Podle lídra Sociálně-demokratické unie Makedonie (SDSM) Branka Crvenovski, který mluvil pro deník Utrnski Vesnik, makedonská vláda pod proevropskou rétorikou skrývá anti-reformační politiku. Hlava makedonské opozice uvádí, že je velký rozdíl mezi okázalou horlivostí pro evropskou integraci a skutečnou vládní politikou, která Makedonii vede zcela opačným směrem.
Archiv rubriky: Balkán
Chorvatská delegace na návštěvě Izraele a Palestiny
Delegace vedená chorvatským prezidentem Ivo Josipovicem se má zabývat snahou o výrazné posílení vzájemné spolupráce Izraele a Chorvatska v oblasti vědy, techniky a vysokoškolského vzdělávání, a především pak hospodářské oblasti. Řešit se má i mírotvorný proces na Blízkém východě. Chorvatský prezident Josipovic se má setkat s velitelem Pozorovatelské mise OSN v Golanských výšinách (UNDOF) kvůli kontingentu chorvatských vojáků. Dále se se s chorvatským prezidentem sejde izraelský prezident Shimon Peres, premiér Benjamin Netanyahu a předseda parlamentu Reuven Rivlin. Chorvatský prezident ale má navštívit i město Ramallah na Západním břehu Jordánu a dále se sejde s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem a palestinským premiérem Salamem Fayyad. Zvláštní jednání pak mezi sebou povedou chorvatský ministr zahraničí Vesna Pusic s izraleským ministrem zahraničí Avigdorem Liebermanem.
EU zvažuje pozastavení bezvízového styku s Bosnou a Hercegovinou
EU zvažuje dočasné pozastavení bezvízového režimu s Bosnou a Hercegovinou kvůli velkému nárůstu žadatelů o azyl, a to především ve Švédsku. Zpravodajka EU pro vízovou liberalizaci Tanja Fajon uvedla, že počet žadatelů o azyl za poslední 3 týdny vzrostl o 97%, přičemž upozornila na to, že některé členské státy EU to považují za alarmující stav. Hlava monitorovací mise bezvízového styku Bakir Dautbašić ale uvádí, že počet žadatelů vzrostl pouze ve Švédsku a i tak nepřekročil 1000 lidí. Dále Bakir Dautbašić řekl, že Bosna a Hercegovina se tento problém snaží řešit, a poukázal na to, že podobný problém v mnohem větším rozsahu měly dříve Makedonie či Srbsko. Diplomatické kruhy ale nepovažují hrizbu zrušení bezvízového styku za reálnou.
V lednu bylo v Chorvatsku více než 334 tisíc nezaměstnaných
Jejich počet se tak od prosince loňského roku zvýšil o 6 %. Oproti lednu 2011 však letošní leden zaznaměnal meziroční úbytek o 0,01 % a je to tedy již pátý rok, kdy nezaměstnanost meziročně klesá. Na pracovní trh má značný vliv sezónní (ne)zaměstnanost, kdy jsou určité profese (např. práce ve stavebnictví) činné je v některých obdobích roku.
Švýcarsko a Srbsko budou předsedat OBSE v letech 2014 a 2015
56 členských států Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) rozhodlo, že předsednickým státem organizace v roce 2014 bude Švýcarsko a v roce 2015 pak Srbsko. Funkci předsedy budou vykonávat ministři zahraničních věcí daných států.
Haiti uznalo nezávislost Kosova
Ministr zahraničních věcí Haiti Laurent Lamothe po setkání s kosovským ministrem zahraničních věcí Enverem Hoxhaj na společné tiskové konferenci oznámil, že Haiti se rozhodlo uznat nezávislost Kosova. Haiti se tak stává 87. státem, který uznal samostatnost Republiky Kosovo.
Bosna a Hercegovina má definitivně novou vládu
Bosna a Hercegovina oficiálně ukončila 16 měsíců trvající politickou krizi, když parlament hlasoval o nové ústřední vládě federace složené muslimů, Srbů i Chorvatů, kteří přislíbili nastavení jasného kurzu země směrem do EU a oživení ekonomiky Bosny a Hercegoviny. Vládu vede bosenský Chorvat premiér Vjekoslav Bevanda. Devět ministerstev povede celkem 6 ministrů – 2 Srbové, 2 Chorvati a 2 muslimové. Vznik vlády byl umožněn díky dohodě hlavních šesti hlavních politických stran v prosinci. bylo možné po političtí lídři šesti stran dosáhly dohody v prosinci po měsících politické tahanice.
Makedonie hodnotí zprostředkovatelské plány OSN pozitivně, ale nepřikládá jim valný význam
Makedonský premiér Nikola Gruevski hodnotí pozitivně plány prostředníka OSN pro spor mezi Makedonií a Řeckem Matthew Nimetze, přesto ale považuje za důležitější budoucí jednání s představiteli Řecka v Athénách. Podle slov makedonského premiéra není ani jisté, s kým se setká, natož zda bude dosaženo nějaké shody.
Kosovská vláda chystá vytvoření „jednotícího týmu“ pro řešení situace na severu země
Kosovský premiér Hashim Thaçi chystá vytvoření týmu, který by měl obsahovat i zástupce alespoň dvou opozičních stran a odborníky, aby se mohl zabývat otázkou jednoty Kosova na severu země v převážně srbských oblastech. Bývalý kosovský ministr pro místní správu Sadri Ferati byl pak údajně navržen jako koordinátor takového týmu pro své zkušenosti a znalost situace na severu Kosova. Evropské komise EU podle deníku Koha Ditore ale požaduje, aby v týmu byli zastoupeni i zahraniční autority.
USA: „nový prezident Albánie by měl být zvolen za všeobecného konsensu“
Americký velvyslanec v Albánii podpořil po setkání s hlavou Socialistické strany Edi Ramou, že země potřebuje prezidenta zvoleného za všeobecného konsensu všech politických stran. Edi Rama a americký velvyslanec řešili ekonomickou situaci, obavy z rostoucí nezaměstnanosti a volbu nového prezidenta.
Srbsko by opět nemuselo získat status kandidátské země EU, varují Němci
Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle varoval svého srbského protějška Vuka Jeremiće, že Srbsko nedostane status kandidátské země EU, pokud příští týden nedohodne regionální zastoupení Kosova. Ministři zahraničí členských zemí EU mají o udělení statusu pro Srbsko již podruhé rozhodovat na konci února v Bruselu a stejně tak mají posoudit, zda Srbsko naplnilo všechny požadavky z předchozího jednání v prosinci 2011, přičemž jedním z hlavních požadavků zde bylo pokračování dialogu Srbska s Kosovem a dosažení dohody o regionálním zastoupení Kosova.
Předseda Evropského parlamentu: „Makedonie má k členství v EU daleko“
Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz prohlásil, že Makedonie má stále daleko k tomu, aby se stala členem EU. „Bude trvat několik dalších let, než bude proces v Makedonii pro členství v EU dokončen,“ přesto Martin Shulz ve svém prohlášení uvedl, že by Makedonie měla v dlouhodobém horizontu šanci stát se členem EU dostat.
Srbové na severu Kosova jsou ochotní akceptovat kosovskou nezávislost výměnou za zvláštní status
Při setkání kosovského premiéra Hashima Thaçi se zvláštním zástupcem EU v Kosovu Samuelem Žbogarem premiér Thaçi informoval o posledním prohlášení paralelních srbských institucí na severu Kosova s tím, že jsou ochotné akceptovat nezávislost Kosova na Srbsku, jestliže budou mít v rámci Kosova zvláštní status. Kosovský premiér uvedl, že považuje tento krok za „dobrou zprávu“ a že kosovské instituce jsou připraveny sloužit kosovským Srbům na severu stejně jako všem ostatním občanům, ovšem vláda prý odmítá udělování jakéhokoliv zvláštního statusu či jiných výjimek.
Extrémně špatné počasí paralyzuje chorvatskou těžbu zemního plynu
Chorvatská těžební společnost INA oznámila, že je kvůli technickým obtížím způsobeným špatným počasím nucena snížit produkci zemního plynu. Těžba plynu byla zastavena v 6 ze 16 mořských těžebních plošin v severním Jadranu. Kvůli extrémně špatným povětrnostním podmínkám v současnosti ani není možný přístup ke zmíněným 6 plošinám, kde se zastavila těžba, a INA dle svého vyjádření pracuje na obnovení zásobování plošin elektrickou energií, od které jsou odpojeny.
V Makedonii eskaluje etnické napětí
Etnické napětí mezi Albánci a Makedonci v Makedonii v posledních dnech výrazně narůstá, a to především poté, co vláda finančně podpořila tradiční masopust ve Vevčani, kde v rámci tradičních alegorií byli uráženi muslimové a Korán, stejně jako Řecko. V důsledku toho došlo k sérii nepokojů, které vyvrcholily zapálením venkovského kostela. Stejně tak se v okolí hlavního města Skopje objevují grafiti, a to i na islámských mešitách, s nápisy jako „smrt Albáncům“ a „Makedonie patří pouze Makedoncům“. Vývojem v Makedonii jsou znepokojeny USA, Rusko i OBSE. Ozývají se hlasy, které obviňují hlavní koaliční stranu vlády VMRO-DPMNE z podporování nacionalismu. Podle analytiků se jedná o nejzávažnější eskalaci etnického napětí od roku 2001.
Německý institut pro mezinárodní politiku: „na Balkáně by se mohly opět měnit stávající hranice“
Německý institut pro mezinárodní politiku a bezpečnostní záležitosti ve své poslední studii „Deset politických situací, které si zaslouží pozornost“ uvádí, že by západní Balkán do budoucna mohl zažít další změny hranic. Zvláště se studie zmiňuje o budoucím řešení mezi Srby a Albánci v Kosovu. Podle analytiků se do řešení musí zapojit ty diplomacie, které doposud nebyly v této otázce aktivní, jako příklad se uvádí Norsko.
Bývalý chorvatský prezident: „Je třeba změnit Daytonskou dohodu“
Bývalý chorvatský prezident Stjepan Mesić soudí, že Daytonská dohoda se musí změnit tak, aby se byla Bosna a Hercegovina uvedena do funkčního stavu. „Způsob, jakým dnes Bosna a Hercegovina funguje, je prostě nefunkční a zůstane takový tak dlouho, dokus bude tento stát strukturován podle Daytonské dohody, ke které se musí přestat přistupovat jako k modle.“ pronesl ex-prezident Mesić v článku pro Novi Sad Dnevnik. Bývalý chorvatský prezident je přesvědčen o tom, že Bosna a Hercegovina je slabinou regionu a tehdejší „daytonské řešení“ neodpovídá dnešní skutečnosti. „Daytonská dohoda byla jako bufet, ze kterého si každý vzal pouze to, na co měl chuť, ale již se zapomnělo na ty, kteří si přejí, aby se Bosna opět v kouři zhroutila,“ uvedl Stjepan Mesić a zdůraznil, že funkční soustátí Bosny a Hercegoviny je i nadále prioritou pro stabilitu Balkánu, přičemž zkritizoval setkání na hoře Jahorina – „nevšiml jsem si, že by byl učiněn nějaký pokrok v této oblasti.“
Kosovo v Mnichově bojuje o další uznání své nezávislosti
Kosovská prezidenta Atifete Jahjaga se setkala v rámci 48. Mnichovské bezpečnostní konference s tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutoğlu, aby probraly vztahy mezi oběma zeměmi, včetně další hospodářské spolupráce a navyšování vzájemné obchodní bilance. Prezidenta Jahjaga požádala tureckého ministra, aby Turecko pokračovalo v podpoře Kosova při získávání uznání své nezávislosti. Stejně tak se kosovská prezidentka setkala i s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amr, kterého požádala, aby Egypt Kosovo uznal a podpořil kosovské členství v Evropské rozvojové bance.
Ekonomická krize doléhá na Albánii
Generální celní ředitelství v Tiraně informovalo o tom, že se snižuje dovoz do Albánie – konkrétně byla hodnota dovozu v prvních 10 měsících roku 2011 4,5-krát nižší, než v roce 2010, což signalizuje výrazný pokles spotřeby. Albánská centrální banka pak uvádí, že kromě snížení dovozu se také snížily finance proudící do Albánie z albánské diaspory (od roku 2007 o 7-8%) po světě, což výrazně ovlivní životní úroveň v Albánii. Albánská média zatím stále častěji hovoří o dopadu ekonomické krize ačkoliv veřejní představitelé země se otázkám ekonomiky spíše vyhýbají.
Erhard Busek: „Srbsko a Kosovo by si měly navzájem vyměnit některá sporná území“
Ex-koordinátor Paktu stability pro jihovýchodní Evropu Erhard Busek v prohlášení pro KTV uvedl, že Kosovo a Srbsko by měly zahájit diskusi o vzájemném oddělení a o výměně území. Podle jeho názoru by údolí Presheva mělo být připojeno ke Kosovu, zatímco sever Kosova by měl připadnout Srbsku, „na oplátku by pak Srbsko a 5 zbývajících zemí Eu mohly Kosovo uznat“. Podle názoru Erharda Buseka by takové kroky směřovaly k trvalému řešení na Balkáně. Dále je Erhard Busek přesvědčen, že takové jednání bude možné zahájit až po srbských parlamentních volbách.
Kosovský premiér odmítl jakékoliv dělení a odlišování srbské Mitrovice v rámci Kosova
Kosovský premiér Hashim Thaçi jednoznačně odmítl jakoukoliv diskusi nad jakýmkoliv statusem srbské oblasti u města Mitrovica. Premiér Thaçi v rozhovoru pro Rádio svobodná Evropa prohlásil: „budoucnost oblasti Mitrovica je stejná jako budoucnost suverénního státu Kosovo. Budoucnost severu je i budoucností Kosova a vždy se bude respektovat ústava a zákony na celém území Kosova, stejně jako se bude respektovat dokument již mrtvého prvního kosovského prezidenta Ahtisaari, ve kterém se varuje před jakýmkoliv udělování zvláštního postavení komukoliv v Kosovu, vzhledem k velké rozlišnosti, na které je Kosovo založeno. Kosovský premiér dále uvedl, že je opět ochoten setkat se se srbským prezidentem Borisem Tadićem.
Srbský vicepremiér varuje USA před odchodem Srbska k „druhému táboru“
Srbský místopředseda vlády Ivica Dacic prohlásil, že by Spojené státy americké měly projevit více pochopení a sympatií k postojům Srbska k otázce Kosova, protože současná americká politika „by pro Srbsko mohla být zavádějící“ a mohla by Srby „přivést ke druhé straně“. „Amerika má zásadu, že pracuje pouze se současnou situací na místě, situace je ale taková, že problém není vyřešen a americká administrativa stojí před klíčovým momentem , kdy se musí rozhodnout zda ji budou zajímat názory srbské strany na to, co je správné,“ prohlásil dále Ivica Dacic.
Bosenská demokratická unie odsoudila výrok prezidenta Republiky srbské: „jde o přímé ohrožení státu“
Bosenská demokratická unie (BDZ), která má blízko k Muameru Zukorlici ostře odsoudila výroky prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika, a to zejména o „nevyhnutelném pádu Bosny a Herzegoviny.“ Podle BDZ je prohlášení přímým ohrožením státu Bosna a Hercegovina a Bosňanů. BDZ dále vyzvala všechny obyvatele Srbska a Bosny a Hercegoviny, aby se postavili proti politice vyvolávající násilí a nenávist a spojili síly v boji za mír, stabilitu a vzájemný respekt. BDZ dále uvádí, že by prohlášení prezidenta Dodika „nebrala vážně“, kdyby před několika týdny nedošlo ve městě Banja Luka k demonstraci podpory prezidenta Dodika a „autorů genocidy“ Radovana Karadžiče a Ratka Mladiče ze strany vedení Republiky srbské i církve.