Cílem hackerských útoků se staly primárně stránky s pákistánskými doménami. Hackeři využili chyby v zabezpečení systému doménových jmen a přesměrovali návštěvníky serverů na další stránku, jež obsahovala fotografii dvou tučňáků pochodujících přes most a slogan „Pakistan Downed“. Podle BBC byly zasaženy též lokální domény globálních společností, jako jsou Google, Apple, Yahoo či eBay. Vlastní servery prolomeny nebyly, avšak služby jako je Gmail byly dočasně nedostupné. Motivy útočníků, kteří jsou podle neoficiálních zpráv zřejmě pákistánského a tureckého původu, nejsou známy, avšak účelem útoků bylo pravděpodobně poukázat na nedostatky systémů spravovaných společností PKNIC, která má na starosti administraci pákistánské webové domény.
Archiv rubriky: Asie
Čínská stíhačka J-15 poprvé přistála na letadlové lodi Liaoning
Podle informací mluvčího čínského ministerstva obrany přistála stíhačka J-15 na lodi Liaoning během nedělních cvičení. Čína tak poprvé veřejně přiznala, že její jediná letadlová loď disponuje dostatečně pokročilou technologií pro uskutečnění přistávacích manévrů letectva, jejíž existenci do nedělního prohlášení tajila. Loď Liaoning, jejíž název odkazuje na provincii, kdy byla loď po jejím zakoupení od Ukrajiny podrobena rozsáhlé přestavbě, byla uvedena do provozu na konci září. Podle analytiků nasazení letadlové lodi schopné nést bojové letouny pomůže Číně značně zvýšit její strategickou výhodu ve sporech s Japonskem a dalšími zeměmi v regionu ohledně teritoriálních nároků v oblasti Jiho- a Východočínského moře. Podle odborníků však ještě nějaký čas potrvá, než se loď stane plně operativní a bude vycvičena plně kvalifikovaná posádka schopná zvládat i náročnější úkoly v rámci speciální bojové skupiny.
Ruský premiér podporu Francie a EU syrské opozici odmítl
Francie jako první evropská země uznala vládu syrské opozice za legitimního představitele syrského lidu, což ruský premiér Dmitry Medvedev kritizuje. „Touha po změně politického režimu v jiném státě prostřednictvím uznání nějakému politickému uskupení jako plnohodnotné vlády se mi nejeví jako civilizované,“ řekl premiér Medvedev. Rusko podle premiérových slov nebude podporovat ani jednu stranu konfliktu a zůstane nestranné. Západní státy naopak dlouhodobě kritizují Rusko za jeho nesouhlasný postoj k uvalení sankcí na Sýrii.
V Indii se mají sejít parlamentní strany k projednání ekonomických reforem
Vládní koalice v Indii svolala jednání, k němuž přizvala všechny parlamentní strany, aby projednaly ekonomické reformy a možnost otevření maloobchodního odvětví zahraniční konkurenci. K jednání by mělo dojít během pondělí. Opozice reformy kritizuje a tvrdí, že otevření maloobchodního odvětví zahraničí dopadne negativně na malé podnikatele. Vláda naopak argumentuje, že reformy jsou důležité znovu nastartování ekonomiky. Podle vládního návrhu mohou velké nadnárodní firmy koupit až 51 % podílu v maloobchodním sektoru.
V Thajsku se střetli protivládní demonstranti s policií
Nejméně 10 000 lidí se sešlo v ulicích hlavního města Thajska Bangkoku, aby vyjádřili svou nespokojenost s vládou premiérky Yingluck Shinawatra. Při střetech, v nichž policie použila i slzný plyn, bylo zraněno několik policistů. Demonstraci svolala skupina Pitak Siam (Ochránce Thajska), která je vedena bývalým armádním generálem Boonlert Kaewprasit. Demonstranti obviňují vládu premiérky Shinawatra, která se postavila do čela vlády po volbách v roce 2011, z rozsáhlé korupce.
Syrská opozice žádá o značnou finanční pomoc
Jestliže režim prezidenta Bashar al-Assada zkolabuje, bude muset Sýrie podle opozičního představitele George Sabra získat 60 miliard USD, aby zabránila kolapsu ekonomiky. Pomoc by podle Sabra měla připomínat Marshallův plán, který poskytly USA Evropě, aby se zotavila z následků druhé světové války. V konfliktu mělo přijít na 2,5 milionů Syřanů o své domovy. Velká Británie mezitím uznala opoziční vládu za legitimního představitele syrského lidu, EU vytvoření jednotné přechodné vlády přivítala, nicméně plnou legitimitu neuznala.
Hamas a Izrael se na mírových jednáních dohodly na příměří
Egyptský ministr zahraničí Kamel Amr v podvečer oznámil příměří mezi palestinským hnutím Hamas a Izrael po 7 dnech bojů, během nichž zemřelo na 160 lidí. Detaily dohody zatím nejsou známy. Izrael měl podle BBC požadovat zastavení veškerého ostřelování Izraele z pásma Gazy a příslib mezinárodního společenství, že zabrání hnutí Hamas ve zbrojení. Hamas naopak měl požadovat ukončení blokády Gazy a zastavení ostřelování pásma.
Kazachstán chystá zákon zakazující opoziční strany a limitující média
Vláda Kazachstánu chystá zákon, jímž by zakázala dvě opoziční strany Alga! a Halyk Maidany, které kritizují prezidenta Nursultan Nazarbayeva. Zákon by měl zakázat i některá opoziční média za „propagování extremismu“, což by se mělo dotknout 8 novin a 23 zpravodajských internetových portálů. Zákon souvisí s uvězněním opozičního politika Vladimira Kozlova, který byl odsouzen k 7,5 rokům vězení, jenž se měl údajně dopustit neúspěšného svržení vlády. USA obvinily Kazachstán ze zneužívání soudního systému „k umlčování opozičních hlasů“. Kazachstán patří mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky střední Asie a je významným producentem ropy, za vlády prezidenta Nazarbayeva přišlo prostřednictvím zahraničních investic do země 150 miliard USD.
Japonský export klesá již pátým měsícem za sebou
Důsledek nižšího zájmu ze strany Číny a EU klesl japonský export již 5 měsíců za sebou, celkové příjmy z exportu poklesly v říjnu 6,5 %. Japonská ekonomika je závislá na exportu, jeho snížení může negativně ovlivnit hospodářský růst země. Navzdory teritoriálním sporům Japonska a Číny, kdy si obě země dělají nárok na ostrovy v Jihočínském moři, je Čína největším obchodním partnerem východoasijské země.
Přes mírová jednání mezi Palestinou a Izraelem boje i nadále pokračují
V úterý oznámila Palestina, že je připravena jednat o příměří, Izrael mezitím vyzval všechny své občany v jižních oblastech Gazy, aby se evakuovali do centra města. Dohoda o příměří zatím nebyla podepsána, podle představitele Hamasu Izzat Risheq by mohla být uzavřena během středy, Izrael to ale nepotvrdil. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvítal mírová jednání, přesto uvedl, že je „připraven ke každé operaci, pokud bude třeba“. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton se připojí k mírovým jednáním, která mezi Palestinou a Izraelem probíhají v Egyptě.
Islamisté chtějí v Sýrii vytvořit vlastní islámský stát
Islamistické rebelské skupiny v syrském městě Aleppo odmítly opoziční vládu a požadují vznik samostatného islámského státu. „Vyjadřujeme náš odmítavý postoj k tzv. spikleneckému projektu národní aliance. Jednomyslně jsme se shodli na společném vytvoření islámského státu,“ uvedla skupina ve videu. Představitel opoziční koalice Moaz al-Khatib reagoval vzápětí s tím, že bude chtít s rebely jednat o „spolupráci v zájmu syrského lidu“.
Čína a Demokratická republika Kongo se dohodly na satelitní komunikace
Po Nigérii je Demokratická republika Kongo druhou africkou zemí, které má disponovat satelitní komunikací prostřednictvím satelitu CongoSat-01. Provoz má být podle čínské státní agentury Xinua zahájen během 3 let z čínské provincie Sichuan. Očekává se, že satelit pokryje celou jižní a střední Afriku. Dohoda byla v sobotu podepsána mezi Národní sítí satelitní telekomunikace Demokratické republiky Kongo (Renatelsat) a čínskou Great Wall Industry Corporation.
Společnost Total prodá 20 % akcí v nigerijské rafinerii čínské firmě
Dvacetiprocentní podíl v nigerijské pobřežní rafinérii OML 138, v níž má podíl i Chevron, Exxon a kanadský Nexen, získá čínská státní společnost Sinopec. Prodej akcií v hodnotě 2,5 miliard USD oznámila francouzská společnost Total, celou transakci musí ještě schválit nigerijská vláda. V červenci firma Total oznámila, že do roku 2014 plánuje prodat ropná aktiva ve výši 15 až 20 miliardy USD, aby získala peníze na nové projekty. Obchod přichází nicméně v době, kdy čínská ekonomika zpomalila svůj růst, společnost Sinopec v posledních 3 měsících vykázala pokles zisku.
EU nebude následovat Francii a pravděpodobně neuzná syrskou opozici za legitimní vládu
Ministři zahraničních věcí zemí EU se sejdou v pondělí, aby projednali situaci na Blízkém východě. Jedním z bodů jednání bude i uznání syrské opozice za legitimní vládu syrského lidu. Podle agentury Reuters nebudou ministři následovat Francii a plně nepřiznají legitimitu syrské opozici. Důvodem je i obvinění rebelů z válečných zločinů, kteří bojují proti vládě prezidenta Bashar al-Assada. Britský ministr zahraničí William Hague uvedl, že země musí nejprve znát plány opozice. Vytvoření jednotné opoziční vlády byla jednou z podmínek pro vyslání pomoci do země a zastavení občanské války. Opozice požádala mezinárodní společenství o zbraně, EU nicméně před časem uvalila na Sýrii embargo na export zbraní. K summitu se následně připojí i ministři obrany, kteří budou jednat o vojenské operaci na sever Mali, kam by EU mohla vyslat 200 jednotek, které by měly za úkol výcvik malijské armády.
OSN: Násilí v Gaze musí skončit, je nutné vyjednat mír
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k okamžitému zastavení bojů mezi pásmem Gazy a Izraelem, který pokračují již 6 dnem. Tajemník Ban Ki-moon uvedl, že se připojí k mírovým rozhovorům v egyptském hlavním městě Káhiře. Liga arabských států se v neděli na mimořádné schůzi dohodla na úterním vyslání mistrů pro zahraniční věci do pásma Gazy. Neděle byla co do obětí nejhorším dnem od vypuknutí násilí, Izrael se svými útoky zaměřil na domy představitelů Hamasu, zemřít mělo 26 obyvatel Gazy, včetně 14 žen a dětí.
Kurdští vězni ukončili hladovku
Uvězněný představitel Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Ocalan vyzval podle agentury Reuters k ukončení 68 dní trvající hladovky kurdských separatistů, které se mělo zúčastnit na 1 700 vězňů. Samotný Abdullah Ocalan je ve vězení na ostrově Imrali jižně od tureckého Istanbulu. Kurdové požadují zlepšení podmínek pro vězného Ocalana a zavedení možnosti soudního procesu v kurdštině, v současnosti je jediný povolený jazyk u soudu turečtina. V roce 2000 při podobné hladovce zemřelo více než 100 lidí. V konfliktu mezi PKK a tureckou vládu, která skupinu označuje za teroristickou, zemřelo na 40 000 lidí.
Země jihovýchodní Asie podepsaly pakt o lidských právech
Na každoročním summitu Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), které sjednocuje Kambodžu, Vietnam, Thajsko, Laos, Barmu, Indonesii, Malajsii, Singapur, Filipíny a Brunej, podepsali představitelé států dohodu o lidských právech. Ve stejný den podpisu paktu deklarovala Čína práva na oblast Jihočínského moře, u něhož se předpokládá, že je bohaté na nerostné minerály, svůj nárok na území vznesl i Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Ministři pro zahraniční věci zemí ASEAN rovněž diskutovali násilné střety mezi muslimy a buddhisty v barmské provincii Rakhine, kde od července zemřelo na 180 lidé. Na summitu bude projednán i vznik bezcelní obchodní zóny zemí ASEAN s Čínou, Japonskem, Jižní Koreou, Indií, Austrálií a Novým Zélandem.
Boje mezi Gazou a Izraelem pokračují, Velká Británie viní Hamas
Již pátým dnem pokračují izraelské nálety na pásmo Gazy, izraelský premiér Benjamin Netanyahu uvedl, že je země připravena operaci významně rozšířit. Izraelské rakety cílily i na mediální sídlo Hamasu, naopak palestinské zbraně zasáhly izraelské město Ashekolon. Přestože britský ministr zahraničních věcí William Hague tvrdí, že hlavní odpovědnost za současný konflikt nese Hamas, neměl by Izrael přistoupit k pozemní invazi, neboť by ztratil mezinárodní podporu. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je v Gaze nedostatek léků a zdravotnických nástrojů, v neděli proto Izrael otevřel hlavní cestu do Gazy pro několik aut s lékařským vybavením.
V Jordánsku propukly protesty, důvodem je zrušení dotace na paliva
V hlavním městě Jordánska Amman se střetli příznivci krále Abdullaha II. a protivládní demonstranti poté, co vláda zrušila dotace na paliva začátkem tohoto týdne. Cena plynu pro domácnosti se zvýšila více než o 50 %, pohonné hmoty se zvýšily o třetinu. Král Abdullah II. stojí v čele Jordánska již 13 let, doposud se protesty zemi spíše vyhýbaly. V Jordánsku se navíc zvyšuje nezaměstnanost, chudoba a inflace. Podle premiéra Abdullaha Ensoura jsou škrty nutné, aby se snížil státní deficit v hodnotě 5 miliard USD.
USA zrušily embargo na dovoz barmského zboží
Před pondělní historicky první návštěvou Barmy amerického prezidenta Baracka Obamy zrušily USA embargo na dovoz barmského zboží, v platnosti zůstane jen embargo pro některé drahokamy. USA chtějí tímto krokem podpořit politické reformy v zemi, které započaly po volbách v roce 2010, a nabídnout bilaterální obchodní vztahy.
Izrael zasáhl sídlo Hamasu, OSN vyzývá k zastavení bojů
Čtvrtý den náletů zasáhl Izrael leteckými nálety sídlo Hamasu a několik dalších strategických budov v pásmu Gazy. Budova je podle izraelského premiéra Ismail Haniya téměř zničena, Hamas odpovídá leteckými nálety na Tel Aviv a Jeruzalém. Nejméně 39 Palestinců a 3 Izraelci zemřeli od středečního rozpoutání bojů. Izrael v pátek zablokoval tři hlavní trasy do Gazy. Generální tajemník OSN Ban Ki-Moon vyzval obě strany k zastavení násilí. Egyptský prezident Mohammed Mursi označil izraelský útok za „do očí bijící agresi proti lidskosti“, zatímco americký prezident Barack Obama znovu podpořil „právo Izraele na sebeobranu“.
Holandské lékařské centrum povede mezinárodní vyšetřování obchodu s orgánů
Tříletý výzkum, který povede Erasmus Medical Center (EMC) v Rotterdamu, bude financován Evropskou komisí a zaměří se na Rumunsko, Švédsko, Bulharsko a Španělsko, spolupráci přislíbil i Europol. Vyšetřování se má především týkat nelegálních transplantací v Kosovu v roce 2008, kdy několik podezřelých bylo v květnu zatčeno v Izraeli. Evropská rada již v roce 2010 obvinila tehdejšího kosovského premiéra Hashim Thaciho, který vedl Kosovo Liberation Army (KLA) ze zapojení se do obchodu s orgány, ten obvinění popřel. V Indii, Pákistánu a Bangladéši lidé v chudobě často prodávají své orgány. Po EMC je vidět „nárůst obchodu s lidskými orgány, kdy pacienti cestují do zahraničí pro transplantaci orgánu, kterou v cizině koupí“.
Japonský premiér rozpustil parlament, budou se pořádat nové volby
Předseda Demokratické strany Japonska (DPJ) Yoshihiko Noda, který se stal premiérem v srpnu 2011, ztratil podporu parlamentu důsledkem zvyšování daní, aby se země vyhnula vysokému zadlužení, a vyrovnáváním se s havárií ve Fukushima. Naopak vůdce opoziční strany Liberálně demokratické strany (LDP) Shinzo Abe ve veřejných výzkumech posílil a předvídá vítězství v následujících volbách, které jsou naplánované na 16. prosince. Podle výzkumů veřejného mínění nicméně není polovina Japonců rozhodnuta, které straně dá hlas, analytici předpokládají, že se bude jednat o koaliční vládu. Opoziční strana LDP byla u moci více než 50 let, v roce 2009 svou převahu ale ztratila.