Jednomyslně schválené sankce ekonomického charakteru by se měly vztahovat především na íránský ropný průmysl. Sankce zahrnují zákaz pro zahraniční společnosti, které tak nebudou moci uzavírat jakékoliv obchodní dohody s íránskou centrální bankou. Tento krok, ve snaze zabránit Íránu v údajném snažení se o výrobu atomových zbraní, následuje po podobných sankcích uvalených na tuto zemi ze strany Evropské unie. Postihy proti Íránu odhlasované senátem však ještě musí schválit prezident Barack Obama, který je k celé otázce velmi skeptický.
Archiv rubriky: Blízký východ
Rada ministrů zahraničí bude řešit Írán a nová opatření proti němu
Rada ministrů zahraničí EU bude dnes řešit nová opatření proti Íránu. Jednat se má o společné reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Očekává se, že Velká Británie bude po poslední diplomatické roztržce usilovat o další sankce proti íránskému energetickému sektoru.
Jordánsko odsoudilo Írán za útok na britskou ambasádu
Jordánsko odsoudilo úterní útok na velvyslanectví Velké Británie v Teheránu, přičemž jordánské ministerstvo zahraničí zdůraznilo důležitost zachovávání bezpečnsoti všech diplomatických misí po celém světě. Podle Jordánska by také Írán měl nést právní odpovědnost za tento incident.
Velká Británie vyhostila íránské diplomaty, Írán hrozí silnou odvetou
Velká Británie vyhostila členy íránské diplomatické mise jako „personas non gratis“ („osoby nežádoucí“) kvůli útoku na svou ambasádu v Teheránu, kterou již britští diplomaté opustili. Podle britského ministra zahraničí Williama Hague k útoku na britskou misi nemohlo dojít bez souhlasu íránské vlády. Jedná se zatím o nejhorší diplomatickou roztržku mezi Velkou Británií a Íránem ve stínu zhoršujících se vztahů Íranu se Západem, který Írán obviňuje z cíle vytvořit jadernou zbraň. Írán již Britům vzkázal, že vyhoštění jeho diplomatů povede k odvětě. Íránští diplomaté zatím po celé Evropě čelí protestům ze strany místních vlád proti incidentu v Teheránu, zatímco některé státy jako Německo již ukončily své diplomatické zastoupení v Íránu.
Německo dočasně odvolalo svého velvyslance v Íránu
Berlín označil včerejší útok íránských demonstrantů na britské velvyslanectví v Teheránu za nepřijatelný. Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle uvedl, že jeho země podporuje Velkou Británii jako svého evropského partnera, a zároveň zdůraznil, že mezinárodní právo vyžaduje zabezpečení ochrany zahraničních ambasád. Německo je jednou ze šesti světových mocností, které se podílí na jednáních o íránském jaderném programu.
Island uznal nezávislost Palestiny
Parlament Islandu hlasoval ve prospěch uznání palestinského státu, informovalo o tom zpravodajství Associated Press. Islandští zákonodárci odhlasovali uznání Palestiny za nezávislý a suverénní stát s hranicemi před Šestidenní válkou z roku 1967. Rezoluce islandského parlamentu dále uznává Organizaci pro osvobození Palestiny za právní orgán státu a vyzývá Izrael i Palestinu k dosažení mírové dohody.
Norsko uzavřelo svou ambasádu v Íránu
Mluvčí norského ministerstva zahraničí, Hilde Steinfeldu, informoval o tom, že Norské království se rozhodlo z bezpečnostních důvodů uzavřít své velvyslanectví v Teheránu v souvislosti se včerejším útokem íránských demonstrantů na ambasádu Velké Británie. Norský diplomatický personál bude tak z Íránu v nejbližší době evakuován.
Turecko zavedlo sankce vůči Sýrii
Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoğlu oznámil zavedení vlastních sankcí vůči Sýrii. Byly pozastaveny veškeré ekonomické transakce mezi Istanbulem a Damaškem a zmrazeny všechny vládní prostředky. Stejně tak byl zakázán vstup syrských vládních představitelů a obchodních zástupců na turecké území. Turecko dále opakovaně vyzvalo prezidenta Sýrie, Bashara al-Assada k ukončení násilí a odstoupení.
Velká Británie evakuovala veškerý svůj personál z Íránu
Poté, co byla včera napadena a vypleněna britská ambasáda v Teheránu íránskými demonstranty, kteří odsuzují sankce uvalené Velkou Británií, byli z Íránu evakuováni všichni britští zaměstnanci velvyslanectví. Obě dvě budovy jsou poškozeny a většina majetku včetně osobních věcí personálu byla vyrabována a zabavena. Velká Británie oznámila, že je útokem zcela šokována, a varovala Írán před vážnými důsledky. Zároveň byla také vypovězena íránská diplomatická mise z Londýna.
Pákistánská armáda vidí v útoku NATO otevřenou agresi
Generálmajor Ishfaq Nadeem, ředitel pákistánských vojenských operací oznámil, že se při incidentu, kdy bylo zabito 24 pákistánských vojáků, jednalo o otevřenou a úmyslnou agresi. Jako důkaz pákistánský generálmajor uvádí fakt, že bojové vrtulníky NATO byly bezprostředně po útoku upozorněny, že se jedná o pákistánské jednotky, což podle Pákistánců ignorovaly. Stejně tak generálmajor Nadeem upozorňuje na fakt, že mise ISAF v Afghánistánu vlastní mapy s pozicemi pákistánské armády a musela tedy vědět, že se jedná o pákistánskou základnu. Pákistán se bude příští týden účastnit konference o budoucnosti Afghánistánu po roce 2014 v Německu, ovšem západní spojenci se nyní obávají, nakolik zde bude Pákistán negativně naladěn – samotnou účast na konferenci potvrdil teprve dnes. Pákistán mimo jiné ukončil možnost používat svá letiště pro americké bezpilotní letouny a uzavřel hranice s Afghánistánem, které jsou klíčové pro zásobování spojenců.
V Íránu dav napadl britskou ambasádu – byla spálena vlajka Velké Británie
Íránští demonstranti, protestující proti sankcím ze strany Velké Británie, vnikli do budovy britského velvyslanectví v Teheránu, kde odstranili britskou vlajku a spálili ji, zatímco nad budovou vyvěsili vlajku Íránu.oken britského velvyslanectví. Íránský parlament mezitím již odhlasoval omezení diplomatických vztahů s Brity.
Konsorcium indických společností získalo právo na rozvoj afghánské těžby železné rudy
Sedm indických společností vedených státem vlastněnou firmou Steel Authority of India získalo možnost investice 10,3 miliardy dolarů do rozvoje těžby železné rudy ve třech hlavních afghánských lokalitách. Povolení k těžbě ve čtvrté klíčové oblasti dostala kanadská společnost Kilo Goldmines. Afghánistán podepsal dohodu o strategickém partnerství s Indií minulý měsíc. Hlavní průzkum ložisek železné rudy by se měl rozběhnout v roce 2015. Afghánští představitelé hovoří o celé dohodě jako o největší jednorázové zahraniční investici v historii země. Na afghánském území by se podle odhadů mělo nalézat železo v hodnotě 421 miliard dolarů, měď v hodnotě 274 miliard dolarů a ostatní vzácné kovy zhruba za 157 miliard amerických dolarů.
EU připravuje nová opatření proti Íránu
Evropská unie připravuje nové omezující opatřeních vůči Íránu v rámci sdílení obav USA z jaderného programu Teheránu, oznámil to předseda Evropské rady (EC) Herman Van Rompuy. Předseda EC Van Rompuy neposkytl podle Reuters informace o plánovaných sankcích poté, co se setkal s prezidentem USA Barackem Obamou, ale ve společném prohlášení EU a USA o „hlubokém znepokojení z íránského jaderného programu“ se hovoří i o možných vojenských aspektech kroků proti Teheránu.
Pákistán vzkázal USA: „s dosavadními vztahy je konec“
Pákistánský premiér Yusuf Raza Gilani pro CNN řekl, že je konec s jednáním jako obvykle („business as usual“) s USA. Pákistánská armáda také hrozí omezením spolupráce ve válce v Afghánistánu. Pákistánský premiér prohlásil, že Pákistán přistoupí na další spolupráci pouze pokud bude jednání s ním odpovídat jeho významu a důležitosti pákistánského národa, přičemž případné budoucí vztahy s USA musejí být založeny na vzájemné úctě a zájmu. Podle pákistánského premiéra kvůli USA čelí pákistánská vláda stále většímu tlaku svých vlastních lidí a lidé v Americe si prý neuvědomují, že žádnou válku nelze vyhrát bez podpory mas.
Izrael zasáhly rakety odpálené z Libanonu
Několik raket, které zasáhly oblast západní Galileje, bylo vypáleno z jižního Libanonu a těžce poškodilo dvě budovy. Izraelská armáda palbu opětovala na území Libanonu a nyní šetří odkud byly rakety vypáleny. Podle izraelského vojenského mluvčího se jedná o první raketový útok od roku 2009, kdy dozníval konflikt z roku 2006 – 34-denní válka mezi Izraelem a Hizballáhem, který je údajně podporován Íránci. Izraelská armáda již oznámila, že útok považuje za závažný incident.
Čína k útoku NATO na pákistánské jednotky: „jsme v šoku!“
Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na incident, při kterém bylo zabito 24 pákistánských vojáků, vyjádřilo svou upřímnou soustrast a plnou podporu Pákistánu, přičemž mluvčí ministerstva Hong Lei upozornil, že pro Čínu se jedná o velký šok a je velmi znepokojena. Mluvčí pákistánské armády, generálmajor Athar Abbas, již razantně odmítl tvrzení sil NATO, že se pod palbu dostaly jako první s tím, ať NATO tento fakt dokáže jakoukoliv škodou či ztrátou. Pro USA je tento vývoj asi nejhorší možnou variantou, neboť v posledních měsících, kdy vzájemné vztahy s Pákistánem utrpěly výrazné škody, Pákistán se stále více spojuje s Čínou, která tradičně považuje Pákistán za svého spojence proti Indii.
Íránský parlament odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií
Íránský parlament dnes odhlasoval zrušení diplomatických vztahů s Velkou Británií v reakci na rozhodnutí Londýna zmrazit všechny ekonomické vztahy s Íránem. Proti Velké Británii se vyjádřilo 87% a mluvčí parlamentu, Ali Larijani, prohlásil, že jde teprve o začátek íránské odpovědi. Rozhodnutí íránského parlamentu nyní musí ještě schválit íránská Nejvyšší rada, která tak pravděpodobně učiní. Írán také nejspíše požádá o zrušení britské mise v Teheránu a vyhostí britského velvyslance.
Sýrie odsuzuje Ligu arabských států za „internacionalizaci“ konfliktu
Syrský ministr zahraničí Walid al-Moallem prohlásil, že Liga arabských států by měla odmítnout možnost zahraniční intervence v jeho zemi. Arabská liga nyní projednává sankce proti Sýrii, která se postavila proti plánu na přítomnost mezinárodních pozorovatelů v Sýrii. Sýrie dále podle slov svého ministra chce vyřešit současné „nedorozumění“ dříve, než dá Arabská liga souhlas k jakékoliv arabské misi. Arabská liga totiž mimo jiné požádala OSN o pomoc při ochraně civilistů v Sýrii, čímž podle Sýrie implicitně odsouhlasila zasahování do záležitostí Sýrie ze vnějšku.
Pákistán po uzavření hranic pro NATO vydal ultimátum k vyklizení svých letišť
Pákistánský ministr zahraničí Hina Rabbani Khar upozornil svého amerického protějška, Hillary Clonton, že útok, při kterém zahynuli pákistánští vojáci , je nepřijatelný. Přičemž oznámil, že tím došlo k znegování dosavadního pokroku ve vzájemných vztazích USA a Pákistánu. Ačkoliv americká ministryně přislíbila šetření incidentu a vyjádřila svou soustrast, Islámábád již včera uzavřel všechny hraniční přechody pro zásobování jednotek NATO v Afghánistánu, které jsou pro mise spojenců životně důležité. Dnes také Pákistán vydal patnáctidenní ultimátum na vyklizení letecké základny, kterou USA využívá pro své bezpilotní letouny.
NATO obviněno ze zabití 24 pákistánských vojáků
Podle pákistánských úřadů vrtulníky Severoatlantické aliance zaútočily na vojenskou základnu poblíž hranic s Afghánistánem. Dle pákistánské strany byl útok nevyprovokovaný. Pákistán v reakci na celou událost uzavřel hraniční přechody sloužící pro dopravu zásob jednotkám NATO do Afghánistánu. Vedení Severoatlantické aliance prý celý incident podrobí vyšetřování.
Bahrajn hodlá zahájit dialog o reformách
Ministr zahraničí Ahmed Khalid bin al-Khalifa oznámil, že Bahrajn hodlá zahájit nové kolo jednání o politických reformách a změnách ve své bezpečnostní politice. Stejně tak bahrajnský ministr přislíbil prošetření vládních zákroků a informací, podle kterých docházelo při bahrajnských nepokojích na začátku tohoto roku, které byly potlačeny zahraniční intervencí, k systematickému mučení zadržených. Bahrajn dále nadále trvá na tom, že Írán podněcuje nepokoje v této zemi.
Sýrie dostala od Arabské ligy jednodenní ultimátum
Liga arabských států dala Sýrii ultimátum jednoho dne na podpis protokolů, které umožní Arabské lize vyslat do Sýrie mezinárodní pozorovatele monitorovat situaci. Pokud Sýrie nevyhoví požadavkům, bude čelit sankcím ze strany Arabské ligy. Shodli se na tom zástupci členských států v Káhiře, kterou nyní zmítají nepokoje kvůli vojenské vládě. Turecko mezitím již zcela otevřeně vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada, aby odstoupil, a Francie navrhla vytvoření „humanitárních koridorů“, které by umožnili do země dopravovat humanitární pomoc pro civilisty v nouzi. Francouzský návrh ovšem zatím Arabská liga neprojednávala.
Jemenský prezident má po podepsané dohodě odcestovat do USA
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh se bude léčit v New Yorku poté, co dnes podepsal dohodu, kterou ukončuje svou 33 let dlouhou vládu v této zemi, řekl to generální tajemník OSN, Ban Ki-moon. Prezident Saleh podepsal dohodu o postupném předání moci v Saúdské Arábii, kterou pomohly vytvořit státy Perského zálivu a OSN. Generální tajemník OSN dále řekl, že se s jemenským prezidentem rád uvidí, ovšem okolnosti lékařské prohlídky v USA nezmínil. Rada bezpečnosti OSN zatím v pondělí bude jednat o situaci v Jemenu, kde pokračují protesty, neboť demonstranti žádají soud s prezidentem Salehem.