Selhalo zasedání států PABSEC kvůli sporu o pojmenování Kosova

Selhalo 38. zasedání Valného shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC), které se konalo v hlavním městě Albánie, Tiraně. Důvodem byl požadavek Ruska a Srbska, aby byla provedena v programu zasedání textová změna, neboť v dokumentu se o kosovské delegaci hovořilo jako o „delegaci Republiky Kosovo“. Albánie odmítla označení odstranit. Je to tak poprvé v historii  PABSEC, kdy členské státy – Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina a Srbsko ruší zasedání bez výsledku.

V prosinci se v Haagu před Mezinárodním soudním dvorem sejdou Srbsko a Chorvatsko kvůli vzájemným obviněním z genocidy

Právní týmy Chorvatska a Srbska se v prosinci sejdou před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu, kde se mají určit další právní kroky ve sporu mezi oběma zeměmi, které se navzájem obviňují z genocidy proti svým občanům. Srbsko 4. listopadu předložilo nové důkazy proti Chorvatsku přičemž se očekává, že Chorvatsku bude uložena tří až šestiměsíční lhůta na předložení argumentů k novým srbským důkazům. Pokud se obě země do té doby nerozhodnou vypořádat své spory mimosoudně, hlavní přelíčení proběhne pravděpodobně na přelomu roku 2012 a 2013, píše Vecernji List. V prosinci 2011 by se Chorvatsko se Srbskem mělo dohodnout na svědcích a důkazech, které budou soudu předloženy k rozhodování. Srbská strana se podle dostupných informací hodlá zaměřit na evidenci 7000 srbských obětí chorvatského generála Ante Gotoviny, který byl nedávno v Haagu odsouzen za válečné zločiny. Chorvatsko obviňuje Srbsko z genocidy během války v letech 1991 a 1995 již od roku 2009. Ačkoliv se prezidenti obou zemí shodli na tom, že by se spor měl řešit mimo soud, je takový výsledek nepravděpodobný vzhledem k silně odlišným názorům.

Srbsko vede seznam v žádostech o azyl v Německu

Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že Srbsko nyní vede v počtu podaných žádostí o azyl. Pouze za měsíc říjen jich bylo 620, což znamená že posledních několik měsíců dochází k trvalému nárůstu. 137 žádostí v srpnu, 286 v září a nyní 620. Hned po Srbsku je Afghánistán, Irák, Pákistán, Írán, Sýrie, Rusko, Turecko a Kosovo. Za nárůstem srbských žádostí pravděpodobně stojí uvolnění vízových pravidel s EU.

USA odmítají dělení či jakoukoliv územní výměnu kosovského území

Náměstek americké ministryně zahraničí, Philip Gordon, prohlásil směrem k Srbsku, že musí po celém Kosovu existovat bezpodmínečná svoboda pohybu a že americká vláda od Srbska očekává plnou spolupráci s misemi KFOR a EULEX při odstraňování barikád na severu Kosova a stejně tak při odpovídající kontrole hranic. Dále slovy náměstka Gordona USA odmítly jakékoliv dělení Kosova či výměny území. Náměstek Gordon to prohlásil ve Sněmovně reprezentantů před výborem pro Evropu a Eurasii. Nejvíce se diskutovala situace v srbsko-kosovském problému a problematika Bosny a Hercegoviny. Rádio Hlas Ameriky v Srbsku mezitím odvysílalo, že je těžké představit si zemi, která má vstoupit do EU a zároveň při tom financovat samostatné nekontrolovatelné instituce v sousedním státě (Kosovu).

Velvyslanci Velké Británie a Nizozemí vyzývají urychleně k dialogu Bělehrad-Priština

Nizozemský velvyslanec v Kosovu, Robert Bosch, prohlásil, že situace na severu této země na hraničních přechodech Jarinje a Brnjak musí být vyřešena co nejrychleji a nejlépe cestou dialogu mezi Kosovem a Srbskem. Nizozemí jeho ústy dále podpořilo dialog pod vedením mediátora EU, kterým je Angličan Robert Cooper. Velvyslanec Velké Británie v Srbsku, Michael Davenport, pak prohlásil, že Britové si přejí, aby Srbsko získalo statut kandidátské země EU již 9. prosince, ovšem je nutné, aby Srbové pokračovali v dialogu s Kosovem. Podle slov britského velvyslance má Evropská komise jasno – Srbové musejí zapracovat na své regionální spolupráci a zahájit konstruktivní dialog s Prištinou, chtějí-li do EU.

Ministři zahraničí EU budou na začátku prosince jednat o situaci v severním Kosovu

Vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku, Catherine Ashton, nebude zatím předkládat žádnou zprávu o napětí v severním Kosovu a o dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, informují o tom srbská média s odvoláním na své zdroje v EU. Jednání o situaci v severním Kosovu by se mělo konat na zasedání Rady ministrů zahraničních věcí začátkem prosince. Přesto se očekává, že ministři zahraničních věcí EU, kteří se dnes sejdou v Bruselu, budou danou otázku řešit v podobě neoficiálních jednání – to odkazuje na rostoucí důležitost problémů v Kosovu, kandidatury Srbska do EU a určení data, kdy bude moci o vstupu do EU začít jednat Černá Hora.

Americký kongresman Engel: Srbsko nesmí do EU vstoupit dříve, než Kosovo

Americký kongresman, Eliot Engel, vyzval k nutnému obnovení práva a pořádku v severním Kosovu, kde Srbové tvoří barikády, a vyjádřil svůj nesouhlas s jejich jednáním. Zároveň demokratický kongresman Engel prohlásil, že pokud Priština nebude schopna kontrolovat situaci na severu, nikdy nedojde k uklidnění situace, přičemž zdůraznil, že kosovská „nezávislost pod dohledem“ musí skončit. V neposlední řadě se také americký politik vyjádřil k problematice EU a uvedl, že Srbsko by nikdy nemělo vstoupit do EU dříve, než Kosovo, neboť by pak v budoucnu blokovalo kosovský vstup. Podle jeho názoru by obě země měly vstupovat společně.

Srbská vláda nemá připravený ekonomický krizový plán

Srbsko si podle odborníků hodlá nadále půjčovat, aby udrželo dosavadní životní úroveň, pracovní místa a spotřebu obecně. Ovšem vzhledem k prohlubující se krizi v Evropě byla fiskální rada Srbska nucena snížit předpokládaný ekonomický růst srbské ekonomiky pro v roce 2012 ze 3 % na 1,5%. V Srbsku dodnes není zcela obnoven sektor zpracovatelského průmyslu a podle pesimistických předpovědí by se to mohlo projevit na srbské výrobě i exportu, což by způsobilo i zvýšení veřejného srbského dluhu. Srbská média proto nyní kritizují srbskou vládu za nepřipravenost a za to, že doposud nezačala práce na krizovém plánu v případě, že by se nevalné vyhlídky začaly plnit.

Al Jazeera spouští televizní kanál pro Balkán

Vedení nové televize bude umístěno v Sarajevu, v Bosně a Hercegovině, zatímco dojde k vytvoření i regionálních sídel v chorvatském Záhřebu, srbském Bělehradě a makedonské Skopji. Vysílání pokryje území Slovinska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska, Srbska, Kosova a Černé Hory. Dosavadní investice pro vybavení nové televize stály Al-Džazíru 10 milionů dolarů a vysílání má prozatím být v arabštině a angličtině.

Kosovo a Srbsko dosáhly první shody – budou prozatím společně s EULEX hlídat hranice

Priština a Bělehrad se dohodly na společné, integrované správě hraniční linie, informuje otom Pristina daily Koha, podle které se mají nyní na hlídání hranice podílet policisté z Kosova, mise EULEX i Srbska. Dohoda je údajně výsledkem mezinárodního jednání, které probíhá paralelně s pokusy o dialog mezi Kosove a Srbskem.

Kosovo vyzývá EU k většímu tlaku na Srbsko

Místopředsedkyně kosovské vlády, Edita Tahiri, prohlásila, že Kosovo již splnilo všechny požadavky a povinnosti, které vyplývají z problematiky, ovšem domnívá se, že problém stojí v dialogu se Srbskem, které odmítá udělat totéž. Podle názoru místopředsedkyně vlády Edity Tahiri by proto měla EU zvýšit tlak na Srbsko, aby bylo ve společném dialogu dosaženo konkrétních výsledků.

V Srbsku zasedne konference energetických gigantů o budoucnosti jihovýchodní Evropy

V pátek 11. 11. se v hlavním městě Srbska, Bělehradě, uskuteční konference o ropě a zemním plynu v jihovýchodní Evropě. Zástupci největších světových ropných společností a konsorcií zde představí své plány ohledně ropovodů a plynovodů a budou diskutovat nad rychlými změnami v ropném průmyslu s cílem podpořit investice v regionu s důrazem na kritické otázky energetické bezpečnosti a dodávek ropy a zemního plynu do Evropy. Konferenci pořádá Energy Stream CMG GmbH a TGI International Group.

Srbský prezident odmítl prohlášení a programový dokument vyzývající k otočení srbské politiky

Srbský prezident Boris Tadić oznámil, že nemůže podepsat a ani podpořit program Liberálně demokratické strany (LDP) a Srbského hnutí znovuzrození (SPO), který navazuje na prohlášení Srbsko do Evropy – Evropa do Srbska. Prezident Tadić by se podle svých slov podpisem vzdal národních zájmů, přičemž oznámil, že nesouhlasí s takovou politikou, která se vzdává legitimních státních a národních zájmů a odsoudil, že byl o podpis dokumentu požádán. Dokument se totiž kromě postoje Srbska k Evropě týká především problematiky Kosova.

Srbsko potřebuje obrat ve své politice, tvrdí opozice a nevládní organizace

Liberální demokratická strana (LDP), Srbské hnutí obnovy (SPO) a Sociálně demokratická unie (SDU) spolu s významnými veřejnými osobnostmi a nevládními organizacemi prohlásily, že Srbsko musí otočit svou politiku, která zemi neprospívá. V prohlášení pojmenovaném Srbsko do Evropy – Evropa do Srbska  LDP, SPO, SDU, Svaz svobodných a nezávislých odborových svazů a jiná civilní společenská hnutí ústy předsedy LDP, Čedomira Jovanoviće, zdůraznily, že Evropa je jediný přijatelné řešení pro zbloudilou srbskou společnost. Vůdce SPO, Vuk Draškovič, poté prohlásil, že Srbové byli posledních 20 let svědky té nejméně zodpovědné politiky v historii Srbska, která vede ke ztrátě Kosova a starých přátel a spojenců v západní Evropě.

Srbsko nevymění severní Kosovo za statut kandidáta do EU

Hlavní srbský vyjednavač Borislav Stefanovic oznámil, že Srbsko nepřistoupí na zrušení svých institucí v severní části Kosova výměnou za získání statutu kandidátské země EU. Podle jeho slov je to pro Srbsko nepřijatelné a na dotaz, jak by Srbsko reagovalo, kdyby tyto instituce byly rozpuštěny proti jeho vůli, odpověděl jednoznačně: „k tomu by mohlo dojít pouze za použití síly a násilí, což není udržitelné z hlediska dlouhodobého vývoje.

Velká Británie vyzývá Srbsko k závaznému dialogu s Kosovem

Šéf britského resortu pro Evropu David Lidington prohlásil, že pro Srbsko je dialog s Kosovem klíčovým pro budoucí vstup do EU. Na otázku, zda bude Srbsko pro vstup do EU uznat Kosovo, odmítl britský ministr pro Evropu přímo odpovědět, ale prohlásil, že Evropská komise požaduje vyjasněné vztahy se sousedními zeměmi. Dále ministr Lidington uvedl, že by se Srbsko mělo zavázat k dialogu s Kosovem a realizovat řadu předchozích dohod nejpozději do prosince 2011.

FBI bude vyšetřovat v Srbsku

Do hlavního města Srbska, Bělehradu, dorazili agenti FBI kteří se mají podílet na vyšetřování nedávného útoku na americkou ambasádu v Bosně a Hercegovině, která byla podle doposud zjištěných informací provedena srbskými muslimy. Američtí vyšetřovatelé již navštívili i převážně muslimské město Novi Pazar v jihozápadním Srbsku, ze kterého pochází útočník, Mevlid Jasarevic. Ten byl již v Bosně obviněn z terorismu a poslán do předběžné vazby.

V Srbsku bude největší úložiště jaderného odpadu v Evropě

Představitel státní společnosti Nuklearni Objekti Srbije, která spravuje veškerá jaderná zařízení v zemi, Radojica Pesic, oznámil, že ve Vinča nedaleko hlavního města Bělehrad bude vystavěno zatím největší evropské úložiště jaderného odpadu, které bude mít kapacitu na veškerý jaderný odpad ze Srbska na několik desetiletí. Zařízení bude mít kapacitu na 8 500 200 l a 100 přepravních kontejnerů. Konstrukce stavby začala již v roce 2007 a byla provedena jaderným ústavem Vinča a poté byla převzata veřejnou obchodní společností v roce 2009. Podle Srbska odpovídá úložiště všem mezinárodním standardům stanovených Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a začne fungovat v roce 2012.

Srbsko si platí za lobbing v Kongresu USA

V rámci svého diplomatického úsilí kvůli otázce samostatného Kosova a srbské integrace do EU se srbská vláda rozhodla financovat zastoupení svých zájmů v USA. Srbsko se spojuje s nejsilnějšími společnostmi ve Washingtonu, jako je Podesta Group, která má lobbovat za srbské zájmy. Jak se ukázalo, 1. října tohoto roku byla podepsána smlouva,, podle které Srbové měsíčně platí 100 000 dolarů, z toho  25 000 dolarů jde do rukou společnosti ‘Robert White’, která byla pro tento účel zřízena.

V Bosně byl proveden útok na americkou ambasádu, v Srbsku se zatýkají muslimové

V hlavním městě Bosny a Hercegoviny, Sarajevu, došlo k ostřelování americké ambasády osamělým střelcem. Útočník byl poté zraněn a zatčen, přičemž byl zraněn i jeden policista. V reakci na incident policie v Srbsku zahájila tři útoky na jihozápadě země ve městech Novi Pazar, Sjenica a Tutin proti extremistickému wahhábitskému islámskému hnutí, oznámil to srbský ministr vnitra Ivica Dacic.

 

NATO a EU stojí za akcí jednotek KFOR na severu Kosova

Představitelé obou organizací vyjádřili souhlas s postupem mírových jednotek KFOR při odstraňování barikád na hraničních přechodech mezi Srbskem a Kosovem. Podle jejich slov byla celá akce v souladu s mandátem celé mise a zajištění svobody a klidu je hlavním úkolem jednotek KFOR na tomto území.