USA reaguje na prohlášení prezidenta Republiky srbské: „územní celistvost je nezpochybnitelná“

Americká ambasáda v Sarajevu oznámila, že považuje Bosnu a Hercegovinu za „nezávislý, multietnický, demokratický a suverénní stát s nepopiratelnou územní celistvostí.“ Velvyslanectví USA tak reagovalo na setkání prezidenta Republiky srbské Milorada Dodika a šéfa strany LDP Čedomira Jovanoviće v Bělehradě, kde prezident Dodik „předpověděl“ rozpadnutí Bosny a Hercegoviny. Američané zdůraznily, že Bosna a Hercegovina je členem OSN od roku 1992 a že Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) označil události v Srebrenici za akt genocidy, a „vyjádřili zklamání nad rétorikou, která  tyto základní fakta zpochybňuje.“ Milorad Dodik během debaty v Bělehradě prohlásil, že nezpochybňuje, že zločin proti Bosňanům byl v Srebrenici spáchán  v roce 1995, ale odmítal tvrzení Čedomira Jovanoviće, že Republika srbská byla „založena na genocidě v Srebrenici“ s tím, že byla založena již v roce 1992.

Prezidenti Bosny a Hercegoviny, Srbska a Chorvatska se setkali na hoře Jahorina

Poblíž hlavního města Bosny a Hercegoviny, Sarajeva, se na hoře Jahorina setkali představitelé těchto tří států, aby podle svého prohlášení „potvrdili orientaci všech tří zemí na posílení vzájemných dobrých vztahů“. Situace se výrazně změnila poté, co v Chorvatsku byla zvolena sociálně-demokratická vláda naladěná na regionální spolupráci. Řešila se zde iniciativa chorvatského prezidenta Ivo Josipoviće s cílem dosažení mezinárodní dohody, která by usnadnila proces stíhání osob odpovědných za válečné zločiny.

Černá Hora se připojí k projektu South Stream

Oznámila to dnes tisková služba ruské plynárenské společnosti Gazprom na základě výsledků jednání vedoucího projektového oddělení Gazpromu Leonida Chugunova s černohorským předsedou vlády Igorem Luksicem, ministrem zahraničí Milanem Rocenem a ministrem hospodářství Vladimirem Kavaricem. Účastníci jednání prodiskutovali technické možnosti a perspektivy přistoupení Černé Hory k projektu „South Stream“, o který země projevila zájem na konci minulého roku.

NATO diskutuje o Kosovu

Ministři členských států NATO spolu s partnerskými zeměmi mise KFOR v Bruselu jednají o situaci v Kosovu kvůli „rostoucímu napětí v posledním roce v této zemi a stále se neměnící situaci“, jak uvedl nejmenovaný zdroj. Hlavním tématem je ale i přesto otázka Afghánistánu.

Česká republika hodlá spolu s Chorvatskem vést vrtulníkový výcvik sil NATO

Řekl to český ministr obrany Alexandr Vondra pro českou ČT24 po jednání NATO v Bruselu. Podle vyjádření českého ministra obrany by základní a část pokročilého výcviku probíhala v České republice na vojenské základně u města Pardubice, zatímco zbylá část by se odehrávala v Chorvatsku u města Zadar, kde jsou podle českého ministra ideální terénové podmínky.

Kosovo chce, aby EU garantovala dialog se Srbskem

Prezidentka Kosova Atifete Jahjaga při setkání s francouzským velvyslancem v Kosovu Jean François Fitou řešila aktuální vývoj v Kosovu a především nové dění v otázce končení dohledu nad kosovskou nezávislostí. Francie prostřednictvím svého velvyslance uvedla, že Kosova je stát s jasnou evropskou perspektivou, ale zdůraznila nutnost prohloubení reforem. Prezidenta Kosova pak uvedla, že kosovsko-srbský dialog zprostředkovávaný EU by měl nabídnout řešení „na evropské úrovni“ a především by měl být garantován EU.

Do Srbska míří delegace Mezinárodního měnového fondu

Delegace Mezinárodního měnového fondu (MMF) míří do Bělehradu, aby vedla rozhovory se srbskou vládou v rámci řešení srbských ekonomických dilemat a preventivních opatření pro rozpočet na rok 2012. MMF budou zajímat především srbské plány, jak odstranit odchylky od dohodnuté výše rozpočtových záruk státního dluhu, neboť podle MMF by pro Srbsko mohlo být velkým problémem udržet ekonomický růst.

Prezident Republiky Srbské prohlásil, že Srbsko nedodržuje Daytonskou dohodu

Prezident Republiky srbské Milorad Dodik uvedl, že sousední Srbsko „nedodržuje Daytonskou dohodu, protože nedostatečně brání její výsledek“. Jedná se o pokračování prezidentovy kritiky vůči údajným snahám Turecka, Íránu a Saúdské Arábie, které obviňuje z toho, že chtějí Bosnu a Hercegovinu sjednotit na úkor Republiky Srbské. Stejně tak se prezident Republiky srbské, federativní části Bosny a Hercegoviny, ohradil proti tomu, že v Srbsku někteří označují Republiku srbskou jako „genocidní útvar“ s tím, že si to „netroufl“ ani bývalý člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Haris Silajdžić, který požadoval zrušení Republiky srbské.

Srbsko vydělalo v roce 2011 na obchodu v rámci CEFTA 1,5 miliardy dolarů

V roce 2011 Srbsko zaznamenalo přebytek kolem 1,5 miliardy dolarů při obchodování se zeměmi dohody o volném obchodu CEFTA, kam patří spolu se Srbskem také Černá Hora, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Chorvatsko, Albánie, Moldávie a UNMIK (civilní správa Kosova) ve prospěch Kosova. Srbský státní statistický úřad uvádí, že jde především o zisk díky exportu zemědělských produktů jako je obilí a obilné výrobky. Dále i nápoje, železo a ocel, zatímco importním artiklem je uhlí, kámen, koks či elektrické energie stejně jako ovoce a zelenina. Země vyvezla zboží za 3,21 miliardy dolarů a dovezla produkty za 1,71 miliardy dolarů. CEFTA je pro Srbsko po EU druhým největším exportním odbytištěm.

Prezident Republiky srbské: „Bosna a Hercegovina se jednoho dne stejně rozpadne, jako Československo“

Prezident federativní Republiky srbské Milorad Dodik prohlásil, že Bosna a Hercegovina se zákonitě „jednoho dne“ musí rozdělit na jednotlivé části. Spolu s hlavou Liberálně demokratické strany Cedomirem Jovanovicem to prohlásil na Tanjug Press Club a situaci přirovnal k otázce Československa. Prezident Dodik se také vyjádřil proti Turecku, Íránu a Saúdské Arábii, kteří mají podle jeho slov velmi velký vliv v Bosně s Hercegovině a mají za cíl sjednotit celou federaci pod jednu vládu a prezidenta. Prezident uvedl, že tento scénář není možný a že země se bude muset rozpadnout. „Bosna a Hercegovina nikdy nefungovala jako stát, pokud kdy nějakým státem byla,“ řekl prezident Republiky srbské a dodal: „Bosnu uměle vytvořila Osmanská říše a jen přežila pod Rakousko-Uherskem i Jugoslávií.“

Mezinárodní měnový fond razantně snížil předpokládaný růst albánské ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil prognózu hospodářského růstu v Albánii. Ekonomika Albánie poroste podle MMF o 0,5%, a to i přestože původní odhad činil 1,5%. MMF vychází z předpokladu velmi slabé domácí poptávky v Albánii, což povede k poklesu finančních prostředků a také k „opatrnějším půjčkám“ bank. MMF doporučil Albánii vytvořit důvěryhodné fiskální pravidlo na snižování veřejného dluhu a urychlit strukturální reformy za účelem podpoření a zlepšení podnikatelského prostředí a produktivity. Zvláště MMF žádá zlepšení ve vynucování vlastnických práv a zaručení dodržení smluv.

Kosovský parlament přijal usnesení o konci nezávislosti pod dohledem

Kosovský parlament přijal usnesení, které dláždí cestu pro ukončení dohledu nad kosovskou nezávislost a kterým se parlament zavazuje, že splní všechny povinnosti vyžadované pro ukončení dohledu. Bezprostředně po hlasování kosovský premiér Hashim Thaçi prohlásil, že jde o novou fázi pro Kosovo a o velký úspěch, neboť usnesení bylo přijato s plnou politickou shodu. Podle premiéra Kosova je nyní třeba připravit nezbytné ústavní změny.

Prezident EU očekává bezproblémové odhlasování vstupu Chorvatska do unie

Prezident Evropské unie Herman von Rompuy uvedl na pondělním setkání s chorvatským premiérem Zoran Milanovicem v Bruselu, že očekává bezproblémovou ratifikaci chorvatské přístupové smlouvy členskými státy tak, aby se Chorvatsko mohlo stát 28. členem unie v příštím roce. Prezident také pogratuloval premiérovi k výsledku referenda o vstupu do unie, které proběhlo minulý týden.

Mise EULEX jmenovala nového generálního prokurátora

Novou generální prokurátorkou evropské mise v Kosovu EULEX se stala Jaroslava Novotná  z České republiky, která působí  na Nejvyšším státním zastupitelství České republiky. Její jmenování je odůvodněno více než třicetiletou praxí a zkušenostmi při řešení případů spojenými s drogami a organizovaným zločinem. Má zkušenosti zejména při řešení případů spojených s drogami a organizovanému zločinu. Ona je takéspecialistou na soudní spolupráce v trestních věcech. Novotná byla také zástupcem České republiky c rámci EUROJUST u haagského tribunálu, kde se zabývala soudní spoluprací příslučných orgánů České republiky se stejnými orgány jiných členských států EU.

Makedonský premiér na návštěvě Turecka hledá investory pro svou zemi

Makedonský premiér Nikola Gruevski se svým týmem navštíví Turecko, aby zde prezentoval investiční příležitosti pro turecký kapitál. Premiér Gruevski se má setkat se zástupci průmyslu a dalších firem a poté i s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem. Turecko je pro Makedonii identifikováno jako klíčová země, jejíž investice mohou oživit makedonský potravinářský průmysl a zemědělství, stejně jako obchodní služby, farmaceutický průmysl či energetiku. Makedonie hodlá s Tureckem rozvíjet i vztahy v oblasti cestovního ruchu, stavebnictví a infrastruktury.

Budoucí slovinská vláda vidí mezinárodní arbitráž jako možnost férového řešení hraničního sporu s Chorvatskem

Nová slovinská vláda, která by měla být vytvořená do 10. února neplánuje žádné radikální změny ve slovinské zahraniční politice a bude udržovat dobré sousedské vztahy se všemi sousedy, v souladu s hlavními body koaliční smlouvy. Tu strana SDS uveřejnila v neděli na své webové stránce a ukazuje, že mezinárodní arbitráž, která byla stanovená na základě slovinské a chorvatské dohody podepsané v roce 2009 by měla být považována za příležitost, jak může Slovinsko hájit své národní zájmy.

Makedonie by mohla být odříznutá od dodávek ropy kvůli možnému rozhodnutí íránské vlády

Je veliká pravděpodobnost, že Makedonie v neděli zůstane bez dodávek ropy. Stane se tak, pokud íránská vláda v neděli rozhodne o zastavení dodávek ropy do evropských zemí. Dodavatelem ropy do Makedonie je Řecko. Pokud Írán přistoupí k tomuto kroku, evropské země budou zasaženy nedostatkem ropy, dokud nenajdou novou obchodní alternativu.

NATO nadále podporuje politický dialog mezi Kosovem a Srbskem

Severoatlantická aliance nadále podporuje politický dialog mezi Prištinou a Bělehradem a to pod dohledem Evropské unie, což je dle generálního tajemníka, jímž je Anders Fogh Rasmussen jediný způsob jak z krize. V projevu k novinářům v Bruselu funkcionář zdůraznil, že Kosovo a Srbsko by měly přispět k nalezení řešení důležitých otázek a to zejména v procesu usmíření a normalizace v této oblasti. „NATO musí zachovat bezpečnost a ochranu všech lidí v Kosovu. KFOR přispívá k posílení míru a hledání politického řešení tím, že je neutrální.“

Narůstá podpora v oblasti integrace Černé Hory do EU

Velvyslanci Norska, Finska, Švédska a Dánska během setkání v Podgorici informovali premiéra Černé Hory, jímž je Igor Luksic, že podporují integraci jeho země do EU. Mezi jinými body jednání také diskutovali o ekonomické stabilizaci, zaměstnanosti, finanční stabilizaci a možných zahraničních investicích.

Eurokomisař Štefan Füle: „Srbsko musí odstranit barikády.“

Komisař pro rozšířování Evropské unie Štefan Füle uvedl, že barikády jsou velkým a nevyřešeným problémem a Evropská unie musí vidět pokrok v této oblasti. „Srbové na severu Kosova mají právo na podporu jejich zájmů a vyjádření svých obav, ale blokády představují trvalou hrozbu eskalace konfliktu. Dialog pro regionální zastoupení Prištiny pokročil a věříme, že kompromis může být dosažen. Dohoda by byla vzájemně prospěšná. Já nechci spekulovat o tom, co se stane v Radě Evropy, ale vyzývám obě strany, aby nekalkulovaly, ale soustředily se na to, aby udělaly vše proto, aby dosáhly dohody. Překážky znemožňují volný pohyb a znesnadňují misi EULEX a její práci na severu Kosova. To je proti mandátu EULEX, který byl poskytnut 27 členskými státy EU,“ zdůraznil komisař Füle.

Bosenské státní zastupitelství zastavilo vyšetřování 58 lidí obviněných z napomáhání Radovanu Karadžič

Státní zastupitelství Bosny a Hercegoviny pozastavilo vyšetřování 58 lidí obviněných Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) z napomáhání Radovanu Karadžič, který je nyní souzen v Haagu za zločiny proti lidskosti a za genocidu v Bosně a Hercegovině. Státní zastupitelství odůvodňuje pozastavení nedostatkem důkazů. Rozhodnutí je ale legitimní a ICTY  již vyšetřování těchto lidí přerušilo.

Evropský parlament navrhuje vytvoření společné komise odborníků Bulharska a Makedonie v oblasti historie

Výbor Evropského parlamentu (EP) pro zahraniční věci schválil v roce 2011 novelu o pokroku Makedonie, předloženou bulharským poslancem ze skupiny socialistů a demokratů Evgeni Kirilovem. V novele EP vyzývá Makedonii k ustavení komise odborníků v historii a vzdělávání ve spolupráci s Bulharskem, aby byl zajištěn nestranný výklad dějin, posílila se spolupráce mezi akademickými kruhy a komise přispěla k vytváření pozitivních postojů mladých občanů k jejich sousedům.

Řídící skupina pro Kosovo bude jednat o práci Mezinárodního civilního úřadu

Řídící skupina pro Kosovo, tedy státy které uznaly nezávislost Kosova, bude dnes ve Vídni jednat o práci Mezinárodního civilního úřadu (ICO). Premiér Kosova Hashim Thaçi, který se jednání účastní doufá, že ICO dokončí své poslání v tomto roce. V případě, že se řídící skupina rozhodne pro uzavření úřadu, znamenalo by to ukončení dohlížení nad nezávislostí úřadem i řídící skupinou. Mandátem úřadu ICO je dohlížet na nezávislost Kosova a realizaci Ahtisaariho plánu.