Kypr zahájil druhé kolo udělování licencí pro pobřežní průzkumné vrty ve své výlučné ekonomické zóně (EEZ). Oznámilo to na svých webových stránkách kyperské ministerstvo obchodu s lhůtou 90 dnů pro zažádání o licenci. Průzkum bude umožněn v 12 ze 13 sektrů, které celkem tvoří 51 000 čtverečních kilometrů na jih a jihovýchod od ostrova. V prvním kole licencování v roce 2007 měla zájem pouze americká společnost Noble Energy, která loni zahájila průzkumné vrty v sektoru 12, který se nachází v sousedství izraelských nalezišť a zjistila obrovské zásoby zemního plynu, od kterých kyperská vláda očekává výrazné zlepšení ekonomické situace a také to, že by se Kypr, který je závislý na dovozu ropy, mohl stát energeticky soběstačný. Jen v sektoru 12 EEZ se zásoby zemního plynu odhadují na 5-8 miliard metrů krychlových zemního plynu. Na Kypr v tomto týdnu míří i izraelský premiér Benjamin Netanyahu na jednodenní návštěvu, při které má historicky poprvé otevřít otázku izraelsko-kyperské energetické spolupráce. Stejně tak ale průzkumné vrty zvyšují napětí s Tureckem, které uznává existenci Severokyperské turecké republiky a zpochybňuje nároky Kyperské republiky na těžbu v těchto oblastech.
Archiv rubriky: Turecko
Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco
Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Turecká letadla bombardovala kurdské rebely na severu Iráku
Turecká letadla bombardovala úkryty Kurdské strany práce (PKK) na severu Iráku. Podle vyjádření tureckého generálního štábu šlo o útok na dvě skupiny cílů těchto „separatistických teroristů“ v iráckých regionech Zap a Kahurk. Turecko v říjnu 2011 zahájilo leteckou i pozemní ofenzivu proti bojovníkům PKK na jihovýchodě svého území v částech severního Iráku a ve stejné době se i dohodlo s Íránem na společném postupu v boji proti kurdským rebelům.
Turecký ministr zahraničí: „chtěli jsme, aby se Bashar al-Assad stal Gorbačovem, ale on se změnil v Miloševiče“
Turecko podle svého ministra zahraničí Ahmeta Davutoğlu věřilo, že syrský prezident Bashar al-Assad povede vyvede Sýrii z krize jako kdysi bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov, ovšem jak prohlásil v rámci návštěvy v USA na univerzitě George Washington University turecký ministr: „Bashar al-Assad se zatím obrátil k roli bývalého jugoslávského vůdce Slobodana Miloševiče.“ Turecký ministr zahraničí dále přirovnal situaci v Damašku k událostem v Bělehradě či Sarajevu v 90. letech.
NATO chce v Turecku vybudovat velitelství svých pozemních sil
Generální tajemník NATO Ander Fogh Rasmussen pro televizní stanic NTV v Bruselu uvedl, že Systém včasného varování jaderné obrany NATO, který v lednu 2012 zkušební provoz v anatolské provincii Malatya na vojenské základně Kürecik, což vyvolalo odpor Ruska a Íránu, byl v Turecku umístěn na návrh samotného Turecka v rámci „spolupráce a solidarity“ mezi členy NATO. Generální tajemník NATO dále prohlásil, že řekl NATO plánuje ve městě Izmir na pobřeží Egejského moře v Turecku vybudovat velitelství pozemních sil NATO, které se stane důležitým vojenským centrem pro NATO i Turecko.
Turecko chce uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii – jedná s USA i Ruskem
Turecko plánuje uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii s regionálními hráči i světovými mocnostmi ve snáze dále zvyšovat tlak na Sýrii. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu uvedl, že Turecko je rozhodnuto vytvořit široké fórum zemí, ovšem klíčoví jsou pro něj regionální aktéři. Konference by se měla konat v Turecku, nebo jinde v oblasti. Turecký ministr zahraničí již včera při odletu do USA, kde jedná s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton o Sýrii, řekl, že Turecko se chystá učinit vlastní kroky poté, co byla vetována rezoluce v Radě bezpečnosti OSN Čínou a Ruskem. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan by pak dle očekávání ještě dnes měl telefonicky hovořit s ruským prezidentem Dmitrij Medveděvem a na základě výsledku rozhovoru pak dle slov ministra Davutoğlu turecká diplomacie podnikne „další kroky“.
Turecko zvyšuje svůj tlak na mezinárodní společenství kvůli Sýrii – jedná se ve Washingtonu
Podle opozice již čtvrtý den pokračuje ostřelování města Homs syrskou armádou a situace ve městě se údajně výrazně zhoršuje. Turecko kvůli tomu zvyšuje svůj tlak na mezinárodní společenství. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu, který odcestoval do Washingtonu na nové jednání o Sýrii pro agenturu Reuters uvedl, že ačkoliv Turecko vnímalo v minulosti syrského prezidenta Bashara al-Assada jako blízkého spojence, nyní požaduje „za každou cenu“ ukončení jeho vlády v zájmu ukončení zabíjení. „Nestačí být jen pozorovateli, nyní nadešel čas dát syrskému lidu signál, že jsme s nimi,“ prohlásil ministr Ahmet Davutoğlu, ale odmítl sdělit, jaké má Turecko plány v souvislosti s chystanou „vlastní iniciativou“, jak uvedl turecký premiér Recep Tayyip Erdogan.
Turecko chystá vlastní iniciativu v Sýrii
Turecko zahájí „novou iniciativu s těmi zeměmi, které stojí na straně syrského lidu a ne režimu,“ po odmítnutí rezoluce o Sýrii v Radě bezpečnosti OSN, uvedl to turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v tureckém parlamentu.
Řecko a Kypr podepíší memorandum o vzájemné spolupráci v době kyperského předsednictví v EU
Generální tajemník řeckého ministerstva zahraničních věcí Alexis Zepos je na návštěvě Kypru v rámci politických konzultací a za účelem podepsání memoranda o spolupráci mezi Řeckem a Kyprem v době kyperského předsednictví v EU. Řekové se mimo jiné zavazují sdílet s Kyprem odborné znalosti a zkušenosti spojené s předsednictvím a stejně tak mezi sebou obě země řeší otázku Turecka a jeho vztahu s EU, kyperské otázky (kvůli summitu o Kypru) a kyperské výlučné ekonomické zóny (EEZ), ve které Kypr provádí průzkumy zásob ropy a zemního plynu, proti čemuž hlasitě protestuje Turecko.
Turecký opoziční vůdce: „Vládnoucí strana utlačuje turecké obyvatelstvo a ničí základy právního státu“
Turecký opoziční vůdce Kemal Kılıçdaroğluhas z Republikánské lidové strany (CHP) pro Washington Post uvedl, že odmítá snášet útlak tureckého obyvatelstva od vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). „Práce AKP je zákeřným útokem na turecký právní stát, píše Kılıçdaroğluhas v souvislosti se svými návštěvami vězení v Silivri, kde jsou „stovky novinářů, vydavatelů, vojenských důstojníků, akademiků a politiků,“ jak uvádí. Stejně tak komentuje stav soudního systému a vyzývá vládu, aby zrušila svou poslaneckou imunitu a její členové mohli být souzeni, se slovy: „spravedlnost je konečná imunita.“
Turecko kritizuje Írán za jeho mlčení o Sýrii
Turecký vicepremiér Bülent Arinc zkritizoval Írán za to, že se nevyjadřuje k situaci v Sýrii. „Obracím se na Írán jako na islámskou republiku, nevím totiž, zda má být nazývána islámskou,“ prohlásil Arinc na zasedání vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) v Burse. Bülent Arinc dále vyzval i jiné arabské národy, aby se vyslovily proti „zabíjení v Sýrii“. „Řekl Libanon něco k vraždění svých muslimských bratří? Ne, pouze Turecko se postavilo situaci čelem,“ prohlásil dále turecký vicepremiér.
Turecko ostře kritizuje veto Číny a Ruska v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu ostře zkritizoval ruské a čínské veto v Radě bezpečnosti OSN při projednávání rezoluce o Sýrii. Podle jeho názoru Rusko ani Čína nehlasovaly na základě „stávající reality“, ale pouze na základě svého postoje vůči Západu. Podle Turecka je takto míněné veto nepřípustné, obzvláště, jedná-li se o takto „slabou rezoluci“.
Střelba na hranicích Turecka a Sýrie
Došlo k intenzivní střelbě přes noc na hranici Sýrie a Turecka zatímco syrské síly se přesouvají v rámci boje proti rebelům. Podle Turka žijícího v pohraniční vesnici v provincii Hatay byly slyšet kulomety a střelba z lehkých zbraní, což pravděpodobně souvisí s ofenzivou vedenou proti rebelům ve vesnici Ain al-Beida. Podle tiskové agentury Anatolia, turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu již telefonicky hovořil s guvernérem Hatay. Zhruba 7500 syřanů uprchlo před násilím v Sýrii do Turecka, přičemž většina z nich je právě v záchytných táborech v provincii Hatay.
Kosovo v Mnichově bojuje o další uznání své nezávislosti
Kosovská prezidenta Atifete Jahjaga se setkala v rámci 48. Mnichovské bezpečnostní konference s tureckým ministrem zahraničí Ahmetem Davutoğlu, aby probraly vztahy mezi oběma zeměmi, včetně další hospodářské spolupráce a navyšování vzájemné obchodní bilance. Prezidenta Jahjaga požádala tureckého ministra, aby Turecko pokračovalo v podpoře Kosova při získávání uznání své nezávislosti. Stejně tak se kosovská prezidentka setkala i s egyptským ministrem zahraničí Mohamedem Kamel Amr, kterého požádala, aby Egypt Kosovo uznal a podpořil kosovské členství v Evropské rozvojové bance.
Turecko je proti popravě bývalého egyptského prezidenta
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu pro Hurriyet Daily News na 48. Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedl, že Turecko je proti případné popravě bývalého egyptského prezidenta Husni Mubaraka, která mu hrozí. Dále ministr Davutoğlu uvedl, že ačkoliv jeho země věří, že v „novém Blízkém východě“ by neměl být prostor pro „režimy jako byl Mubarakův Egypt, Libye Muammara Kaddafi či jako je Sýrie al-Assada, nemělo by především z principu k popravám docházet v zájmu zachování sociálního smíru. Turecko trest smrti již zrušilo.
Další vyšetřování v turecké armádě týkající se politického memoranda v době politické krize v roce 2007
Státní prokurátor se zvláštním pověřením Çetin Kemal, který mimo jiné vyšetřuje i státní převrat ze 12. září 1980, zahájil vyšetřování extrémně kontroverzního vojenského memoranda, které v Turecku bylo 27. dubna 2007 publikováno na stránkách tureckých ozbrojených sil (www.tsk.tr). Očekává se, že v pondělí bude předvolán i náčelník generálního štábu turecké armády Yaşar Büyükanıt, který v roce 2009 přiznal, že byl autorem memoranda. Memorandum totiž přišlo v době politické krize vyvolané otázkou tureckého sekularismu a spojené se zvolením tehdejšího ministra zahraničí Abdullaha Güla do prezidentského úřadu. Armáda tehdy ve svém memorandu uvedla, že diskusi o sekularismu odmítá jako jeden z jeho pilířů a že je připravena v případě nutnosti svou pozici a tento stav bránit, „o čemž by nikdo neměl pochybovat“.
Prezident Republiky Srbské prohlásil, že Srbsko nedodržuje Daytonskou dohodu
Prezident Republiky srbské Milorad Dodik uvedl, že sousední Srbsko „nedodržuje Daytonskou dohodu, protože nedostatečně brání její výsledek“. Jedná se o pokračování prezidentovy kritiky vůči údajným snahám Turecka, Íránu a Saúdské Arábie, které obviňuje z toho, že chtějí Bosnu a Hercegovinu sjednotit na úkor Republiky Srbské. Stejně tak se prezident Republiky srbské, federativní části Bosny a Hercegoviny, ohradil proti tomu, že v Srbsku někteří označují Republiku srbskou jako „genocidní útvar“ s tím, že si to „netroufl“ ani bývalý člen předsednictva Bosny a Hercegoviny Haris Silajdžić, který požadoval zrušení Republiky srbské.
Prezident Republiky srbské: „Bosna a Hercegovina se jednoho dne stejně rozpadne, jako Československo“
Prezident federativní Republiky srbské Milorad Dodik prohlásil, že Bosna a Hercegovina se zákonitě „jednoho dne“ musí rozdělit na jednotlivé části. Spolu s hlavou Liberálně demokratické strany Cedomirem Jovanovicem to prohlásil na Tanjug Press Club a situaci přirovnal k otázce Československa. Prezident Dodik se také vyjádřil proti Turecku, Íránu a Saúdské Arábii, kteří mají podle jeho slov velmi velký vliv v Bosně s Hercegovině a mají za cíl sjednotit celou federaci pod jednu vládu a prezidenta. Prezident uvedl, že tento scénář není možný a že země se bude muset rozpadnout. „Bosna a Hercegovina nikdy nefungovala jako stát, pokud kdy nějakým státem byla,“ řekl prezident Republiky srbské a dodal: „Bosnu uměle vytvořila Osmanská říše a jen přežila pod Rakousko-Uherskem i Jugoslávií.“
Francouzský zákon o zákazu popírání arménské genocidy odložen
Francouzský kontroverzní zákon byl pozastaven v úterý, kdy opozice požádala o jeho přezkoumání. Francouzský prezident Sarkozy přes ostrou kritiku Turecka slíbil, že zákon schválí do 14 dnů. Dnes však dvě opoziční skupiny složené ze senátorů a poslanců uvedly, že požádaly Ústavní radu (obdobu ústavního soudu) aby přezkoumala tento návrh. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan krok levicové opozice uvítal.
Makedonský premiér na návštěvě Turecka hledá investory pro svou zemi
Makedonský premiér Nikola Gruevski se svým týmem navštíví Turecko, aby zde prezentoval investiční příležitosti pro turecký kapitál. Premiér Gruevski se má setkat se zástupci průmyslu a dalších firem a poté i s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem. Turecko je pro Makedonii identifikováno jako klíčová země, jejíž investice mohou oživit makedonský potravinářský průmysl a zemědělství, stejně jako obchodní služby, farmaceutický průmysl či energetiku. Makedonie hodlá s Tureckem rozvíjet i vztahy v oblasti cestovního ruchu, stavebnictví a infrastruktury.
Palestinské hnutí Hamas pravděpodobně založí svou kancelář v Turecku
Turecký prezident Abdullah Gül o víkendu nevyloučil, že by v jeho zemi mohla vzniknout kancelář palestinského hnutí Hamas. „Turecko je významným zastáncem palestinské věci a Hamas je významnou politickou formací, která vyhrála volby v Gaze,“ řekl prezident novinářům v neděli, když byl dotázán na zprávy o možném otevření této kanceláře. „Uvidíme, kam nás tato spolupráce v budoucnu zavede.“ Izraelská média také nedávno uvedla, že Turecko poskytne tomuto hnutí finanční pomoc v hodnotě 300 milionů dolarů, načež reagoval nejmenovaný turecký diplomat pro agenturu AFP: „Nemluvíme o pomoci organizaci, ale je samozřejmé, že se Turecko chce podílet na humanitárních projektech v Gaze, včetně rekonstrukce devastovaných území.“
Turecko se nepřipojí k sankcím EU proti Íránu
Uvedl to turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu na zasedání ministrů zahraničních věcí členských zemí Rady Perského zálivu v Istanbulu. „Turecko s těmito sankcemi nesouhlasí.“ Znova tak uvedl, že Turecko bude dodržovat pouze sankce uvalené OSN.