Srbský místopředseda vlády a ministr vnitra Ivica Dacic prohlásil, že Srbsko nedosáhne žádného pokroku ve snaze získat kandidátský status EU, dokud neuzná nezávislost Kosova. Srbský ministr vnitra pak otevřeně prohlásil, že Srbsko by se již mělo vzdát „iluze o Kosovu jako součásti Srbska“, neboť to je podmínkou srbské budoucnosti v Evropě. Dále ale ministr Dacic vyjádřil srbské zklamání způsobené mezinárodním společenstvím, které v roce 2000 při tlaku na Slobodana Miloševiće, aby odstoupil a odvolal srbské síly, o samostatném Kosovu vůbec nemluvilo.
Archiv rubriky: Srbsko
Kosovo odmítá dále pokračovat v dialogu se Srbskem, dokud Srbsko nezačne aplikovat dosažené dohody
Dialog mezi Kosovem a Srbskem bude pokračovat, jakmile Srbsko prosadí dosažené dohody, uvedla to šéfka vyjednávacího týmu Kosova Edita Tahiri. Podle ní doposud nebyly odstraněny všechny srbské silniční zátarasy v severním Kosovu, což je základní podmínka pro naplnění dohod o vzájemných hranicích, stejně tak také stále Srbové nerozpustili své paralelní instituce fungující současně s těmi kosovskými. Podle Kosova i EU dala 5. prosince na radě ministrů jasně najevo, že Srbsko musí dané dohody začít prosazovat.
Srbsko se připravuje na hospodářskou krizi
Srbský prezident Boris Tadić po jednání s vládou, významnými společnostmi a bankovním sektorem prohlásil, že Srbsko je připraveno včas zareagovat na hospodářskou krizi. Srbský prezident řekl, že očekával v roce 2012 významný ekonomický růst, ale přiznal, že krize brzo dorazí i do Srbska a v roce 2012 se projeví její dopad. Přesto je prý Srbsko možností pro firmy, které krize v dražších státech Evropy pravděpodobně zničí, neboť trh práce je výrazně levnější. Srbský prezident závěrem přiznal, že nikdo není nyní schopen odhadnout, jak se v blízké budoucnosti zachová globální ekonomika a vyzval proto srbské firmy i odbory k odpovědnosti a konsenzu v zájmu správné hospodářské politiky.
Američtí republikáni vítají rozhodnutí EU o neudělení kandidátského statusu Srbsku
Republikánský poslanec amerického Kongresu Eliot Engel, který je členem Výboru sněmovny reprezentantů pro Evropu, se pochvalně vyjádřil ke krokům EU na Balkáně. Poslanec Engel přivítal přijetí Chorvatska za budoucí 28. stát EU a zároveň ocenil rozhodnutí Evropské rady, že Srbsko prozatím nedostane titul kandidáta EU. Podle něho jde o jasný signál Bělehradu, že nelze trpět obstrukce vůči Kosovu. Republikánský poslanec již dříve prohlásil, že by se Srbsko nemělo stát členem EU dříve, než Kosovo.
Srbsko neobdrželo status kandidáta EU
Evropská rada dnes ráno rozhodla o neudělení statusu kandidátské země EU Srbsku s tím, že status pravděpodobně získá až v březnu 2012. Důvodem je podle Evropské rady především očekávání dosažení výsledku jednání Srbska s Kosovem. Jednání o statusu pro Srbsko trvalo v kuse 10 hodin.
Srbský prezident varuje svou zemi – bez EU nám hrozí pád
Srbský prezident Boris Tadić varoval svou zemi, že zpoždění procesu integrace do EU představuje pro Srbsko velké riziko destabilizace. Srbský prezident dále upozornil, že bez EU se opět mohou vynořit otázky západo-balkánského nacionalismu, který by se v době krize mohl uchytit. Prezident Tadić dále pro Frankfurter Allgemeine Zeitung řekl, že Srbsko již splnilo a přesto výsledky nejsou uspokojivé, přičemž srbský prezident překvapivě podpořil EU a prohlásil, že tento fakt ukazuje, jak pevný a důležitý je hodnotový systém EU.
Kosovský premiér: „Srbsko de iure uznalo kosovské hranice“
Kosovský premiér Hashim Thaçi prohlásil, že dohoda mezi Kosovem a Srbskem o integrované správě hranic může být uzavřena pouze mezi dvěma nezávislými suverénními státy. Kosovský premiér dále řekl, že dohoda je důležitým krokem k vytvoření právního státu i na severu země a že se tak „de iure“ jedná o uznání hranic s Kosovem – „Integrovaná správa hranic dle evropského modelu zajišťuje rychlé a snadné procházení občanů a zboží, stejně jako umožní, aby příslušné orgány Kosova bojovaly proti organizovanému zločinu a zabraňovaly pašování a obchodu s lidmi, který v posledních 12 letech vzhledem k neutišenému stavu hranic vzkvétal,“ řekl premiér.
Šance Srbska na získání statutu kandidáta EU jsou nejisté
Podle některých diplomatů EU dohoda mezi Bělehradem a Prištinou o vzájemných hranicích Srbsku nepomůže dosáhnout statutu kandidáta ještě v roce 2011. Větší naději má podle skeptiků Srbsko až v březnu 2012. Tato informace přichází i přesto, že Srbové byli k dohodě o vzájemné správě hranic s Kosovem tlačeni především ve snaze získat statut. Naopak zastánci Srbska nyní hlasy dávající Srbsku šanci až příští rok kritizují, neboť je to špatným signálem pro Srbsko, které musí cítit smysl ve vedení konstruktivního dialogu.
Demokratická strana Srbska: „Srbsko by nemělo vstupovat do EU, která mu chce vyrvat Kosovo z rukou“
Šéf Demokratické strany Srbska (DSS) Vojislav Koštunica tvrdí, že by Srbsko mělo zapomenout na členství v EU a pokračovat ve vývoji jako nezávislá země. Podle slov Koštunici by Srbové měli dát přednost svým národním zájmům před „sekundováním zájmům Bruselu“. Dále hlava DSS zdůraznila, že cílem strany není izolace země, ale hospodářská a rozvojová spolupráce se členskými státy EU. Šéf DSS také prohlásil, že současná srbská vláda je ochotna obětovat Srbsko a jeho národní zájmy za získání statutu kandidáta EU, přičemž EU na Srbsko jen tlačí ve snaze vyrvat Srbsku Kosovo z náručí.
Srbsko a Kosovo se dohodly na vzájemné hraniční integritě
Dohody, kterou zprostředkovala EU, bylo dosaženo v 8. kole jednání zástupců Prištiny a Bělehradu. Samotná dohoda o společné kontrole hranic byla dosažena již dříve v listopadu, ovšem nyní byla uzavřena konečná dohoda o integrované správě hranic a především o právní působnosti – Kosovo i Srbsko se budou na šesti společných hraničních přechodech řídit vlastní jurisdikcí a obě země budou spravovat vlastní celnice. V praxi tedy hranice mezi Srbskem a Kosovem získají podobu evropského hraničního modelu založeného na bázi vzájemné spolupráce. Stejně tak Srbsko prakticky dle kritérií evropských právních předpisů uznalo kosovské hranice. Podle slov představitelů EU tak padl další blok, který bránil Srbsku v eventuálním členství v EU. Problematika na hranicích mezi oběma zeměmi si vyžádala i desítky zraněných vojáků mírové mise, kteří se snažili odstranit z hraničních přechodů betonové zátarasy.
Rakousko řeší Kosovo a varuje Srby
Rakousko požádalo Srbsko, aby převzalo odpovědnost za kosovské Srby, kteří se střetli s jednotkami KFOR na severu Kosova. Rakouská vláda významně odsoudila poslední incident a zdůraznila, že potenciální budoucnost Srbska v EU závisí na jeho současných krocích v této ožehavé kauze a dialogu s Kosovem. Rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger pak prohlásil, že Rakušané se při včerejším jednání hlav evropské diplomacie soustředili na otázku Kosova, která se významně řešila.
Představitelé Makedonie a Bulharska oznámili vybudování železničního propojení obou zemí
Plánovaná výstavba by na obou koncích železniční tratě měla začít na počátku roku 2013, jak uvedl makedonský ministr dopravy Mile Janakieski. Projekt je podporován Evropskou investiční bankou a Evropskou bankou pro rekonstrukci a vývoj. To, že obě země zatím nejsou železnicí propojeny, je podle ministra dopravy Janakieskiho vina hlavně problematických vztahů Bulharska a Srbska ve dvacátém století. Makedonie byla dlouhou doby považována za „jablko sváru“ mezi oběma těmito státy.
Balkánští ministři práce a sociálních věcí společně řeší sociální problematiku v regionu
Hlavním tématem fóra konaného v makedonském hlavním městě Skopje je sociální rozměr obchodování s lidmi v regionu. Diskuse, kterou zahájil makedonský ministr práce a sociálních věcí, se zúčastnili i jeho protějšci ze Srbska, Kosova a Bosna a Hercegoviny. Tato problematika úzce souvisí se sociálním zabezpečením. Cílem programu je podle zúčastněných podpora decentralizovaných sociálních služeb a lepší společenské integrace ohrožených skupin obyvatel.
Německo vyzývá Srbsko k uplatnění svého vlivu na kosovské Srby
Německý ministr obrany Thomas de Maizière na zasedání ministrů obrany EU vyzval Srbsko k uplatnění svého vlivu na Srby v severním Kosovu, aby zastavili své násilné protesty. Podle slov německého ministra zahraničí, Guido Westerwelleho, pak Srbové nesmějí podporovat násilí, chtějí-li se integrovat do EU. Ministr Westerwelle prohlásil, že ačkoliv srbská vláda stojí o kandidátský status, každý den přináší její kroky více a více argumentů, proč by v tomto mělo být rozhodnuto negativně. Předseda německého Spolkového sněmu, Norbert Lammert, pak přislíbil svému kosovskému protějšku, Jakupu Krasniqi, předsedovi kosovského parlamentního shromáždění, který je v Německu, že Německo bude lobovat u zbývajících 5 členů EU, kteří neuznávají Kosovo, aby tak co nejdříve učinili.
Srbsko zřídí úřad pro jednání s Kosovem a začne plnit dohody
Srbská vláda plánuje zřídit zvláštní úřad pro jednání s Kosovem a zároveň přijmout právní vyhlášky vedoucí k plnění dohod, jichž bylo dosaženo v dialogu Priština-Bělehrad, oznámil to srbský vicepremiér Božidar Đelić v Bruselu podle agentury Info Globi.
Srbský prezident vyzval Srby v Kosovu k opuštění barikád a KFOR k jejich odstranění
Srbský prezident Boris Tadić vyzval kosovské Srby, aby opustili barikády na severu Kosova. Podle jeho slov to nepřispívá k ochraně národních zájmů a naopak tím srbský národ stále více riskuje. Srbský prezident dále vyzval jednotky KFOR, aby barikády odstranily, neboť situace z nich plynoucí ohrožuje lidské životy a může vést k velkým problémům. Admirál NATO, Samuel J. Locklear, zatím na tiskové konferenci konané na letišti v Kosovu oznámil, že NATO přijme vhodná opatření k zajištění bezpečnosti všech obyvatel Kosova a považuje násilí ze strany Srbů za nepřijatelné. V nemocnici totiž po posledním střetu leží 30 vojáků KFOR, jak uvedl velitel KFOR Erhard Drews. Podle srbských médií pak bylo zraněno 50 Srbů, žádný ale střelnou ránou.
Hlava Strany pro obnovu Srbska vyzvala Srby k opuštění barikád – varuje před válkou
Šéf Strany obnovy Srbska, Vuk Draškovič, vyzval kosovské Srby, aby urychleně opustili barikády ještě dříve, než nastane nějaký katastrofický scénář. Podle Draskoviče Srbsko již nemá v Kosovu žádnou vliv a jedinou cestou pro Srbsko je členství v EU. Vuk Draškovič dále prohlásil, že srbská ústava (ve které se Kosovo považuje za autonomní oblast Srbska) je již mimo realitu a Srbové nyní mají dvě možnosti – harmonizovat se s realitou v Kosovu a nebo do Kosova vyslat armádu, což povede k válce s Albánci, a v takovém případě bude nevinou obětí konfliktu celá populace Kosova bez ohledu na národnost. Podle Draskoviče musí nyní být nutně zahájeno jednání dle Ahtisariho plánu a vyřešen statut severu Srbska – Vojvodiny, kde se nyní začínají ozývat hlasy po nezávislosti.
Udělení statutu kandidáta na vstup do EU pro Srbsko asi bude kvůli poslednímu incidentu odloženo
Poslední vývoj na severu Kosova, při kterém byli zraněni další vojáci KFOR, výrazně snížil šance Srbska na získání statutu kandidátské země EU 9. prosince. Podle srbského deníku Novosti je tak nejpravděpodobnější, že srbský statut bude odložen na březen nebo duben. Německo se zatím již kategoricky postavilo proti udělení statutu kandidátské země Srbům tento rok. Srbský vicepremiér Bozdar Gjelic se k tomu vyjádřil tak, že Srbsko podporuje velký počet zemí EU, ale jsou zde i takové, které stanovily jako podmínku dosažení konkrétního pokroku v jednání s Kosovem a implementaci dosažených dohod.
Výzva k vyhlášení nezávislé republiky Vojvodina na území Srbska
Dragan Vesellinov, bývalý ministr srbské vlády, představil svůj plán na vytvoření nezávislé republiky Vojvodina, přičemž představil své důkazy, proč by se tato autonomní provincie na severu Srbska měla stát nezávislou. V rámci fóra občanské společnosti Vesellionov prohlásil, že 50% Srbů a většina menšin ve Vojvodině bude referendum, které by rád uspořádal, o republice Vojvodina podporovat. Srbské elity se prozatím ke snahám ve Vojvodině nevyjadřují, ovšem ve Vojvodině se již připravuje Strana referenda, kterou by Vesellinov rád založil, neboť podle něj jsou doby autonomie jsou pryč a Srbové dnes napadají již i vlajku a znak Vojvodiny. Mluvčí provinční rady Demokratické strany Srbska (DSS), Milinko Jovanov, tak v říjnu varoval srbskou vládu před tendencemi ve Vojvodině oprávněně.
Kosovští Srbové odmítají dohody Srbska s Kosovem a hodlají žalovat šéfa srbských vyjednavačů
Zástupci shromáždění Unie srbských obcí v severním Kosovu vyzývají k zastavení dosažených dohod Srbska s Kosove, protože jsou dle jejich slov proti srbskému státu a národním zájmům. Požadavek byl určen srbskému prezidentovi Borisu Tadići a místopředsedovi vlády Ivicu Dacici stejně jako vedoucímu srbských vyjednavačů s Kosovem, Borislavu Stefanovici. Jeden ze zástupců kosovských Srbů, Radovan Nicic, oznámil, že všechny dohody podepsané Stefanovicem nebudou akceptovány, a dále, že byl vytvořen třicetičlenný tým právníků, kteří mají zahájit trestní řízení proti hlavnímu srbskému vyjednavači, který podle jejich názoru poškodil zájmy Srbska a porušil tak ústavu.
Srbský prezident věří v trvalé řešení dialogu mezi Kosovem a Srbskem
Srbský prezident Boris Tadić v Bruselu prohlásil, že Bělehrad je v dialogu s Prištinou připraven najít trvalé řešení citlivých otázek, ovšem práva Srbů v Kosovu musí být za takového předpokladu respektována. Prezident Tadić dále řekl, že nemůže nyní říci, zda Srbsko získá 9. prosince status kandidáta EU, ale bude o něj bojovat. Srbský prezident je přesvědčen, že trvalé řešení srbsko-kosovských vztahů se podaří najít, a že nyní jde jen o ochranu práv a bezpečnosti kosovských Srbů, kteří musejí mít šanci najít svou busoucnost v Evropě. Hlava Srbska nakonec prohlásila, že veškeré srbské úsilí směřuje k jednomu cíli, a to je mír a stabilita v Evropě, stejně jako členství v EU nejen pro Srby, ale i ostatní balkánské země. Srbský prezident je přesvědčen, že všichni srbští sousedé (jmenoval Chorvatsko, Černou Horu, Makedonii „a další“) jsou propojeni v cestě za prosperitou a společnou budoucností v EU.
Šance Srbska na statut kandidáta EU díky pokračujícím rozhovorům s Kosovem rostou
Srbský deník Vecernje Novosti uvedl, že šance Srbska na statut kandidátské země EU výrazně rostou, což je způsobeno pokračujícím dialogem s Kosovem. Po dohodě o univerzitních titulech nyní Srbové s Kosovany uzavřeli dohodu o registrech osob. 30. listopadu se má dokonce řešit situace na hraničních přechodech a vzájemná účast na regionálních organizacích. Naposledy totiž dopadlo neúspěšně zasedání černomořské skupiny.
Finsko je proti udělení statusu kandidátské země Srbsku
Ačkoliv předseda Evropského parlamentu (EP) Jerzy Buzek souhlasí s tím, že Evropská unie by měla schválit kandidaturu Srbska do EU na prosincovém zasedání, finský ministr pro záležitosti EU, Alexander Stubb, na tiskové konferenci tuto myšlenku odmítl s tím, že EU by se měla rozšiřovat pouze v případě, že jsou splněna všechna kritéria. Podle finského ministra existuje mnoho nevyřešených otázek, přičemž významnou roli hraje i otázka Kosova. Předseda EP je naopak přesvědčen, že Srbsko by od EU mělo prosincovým hlasováním dostat jasně najevo, že má evropskou podporu. Mezitím se očekává, že Evropská rada bude 9. prosince řešit otázku rozšíření EU a může Srbsku dát svůj souhlas se získáním kandidátského statusu.