Syrská armáda se stáhla z města Zabadani u libanonských hranic, které 14. ledna začala obsazovat. Podle informací od opozice bylo dohodnuto příměří mezi povstalci a syrskou vládou, aby do města mohly být dopraveny základní potřeby pro obyvatele. Opoziční předák města Zabadani Kamal al-Labwani, který uprchl do Jordánska ale tvrdí, že útok může být brzy obnoven a že armáda chce pouze nahradit váhající vojáky za více loajální jednotky.
Archiv rubriky: Asie
Německý velvyslanec při OSN kritizuje Rusko za nečinnost vůči situaci v Sýrii
Německo ve středu obvinilo Rusko z bránění Radě bezpečnosti OSN, aby přijala rozhodná opatření proti násilným protirežimním protestům v Sýrii, informovala agentura AFP. Německý velvyslanec při OSN Peter Wittig řekl, že patnáctičlenná Rada „nesplnila své povinnosti“ tváří v tvář ruské opozice vůči evropskému návrhu rezoluce, která by mohla ohrozit Damašek „cílenými opatřeními.“ Velvyslanec dále také kritizoval ruské propojení diskuse o Sýrii se zákrokem NATO v Libyi. Dle velvyslance je to záminka, proč se nezabývat konstruktivním řešením syrské situace. Uvedl, že si nemyslí, že by se daly případy srovnávat.
Izraelský premiér v Nizozemsku, které se přidalo k podpoře nových ostrých sankcí proti Íránu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na své návštěvě v Nizozemska ocenil prohlášení nizozemské vlády o tom, že podporuje tvrdé sankce na Írán. Ve svém projevu v Amsterdamu premiér Netanjahu, který je zde na dvoudenní návštěvě dále uvedl, že Nizozemsko je stejné jako Izrael – „malé rozlohou, ale velké duchem“ a že obě země stojí pospolu proti jaderným ambicím Íránu.
Mírové sbory USA se po 7 letech vrátí zpět do Nepálu
Velvyslanectví USA v Katamandu tvrdí, že mírové sbory složené z dobrovolníků se opět vrátí do Nepálu sedm let po jejich odchodu z důvodu vyvrcholení povstání maoistických rebelů. První členové této mise by měli do země dorazit v průběhu tohoto roku. Pomáhat budou především v oblasti zemědělství a potravinářství s cílem zlepšení kvality tamních potravin, a tím i zdraví místních obyvatel. Maoistické povstání v zemi skončilo v roce 2006 poté, co povstalci souhlasili se zahájením mírových jednání s vládou. Boje trvaly 10 let a připravily o život více než 13 000 lidí.
Indická vláda zvažuje možnost povolení zahraničních investic do tamních aerolinií
Indický ministr pro leteckou dopravu Ajit Singh uvedl, že zvažuje povolit zahraničním investorům zakoupení až 49% podílu místních aerolinií. Důvodem jsou prý finanční ztráty pěti ze šesti největších leteckých přepravců v zemi, které jsou způsobeny zvýšenými cenami paliv v poslední době. Zahraniční kapitál by podle zastánců návrhu pomohl situaci indických aerolinií zlepšit.
Cesta pro obnovení diplomatický rozhovorů s KLDR je prý otevřená
Na tom se shodli představitelé Japonska, Jižní Korei a USA na schůzce ve Washingtonu. Diplomaté těchto tří zemí prý budou i nadále pokračovat v jednáních, aby přiměli KLDR dodržet dohodu z roku 2005, ve které se zavázala vzdát se svých jaderných ambicí výměnou za obnovení dodávek humanitární pomoci. Tzv. šestistranné rozhovory byly zastaveny v dubnu 2009.
Čínská vláda plánuje větší kontroly přispívání čínských uživatelů na internetu
Cílem v budoucnu zavedených opatření má být zamezení přispívání uživatelů do diskusí, blogů atd. pod falešnými jmény a přezdívkami. Projekt se nejprve rozběhne v pěti čínských městech a v blízké době by měl být eventuálně rozšířen po celé zemi. Odpůrci návrhu argumentují tím, že se vláda snaží omezit negativní kritiku na internetu vůči sobě samé a nové nařízení tak efektivněji napomůže k vysledování konkrétního uživatele.
Aung San Suu Kyi se zaregistrovala do barmských parlamentních voleb
Hlavní pro-demokratická aktivistka v zemi a zároveň předsedkyně strany Národní liga pro demokracii (NLD) se tak zúčastní hlasování, které v zemi proběhne 1. dubna tohoto roku. Aung San Suu Kyi byla propuštěna z domácího vězení v listopadu 2010 a po bojkotu posledních voleb se znovu zapojila do reformních snah. Doplňovací parlamentní volby by měly doobsadit 48 volných křesel, které vznikly po odchodu některých poslanců. NLD by podle slov svého vedení chtěla obsadit zhruba 40 z těchto volných míst.
Ústavní komise francouzského Senátu se vyjádřila proti „zákonu o arménské genocidě“
Ústavní komise oznámila, že návrh zákona, který stanovuje jako trestný čin popírání událostí v Arménii a Turecku v roce 1915 jako je genocidu, je v rozporu s francouzskou ústavou. Závěr komise nemůže zabránit Senátu hlasovat o návrhu, ale podle deníku Hürriyet lze očekávat silný dopad na jednotlivé senátory. Kvůli tomuto zákonu již byly výrazně ochromeny vzájemné diplomatické vztahy mazi Francií a Tureckem.
Íránský ministr zahraničí v Turecku
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi dorazil do Turecka na jednání s tureckými představiteli o íránském jaderném programu. ministr Salehi se setká i s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem a prezidentem Abdullahem Gül.
Indie odmítla nové sankce proti Íránu a bude pokračovat v dovozu íránské ropy
Indický ministr zahraničí Ranjan Mathai oznámil, že Indie nebude spolupracovat se Západem v uvalování ropného embarga na Írán a bude nadále čerpat íránskou ropu. Indie podobně jako Turecko souhlasí pouze se sankcemi, které jsou uvaleny v rámci OSN a které Indie dodržuje.
Írán zpřísní ochranu lidí pracujících na jaderném programu
Íránský první viceprezident Mohammad Reza Rahimi oznámil zpřísnění bezpečnopstních opatření na ochranu zaměstnanců íránského jaderného programu. Podle vyjádření prvního viceprezidenta vydal pokyn k přepracování ochrany „lidí aktivních v oblasti jaderného programu bez ohledu na jejich pozici“ pokyn íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad, a to v souvislosti s atentátem z 11. ledna na íránského jaderného vědce.
Turecko odsoudilo prohlášení republikána Ricka Perry
Turecko odsoudilo jako „nepodložené a nevhodné“ prohlášení možného republikánského kandidáta Ricka Perry o vládě Turecka jako o „islámských teroristech“ a o přehodnocení pomoci USA Turecku či členství Turecka v NATO.
Pákistán odmítl přijmout zvláštního vyslance USA
Pákistán odmítl přijmout zvláštního vyslance USA pro Afghánistán a Pákistán Marca Grossmana, a to bez udání důvodu. Odborníci v posledních týdnech poukazují na vůbec nejhorší vztahy USA a Pákistánu, který navíc čelí i vnitřní politické krizi, do které je zatažen i Washington skrze údajné napomáhání civilní vládě proti armádě, a poukazují na ohrožení mírového úsilí v Afghánistánu, ze kterého se spojenci chtějí začít stahovat.
S. Lavrov: „Existují všechny předpoklady pro obnovení šestistranného jednání o Íránu“
„Rusko je přesvědčeno o tom, že že existují všechny předpoklady pro obnovení šestistranných jednání o íránské otázce,“ uvedl dnes během tiskové konference ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle slov ministra vyjádřil Írán svou připravenost zabývat se během chystané návštěvy delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) řešením otázek, vyvolávajících podezření z vojenského záměru íránského jaderného programu, zároveň je však na tuto dobu naplánováné přijetí rozhodnutí EU o nových sankcích proti Íránu, které zahrnují zákaz nákupu íránské ropy a výrazné omezení operací s centrální bankou Íránu, a rozhodně tak nepřispějí k ke zlepšení atmosféry a produktivity jednání. Ministr rovněž zopakoval, že sankce proti Teheránu jsou podle jeho názoru zaměřené nikoli na zamezení šíření jaderných zbraní, ale na „přiškrcení“ íránské ekonomiky. Během tiskové konference hovořil ministr také o situaci v Sýrii – dle jeho slov je Rusko připraveno přijmout na svém území zástupce stran konfliktu v této zemi.
A. Dzhioyeva odvolala podpis dohody jihoosetské vládnoucí strany s opozicí a požaduje předání prezidentského úřadu
Vedoucí představitelka jihoosetské opozice a bývalá prezidentská kandidátka Alla Dzhioyeva dnes v ultimativní formě požádala současného prezidenta Jižní Osetie Vadima Brovtseva, aby jí předal prezidentskou funkci. Odvolala zároveň svůj podpis dohody současné vládnoucí strany s opozicí, která byla podepsána v prosinci 2011 v reakci na masové protesty opozice proti výsledkům listopadových prezidentských voleb. V těchto volbách vyhrála podle posledních výsledků právě Alla Dzhioyeva, Nejvyšší soud republiky však na základě mnoha stížností na porušení v průběhu voleb prohlásil jejich výsledky za neplatné. Na základě dohody vládnoucí strany a opozice odstoupil bývalý prezident Eduard Kokoity z funkce a Alla Dzhioyeva získala právo zúčastnit se druhého kola voleb, které proběhne 25. března 2012.
Světová banka vydala kompletní prognózu ekonomického růstu
Světová banka nyní předpokládá 4% růst světové ekonomiky v případě eskalace krize eurozóny, jejíž ekonomika má růst o 0,3%. Ostatní vyspělé země mají předpověď 1,4% růstu, rozvojové země pak 5,4%. Expanze trhu se pak očekává pouze z Brazílie, Indie a v menší míře i v Rusku. Evropa čelí nejrazantnějšímu poklesu, neboť v minulém roce byl růst ekonomiky v prvním pololetí 2,7% a ve druhém 1,8%. Rozvojovým zemím pak Světová banka předpověď zhoršila o 0,8% a dále upozornila na vypadnutí Turecka a Jihoafrické republiky ze skupiny expandujících trhů pro výrazné zpomalení jejich růstu.
Izraelský ministr obrany popírá plány na útok Íránu
Izraelský ministčr obrany Ehud Barak pro izraelský vojenský rozhlas uvedl, že Izrael má „velmi daleko“ řešení možného útoku na Írán a jeho jaderný program. Izraelský ministr obrany dále popřel spekulace o tom, že by americký generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů americké armády, který dorazil do Izraele, chtěl jednat o napadení Íránu a vyvíjet tlak na Izrael. Závěrem izraelský ministr obrany prohlásil, že „stejně jako USA ctí svobodnou vůli Izraele, Izrael si nemůže dovolit jít přes svou zodpovědnost k osudu Izraele i USA.
Rusko hodlá vetovat vojenský zásah v Sýrii
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že jeho země se postaví proti všem návrhům, které by počítaly s vojenským zásahem v Sýrii nebo sankcemi vůči jejímu vedení. Ministr také kritizoval dřívější sankce uvalené Západem bez konzultací s Ruskem a Čínou. Rusko k tomuto kroku využije v Radě bezpečnosti OSN právo veta, kterým jako její stálý člen disponuje. Moskva již dříve nabídla Radě bezpečnosti vlastní rezoluci.
Blíží se důležitý summit o Kypru – turecký ministr zahraničí jednal s generálním tajemníkem OSN
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu se v libanonském Bejrútu sešel s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem, aby projednal turecké postoje před nadcházejícím summitem o Kypru, který se bude konat příští týden v New Yorku. Podle tureckého ministra stojí svět na prahu významné příležitosti v řešení „kyperské otázky“. Generální tajemník OSN pak prohlásil, že turecká iniciativa v otázce Kypru je důležitá. Turecký ministr se také setkal se zvláštním poradcem generálního tajemníka OSN pro Kypr Alexandrem Downer, kterého vyzval k připravení mnohostranných jednání v rámci konference za účasti garantů (mezi které Turecko patří) a vyzdvihl před ním flexibilní postoj kyperských Turků. Kypr má v druhém pololetí roku 2012 předsedat EU, což Turecko odmítá.
Americké ministerstvo pro energetiku ujišťuje svět: „Írán globální obchod s ropou neohrozí“
Náměstek amerického ministra energetiky Daniel Poneman v jihoafrickém Johannesburgu prohlásil, že trh s ropou je globální záležitostí a ropa je snadno nahraditelná a přepravitelná i bez Hormuzského průlivu, který by Írán mohl zablokovat. Ale i přes tvrzení amerického ministerstva energetiky jsou trhy s ropou nervózní uprostřed stupňujícího se napětí a hrozby, že by Írán skutečně uzavřel nejdůležitější ropnou trasu na světě, kterou protéká 20% veškeré ropy na světě. Před 10 dny ale zdroj z Mezinárodní agentury pro energii (IAE) uvedl, že se kvůli současné situaci připravuje krizový plán pokrytí spotřeby ropy, podle kterého by USA, EU a Japonsku i přes uvolnění svých strategických zásob ropy chybělo 2 miliony barelů ropy denně a zásoby by vydržely po jeden měsíc. Saúdská Arábie se ovšem zavázala, že je připravena zvednout produkci ropy dle potřeby.
Pákistánský nejvyšší soud předvolal premiéra kvůli případům korupce – napětí v zemi je obrovské
Pákistánský nejvyšší soud nařídil, aby se ve čtvrtek pákistánský premiér Yusuf Raza Gilani dostavil s dalšími vládními civilními úředníky kvůli údajnému nedostatečnému řešení případů korupce vysokých vládních představitelů včetně pákistánského prezidenta. Jedná se tak o další prudkou eskalaci v boji civilní vlády o přežití. Nejvyšší soud dále hrozí premiérovi trestem za pohrdání soudem, které premiér Gilani odmítá. Civilní vláda země čelí stále většímu tlaku armády kvůli údajné pomoci USA při odvrácení spekulovaného vojenského převratu v minulém roce. Pákistánská vláda včera také v parlamentu prosadila odhlasování rezoluce na podporu vlády.
Izrael obvinil britského místopředsedu vlády z „bezdůvodného napadání Izraele“
Izrael obvinil britského místopředsedu vlády, kterým je šéf liberálních demokratů Nick Clegg, z „bezdůvodné napadání“ poté, co britský vicepremiér na tiskové konferenci s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem prohlásil, že Izrael „páchá obrovské škody v mírovém procesu na Blízkém východě“. Vicepremiér Nick Clegg dále prohlásil, že „ilegální budování židovských osad je úmyslným vandalstvím ze strany Izraele, které ohrožuje řešení dvou států – Palestiny a Izraele“. Naopak prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas prohlásil, že jsou to přesně ta slova, která Palestina potřebuje. Hlava palestinské autonomie má ještě jednat s britským premiérem Davidem Cameronem a chystá se navštívit několik dalších zemí.