením NATO byl původní termín odstranění silničních bloků posunut o den na žádost Srbska, které si stěžovalo na nedostatek času pro splnění úkolu. Zátarasy byly na komunikace vedoucí do Kosova umístěny před měsícem jako forma srbského protestu proti předání hraničního přechodu z rukou jednotek NATO a EU kosovským celníkům. Veškeré bloky musí být odstraněny do 18. října.
Srbsko by se mohlo stát pravděpodobně další kandidátskou zemí pro vstup do EU
Srbsko dnes totiž dostalo doporučení Evropské komise. Oficiálně by se mohlo stát kandidátem již 5. prosince, kdy proběhne schůze ministrů zahraničí v Bruselu. Aby byla kandidatura úspěšná, je nutné podle eurokomisaře Štefana Füleho, aby nadále Bělehrad jednal s Kosovem a plnit dohodnuté podmínky.
Rusko varuje Srbsko: „pro vstup do NATO budete muset uznat Kosovo“
Ruský velvyslanec při NATO, Dmitrij Rogozin Olegovich, vyjádřil obavy Ruska z ústupků, které by Srbsko mohlo podstoupit, aby se stalo členem NATO. „Chci zdůraznit, že ke vstupu do NATO Bělehrad musí uznat nezávislost Kosova. Jedno bez druhého není možné. Moskva se obává, že právě kvůli vstupu do NATO by Srbsko změnilo postoj ke Kosovu, což by bylo nepříjemné, nepochopitelné a nesprávné,“ řekl velvyslanec Ruska.
Srbsko vyhlásilo „neúprosný boj“ proti narkomafii
Srbský ministr vnitra Ivica Dačić vyhlásil “ neúprosný boj proti drogovým mafiím, neboť jsou již ohroženy i děti běžných občanů. Podnětem k tomuto kroku byl incident u města Tutin, kde došlo k zatčení 18 lidí, kteří dokonce kladli policii tvrdý odpor.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy se vyjádřilo k situaci na Balkáně
Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE) přijalo usnesení k politické situaci na Balkáně. PACE vyzvalo země Balkánského poloostrova, aby usilovaly o usmíření a posílení dialogu. Podle srbské delegace v PACE, kterou vede Dragoljub Mićunović, velký počet poslanců PACE vyjádřil podporu Srbsku a jeho úsilí v mírovém řešení otázky Kosova. Také došlo k vyjádření podpory navrhované mezinárodní konference o Kosovu, která se bude konat pod záštitou OSN za účasti EU a která by měla nabídnout řešení statutu Kosova přijatelná pro všechny strany, pokud jdeo statusu Kosova a dalších souvisejících otázek. Usnesení PACE se ovšem týká i otázek Albánie a Bosny a Hercegoviny.
Francie: „Srbsko se nesmí stát členem EU, pokud se nesmíří se svými sousedy“
Francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti při své návštěvě Srbska a Chorvatska řekl, že Srbsko má své místo v Evropě, ale pouze pokud dovede své zahraniční vztahy ke smíření se sousedními státy, pokud ne, Franice nikdy nebude podporovat jeho vstup do EU. Dále francouzský ministr Leonetti prohlásil, že Chorvatsko má evropskou perspektivu, neboť se mu podařilo dosáhnout značného pokroku.
Makedonie se obává o bezpečnost regionu kvůli Kosovu, nabízí pomocnou ruku
Makedonský prezident Djordje Ivanov prohlásil, že dialog mezi Srbskem a Kosovem musí nutně pokračovat, přičemž jeho země je prý připravena podat pomocnou ruku při hledání řešení. Makedonský prezident si dle svých slov uvědomuje, že současný vývoj v Kosovu je další překážkou, ovšem zdůraznil, že jeho země doufá v maximální respektování práv občanů všech zemích v regionu a stejně tak že podporuje práva občanů na sebeurčení. Makedonie a Srbsko nemají žádné spory v otázkách zahraniční politiky a jediným bodem neshody je otázka Kosova, u které ale makedonský prezident věří, že nenaruší společnou cestu obou zemí k úspěšné evropské integraci.
Ministerstvo zahraničí USA se vyjádřilo k situaci na Balkáně
Mluvčí ministerstva zahraničí Spojených států, Victoria Nuland, vyjádřila na tiskové konferenci postoj USA k uzavření srbsko-kosovského obchodu, zablokovaných hranic a bezvládí v Bosně a Hercegovině. Spojené státy hodlají pomoci při řešení obchodního problému, který vznikl, když Kosovo zakázalo import srbského zboží a těžce zdanilo zboží z Bosny a Hercegoviny. Kosovská vláda ospravedlňovala svůj krok snahou dát prostor pro vytvoření vlastní ekonomiky. Americká vláda je také znepokojena pokračujícím problémem na kosovských hranicích, kde Srbové blokují hraniční přechody, a považuje za nutné, aby KFOR v případě potřeby adekvátně reagovalo na jakékoliv narušení současné, alespoň částečně stabilizované situace. USA jsou také dle ministerstva zahraničí zklamány tím, že se v Bosně stále nepodařilo sestavit novou vládu.
Srbsko kritizuje chorvatský návrh nového zákona o tom, že veškerá obvinění ze Srbska vztahující se k 90. létům jsou neplatná“
Srbský státní tajemník Slobodan Homen v reakci na návrh nového chorvatského zákona označil novou normu za zcela absurdní. Nový chorvatský zákon by totiž označoval veškerá obvinění vznešená v Srbsku, která by se týkala 90. let, za neplatná. Chorvatský zákon také předpokládá zrušení platnosti veškerých právních aktů Jugoslávské národní armády a socialistické Jugoslávie. Srbský státní tajemník prohlásil: „Je velmi neobvyklé, aby byl přijat zákon, který ohrožuje možnost a právo státních zástupců a soudů jednat ve jménu spravedlnosti. A možná je slovo „neobvyklé“ mírné slovo, protože si nemyslím, že by se něco podobného kdy stalo v moderní éře Evropy.“ Podle tajemníka Homena je zákon problematický i z hlediska lidských práv a regionálních vztahů. Stejně tak Srbsko poukazuje na vzájemnou dohodu s Chorvatskem o vydávání občanů obviněných z organizovaného zločinu, kterou v minulosti iniciovalo právě Chorvatsko. Pokud by chorvatský zákon vešel v platnost, bylo by to podle Srbů v rozporu i s touto dohodou. Chorvatský prezident Ivo Josipovic již prohlásil, že návrh tohoto zákona je velmi špatným nápadem, přičemž se domnívá, že jedinou cestou je dohoda Chorvatska se Srbskem o tom, že nikdo, kdo se dopustil jakéhokoli trestného činu, by neměl uniknout spravedlnosti.
Srbsko podle Maďarů ve Vojvodině musí změnit restituční zákon, chce-li do EU
Šéf Aliance Maďarů ve Vojvodině (SVM), Pastor Ištvana, tvrdí, že Srbsko nemůže získat statut kandidátské země EU, dokud nezmění svůj dosavadní restituční zákon. Pastor Ištvana se opírá o Maďarsko, které říká, že Srbsko nepodpoří, dokud budou maďarské menšině upírána její majetková práva. SVM již dříve oznámila, že se chystá některé části srbského restitučního zákona předložit k přezkoumání Ústavnímu soudu Republiky Srbsko. Podle SVM zákon počítá s institutem kolektivní zodpovědnosti, čímž dle představitelů srbských Maďarů ignoruje principy osobní odpovědnosti, porušuje několik nařízení ústavy a je v rozporu se základními hodnotami EU.
V Srbsku se formuje nová národnostní skupina, Demokratická strana Srbska se hrozí dalšího dělení
Mluvčí provinční rady Demokratické strany Srbska (DSS), Milinko Jovanov, varoval před snahou vytvořit v oblasti Vojvodiny nový národ. Varuje před „formování nového národa v oblasti Vojvodina“. Podle jeho slov může činnost Výkonné rady Vojvodiny v čele s Bojanem Pajtićem a Ligy sociálních demokratů Vojvodiny (LSV), které šéfuje Nenad Čanak, vést k pokusu o další rozdělení Srbska. Podle slov mluvčího DSS nepřipadají v úvahu argumenty, že se jedná pouze o regionální identitu, a je třeba dění v regionu přezkoumat a případně zastavit. Po druhé světové válce v rámci federalizované Jugoslávie vznikla autonomní oblast Vojvodina, která náleží k Srbsku. Těsně po válce vypukly ohledně Vojvodiny spory, zda-li má být území přičleněno k Srbsku, či fungovat jako zcela nezávislá republika v rámci Jugoslávie. Ovšem poválečnými změnami obyvatelstva došlo k dominanci Srbů, odstranění Němců, a úbytku především Maďarů, kteří zůstali v úzkém pruhu táhnoucím se od severních hranic s Maďarskem.
Slovinský poslanec Evropského parlamentu: „Srbsko může získat statut kandidátské země EU již v říjnu“
Slovinský poslanec Evropského parlamentu (EP) a bývalý slovinský ministr obrany Jelko Kacin prohlásil, že Evropská komise navrhne pro Srbsko udělení statutu kandidátské země EU již v říjnu. Zároveň ale poslanec Kacin dodal, že nevěří v podporu všech členských států EU, které musí statut individuálně podpořit. Podle něj to může být způsobeno především posledními událostmi v Kosovu a přerušením rozhovorů Bělehrad – Priština. Stejně tak se domnívá, že Srbsko nepodpoří země, které mají své vojáky na hraničních přechodech mezi Kosovem a Srbskem, a je přesvědčen o tom, že jedinou cestou k úspěchu je obnovení dialogu s Kosovem.
MMF: „Srbsko je připraveno vypořádat se s ekonomickou krizí“
Ředitel mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) Albert Jaeger prohlásil, že Srbsko je poměrně dobře připraveno vypořádat se s potenciální novou ekonomickou krizí. Dle jeho slov je deficit země výrazně nižší než v roce 2008, kdy činil více než 20% HDP. Dále ředitel srbské mise MMF podotkl, že směnný kurs srbské měny je stabilní a země má devizové a fiskální rezervy, které činí 1 miliardu amerických dolarů. Podle názoru MMF je Srbsko v současnosti dobře kapitalizované a má vysoce solventní bankovní systém, což znamená, že se prý není třeba znepokojovat.
Srbsko zakázalo Pride Parade kvůli bezpečnostním obavám
Srbské úřady zakázaly v Bělehradě průvod za homosexuální práva kvůli obavám z opakování násilí, k němuž došlo při posledním ročníku, kdy bylo zraněno více než 100 policistů a zatčeny desítky radikálů. Srbský ministr vnitra Ivica Dacic prohlásil, že zákaz byl vydán v souladu se zákonem o veřejných shromážděních, který povoluje zákaz v případě narušení veřejné dopravy,ohrožení veřejného zdraví nebo bezpečnosti osob a majetku. Nejmenovaný vládní úředník řekl, že tajné služby zaznamenaly plány hooligans zaútočit na homosexuálních aktivisty, policii, média, úřady politických stran, zahraniční podniky i velvyslanectví. Proto srbská Národní bezpečnostní rada, v jejímž čele stojí prezident Boris Tadić nařídila policii, aby akci zrušila, neboť existuje riziko „velmi vážného ohrožení bezpečnosti“.
O situaci v Kosovu jedná Rada bezpečnosti i Srbský parlament
Na sporných hraničních přechodech, kde došlo k útokům Srbů na stanoviště kosovské policie, dohlíží na pořádek jednotky KFOR, které zde vyhlásily vojenskou zónu. Podle Srbů chtějí obyvatelé Kosova vyprovokovat Srbsko k ukončení mezinárodního dialogu. Srbský premiér Mirko Cvetkovič prohlásil, že Srbsko nezávislé Kosovo nikdy neuzná. Kosovský premiér Hašim Thači v reakci řekl, že nehodlá polevit ve snaze získat kontrolu nad celým územím kosovského státu.
Roste napětí v Kosovu – byl vydán zákaz dovozu ze Srbska a uvalena daň na zboží z Bosny a Hercegoviny
Zatím, co se kosovská vláda rozhodla uvalit zákaz na dovoz veškerého zboží ze Srbska, vypukly nepokoje na severu při hranicích se Srbskem, které jsou obydleny převážně srbskou menšinou (60 000 Srbů), která považuje Kosovo nadále za část Srbska. Do míst již byly vyslány speciální policejní zásahové jednotky, ovšem Srbové nadále kontrolují silnice a některé hraniční přechody. Srbský státní tajemník pro Kosovo Oliver Ivanovič potvrdil přítomnost policie a také to, že je zablokována místními, dle jeho slov je konflikt za dveřmi. Kosovská vláda minulý týden uvalila nejen zákaz na srbské zboží, ale také 10% daň na veškeré zboží z Bosny. Kosovský vicepremiér Hajredin Kuci tvrdí, že jde o nezbytné opatření pro vytvoření jednotné ekonomiky, dále ujišťuje svět, že těžká policejní přítomnost na severu u hranic se Srbskem není namířena proti místním, ovšem je prý nutné zajistit hranice státu.
Srbská delegace navštívila Kosovo, byla napadena kameny
Během své oficiální návštěvy v kosovské Prištině byla srbské delegace vedená Borislavem Stefanovićem napadena příznivci kosovské krajně pravicové opoziční strany. Jedná se o první návštěvu srbských představitelů od jednostranného vyhlášení nezávislosti Kosova 17. února 2008, jež proběhla v rámci jednání zprostředkovávaných Evropskou unií.
Rumunsko počítá s účastí Ruska ve výstavbě ropovodu Constanţa-Terst
O možném zapojení Ruska do výstavby ropovodu informoval generální ředitel rumunské společnosti Oil Terminal Silvio Wagner. Šance na účast Ruska se podle něj zvýšily poté, co ruský ministr energetiky Sergej Šmatka oznámil o možném výstupu Ruska z projektu transbalkánského ropovodu Burgas-Alexandrupolis. Dohodu o výstavbě ropovodu Constanţa-Terst podepsaly Rumunsko, Chorvatsko a Srbsko v roce 2008, realizace projektu bude stát 3,5 miliardy dolarů. Ropovod má zajistit dodávky ropy z Kaspického a Černomořského regionu přes rumunský přístav Constanţa do Srbska, Chorvatska, Slovinska, Itálie, Rakouska a Německa.
Srbsko a Kosovo zahájily v Bruselu první přímý dialog
Zástupci Srbska a Kosova se dnes sešli poprvé od vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 k přímým rozhovorům, jež by měly vést ke zlepšení každodenního života v této bývalé srbské provincii. Tématem dvoudenních jednání v Bruselu jsou zejména praktické otázky, jako je svoboda pohybu, regionální spolupráce a právní řád. Politickým problémům, které vedly ke vzniku „zmrazeného konfliktu“, se strany chtějí naopak vyhnout. Zástupce Srbska Borko Stefanović a zástupkyně Kosova Edita Tahiriová ujistili, že jsou odhodláni posunout vztahy kupředu. E. Tahiriová ale upozornila, že nezávislost je pro Kosovo uzavřená otázka, a že nepřipustí její zpochybňování. Vysoká představitelka EU pro zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku Catherine Ashton v rozhovoru pro srbská a kosovská média řekla, že zahájení dialogu mezi Bělehradem a Prištinou posílí evropské perspektivy Srbska a Kosova.