V úterý byla v hlavním městě Súdánu Khartoum zničena zbrojní továrna Yarmouk, při výbuchu zemřeli dva lidé. Vláda Súdánu následně obvinila Izrael, že na továrnu zaútočila čtyři izraelská letadla. Ministr informací Ahmed Belal Osman uvedl, že Súdán na Izrael nezaútočí, přestože k tomu má dostatečné prostředky. Izrael jako již několikrát v historii nařčení nepotvrdil, ani nevyvrátil. Súdán bývá dlouhodobě obviňován z toho, že vyrábí a pašuje zbraně přes Egypt do pásma Gazy. Naopak Izrael vnímá africkou zemi jako bezpečnostní hrozbu pro svůj stát.
Archiv rubriky: Asie
Už druhá rebelská skupina v Darfúru souhlasila s mírovým jednáním
Nabídku mírového jednání se súdánskou vládou, kterou zprostředkoval Katar, přijala již druhá rebelská skupina Justice and Equality Movement (JEM), před časem k jednání přistoupila i Liberation and Justice Movement (LJM). Cílem Súdánu za pomoci Kataru je obnovit mírový proces, který by ukončil skoro dekádu pokračující konflikt na východě země, během něhož zemřelo podle OSN na 300 000 lidí, a který by ujednal vyslání humanitární pomoci do zasažených oblastí. Na rozdíl od předchozích jednání jsou setkání otevřena nejenom skupinám, které jednání přislíbily, ale i všem ostatním. Mírová jednání by měla začít v průběhu příštího měsíce. Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu již před časem vydal zatykač na súdánského prezidenta Omar Hassan al-Bashir a další vysoké představitele za válečné zločiny v oblasti Darfúru. Všichni obvinění to odmítají.
Japonsko poskytne Tunisku půjčku v hodnotě 600 milionů USD
Guvernér tuniské centrální banky Chedli Ayari potvrdil, že se severoafrická země dohodla s Japonskem na půjčce ve výši 600 milionů USD, která má napomoct k demokratickému přechodu země a zotavení ekonomiky. Finanční prostředky by Tunisko mělo dostat do konce letošního roku. V příštím roce si vláda bude muset půjčit na fungování země mezi 2,2 až 2,5 miliard USD. Ekonomický růst pro rok 2012 se předpokládá, že dosáhne 3,5 %. Ekonomika významně poklesla v roce 2011 důsledkem jasmínové revoluce, během níž se hospodářský růst dostal jen na 1,8 %. Zotavení tuniské ekonomiky nepomáhá ani krize eurozony, na jejíž trhy je Tunisko navázáno. Většina turistů, která severoafrickou zemi navštíví, navíc pochází z eurozony. Státní schodek se v letošním roce má vyšplhat na 6,6 % HDP, pro příští rok se očekává snížení na 6 % HDP. Podle guvernéra centrální banky Ayari bude zotavení tuniské ekonomiky trvat déle, než se původně předpokládalo.
Rwanda na dva roky zasedne v Radě bezpečnosti OSN navzdory kritice za podporu konžských rebelů
Pouhý den poté, co OSN zveřejnilo zprávu, podle níž hraje rwandský ministr obrany klíčovou roli při podpoře a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo, se Rwanda stala členem Rady bezpečnosti OSN, ve které usedne na další dva roky. Země se stala jednou z pěti států, které byly zvoleny nestálými členy Rady bezpečnosti OSN, vedle Argentiny, Austrálie, Jižní Korey a Lucemburska. Své funkce se Rwanda ujme 1. ledna 2013. Podle lidsko-právních organizací dosazení Rwandy do Rady bezpečnosti OSN může blokovat jakékoliv sankce proti jejím představitelům. Zvolení přišlo navzdory dlouhodobé kritice za podporu rebelů, sjednocených do hnutí M23 pod vedením generála Bosco Ntanga v konžské provincii Severní Kivu, která je bohatá na nerostné minerály. Demokratická republika Kongo přitom požádala mezinárodní společenství o uvalení sankcí na sousední Rwandu.
Americký kandidát na prezidenta Mitt Romney představil svoji vizi zahraniční politiky USA
Mitt Romney, americký kandidát na prezidenta, jež získal nominaci republikánské strany, zveřejnil dnes svoji vizi zahraniční politiky. Ve veřejných debatách se přihlásil k odkazu americké zahraniční politiky prováděné od konce 2. světové války, jež se vyznačovala především ekonomickým i vojenským ovlivňováním světové politiky. Podle Mitta Romneyho současný americký prezident Barack Obama oslabil roli USA ve světě. Mitt Romney ji hodlá obnovit a chce znovu vybudovat USA, jakožto rozhodující velmoc v globálních otázkách. Podporuje také jednoznačné postavení se za Izrael v jeho sporu s Íránem či ozbrojení syrských rebelů.
USA se dohodly s Jižní Koreou o balistických střelách
Soul oznámil, že došlo k dohodě mezi vládou Jižní Korey a Spojených států amerických o prodloužení doletu jihokorejských balistických střel. Jejich dostřel se má zvýšit více než dvojnásobně z 300 kilometrů na 800. Důvodem je snaha Jižní Korey eliminovat či alespoň snížit hrozbu ze strany KLDR. Jižní Korea je stejně jako například Japonsko v dosahu severokorejských střel. USA tuto hrozbu kromě Jižní Korey řešily i s Japonskem.
Afghánský prezident požaduje po USA dodávky inteligentních zbraní
Afghánský prezident Hamid Karzai uvedl, že již několikrát žádal, aby USA poskytly inteligentní zbraně a letouny Afghánistánu. Dodal, že zatím nedošlo k dohodě a USA odmítají zbraně prodat. Příští týden se bude konat další kolo jednání. Afghánský prezident řekl, že pokud nedojde ke shodě, tak si Afghánistán zbraně koupí od Ruska, Číny či Indie. Vztahy mezi Kábulem a Washingtonem se zhoršily. Leon Panetta vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat.
Americký ministr obrany vzkázal afghánskému prezidentovi, že by měl USA děkovat a ne je kritizovat
Afghánský prezident Hamid Karzai 4. října pronesl ostrou kritiku vůči USA a jejich počínání v Afghánistánu. Americký ministr obrany Leon Panetta na to v reakci dnes řekl, že současný pozitivní politický vývoj v Afghánistánu byl dosažen 2 000 oběťmi amerických vojáků. Podle amerického ministra obrany by měl afghánský prezident Spojeným státům děkovat za jejich oběti a ne je kritizovat. Hamid Karzai také kritizoval, že USA stále váhají nad dodávkami inteligentních zbraní afghánské armádě.
Vyšetřování smrti amerického velvyslance v Libyi vede to Tuniska
Americký ministr obrany Leon Panetta prohlásil, že zatčení dvou občanu tuniské národnosti má přímou spojitost s atentátem na amerického velvyslance v Libyi Christophera Stevense. Zadržení Tunisané jsou drženi v Turecku. Americký ministr obrany sdělil, že se zatím neprokázaly žádné vazby těchto mužů na organizaci Al-Kaida. USA útok na amerického velvyslance považují za dlouho připravovanou akci organizované skupiny.
Americkou základnu v Afghánistánu zasáhlo 8 raket
Americkou leteckou vojenskou základnu Bagram v afghánské provincii Parwan zasáhlo 8 raket. Mluvčí hnutí Taliban Zabihullah Mujahid se přihlásil k tomuto útoku. Nedošlo k žádným ztrátám na životech. Na základně Bagram došlo v únoru 2012 k incidentům s pálením Koránu a dalších posvátných muslimských knih. Násilí v zemi se zatím americkým silám společně s členy mise ISAF nedaří redukovat. Základna Bagram byla již v minulosti několikrát napadena Talibanem.
Severoatlantická aliance se sešla, aby prodiskutovala článek 4 Washingtonské smlouvy
V červnu se rozhodla Severoatlantická aliance, že podle článku 4 Washingtonské smlouvy bude diskutovat bezpečnostní situace na hranici členského státu Aliance – Turecka. Turecko žádalo vyvolání článku 5 kvůli syrskému sestřelení turecké stíhačky. Dnes jednala o situaci mezi Sýrií a Tureckem Severoatlantická rada. Severoatlantická aliance označila jednání Sýrie na hranicích s Tureckem za porušení mezinárodního práva a odsoudila jej. Vyzvala také syrskou vládu, aby okamžitě přestala s veškerými akty agrese vůči Turecku a dodržovala mezinárodní právo.
Islámský kazatel podporující terorismus bude deportován z Velké Británie do USA
Abu Hamza al-Masri, radikální islámský kazatel ve Velké Británii, bude deportován do USA. Rozhodl o tom britský vrchní soud v Londýně. Abu Hamza al-Masri je obviněn z podpory Al-Kaidy, organizace džihádistického povstání v Jemenu a plánované stavby výcvikového vojenského tábora islámských ozbrojenců v USA. Abu Hamza al-Masri žádal o odklad deportace ze zdravotních důvodů, ale nebylo mu vyhověno. Před britským soudem se shromáždilo cca 100 demonstrujících.
Afghánský prezident kritizuje USA
Afghánský prezident Hamid Karzai kritizoval americké vojenské velení a politické představitele, že vedou válku v Afghánistánu a nezaměřují se více na zahraniční hrozby pro Afghánistán, jako je například Pákistán. vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily. Afghánský prezident také kritizoval západní média, že hovoří o budoucím kolapsu Afghánistánu, až vojska USA a NATO v roce 2014 odejdou. Podle Hamida Karzaie se život v Afghánistánu změnil hodně k lepšímu a vyzval své krajany žijící v zahraniční, aby se vrátili do Afghánistánu.
Americké bezpilotní letouny zabily 4 ozbrojené členy Al-Kaidy v Jemenu
Americké bezpilotní letouny, které operují v Jemenu zabily 4 členy teroristické skupiny Al-Kaida. Členové skupiny byli těžce ozbrojení. Podle zdrojů USA se jednalo o muže, kteří měli podněcovat povstání proti jemenské vládě, která spolupracuje s USA a NATO. Washington označil jemenskou odnož Al-Kaidy za nejnebezpečnější buňku této organizace od smrti jejího bývalého vůdce Usámy Bin Ládina.
Čínská státem vlastněná firma Ralls Corporation podala žalobu na amerického prezidenta Baracka Obamu
Čínská firma napadla u amerických soudů krok prezidenta Obamy, který se rozhodl z důvodů ochrany národní bezpečnosti zablokovat koupi čtyř farem větrných elektráren ve státě Oregon, které se nacházejí v blízkosti výcvikové základny amerického námořnictva. Čínský projekt výstavby větrných elektráren je první zablokovanou zahraniční investicí v USA po 21 letech. Podle žaloby, podané právníky Ralls Corporation, tím prezident překročil své pravomoci. Podle odborníků jsou však obavy z bezpečnostní hrozby reálné. Ralls Corporation vlastní dvě soukromé osoby čínské národnosti, které zároveň zastávají vysoké manažerské posty ve společnosti Sany Group, hlavního hráče na poli čínského strojírenského průmyslu. Na americké základně se nachází výzkumné a výcvikové středisko pro vývoj a ovládání bezpilotních letounů a dalších zařízení potřebných k vedení elektronické války. Aktivity čínských firem, jako jsou CNOOC či Huawei, jsou na zahraničních trzích v poslední době předmětem rostoucího zájmu politiků a jsou terčem obav z ohrožení národní bezpečnosti.
Japonsko: americká armáda začala s kontroverzním přesunem letectva na svou základnu na Okinawě
Záměr americké vlády dislokovat 12 letounů třídy Osprey na základně Futenma na japonském otrově Okinawa se mezi místním obyvatelstvem setkal s odporem. Obavy panují hlavně o bezpečnost obyvatelstva v přilehlé oblasti kolem základny, vzhledem k nedávným haváriím strojů Osprey v Maroku a na Floridě. Japonský ministr obrany Satoshi Morimoto vyjádřil uspokojení nad bezpečnou dodávkou amerických letounů, japonská vláda se však dostává pod stále větší tlak obyvatel nespokojených s přetrvávající přítomností americké armády na Okinawě.
Generálnímu tajemníkovi NATO byl prodloužen mandát
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen byl zvolen Severoatlantickou radou na čtyři roky a funkce se ujal v roce 2009. V roce 2012 mu tedy měl mandát skončit. Severoatlantická rada se ovšem rozhodla prodloužit mandát do 31. července roku 2014. Důvodem je především plánované stažení vojsk NATO z Afghánistánu právě v roce 2014.
Korejský poloostrov se údajně nachází na hraně termonukleární války
Prohlásil to jako jeden z posledních řečníků 67. Valného shromáždění OSN náměstek severokorejského ministra zahraničí Pak Kil-yon. Podle něj „nepřátelská politika USA“ zapříčinila stav, kdy „jediná jiskra může způsobit nukleární konflikt“. Severní Korea v poslední době opět zostřila svou rétoriku vůči spojencům USA v regionu, Japonsku a Jižní Koreji. Od roku 2003, kdy Severní Korea jako první stát v historii oficiálně odstoupila od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, se podle analytiků pro KLDR stala hrozba o vyvolání jaderného konfliktu jediným účinným prostředkem pro dosahování svých diplomatických zájmů.
Jednání o půjčce Egypta od Mezinárodního měnového fondu se zpozdilo
Vyjednávání Egypta s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) ohledně půjčky ve výši 4,8 miliard USD se zpozdilo. Vláda tak získala čas na realizaci ekonomických reforem, které zahrnují zejména restrukturalizaci dotací a daní. Cílem Egypta je snížit rozpočtový deficit státu dosahující hodnoty 11 % HDP způsobeného loňským povstáním. Se zpožděním do země tedy dorazí vyjednávací tým MMF, jež měl podle původního plánu v Káhiře začít vyjednávat podmínky půjčky na konci září. Jeho příjezd se neočekává dříve než po skončení výročního zasedání MMF konajícího se v Tokiu v polovině října.
Bangladéš obvinila uprchlíky z barmské muslimské menšiny Rohingya ze spoluúčasti na útocích vůči buddhistickým klášterům na jihovýchodě země
Podle bangladéšských vládních představitelů se příslušníci barmské muslimské menšiny zúčastnili nepokojů na jihovýchodě země, které propukly poté, co radikální islamisté objevili fotku spáleného Koránu na facebookovém profilu mladého buddhisty. Na jihovýchodě země, blízko hranic s Barmou, bylo podle informací policie napadeno a vypáleno více než dvanáct buddhistických klášterů a svatyň a více než 50 domácností patřící buddhistickým rodinám. Útoky na zástupce buddhistické menšiny, která v Bangladéši tvoří méně než 1% z celkových 150 milionů obyvatel, jsou jedním z největších případů sektářského násilí v Bangladéši za posledních několik let. Barmští Rohingyové jsou ve své domovině terčem útoků ze strany buddhistického obyvatelstva ve státě Rakhine, které kulminovaly letos v červnu. Bangladéš ani Barma však jejich status oficiální menšiny neuznávají.
Japonský premiér Yoshihiko Noda provedl rozsáhlé změny ve složení vládního kabinetu
8 ministrů si po rozsáhlých změnách provedených premiérem Nodou své místo udrželo, zatímco 10 ministrů bylo vyměněno. Mezi nové ministry patří mimo jiné Kiriki Jojima, který na klíčovém postu ministra financí vystřídal Juna Azumiho. Změna na vedoucích pozicích postihla také ministerstva školství, národní politiky, vnitra či životního prostředí. Japonský premiér tak podle analytiků zřejmě reaguje na slabé výsledky vládnoucí Demokratické strany v průzkumech veřejného mínění několik měsíců před nadcházejícími všeobecnými volbami.
Egypt získal od Turecka úvěr ve výši 1 miliardy USD
Podle egyptské státní tiskové agentury MENA podepsal v neděli prezident Mohamed Mursi smlouvu s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdogan na 1 miliardu USD. Ve svém projevu prezident Mursi vyzdvihl politické a regionální vztahy s Tureckem. Analytici se domnívají, že egyptská strana Muslimského bratrstva Freedom and Justice Party (FJP), která je v čele země, hledá inspiraci v turecké vládnoucí straně AK Party. Ekonomika Egypta se propadla během několika měsíců nepokojů a severoafrická země se nyní snaží obnovit důvěru investorů. S Mezinárodním měnovým fondem (MMF) jedná Egypt o půjčce v hodnotě 4,8 miliard USD, pomoc přislíbila i Evropská unie a USA uvažují o odpuštění dluhu Egyptu ve výši 1 miliardy USD.
Evropská unie doufá ve volný obchod s Afrikou již od roku 2014
Před 10 lety se v Evropská unie (EU) sešla se zástupci 70 afrických, karibských a tichomořských zemí s cílem podpořit obchod států a získat pro země EU přístup na jejich trhy. S dohodou doposud souhlasilo jen 15 karibských států, ostatní země se obávají, že jejich rozvíjející se průmysl se nevyrovná s novou konkurencí. Evropská komise pro obchod stále doufá, že většina jednání bude ukončena během příštího roku. V současnosti EU ztrácí na rozvíjejících se trzích vliv, zatímco USA zde navýšily svou spolupráci a Čína skoro zdvojnásobila bilaterální dohody s Afrikou z 91 miliard USD v roce 2009 na 166 miliard USD v roce minulém. Africké země se obávají nedostatečné konkurenceschopnosti, čínský dovoz například v Senegalu a Malawi vyvolal v minulém roce protičínské protesty. Aby země navíc mohly přistoupit k volnému obchodu, musely by provést daňové reformy, neboť velká část příjmů pochází právě z celních příjmů. EU totiž požaduje, aby její import byl až v 80 % zbaven zdanění dovozu.