Podle USA musí nově vytvořená koaliční vláda teprve prokázat svou váhu jednáním, než může být uznána za legitimní vládu syrského obyvatelstva. Největší opoziční strana Syrská národní rada (SNC) byla kritizována za neefektivní jednání. Evropská unie uvalila embargo na prodej zbraní do Sýrie, francouzský prezident Francois Hollande již dříve zvažoval možnost vyzbrojení opozice, jestliže bude vytvořena přechodná vláda. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila, že USA pošle 30 milionů USD na pomoc postiženým oblastem v Sýrii prostřednictvím Světového potravinového programu OSN.
Archiv rubriky: Asie
Barmská opoziční politička Aung San Sui Kyi navštíví Indii
Na své zahraniční návštěvě se držitelka Nobelovy ceny setká s indickým premiérem Manmohan Singh, rovněž navštíví univerzitu v Delhi, kde v 60. letech studovala. Indie podporuje prodemokratické změny v Barmě, mnoho barmským studentů po vojenském převratu v roce 1988 odešlo právě do Indie. Na začátku tohoto roku byl indický premiér Singh v Barmě na dvoudenní zahraniční cestě. Barma má strategické postavení mezi Indií a Čínou a odhaduje se, že se na jejím území nacházejí zásoby ropy a zemního plynu.
Barma propustí stovky vězňů, reaguje na očekávanou návštěvu amerického prezidenta
Barmský prezident Thein Sein podle státních médií udělí amnestii 452 vězňům, včetně politických vězňů, den před návštěvou amerického prezidenta Baracka Obamy. Barma propustila více než 500 vězňů již v září, podle opozice tehdy dostalo amnestii i 58 politických vězňů. Barmská vláda prezident Thein Sein je proreformní, přesto někteří analytici kritizují rozhodnutí prezidenta Obamy navštívit jako první zemi po svém znovuzvolení právě Barmu, mnoho politických vězňů i nadále zůstává ve věznicích.
OSN přiznává selhání při ochraně civilistů na Srí Lance
Podle nové zprávy OSN dostatečně nechránila civilisty během občanské války na Srí Lance, z čehož by OSN podle jejího generálního tajemníka Ban Ki-Moona měla vyvodit „dalekosáhlé důsledky“. Konflikt mezi vládními jednotkami a tamilskými rebely, který trval 26 let, byl oficiálně ukončen v březnu 2009. Důsledkem války zemřelo v zemi na 100 000 lidí, podle OSN na 40 000 z nich během posledních 5 měsíců bojů.
Čína si zvolila nové představitele země
Budoucím prezidentem, který usedne do čela země v březnu, se stane Xi Jinping, jenž nahradí ve funkci nynějšího prezidenta Hu Jintao, pod jehož vládou zažila Čína desetiletí ekonomického růstu. Dosavadní vicepremiér Li Keqiang se stane premiérem. Ve středu bylo oficiálně jmenováno 24členné politbyro. Stálý výbor politbyra prošel redukcí, do nejužšího vedení bylo zvoleno namísto 9 členů jen 7, prezidenta a premiéra doplní Zhang Dejiang, Yu Zhengsheng, Liu Yunshan, Wang Qishan a Zhang Gaoli.
Vrchní velitel Hamasu byl zabit, skupina hrozí odvetou
Představitel palestinské islámské skupiny Hamas Ahmed Said Khalil al-Jabari byl zabit během izraelských leteckých náletů na Pásmo Gaza. Jeho smrt potvrdil Izrael i Palestina. Spolu s al-Jabari zemřeli další čtyři Palestinci, podle BBC nálety zraněny i civilisty, včetně dětí. Mluvčí Hamasu Abu Zuhri uvedl, že „Izrael bude litovat momentu, kdy se k tomuto kroku rozhodl“. Podle analytiků může dojít k novému rozpoutání násilí mezi Hamasem a Izraelem.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
Barmu zasáhla dvě zemětřesení, zemřelo nejméně 12 lidí
V neděli ráno zasáhlo Barmu zemětřesení o síle 6,8 stupňů Richterovy stupnice asi 70 km severně od druhého největšího města Mandalay. V pondělních ranních hodinách udeřilo druhé zemětřesení o síle 5,6 stupně ve stejné oblasti. Šest lidí zemřelo při stavbě mostu ve městě Shwebo, další lidé byli zraněni, agentura AFP uvedla 13 mrtvých. Zemětřesení zaznamenali i v sousedním thajském Bangkoku. Zemětřesení zasáhla zemi jen týden před plánovanou návštěvou nově zvoleného amerického prezidenta Obamy.
Nejchudší rodiny v Pákistánu dostanou příspěvek na dítě, které chodí do školy
V rámci čtyřletého programu Waseela-e-Taleem, který je podporovaný Světovou bankou (SB) a Velkou Británií, dostane podle BBC rodina příspěvek ve výši 2 USD měsíčně, pokud jejich dítě bude navštěvovat základní školu. Příspěvek má umožnit 3 milionům nejchudším pákistánským dětem základní vzdělání. Země svou iniciativu oznámila na tzv. Malala den, který je pojmenovaný po 15leté dívce, která byla postřelena kvůli navštěvování školy, základní vzdělání je totiž pro dívky v oblastech pod kontrolou Talibanu zakázané. Nejchudší rodiny již mohou v rámci programu Benazir Income Support Programme (BISP) získat 10 USD měsíčně na základní výdaje.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
Ze Sýrie utíkají tisíce obyvatel, další miliony potřebují s přicházející zimou humanitární pomoc
Během víkendu zažila Sýrie největší exodus obyvatel od začátku 20měsíční občanské války poté, co rebelové podle agentury Reuters obsadili hraniční město Ras al-Ain. Během pátku mělo podle OSN přejít na 11 000 uprchlíků hranice Sýrie do Turecka. V Kataru mezitím jednaly syrské opoziční strany o vytvoření Přechodné národní rady po vzoru Libye. Do čela jedné z největších opozičních stran Syrské národní rady (SNC) byl zvolen George Sabra, který vyzval mezinárodní společenství k dodání zbraní. „Potřebujeme pouze jedinou pomoc v boji za naše přežití a ochranu: potřebujeme zbraně,“ řekl Sabra. OSN varuje, že v zemi na 4 miliony lidí potřebují humanitární pomoc, především s blížícím se zimním obdobím. Celkový počet uprchlíků se odhaduje na 400 000.
Irák zrušil dohodu s Ruskem na nákup zbraní v hodnotě 4,2 miliard USD
Důvodem pro zrušení a vyšetřování dohody s Ruskem na nákup zbraní je podle vlády Iráku podezření z korupce. Podle premiéra Iráku Nouri Maliki je v současnosti dohoda zbrojního nákupu, například ozbrojených vrtulníků a střel, vyšetřována. Rusko prodávalo zemi zbraně především během vlády prezidenta Saddam Huseina, nyní je Rusko druhým největším dodavatelem po USA. Ruská vláda se ke zrušené dohodě, která byla oznámena po jednání premiéra Malika a ruského premiéra Dmitry Medvedeva v říjnu, prozatím nevyjádřila. Poté, co byla dohoda sjednána, analytici podle BBC naznačovali, že Irák nemusí chtít jen diverzifikovat své zbojní nákupy, ale také vyslat signál USA o možné ztrátě vlivu v zemi.
Velká Británie ukončí svou finanční pomoc Indii do roku 2015
Podle tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening dosáhla Indie ekonomického pokroku a patří mezi nejrychleji se rozvíjející státy, proto Velká Británie ukončí zemi svou finanční pomoc v hodnotě 319 milionů USD. Indický ministr Salman Khurshid následně reagoval slovy, že „rozvojová pomoc je minulostí a obchod je budoucností“. S tím ale nesouhlasí charity a občanská sdružení, která tvrdí, že rozhodnutí o ukončení finanční pomoci je předčasné a může negativně ovlivnit nejchudší obyvatele Indie. Charitativní mezinárodní společnost Oxfam uvádí, že „jedna třetina nejchudších lidí na světě žije právě v Indii“. Velká Británie nechá dokončit všechny programy rozvojové spolupráce do roku 2015, nové již ale podepisovat nebude. Indie patřila mezi největší příjemce britské pomoci, minulý rok ji předběhla Etiopie.
Šéf CIA David Petraeus rezignoval na svůj post
David Petraeus odstoupil z pozice šéfa CIA kvůli nemanželskému poměru, prezident Obama následně přijal jeho rezignaci, přestože neporušil žádné předpisy. David Petraeus svůj krok zdůvodnil tím, že jeho jednání bylo „nepřijatelné“ pro představitele zpravodajské služby. V čela CIA následně stanul jeho zástupce Michael Morell. Před svým nástupem na post šéfa CIA v srpnu minulého roku byl David Petraeus velitelem amerických jednotek v Afghánistánu, velitelem koaličních sil v Iráku a působil i na Blízkém východě a střední Asii. David Petraeus byl uznávaným generálem republikánů i demokratů.
První zahraniční cesta nově zvoleného prezidenta Obamy směřuje do Asie
Prezident Barack Obama se rozhodl jako první prezident USA navštívit Barmu, kde by se měl setkat s prezidentem Thein Sein a opoziční političkou a držitelkou Nobelovy ceny míru Aung San Suu Kyi. Prezidentova cesta na asijský kontinent je naplánovaná na 17. až 20. listopadu. Barma přistoupila k politickým a ekonomickým reformám po posledních volbách v listopadu 2010. Prezident Obama se zúčastní i summitu Sdružení zemí jihovýchodních Asie (ASEAN) v Kambodži, následně zamíří do Thajska.
Syrská opozice se blíží dohodě, jak se sjednotit
Na jednání syrské opozice v Doha měly strany podle syrského disidenta Riad Seif dospět k dohodě. Největší syrskou opoziční stranou je Syrská národní rada (SNC), která nicméně neuspěla s vytvořením jednotné syrské opozice, druhou významnou opoziční stranou je Syrská národní iniciativa (SNI) v čele s Riad Seif. Nové opoziční vedení by se mělo sestávat z 60 členů ze všech opozičních stran. Mezitím agentury OSN jednaly o humanitární pomoci pro Sýrii v Ženevě, syrská vláda striktně omezuje přítomnost zahraničních humanitárních agentur. Prezident Bashar al-Assad odmítl nabídku mezinárodního společenství na bezpečný odchod ze země a ukončení války v zemi. „Já jsem Syřan, narodil jsem se zde. Musím žít v Sýrii a v Sýrii i zemřít,“ uvedl prezident Assad.
Indie a Kanada se dohodly na podmínkách o exportu uranu
Rychlý ekonomický růst Indie v posledních letech má za následkem zvyšující se poptávku po energii, kterou chce země uspokojit rozšířením jaderných elektráren. Dohoda mezi Indií a Kanadou byla podepsána již v roce 2010, stále ale přetrvávaly nejasnosti ohledně obchodu. Smlouva ukončuje kanadský zákaz exportu uranu do Indie z roku 1976 poté, co Indie vyrobila svou první atomovou bombu nazvanou „Usmívající se Buddha“. Do roku 2050 by asijská země chtěla získávat 50 % celkové vyráběné energie z jaderných elektráren, počet reaktorů by se měl zvýšit na 30. Na začátku měsíce uzavřela Indie dohodu na zahájení jednání o civilní jaderné spolupráci s Austrálií, na jejímž území se nachází přibližně 40 % světových zásob uranu.
Britský premiér nabídl syrskému prezidentovi bezpečný odjezd ze země
Podle britského premiéra Davida Camerona je nutné, aby mezinárodní společenství zvážilo veškeré možnosti, jak „dostat syrského prezidenta ze země“, a zamezit tak krvavému konfliktu v Sýrii. „Nenabízím prezidentovi exil ve Velké Británii, ale pokud chce opustit země, může. To lze naplánovat,“ řekl britský premiér Cameron pro televizi al-Arabiya. Lidsko-právní organizace Amnesty International odhaduje, že prezident Assad a jeho nejbližší by Sýrii opustili pouze za předpokladu mezinárodní imunity. Povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad začalo v březnu minulého roku, do dnešního dne mělo zemřít více než 35 000 lidí.
Jižní Korea odstavila dva nukleární reaktory
Asijská země odstavila dva nukleární reaktory v jaderné elektrárně Yeonggwang na jihozápadě Jižní Korey poté, co bylo zjištěno, že některé součástky nebyly řádně schváleny. Ministr hospodářství Hong Suk-woo ujišťoval, že se nejednalo o bezpečnostní hrozbu. Mezi součástkami, kterým chybělo řádné povolení, byly například pojistky, vypínače a chladící ventilátory. Všech 5000 částí by mohlo být použito v kterémkoliv průmyslu, nicméně pro nukleární využití potřebují zvláštní povolení. Celková cena součástek je 750 000 USD, které byly do země doručeny 8 různými dodavateli od roku 2003. Podle ministra Honga odstavení reaktorů přinese několikaměsíční neočekávaný výpadek energie. Jižní Korea disponuje 23 nukleárními reaktory, které zajišťují 35 % elektřiny v zemi.
Syrská opozice se setkala na klíčovém jednání v Kataru
V hlavním městě Kataru Doha se sešla syrská opozice sjednocená v Syrskou národní radu (SNC), která by se mohla změnit na vládu v exilu. Neshody ovšem mezi jednotlivými členy i nadále pokračují, rozdělení je především ideologické. Jednání potrvá čtyři dny a výsledkem by byla mít nový struktura opozice. Na úterý je naplánované setkání s další opoziční skupinou Syrská národní iniciativa (SNI). Obě skupiny by se mohly spojit a vytvořit během příštího měsíce exilovou vládu. Uznávaný disident Riad Seif uvedl, že roli v exilové vládě by mohly mít USA, sám odmítl být vůdcem opozice. V syrském konfliktu od března 2011 zemřelo na 36 000 lidí.
Světová banka schválila Barmě poprvé za posledních 25 let finanční pomoc
Světová banka (SB) poskytne druhé nejchudší zemi v Asii půjčku ve výši 80 milionů USD, jde o první finanční pomoc za posledních 25 let. Peníze jsou určeny na výstavbu silnic, mostů, škol a zdravotních zařízení především ve venkovských oblastech. Minulý měsíc USA zrušily sankce a omezení na Barmu, která může znovu žádat o půjčky. SB plánuje Barmě poskytnout i další úvěr ve výši 165 milionů USD. Barmská vláda přistoupila k ekonomickým a politickým reformám po volbách v listopadu 2010, kdy se vojenská vláda vzdala části moci, přesto si udržuje svůj vliv na současné civilní vládě v čele s prezidentem Thein Sein. Za jeho vládnutí bylo propuštěno několik politických vězňů a byla zrušena cenzura.
Čína kupuje 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘
Společnost China Investment Corporation (CIC), která vznikla v roce 2007 a která patří mezi státní investiční fondy, koupila 10% podíl ve firmě Heathrow Airport Holdings‘, která vlastní i letiště Stansted, Southampton, Glasgow a Aberdeen. Současný 10% podíl, za něhož by CIC měla zaplatit 726 milionů USD, je druhou velkou investicí CIC ve Velké Británii, v lednu koupila 8,68% podíl ve firmě Thames Water. Čínská investiční společnost není jediná, která vlastní podíl v Heathrow Airport Holdings‘, v srpnu koupila 20% podíl společnosti Qatar Holdings, nákup nicméně posuzuje ještě Evropský regulační úřad. Ekonomická krize snížila ceny ve Velké Británii, které nyní lákají zahraniční firmy.
Jednání o klíčové 4,8 miliardové půjčce mezi Egyptem a MMF začalo
V úterý začalo v Káhiře odložené jednání mezi Egyptem a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o poskytnutí úvěru v hodnotě 4,8 miliardy USD, který má snížit státní rozpočet severoafrické země a podpořit ekonomický růst. MMF požaduje, aby Egypt zrušil dotace především v energetickém sektoru a naopak vynaložil větší výdaje do oblasti zdravotnictví, vzdělání a rozvoji infrastruktury. Egyptská vláda se snížením dotací, které tvoří skoro jednu čtvrtinu rozpočtu, souhlasí, zatím ale nepředložila plán, jak a kdy to učiní. MMF předpokládá, že by smlouva s Egyptem mohla být uzavřena do konce roku, očekává se, že by úvěr mohl uvolnit další prostředky z Africké rozvojové banky (ADB), Světové banky (SB) a regionálních donátorů, jako je například Katar. USA již předběžně nabídla Egyptu odpuštění zahraničního dluhu ve výši 1 miliardy USD. Na konci fiskálního roku 2013 by se státní deficit Egypta měl vyšplhat k 10 % HDP.