Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan pronesl omluvu za to, že turecká armáda během kurdského povstání ve třicátých letech zmasakrovala více než 13.000 příslušníků tohoto etnika. Jedná se o vůbec první podobnou oficiální omluvu Ankary. Premiér zároveň vyzval k omluvě i nejsilnější opoziční stranu, která byla v době masakru u moci.
Archiv rubriky: Blízký východ
Turecko podepsalo smlouvu o průzkumech ložisek ropy a zemního plynu se společností Shell, zatímco Kypr zkoumá své zásoby s pomocí Američanů
Turecká státní ropná společnost Petroleum Corporation (TPAO) podepsala smlouvu s Anglo-holandským energetickým gigantem Shell o průzkumech zásob ropy a zemního plynu v oblasti Středomoří a jihovýchodní Anatolie. Tento krok Turecko podniklo poté, co vláda Kypru, kterou Turecko neuznává, podepsala stejnou dohodu s americkou energetickou společností Noble v oblasti jižního pobřeží Kypru.
Jemenský prezident v Saúdské Arábii má již počtvrté podepsat dohodu o svém odstoupení
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh odletěl do Saúdské Arábie, kde by měl podepsat dohodu zprostředkovanou velvyslancem OSN, Jamalem Benomarem s podporou USA a evropských diplomatů, kterým se spolu s šestičlennou Radou pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) podařilo vymyslet kompromis při realizaci přenosu síly. Tato dohoda by měla vést k odstoupení jemenského prezidenta, zatímco jeho země je již několik měsíců ochromena protesty a boji. K slavnostnímu podpisu je přizvána i jemenská opozice, ovšem více podprobností odmítají všechny strany uvést, neboť prezident Saleh podobnou dohodu měl podepsat již třikrát.
Výbor OSN pro lidská práva odsoudil Sýrii a vyzval k svět většímu tlaku
Výbor OSN pro lidská práva odhlasoval odsouzení syrské vlády za tvrdé zákroky proti demonstrantům a vyzval k zintenzivnění mezinárodního tlaku na syrského prezidenta Bashara al-Assada. Usnesení předložila k hlasování Francie spolu s Německem a Velkou Británií. Syrský velvyslanec při OSN v reakci obvinil evropské státy z podněcování občanské války. Rusko a Čína již minulý měsíc vetovaly v Radě bezpečnosti OSN rezoluci odsuzující syrskou vládu.
Selhalo zasedání států PABSEC kvůli sporu o pojmenování Kosova
Selhalo 38. zasedání Valného shromáždění pro hospodářskou spolupráci v oblasti Černého moře (PABSEC), které se konalo v hlavním městě Albánie, Tiraně. Důvodem byl požadavek Ruska a Srbska, aby byla provedena v programu zasedání textová změna, neboť v dokumentu se o kosovské delegaci hovořilo jako o „delegaci Republiky Kosovo“. Albánie odmítla označení odstranit. Je to tak poprvé v historii PABSEC, kdy členské státy – Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bulharsko, Gruzie, Řecko, Moldávie, Rumunsko, Rusko, Turecko, Ukrajina a Srbsko ruší zasedání bez výsledku.
Rusko považuje nové sankce ze strany USA proti Íránu za nepřijatelné
Rusko oznámilo, že jednostranný krok ze strany USA proti Íránu, ke kterému se později připojila Kanada, Velká Británie a Francie, je nepřijatelným porušením mezinárodního práva.V návaznosti na rozhodnutí americké vlády zavést nové sankce na ropný a bankovní sektor Íránu to oznámila mluvčí ruského ministerstva zahraničí, Maria Zakharova.
Prezident USA Barack Obama: „Írán si zvolil cestu mezinárodní izolace“
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že Írán „si zvolil cestu mezinárodní izolace“ poté, co byly dohodnuty nové sankce spolu s Kanadou a Velkou Británií, k nimž se dnes připojila i Francie. Prezident USA dále řekl, že vzhledem k nebezpečné cestě Íránu, kterou si sám zvolil, budou USA spolu se svými partnery pokračovat v hledání způsobů, jak co nejvíce izolovat íránskou vládu a jak na ni co nejintenzivněji zvýšit tlak.
USA, Velká Británie a Kanada budou koordinovat svou novou vlnu sankcí vůči Íránu
USA, Velká Británie a Kanada se dohodly na uložení koordinovaných finančních a energetických sankcí proti Íránu. Sankce se mají týkat především elitních íránských vojenských složek, Revolučních gard, a dále íránského petrochemického průmyslu.
Izraelský ministr obrany volá po akci proti Íránu
Izraelský ministr obrany, Ehud Barak, v neděli vyzval k opatření proti Íránu, které by této zemi zabránilo získat jaderné zbraně, slovy: „přišel čas“. Ministr Ehud Barak v rozhovoru pro CNN ale odmítl přímo sdělit, zda se Izrael chystá nyní napadnout Írán, s tím, že to není předmětem veřejné diskuse. Izraelský ministr obrany ale poté dodal, že zpráva z 8. listopadu, kterou předložila Mezinárodní agentura pro atomovou bezpečnost (MAAE), vedla k „vystřízlivění“ mnoha světových vůdců a veřejnosti, neboť lidé podle jeho názoru pochopili, že nadešel čas řešit tuto situaci. Podle izraelských médií již před zveřejněním zprávy MAAE o íránském jaderném programu, který podle MAAE může sledovat cíl vytvoření jaderných zbraní, izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Barak začali hledat podporu vlády a parlamentu pro vojenský úder proti Íránu.
Rusko obviňuje západní státy z provokace v syrské otázce
Rusko obviňuje západní země z provokativního chováni ve vztahu k syrské krizi. Rusům se nelíbí, že západní země v čele s Velkou Británií říkají syrské opozici, že na dialog se syrskou vládou již mlže zapomenout. Ruský ministr zahraničí, Sergej Lavrov to označil za provokaci na mezinárodní úrovni a zkritizoval Západ za to, že zatímco Liga arabských států vyzývá k zastavení násilí, Západ odrazuje opozici od dialogu s prezidentem Basharem al-Assadem. Rusko je v současnosti jediným znatelným spojencem syrské vlády a opakovaně vyzývá západní státy, aby měly k Sýrii více vyvážený přístup.
Izrael otevře svou ambasádu v Albánii
Izraelský premiér Avigdor Liemberman oznámil svému protějšku z Albánie, premiérovi Sali Berishovi u příležitosti jeho návštěvy v Izraeli, že Izrael hodlá otevřít své velvyslanectví v Tiraně.
Turecký prezident: „Turecko má stále zájem o vstup do EU“
Turecký prezident Abdullah Gül tvrdí, že jeho země má i nadále zájem o vstup do EU, a to i přes krizi eurozóny. Turecký prezident, který se nyní chystá na třídenní státní návštěvu Velké Británie, kde má s britským premiérem Davidem Cameronem projednávat především situaci v Sýrii, dále pro Sunday Telegraph řekl, že je přesvědčen, že Turecko by posílilo EU. V EU však přesto přetrvává silný odpor k možnému vstupu Turecka.
Afghánští kmenový vůdci podpoří strategickou dohodu s USA
To potvrdil prezident Hamid Karzáí, který řekl, že vůdci afghánských kmenů se na zasedání loya jirga dohodli na podpoře jednání o desetiletém strategickém partnerství Afghánistánu a USA. Kmenoví delegáti na tomto zasedání však ustanovili svoje podmínky pro nastávající dohodu. Rozhodnutí tzv. afghánského valného shromáždění není právně závazné, poslední slovo má tamní parlament, ovšem je bráno jako významné doporučení vzhledem ke vlivu kmenových vůdců.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
Britský ministr zahraničí se setká s vůdci syrské opozice
Britský ministr zahraničí William Hague se setká s představiteli syrské opoziční Národní rady (NDC) a Národního koordinačního výboru pro demokratickou změnu (NDC), kteří jsou nyní v Londýně. Stejně tak se očekává, že se zástupci syrských demonstrantů sejdou i s asistenty britského premiéra Davida Camerona. Syrská vláda v čele s prezidentem Basharem al-Assadem mezitím souhlasila se vpuštěním mezinárodních pozorovatelů do Sýrie v souladu s ultimátem Ligy arabských států.
Libye při konferenci OSN obvinila Katar z vměšování se do jejích záležitostí a z vyzbrojování islamistů
Zástupce Libye při OSN, Mohammed Abdel Rahman Shalgam, obvinil na konferenci OSN v marockém Tangeru Katar z vyzbrojování islamistů v Libyi. Podle Libye Katar poskytuje zbraně i finance libyjským islamistům a zároveň se snaží ovlivňovat a vměšovat. Zároveň Libye vyzvala Katar k okamžitému zastavení vměšování se do vnitřních záležitostí země. Katar popírá jakékoliv vměšování do záležitostí cizích států a prohlašuje, že veškeré zdroje a vliv používá ve prospěch všech Arabů. Katar byl jedním z klíčových členů aliance, která pomohla svrhnout Muammara Kaddafiho – poskytoval povstalcům zbraně, finance a mediální podporu skrze svou stanici Al-Džazíra.
Francie podporuje Turecko ve tvrdém přístupu k Sýrii
Francouzský ministr zahraničí, Alain Juppé, v Turecku prohlásil, že je nyní příliš pozdě pro současnou syrskou vládu na to, aby zůstala u moci. Francie je podle slov svého ministra přesvědčena o tom, že Sýrie není ochotna realizovat reformní program. Francouzský ministr to řekl při setkání s hlavou tureckého parlamentního výboru pro zahraniční vztahy, Volkanem Bozkirem. Zároveň Francie podpořila turecký přístup k syrské otázce a navrhal, aby Turecko na své 910 km dlouhé hranici se Sýrií vytvořilo nárazníkové zóny na ochranu civilistů a syrské opozice s tím, že by takové opatření Francie podporovala před mezinárodním společenstvím. Francie mimo jiné ve středu odvolala svou diplomatickou misi z Damašku.
V Istanbulu zasedá energetické fórum – Turecko kritizuje svět za lhostejnost k Sýrii
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan dnes ostře zkritizoval mezinárodní společenství za velmi slabou kritiku situace v Sýrii. „Kritiky bychom se dočkali, kdyby Sýrie měla bohaté zásoby ropy jako Libye,“ prohlásil turecký premiér. Podle Turecka svět Sýrii nevěnuje dostatečnou pozornost a péči, protože se nejedná o bohatou zemi, turecký premiér kritiku mezinárodního společenství pronesl u příležitosti energetického fóra v Istanbulu. Turecký premiér dále uvedl, že přehlížení masakrů a lhostejnost zasazuje nenapravitelné rány do svědomí lidstva, zvláště pak při srovnání s libyjskou krizí. Turecko bylo dříve velmi blízkým spojencem Sýrie, ovšem vzhledem k současnému vývoji a tureckému ekonomickému růstu se Turci snaží expandovat a stát se vůdčím státem regionu, přičemž navazují co nejlepší vztahy s novými revolučními vládami v Egyptě, Tunisku i Libyi. Evropská unie zatím zakázala dovoz syrské ropy, což tvořilo 95% syrského exportu a Turecko pohrozilo zastavením společného průzkumu syrských ropných ložisek a omezením vývozu turecké elektřiny.
Írán pracuje na odpůrné reakci na zprávu MAAE o výrobě jaderných zbraní
Írán oznámil, že připravuje podrobnou reakci na nedávnou zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se hovoří o podezření Íránu z výroby jaderné zbraně. Íránský ministr zahraničí, Ali Akbar Salehi, řekl, že podrobná technická řeakce bude jasně prokazovat, že zpráva MAAE nebyla pravdivá. Dále Írán tvrdí, že různá podezření a nedostatečné důkazy ve zprávě MAAE vycházejí z informací amerických a izraelských tajných služeb, nikoliv z nálezů inspektorů MAAE.
Tři dny na zastavení krveprolití v Sýrii
Liga arabských států (LAS) dala režimu prezidenta Bašára Assada ultimátum. Do tří dnů má zastavit boj proti odpůrcům a vpustit do země zahraniční pozorovatele. Sankce plynoucí z neuposlechnutí však zatím nebyly uvedeny. LAS v sobotu pozastavila Sýrii členství v organizaci a plánuje na vládu prezidenta Assada uvalit další politické a ekonomické sankce. Všechny členské státy LAS po sobotních jednáních stahují ze Sýrie své diplomaty.
Afghánský prezident vyzývá k zastavení nájezdů NATO a USA
Afghánský prezident Hamid Karzai vyzývá USA a NATO k zastavení nočních nájezdů na Afghánistán jestliže má být podepsána jakákoliv strategická smlouva o partnerství. Afghánský prezident prohlásil, že podporuje vzájemnou spolupráci, ale pouze pokud budou dodržována určitá pravidla – tedy národní integrita bez nočních náletů a nájezdů a bez domovních prohlídek. Noční nájezdy jsou podle zahraničních vojáků nejúčinnější zbraní, ovšem často při nich umírají civilisté. Partnerství, které prezident Karzai zmiňuje se týká plánovaných dohod mezi Kábulem a Washingtonem po roce 2014, kdy zahraniční jednotky odejdou ze země. Podobná jednání vede Afghánistán i s Velkou Británií, Francií, Austrálií a EU.
Palestinský Hamas a Fatah se dohodly na volbách v květnu
Tradičně soupeřící palestinské politické frakce Fatah a Hamas se dohodly na uspořádání voleb příští rok v květnu, řekl to vysoký představitel Fatahu Assam al-Ahmad. Obě strany se rovněž dohodly na vytvoření úřednické vlády, která má volby připravit. Zástupce Fatahu, Al-Ahmad, zároveň podotkl, že současný palestinský premiér Salam Fayyad pravděpodobně nezůstane ve svém úřadě v budoucí úřednické vládě, neboť k jeho osobě má jisté výhrady Hamas.
Katar projevil zájem o ruský projekt na produkci zkapalněného zemního plynu
Katar projevil zájem o ruský projekt na produkci zkapalněného zemního plynu (LNG) na poloostrově Jamal. Podle ruského ministra energetiky Sergeje Šmatko bude otázka strategické spolupráce těžištěm jednání při nadcházející návštěvě ruské delegace v Kataru. Náklady projektu vedeného druhým největším ruským producentem plynu Novatek a francouzskou společností Total se odhadují na 15 – 20 miliard USD. Dalšími potencionálními partnery projektu jsou Indie a Japonsko.