Srbský ministr hospodářství a pro regionální rozvoj Nebojsa Ciric dorazil do Itálie, kde jedná se svým italským protějškem Corradou Passera o posílení bilaterálních ekonomických vztahů a také rozvoji a možnostech investiční spolupráce. Srbský ministr se také má zúčastnit zasedání Srbsko-italské obchodní komory v rámci získávání nových potenciálních investorů pro Srbsko.
Archiv rubriky: Balkán
Skončilo referendum kosovských Srbů na severu Kosova
Referenda kosovských Srbů o tom, zda uznají kosovské státní instituce, se zúčastnilo 75% Srbů z 35 500 lidí. Podle předběžných výsledků hlasovalo pouze 69 Srbů pro to, aby byla uznána svrchovanost kosovských orgánů. Konečné výsledky referenda budou vyhlášeny 19. února. Referendum se konalo bez přítomnosti mezinárodních monitorovacích týmů, přičemž Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a mise OSN v Kosovu UNMIK označily referendum za bezcenné a bez jakéhokoliv právního účinku. Kosovský parlament ho již dříve označil za nelegální.
Chorvatská vláda plánuje v letošním roce propustit 5000 zaměstnanců veřejného sektoru
Rozpočtové škrty ve veřejném sektoru ve výši 2 mld. HRK (cca 6,7 miliard Kč), naplánované na letošní rok chorvatskou vládou, zahrnují mimo jiné propuštění okolo 5000 zaměstnanců, a to zejména se smlouvami na dobu určitou. Podle chorvatského ministra práce Mirando Mrsice existuje prostor pro snižování pracovních míst a redukce nebude mít dopad na kvalitu služeb ve veřejném sektoru.
Náměstek americké ministryně zahraničí navštíví Balkán
Ve dnech 16. až 20. února navštíví náměstek americké ministryně zahraničí William Burns země západního Balkánu, konkrétně Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo a Chorvatsko. Informovalo o tom americké ministerstvo zahraničí, v jehož zprávě se uvádí, že během své návštěvy bude W. Burns klást důraz zejména na otázku euroatlantické integrace a na posílení regionální spolupráce s těmito zeměmi. Bude rovněž apelovat na řešení klíčových otázek, jako je právní stát a hospodářský rozvoj.
Srbsko a Austrálie podepsaly dohodu o bilaterální policejní spolupráci
Srbský ministr vnitra Ivica Dačić a představitel australské federální policie Tony Negus ve středu podepsali memorandum týkající se boje s přeshraniční trestnou činností, které má usnadnit přímou komunikaci a spolupráci srbského minsterstva vnitra a australské policie. Ministr Dačić uvedl, že posílení policejní spolupráce je v zájmu obou zemí, neboť řada policejních operací provedených v posledních letech ukazuje, že existuje spojení mezi zločineckými gangy v Srbsku a Austrálii. Ministr vnitra Srbska zdůraznil také důležitost spolupráce v boji proti terorismu – poukázal zejména na problematiku radikálního islamismu nebo wahhábismu, která je přítomna v obou zemích.
OSN: „Bulharsko by mělo uvažovat o zavedení makedonštiny v oblastech s výraznou makedonskou menšinou“
Expertka OSN Rita Isaak, která minulý rok v Bulharsku zkoumala situaci bulharských menšin, uvedla, že by bulharská vláda měla uznat Makedonce v Bulharsku za etnickou menšinu a respektovat její právo na sebeurčení. Rita Isaak dále ve své zprávě uvádí, že by Bulharsko mělo uvažovat o zavedení dvojjazyčného systému v oblastech s výraznou makedonskou menšinou.
Rozhovory o sporném pojmenování Makedonie budou pokračovat
Řecký premiér Lucas Papademos pozval svůj makedonský protějšek, jímž je Nikola Gruevski, k setkání ohledně snahy vyřešit sporné pojmenování Makedonie. Řecký premiér vyjádřil své přání setkat se s představitelem Makedonie na nadcházejícím summitu Evropské rady na začátku března. Přetrvávající spor o název země je jedním z důvodu, proč Makedonie stále nezískala konkrétní datum rozhovorů o možném vstupu do Evropské unie (EU). Země se již uchází o místo v mezinárodních organizacích pod svým druhým názvem FYROM.
Člen předsednictva Bosny a Hercegoviny v Turecku – byla podepsána dohoda a Turecko přislíbilo rozšiřování své podpory
Turecko bude pokračovat v poskytování podpory Bosně a Hercegovině, aby zde posílilo „národní usmíření a pomohlo zahájit ekonomický rozvoj“, jak uvedl turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu při společné tiskové konferenci s členem posílila svou národní usmíření a dosáhnout ekonomického rozvoje, turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu včera řekl na společné tiskovékonferenci s členem federálního předsednictví Bakirem Izetbegovichem. Turecký ministr zahraničí dále uvedl, že Turecko bude silně podporovat Bosnu a Hercegovinu v získání členství v NATO, které je podle představitele Bosny a Hercegoviny pro jeho zemi vrcholně důležité. Bosna a Hercegovina a Turecko dále podepsaly dohodu o spolupráci v boji proti nelegální migraci a v boji proti organizovanému zločinu. Bakir Izetbegovich se také sešel s tureckým prezidentem Abdullahem Güll a tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem.
Chorvatský prezident v se v Izraeli omluvil za zločiny proti Židům a informoval o chystaných restitucích
Chorvatský prezident Ivo Josipovic se u příležitosti ukončení své návštěvy Izraele omluvil v izraelském parlamentu za zločiny spáchané proti Židům během druhé světové války na území Chorvatska, při kterých zahynulo 80% místní židovské populace. Chorvatský prezident pak informoval, že jeho země se chystá přijmout změny v právních předpisech, které se budou týkat i restitucí majetku zabaveného v Chorvatsku za druhé světové války. Dále prezident Josipovic prohlásil: „Ve chvíli, kdy se Chorvatsko stane členem EU, Izrael získá dalšího přítele v EU.“ Chorvatský prezident také pochválil izraelskou ekonomiku jako jednu z nejpříkladnějších, postavenou na vysoké přidané hodnotě.
Kosovský parlament označil srbské referendum za protiústavní
Kosovský parlament přijal deklaraci o referendu kosovských Srbů na severu Kosova, které označuje za nezákonné a protiústavní.
Ruský Sběrbank dokončil akvizici Volksbank International
Největší ruská banka Sběrbank uzavřela dohodu o koupi 100% podílu ve společnosti Volksbank International AG (VBI). Dnešní uzavření dohody navazuje na oznámení o podpisu kupní smlouvy 8. září 2011, která byla uzavřena mezi Sběrbankem a akcionáři VBI – Österreichische Volksbanken-AG („VBAG“), Banque Populaire Caisses d’Epargne („BPCE“), DZBANK AG („DZ Bank“) a WGZ BANK AG („WGZ BANK“). Akvizice nezahrnuje koupi VB Rumunska, dceřiné společnosti banky VBI v Rumunsku. Podle prohlášení zveřejněného na stránkách Sběrbanku se jedná se o první významný obchod této ruské banky mimo hranice států SNS a významný krok k transformaci banky z největší (ruské) státní finanční instituce na přední mezinárodní banku. VBI bez VB Rumunsku zahrnuje 295 poboček a více než 600.000 zákazníků. Dceřiné společnosti VBI jsou co se týče objemu aktiv v seznamu top-10 finančních institucí v Bosně a Hercegovině, na Slovensku, v České republice a Chorvatsku a top-15 finančních institucí v Maďarsku, Srbsku a Slovinsku.
Kosovo zcela odmítá srbskou žádost u OSN o zablokování 400 milionů eur
Kosovská vicepremiérka Mimoza Kusari Lila označila kroky srbského ministra zahraničí Vuk Jeremiće, který požádal OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu, za „směšné“. „Otázka privatizace je jasná, určuje se podle nejnovějších pravidel. Fond, který má být zablokován, je zcela nepochybně kosovský a neexistuje zde žádný důvod k jinému tvrzení,“ prohlásila vicepremiérka Mimoza Kusari Lila s tím, že „je směšné tvrdit, že finanční prostředky Kosova patří do Srbska“. Srbská žádost je podle Kosova pouze politizováním.
Odvolací soud Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii zamítl žádost 12 západních vojenských a právních expertů o status „amicus curiae“
Odvolací senát Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) rozhodl o neudělení statusu „amicus curiae“ 12 západních vojenských a právních expertů, kteří chtěli vstoupit se svými posudky a důkazy do procesu s bývalými chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladenem Markacem s tím, že žadatelé o status „amicus curiae“ hodlají spíše než řešit právní okolnosti procesu přinést nové důkazy. „Odvolací senát není přesvědčen, že tvrzení žalobců budou pomáhat při určování problémů v odvolacím řízení,“ uvedl předseda senátu Theodor Meron. 12 předních expertů chtělo skrze žádalo soud, aby znovu zvážil rozhodnutí na základě jejich znaleckých posudků. Soud rozhodl, že oba generálové jsou vinni z válečných zločinů při řízení ostřelování uprchlíků chorvatskými silami v průběhu 1995 při ofenzivě známé jako operace bouře, při níže Chorvaté obsadily území osídlené převážně chorvatskými Srby. Odvolací soud dále uvedl, že 12 žadatelů neprokázalo vztah k obviněným generálům, ačkoliv tak mělo učinit, přičemž soud vyjádřil pochybnosti nad skutečnou motivací žádosti o status „amicus curiae“.
Bulharsko se prozatím rozhodlo neratifikovat smlouvu ACTA
Toto rozhodnutí padlo poté, co v hlavním městě Sofii proběhly demonstrace proti této smlouvě, čítající asi 4000 lidí. Bulharský ministr hospodářství Traicho Traikov řekl dnes novinářům, že pošle návrh vládě k odstoupení od této mezinárodní smlouvy.
Uvedl také, že „nebudou provedená žádná opatření ohledně zavedení smlouvy, dokud nebude sjednocen postoj všech zemí Evropské unie (EU). Dříve od ratifikace odstoupilo již Polsko a Česká republika. V rámci vedení EU se názory na smlouvu zaměřenou proti padělání různí.
Makedonský premiér se sešel s německou kancléřkou kvůli členství Makedonie v NATO
Makedonský premiér Nikola Gruevski se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkel, aby projednal snahu Makedonie o získání členství v NATO, které doposud blokují spory Makedonie s Řeckem. Ke schůzce došlo kvůli zvýšenému diplomatickému úsilí Makedonie před summitem NATO v Chicagu. zvýšenou diplomatického angažmá vlády Makedoniena pokraji summitu NATO v Chicagu. Německo je obecně vnímáno jako partner a podporovatel Makedonie v otázce jejího členství v EU a NATO.
Maďarsko ratifikovalo vstup Chorvatska do EU
Maďarský parlament v pondělí 334 hlasy ratifikoval smlouvu o přistoupení Chorvatska k Evropské unii (EU), informaci potvrdilo i chorvatské ministerstvo zahraničních věcí. Země je tak 2. po Slovensku, jenž smlouvu dosud ratifikovala. Aby Chorvatsko mohlo vstoupit do EU 1. července 2013, musí zbylých 25 členských států unie učinit stejný krok do 30. června 2013.
EU: „Situaci v Kosovu nevyřeší referendum, ale dialog“
Mluvčí vysoké představitelky EU pro zahraniční politiku Maja Kocijancic pro srbské rádio B92 uvedla, že EU se domnívá, že přínosnější než srbské referendum v severním Kosovu by byl dialog. Podle EU existuje v Kosovu „konkrétní situace, která vyžaduje řešení“ a situaci nevyřeší „barikády a referenda, ale dialog a konsultace“.
Chorvatská úsporná opatření se nedotýkají katolické církve, lidé se proti tomu bouří
Chorvati kritizují nový vládní návrh rozpočtu, který v rámci úspor omezuje výdaje na vzdělávání, zdravotnictví či sociální systém, ale neomezuje výdaje pro katolickou církev. Chorvatská vláda se brání tím, že je vázána mezinárodní smlouvou s Vatikánem, kterou je nucena respektovat. Kritici ovšem namítají, že v článku 15/II dohody mezi Svatým stolcem a Chorvatskou republikou je řečeno, že v případě změny zásadních okolností je možné zahájit jednání o nových podmínkách dohody – podle kritiků je pak současná ekonomická situace v Evropě dostatečným důvodem a naplňuje podmínky stanovené v této dohodě.
Napětí mezi německou ambasádou a lídrem srbské opozice
Lídr Demokratické strany Srbska Vojislav Koštunica obvinil německého velvyslance ze „zpronevěry důvěry“, která mu byla Srbskem udělena. Podle slov šéfa Demokratické strany Srbska by se německý velvyslanec Wolfram Maas měl buď naučit „základním řádům“ a nebo ihned opustit Bělehrad. „Zajímalo, kde pan Maas, jako Němec, vzal právo označit mě, vůdce opoziční strany, za lháře a požaduji okamžitou omluvu,“ uvedl Vojislav Koštunica v tisku. Stejně tak lídr opozice prohlásil, že pokud bude toto dovoleno velvyslanci Německa dnes, zítra bude ve jménu své země „ještě více arogantní“. Německý velvyslanec totiž reagoval na tvrzení Vojislava Koštunici, který dříve prohlásil, že Srbsko přichází o peníze naplňováním Dohody o stabilizaci a přidružení k EU, slovy: „Kdo tohle tvrdí, buď neví, o co jde, nebo prostě lže. Za tři roky naplňování této dohody Srbsko utratilo 500 milionů eur a získalo 1,5 miliardy eur.“
Srbsko požádalo OSN o zablokování 400 milionů eur spojených s privatizací v Kosovu
Srbsko požádalo o zablokování 400 milionů eur, spojených s probíhající privatizací státních podniků v Kosovu. Tento požadavek vznesl srbský ministr zahraničí Vuk Jeremić při jednání s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem po zasedání Rady bezpečnosti OSN s tím, že peníze „se nesmí dostat do rukou paralelních kosovských orgánů“, které Srbsko de iure neuznává. Srbsko totiž zpochybňuje, že agentura Kosovo Trust Agency (KTA) založená v roce 2002 misí OSN v Kosovu UNMIK, aby garantovala úspěšný proces privatizace má nástupkyni v podobě Kosovské privatizační agentury (PAK) založené kosovským parlamentem, jak tvrdí Kosovo. Právě KTA na svých kontech drží zhruba 400 milionů euro určených pro případ řešení pojistných událostí, na úhradu závazků, které by mohly vzniknout v soudních sporech a jako závazky vůči zaměstnancům v kosovských společnostech, které byly privatizovány, a právě tyto peníze by měla převzít do správy PAK.
Srbové v severním Kosovu zahájili referendum o přijetí kosovských institucí – proti je Kosovo i Srbsko
Srbové v severním Kosovu zahájili dvoudenní referendum o tom, zda přijmou instituce Republiky Kosovo. Volební komise vytiskla pro referendum 35 000 hlasovacích lístků. Proti referendu se již dříve postavili zástupci mezinárodního společenství a kosovská vláda s tím, že referendum nebude mít žádné reálné právní důsledky. Proti referendu se ale postavilo i Srbsko, které se obává, že by mohlo mít zhoršenou vyjednávací pozici a také že by mohlo poškodit zájmy Srbska ve snaze stát se členem EU. Předběžné výsledky referenda mají být oznámeny 15. února, konečné pak 19. února.
Předsedkyně albánského parlamentu v Libanonu má vyzvat Libanon k uznání nezávislosti Kosova
Předsedkyně albánského parlamentu Josefina Topalli dorazila na oficiální návštěvu Libanonu na pozvání předsedy libanonského parlamentu Nabiha Berri. Předsedkyně parlamentu Josefina Topalli se má setkat také s libanonským prezidentem Michelem Sleimanem. Albánie také prostřednictvím této návštěvy hodlá vyzvat Libanon k uznání nezávislosti státu Kosovo.
Řecko se Srbskem podepsalo memorandum o porozumění – Řekové podporují Srby na cestě do EU
Předseda srbského parlamentu Slavica Djukic Dejanovic a předseda řeckého parlamentu Filippos Petsalnikos podepsali memorandum o porozumění, ve kterém se země shodují na pokračování dosavadní spolupráce a Řecko prohlašuje, že plně podporuje Srbsko na jeho „cestě do Evropy“. Předseda řeckého parlamentu uvedl, že Řekové budou pro Srby neochvějnou podporou na cestě do EU a že Řecko rozhodně očekává udělení statusu kandidátské země v březnu 2012.