Ruský prezident Vladimir Putin přijel na oficiální návštěvu do Turecka, kde jednal s premiérem Tayyipa Erfoganem. Tématem setkání byla situace v Sýrii, především možný útok Sýrie. Ankara požádala Severoatlantickou alianci (NATO), aby rozmístila rakety Patriot podél turecko-syrské hranice. Rusko odmítá jakoukoliv zahraniční intervenci do Sýrie, jednání se tak vedla „v napjaté atmosféře“. Návštěvu ruské hlavy státu doprovázela demonstrace v největším tureckém městě Istanbul.
Archiv rubriky: Asie
Evropské země protestují proti rozšiřování izraelských osad
Izraelský velvyslanec v Londýně Daniel Taub byl předvolán na britské ministerstvo zahraničí, kde měl vysvětlit plány izraelské vlády na výstavbu dalších osad na západním břehu Jordánu. Velká Británie brojí proti rozšíření výstavby, kterou chápe jako odvetu za zlepšení palestinského statusu na půdě OSN. Podle serveru The Guardian je ve hře i možnost stažení britského velvyslance z Izraele. Proti další výstavbě osad se vyslovil generální tajemník OSN Ban Ki-moon a vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Catherine Ashton. Nesouhlas s rozšiřováním izraelských osad vyjádřila i Francie, nicméně podle ministra zahraničí Laurent Fabius se o stažení francouzského velvyslance z Izraele nejedná. Nesouhlas vyjádřily i Švédsko, Dánsko a Španělsko.
Japonsko posouvá jaderné rozhovory s KLDR na neurčito
Rozhodnutí japonského premiéra Yoshihika Nody posunout oboustranné rozhovory na neurčito přišlo poté, co Severní Korea oznámila, že mezi 10. a 22. prosincem vypustí raketu dlouhého doletu. Rozhovory mezi zástupci japonské a severokorejské vlády se měly uskutečnit v průběhu nadcházejícího týdne v Pekingu. Premiér Noda zároveň nařídil japonským ministerstvům, aby přijala nezbytná opatření k zabezpečení veřejné bezpečnosti.
Japonští zákonodárci schválili další stimulační balíček
V pořadí druhý stimulační balíček v hodnotě 10,7 miliardy USD schválili japonští zákonodárci v úsilí oživit růst stagnující japonské ekonomiky. Peníze budou podle kabinetního prohlášení použity primárně pro vytváření nových pracovních míst a podporu drobných podniků. Podle odborníků však objem peněz není tak veliký, aby měl zásadnější vliv na růst japonské ekonomiky a propad ekonomického růstu, který ve třetím čtvrtletí činil 0,9 % oproti čtvrtletí druhému a který je hlavním tématem v blížících se všeobecných voleb, tak bude pravděpodobně pokračovat.
Barmský prezident pověřil vůdkyni opozice Aung San Suu Kyi vyšetřením policejního zákroku u dolu Monywa
Barmský prezident Thein Sein pověřil vůdkyni opozice Aung San Suu Kyi krátce po masových protestech buddhistických mnichů a pobouřené veřejnosti v několika barmských městech v reakci na tvrdý zásah pořádkových sil. Ostré reakce vyvolal obzvláště fakt, že více než 50 farmářů, protestujících proti údajně nucenému vyvlastňování pozemků v okolí dolu Monywa za účelem jeho rozšíření, bylo kromě použití vodních děl a slzného plynu zraněno neidentifikovanými zápalnými zařízeními, které aktivisté identifikovali jako fosforové nálože. Aung San Suu Kyi byla pověřena sestavením a vedením vyšetřovací komise, která má za úkol prošetřit prostředky použité k potlačení protestů a samotný legální rámec vyvlastňování pozemků v okolí měděného dolu. Komise by měla podat zprávu do konce prosince.
Generální tajemník organizace ASEAN Surin Pitsuwan varoval Čínu před eskalací napětí v Jihočínském moři
Generální tajemník Sdružení zemí jihovýchodní Asie (ASEAN) Surin Pitsuwan tak učinil v reakci na oznámení čínské vlády, která v úterý udělila příslušníkům pobřežní stráže pravomoc zastavit a nalodit se na jakoukoliv loď ve sporných vodách Jihočínského moře, jež je ohniskem teritoriálních sporů Číny a jejích regionálních sousedů a které si Čína nárokuje. Podle generálního tajemníka Surina Pitsuwana se jedná o „velmi závažný zvrat událostí“. Mezi pravomoci čínské pobřežní stráže nově patří možnost zajmout, prohledat a vyhostit lodě, které „ilegálně“ vstoupily do vod ostrovní provincie Hainan. Krok Číny přichází krátce poté, co její nové cestovní pasy, které obsahují mapu Číny včetně sporných ostrovů, způsobily pohoršení vietnamské, filipínské a taiwanské vlády.
Severní Korea vypustí rakety dlouhého doletu, USA rozhodnutí kritizuje
Severní Korea oznámila, že mezi 10. a 22. prosincem vypustí rakety dlouhého doletu. Testování raket zvyšuje napětí mezi Severní Koreou, Jižní Koreou a Washingtonem. Spojené státy americké dlouhodobě kritizují snahy Severní Koreje o výrobu nukleárních zbraní a balistických raket a tvrdí, že jednání Severní Koreje je hrozbou pro celý svět. Oznámené vypuštění raket bude druhým testem za vlády Kim Jong-Un, který převzal vedení země po smrti svého otce Kim Jong-Il před necelým rokem. Za poslední neúspěšný raketový test v dubnu letošního roku sklidila Severní Korea kritiku ze strany OSN, Jižní Koreji i USA.
Syřané mohou svět informovat o dění v zemi i bez internetu, díky Googlu a Twitteru
Americká společnost Google se rozhodla obnovit službu Speak2Tweet, prostřednictvím níž mohou Syřané informovat o situaci v Sýrii i bez připojení k internetu, který již několik dní v zemi nefunguje. Speak2Tweet umožňuje zanechávat nahrané vzkazy na sociální síti Twitter prostřednictvím pevné či mobilní telefonní linky. Služba Speak2Tweet byla zprovozněna společnostmi Google a Twitter před dvěma lety v souvislosti s výpadkem internetu během revoluce v Egyptě.
Izrael chce vybudovat 3 000 bytů na západním břehu Jordánu, reaguje tím na hlasování v OSN
Na západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě by podle nového záměru izraelské vlády mělo vzniknout 3 000 nových bytů, což by mělo spojit osadu Maale Adumim na západním břehu s židovskými čtvrti v Jeruzalémě. Izrael prohlášením reagoval na uznání palestinské státnosti OSN poté, co se Valné shromáždění OSN shodlo na zvýšení statutu Palestiny na nečlenský pozorovatelský stát. USA, které hlasovaly proti, nicméně kritizují záměr Izraele s tím, že znemožní další mírové vyjednávání s Palestinou. Palestina nové osady odmítá, podle ní rozdělení západního břehu Jordánu na dvě oblasti následně znemožní vytvoření jednotného palestinského státu.
Syrští Kurdové oslavují osvobození města na severovýchodě Sýrie
Vojáci prezidenta Bashar al-Assada se stáhli z města Derek na severovýchodě Sýrie, většina obyvatelstva města jsou Kurdové. Kurdské politické strany od začátku povstání proti prezidentovi Assadovi v roce 2011 posilují a zasazují se o autonomii kurdského obyvatelstva. Doposud změny v kurdských oblastech v Sýrii proběhly nenásilnou formou.
Růst indické ekonomiky zpomalil na 5,3%
Propad růstu indické ekonomiky ve třetím čtvrtletí tohoto roku z 5,5 % ve čtvrtletí předchozím tak potvrdil obavy analytiků z nedostatečných snah současné vlády o nastartování indické ekonomiky. Přestože vláda iniciovala řadu návrhů ekonomických reforem, jako je kontroverzní zákon o otevření indického maloobchodního sektoru nadnárodním obchodním řetězcům nebo snížení úrokových sazeb centrální bankou, vlivem poklesu zahraničních investic, snížené poptávky na klíčových zahraničních trzích a patové situace v indickém parlamentu dosáhlo současné tempo růstu úrovně tříletého minima.
Palestina se stala nečlenským pozorovatelským státem OSN
Valné shromáždění OSN uznalo svým hlasováním palestinskou státnost, země se od dnešního dne může účastnit debat OSN a připojit se například k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), kde by Palestina mohla obvinit Izrael z válečných zločinů. Pro změnu statutu Palestiny hlasovalo 138 zemí, 41 států se zdrželo. Stovky Palestinců výsledky hlasování oslavovaly v ulicích Ramallahu. USA rozhodnutí zhodnotily jako nešťastné a kontraproduktivní, proti hlasoval i Izrael a Kanada. „Valné shromáždění OSN dnes vydalo rodný list státu Palestina,“ řekl prezident země Mahmoud Abbas.
Země OSN budou hlasovat o změně postavení Palestiny
Valné shromáždění OSN dnes pravděpodobně schválí změnu statutu Palestiny, souhlasně by měly hlasovat až dvě třetiny zemí. Ze současného postavení stálé pozorovatelské mise se má Palestina stát nečlenským pozorovatelským státem. Pokud Valné shromáždění OSN rezoluci schválí, bude mít Palestina stejný statut, jako má například Vatikán. Rozhodnutí bude de facto uznáním palestinské státnosti. S tím ale nesouhlasí především USA a Izrael. Zatímco Izrael argumentuje porušením bilaterálních dohod, USA zvažují přerušení finanční pomoci Palestině.
OSN: Pomoc potřebují i okolní země Sýrie
Tajemnice pro humanitární pomoc za OSN Valerie Amos vyzvala mezinárodní společenství k pomoci sousedním státům Sýrie, problémem je především velký příliv uprchlíků. Od začátku konfliktu se odhaduje, že uprchlo ze Sýrie více než 440 000 občanů, což vytváří v zemích ekonomické a sociální problémy. V Libanonu je na 130 000 lidí bez domova, v Jordánsku je to dokonce 240 000 lidí, mnozí z nich jsou navíc zraněni a potřebují zdravotní péči. Okolní země své hranice se Sýrií prozatím neuzavírají, libanonský ministr sociálních věcí Wael Abu Faour potvrdil, že hranice zůstávají otevřené.
Severokorejský vůdce Kim Jong-un jmenoval nového ministra ozbrojených sil
Novým ministrem ozbrojených sil se stal generál Kim Kyok-sik. Ten je znám především svým působením jako styčný důstojník mezi syrskou a severokorejskou armádou. Generál Kyok-sik má být podle dostupných informací iniciátorem a autorem plánu útoku ozbrojených sil KLDR na jihokorejský ostrov v roce 2010, při kterém zahynuli dva jihokorejští vojáci a dalších 17 bylo raněno. O jeho jmenování informovali jihokorejští státní představitelé, KLDR žádné oficiální oznámení nezveřejnila. Jmenování nového ministra ozbrojených sil je dalším z kroků v přeskupení severokorejských armádních elit, které severokorejský vůdce Kim Jong-un provedl v létě tohoto roku.
Barmská policie rozehnala účastníky protestu proti rozšiřování měděného dolu na severozápadě země
Policie použila na rozehnání protestujících místních farmářů, buddhistických mnichů a lidskoprávních aktivistů okupujících vstup do měděného dolu u města Monywa v Sakainské oblasti na severozápadě země vodní děla a slzný plyn. Na místě zůstalo přes 22 zraněných osob. Místní farmáři za pomoci mnichů a aktivistů již od července protestovali proti údajným případům nuceného vystěhování z důvodu rozšiřování největšího barmského měděného dolu, který vlastní čínská státní zbrojní firma Norinco. Farmáři tvrdí, že byli k podepsání dohody o předání pozemků čínské firmě před dvěma lety donuceni. Čínská firma se brání tvrzením, že vydání pozemků bylo dobrovolné a finanční kompenzace jsou dostačující. Podle analytiků se jedná o velkou zkoušku nové barmské civilní vlády, která se potýká s rostoucím počtem protestů vůči případům svévolného vyvlastnění pozemků a půdy, které se udály za vlády vojenské junty.
Katar hostí konferenci OSN o klimatu
V hlavním městě Kataru Doha začala konference OSN o změnách klimatu, na níž se během 2 týdnů sejde na 17 000 delegátů k jednání o klimatických změnách. Hlavním tématem bude prodloužení Kjótského protokolu, jehož první fáze v letošním roce končí. Podle BBC lze čekat spory mezi vyspělými a rozvojovými státy, které požadují větší omezení emisí. Státy s největšími emisemi, jako jsou USA, Kanada, Rusko a Japonsko, jsou nicméně proti snižování dalších emisí. Kritika se snesla i na Katar, jenž je kritizován, že patří mezi země s nejvyššími emisemi CO2 na osobu.
Francie podpoří žádost Palestiny v OSN
Francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius oznámil, že Francie tento týden podpoří žádost Palestiny o status nečlenského pozorovatelského státu v OSN. Jde o krok k naplnění předvolebního slibu francouzského prezidenta Francoise Hollanda, který ve své kampani přislíbil podpořit snahy o uznání palestinského státu. Palestinská samospráva doufá, že nový status jí umožní napadnout u Mezinárodního trestního soudu (ICC) budování izraelských osad na Západním břehu Jordánu. Izrael již oznámil případné podniknutí „jednostranných kroků k ochraně svých zájmů.“
USA požaduje nové sankce na Irán
Návrh sankcí, které sníží globální obchod s íránským sektorem energetiky, dopravy a minerálů, v současnosti vypracovává americký Senát. Cílem je zvýšit tlak na Írán, aby se přestal obohacovat uranem, který by mohl být použit na výrobu zbraní. Země odmítá, že by byl uran používán na zbrojní účely. Senát navrhne, aby byly stíhatelné i banky, které se na transakcích budou podílet. Na černé listině by se mohla objevit osoba nebo organizace, která by byla ve spojení s íránskou vládou a prodávala jí nerostné suroviny.
Afghánská Kabul Bank pravděpodobně zpronevěřila až 900 milionů USD do rukou domácí politické elity
Vyplývá to z výsledků auditu zpracovaného dvěma nezávislými auditorskými společnostmi, jehož výsledky zveřejnily The New York Times. Kabul Bank měla poskytnout od roku 2010 úvěry přesahující 900 milionů USD pouhým 19 osobám a společnostem napojeným na vládnoucí afghánské elity. Úvěry byly zprostředkovány na základě falšovaných razítek a padělaných dokumentů. Většina peněz byla tímto způsobem pravděpodobně nenávratně ztracena. Jedním z podezřelých z provádění nelegálních transakcí je i bratr současného prezidenta Hamida Karzaiho Mahmoud. Podezření z korupce v Kabul Bank vedlo v roce 2010 téměř ke krachu této instituce. Rozsáhlé investice zahraničních investorů, kteří se obávali důsledku pádu Kabul Bank na křehkou afghánskou ekonomiku, tento finanční ústav zachránily. Odborníci se však obávají, že se situace v bance, do níž stále proudí většina zahraničního kapitálu, bude opakovat.
Vietnam a Indie odmítají orazítkovat nové čínské pasy
Jádrem problému jsou nové čínské cestovní pasy, které obsahují mapu Číny, a to včetně Taiwanu a sporných ostrovů v Jihočínském moři. Podle vietnamských úřadů mapa narušuje vietnamskou státní suverenitu. Ke konceptu nové mapy již podali stížnost také filipínští a taiwanští státní představitelé. Vietnam spolu s Indií, která se přidala k protestům kvůli zobrazení dvou himálajských regionů, o které vede s Čínou teritoriální spory, odmítá vstupní víza v nových čínských cestovních pasech orazítkovat a namísto toho uděluje čínským občanům víza na samostatném papíru. Filipíny zatím nové čínské pasy uznávají, avšak podle mluvčího ministerstva zahraničí zvažují všechny své možnosti pro případný další postup.
Izraelský ministr obrany oznámil konec své politické kariéry
V pondělí na tiskové konferenci oznámil izraelský ministr obrany Ehud Barak svůj odchod z politiky, aby měl více času na rodinu. Ministrem obrany zůstane ještě následující tři měsíce, ve volbách, které se budou konat v lednu příštího roku, se již neobjeví. Jeho odchod z politiky přichází v době, kdy Izrael vyjednává o příměří s palestinským hnutím Hamas. Ministr Barak byl ministrem obrany ve vládě premiéra Ehud Olmerta v letech 2007 až 2009, na ministerském postu setrval i v současné vládě premiéra Benjamina Netanyahu. V obou vládách působil i jako vicepremiér.
Mezi Hamasem a Izraelem začala nepřímá jednání
K jednání o ukončení násilí v pásmu Gazy se sešli v Egyptě zástupci Izraele a Hamasu. Očekává se, že se Izrael zaváže k ukončení blokády v pásmu Gazy a Hamas přestane do země pašovat zbraně. Během osmidenního násilí zemřelo v pásmu Gazy na 158 Palestinců a 6 Izraelců. Mezitím předseda palestinské samosprávy Mahmud Abbas uvedl, že by Palestina měla být nečlenským, ale pozorovatelským státem v OSN. Jde o výrazný posun, neboť Hamas dlouhodobě považoval OSN „za ztrátu času“.