Zhoršující se situace v Sýrii by mohla vést k další občanské válce v Libanonu, varoval mluvčí libanonského parlamentu Nabih Berri. O zenpokojení tohoto šíitského politika ze špatných výsledků řešení krize v sousední Sýrii informuje ITAR-TASS. Syrský politik dále prohlásil, že stále doufá v zásah saúdskoarabského krále, který by zachránil arabskou solidaritu a pomohl Sýrii „na poslední chvíli“. Podle názoru mluvčího libanonského parlamentu totiž není týden, který dala Arabská liga Sýrii na splnění všech podmínek, dostačující.
Archiv rubriky: Blízký východ
Jemenský prezident je připraven odstoupit v případě podepsání dohody
Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh oznámil, že je připraven odstoupit do 90 dnů od dosažení dohody o formálním postupu pro ukončení 9 měsíců trvající krize. Na francouzském Kanálu 24 to sdělil jeho viceprezident, Abd-Rabbu Mansour Hadi, který má mimo jiné mandát pro jednání s opozicí.
Jordánsko vyzvalo syrského prezidenta k odstoupení
Jordánský král Abdullah jako první arabská hlava státu vyzval syrského prezidenta Bashara al-Assada k odstoupení ze své funkce. Král Abdullah II. mimo jiné řekl: „Věřím, že kdybych byl na jeho místě, odstoupil bych.“
Sýrie se omlouvá za útoky na ambasády
Syrský ministr zahraničí, Walid Muallem, se oficiálně omluvil za útoky na velvyslanectví Turecka, Saúdské Arábie a dalších z 12. – 13. listopadu po vyhlášení prozatímního vyloučení Sýrie z Arabské ligy. Dav tehdy zaútočil na turecké a saúdskoarabské velvyslanectví v Damašku, stejně jako na honorární konzulát Francie ve městě Latakia a Allepo.
Rada ministrů zahraničí EU se bude zabývat Íránem
27 ministrů zahraničních věcí EU bude dnes debatovat o dalších možných sankcích proti Íránu kvůli zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se mimo jiné píše, že Teherán neučinil dostatek pokroku ve spolupráci s MAAE či světovými mocnostmi. Budoucí silná restriktivní opatření, která má EU v plánu, by se pak měla schvalovat na budoucím zasedání za několik týdnů.
Británie nevylučuje budoucí vojenské řešení proti Íránu
Britský ministr zahraničí William Hague před jednáním ministrů zahraničních věcí EU prohlásil, že Velká Británie nemůže vyloučit vojenský zásah proti Íránu vzhledem k dlouhodobě váznoucímu pokroku v řešení jeho kontroverzního jaderného programu. Ministr dále řekl, že Británie nyní nepodporuje a ani neobhajuje vojenskou akci, ale zároveň zastává názor, že všechny možnosti řešení včetně té vojenské by měly zůstat ve výběru. Stejně tak ministr ujistil, že Velká Británie se nyní bude soustředit na vyvýjení klidného a legitimního tlaku na Írán.
Turecko vyzývá k jednotné a rychlé reakci mezinárodního společenství proti Sýrii
Turecko vyzvalo mezinárodní společenství k jednotné reakci a zastavení krveprolití v Sýrii. Turecké ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení uvádí: „Postoj syrské vlády poukazuje na nutnost, aby mezinárodní společenství začalo jednat.“ Turecko se obecně staví do čela zemí, které podporují povstalce a po odhlasování pozastavení členství Sýrie v Arabské lize byly jeho ambasády v Sýrii napadány vládními přívrženci.
Spojené arabské emiráty zadaly Boeingu rekordní zakázku
Dubajské aerolinky Emirate Airlines si objednaly od amerického výrobce letadel společnosti Boeing 50 letounů typu 777 za 18 miliard dolarů. Ve vzduchu visí i přiobjednání dalších letadel tohoto typu za zhruba 8 miliard dolarů.
Iráčtí Kurdové informují o dalším bombardování severního Iráku
Mluvčí Kurdské strany pracujících (PKK), Dozdar Hammo, prohlásil, že turecké vojenské letouny dnes po dobu jedné hodiny bombardovala autonomní území severního Iráku, Kurdistán, kde má PKK své základny.
Turecko evakuuje rodiny a turecké zaměstnance svých diplomatů ze Sýrie
Turecko zahájilo evakuaci svého nediplomatického personálu ze Sýrie poté, co dnes došlo k demonstracím před tureckou ambasádou v Damašku a u řady tureckých konzulátů po celé zemi. Informuje o tom agentura Anatolia. Turecký velvyslanec v Sýrii, Omer Onhon a diplomatický sbor zatím zůstanou v Damašku. Tisíce demonstrantů zaútočilo přes noc na turecké zastupitelské úřady kvůli významné podpoře, kterou Ankara vyjádřila rozhodnutí Arabské ligy o dočasném vyloučení Sýrie. V městech Latakia a Aleppo demonstranti dokonce pronikli do budov.
Organizace Human Rights Watch obvinila Sýrii ze zločinů proti lidskosti
Human Rights Watch tvrdí, žen syrské vládní síly se dopustili zločinů proti lidskosti při potlačení opozice v neklidné provincii Homs. Ve zprávě zveřejněné v pátek Human Rights vyzvaly OSN k uvalení sankcí na odpovědné osoby a Mezinárodní trestní tribunál vyzvaly k vyšetření „systematického zneužívání syrských vládních sil proti civilistům v Homsu, mučení a svévolného zabíjení“, což jsou zločiny proti lidskosti. OSN zatím říká, že v Sýrii již bylo zabito 3500 lidí.
Při manipulaci se zbraněmi došlo k výbuchu muničního skladu v Teheránu
Podle vládních zdrojů došlo k výbuchu značné části munice umístěné ve vojenském skladu íránských revolučních gard v hlavním městě. Incident způsobil značné škody v okolí skladu a zároveň ochromil dopravu v centru metropole. Přesná příčina exploze však zatím ještě nebyla zveřejněna.
UNESCO představilo plán, jak řešit finanční ztráty kvůli přijetí Palestiny
UNESCO hodlá vytvořit stabilizační fond, kterým chce čelit rozpočtovým ztrátám způsobeným odmítnutím financování organizace UNESCO ze stran USA , Izraele a Kanady kvůli přijetí Palestiny. Podle vedení UNESCO má být tento fond zřízen pro aktivní financování, a to i pro individuální dárce. Hlavními donory, kteří ale mají pomoci kompenzovat finanční výpadek, jsou Saúdská Arábie, Indie, Madagaskar a Gabon. Tyto státy již dříve přislíbili poskytnutí pomoci.
Arabská liga pozastaví členství Sýrie
Liga arabských států rozhodla o pozastavení členství Sýrie v této organizaci, neboť neustále pokračují zákroky syrské vlády proti opozici a dochází k násilí. Zároveň bylo rozhodnuto o uvalení ekonomických i politických sankcí. Členství by mělo přestat platit 16. listopadu. Zároveň Arabská liga vyzvala ostatní členy, aby stáhly své velvyslance z Damašku, oznámil to katarský premiér Hamad Bin Jassim. Tento krok je mimo jiné i reakcí na nedávnou neúspěšnou dohodu o řešení politické krize v Sýrii, kterou Liga arabských států iniciovala a Sýrie odsouhlasila.
OSN vyzývá k diplomatickému řešení sporu s Íránem
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon vyzval k diplomatickému řešení jaderného sporu s Íránem a vyzývá k vyhnutí se jakémukoliv vojenskému tažení, oznámil to mluvčí OSN, Martin Nesirky. Podle názoru generálního tajemníka OSN je nyní povinností Íránu prokázat mírový charakter svého jaderného programu.
Bývalý izraelský prezident bude uvězněn na 7 let, soud zamítl odvolání
Izraelský Nejvyšší soud potvrdil odsouzení bývalého izraelského prezidenta, Moshe Katsava, za dvoje znásilnění a odmítl tak jeho odvolání. Bývalá hlava Izraele tak musí 7. prosince nastoupit k výkonu sedmiletého trestu.
Egypt opět přerušil dodávky plynu do Izraele a Jordánska kvůli dalšímu výbuchu plynovodu
Ve čtvrtek ráno došlo k dalšímu, již šestému, výbuchu plynovodu na severu Sinaje, čímž došlo k opětovnému přerušení dodávek plynu do Jordánska a Izraele. Dodávky byly přitom obnoveny teprve 24. října 2011 po opravách škod způsobených posledními útoky místních Berberů v době svržení prezidenta Husni Mubaraka. Kvůli předchozímu přerušení dodávek plynu dokonce Egypt žaluje společnost EMG, která požaduje jako náhradu škody 8 miliard dolarů., protože arabskéjaro povstání svrhla režim Husního Mubaraka v Egyptě.
Rusko informovalo o íránském zájmu o další reaktory, Írán pak o připravenosti odpovědět na otázky
Předseda ruské Federální agentury pro atomovou energii, Sergej Kirijenko, oznámil, že Írán má zájem o více jaderných reaktorů ruské výroby, stejných, jako je již první funkční reaktor v elektrárně Bushehr. Ve stejné chvíli prohlášení zároveň probíhá angažmá Západu v OSN, kde se bude snažit prosadit další sankce proti Íránu kvůli zprávě Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán podle slov náměstka íránské Nejvyšší bezpečnostní rady, Aliho Bageri, Írán poslal MAAE dopis, ve kterém uvádí, že je připraven na zodpovězení veškerých otázek ze strany MAAE, přičemž o reakci MAAE se již Ali Bageri nezmínil.
Velká Británie se zdrží při hlasování o Palestině v Radě bezpečnosti OSN
Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že po dohodě s evropskými partnery a Francií, která je také stálým členem Rady bezpečnosti OSN, že se spolu s Francií zdrží hlasování o přijmutí Palestiny za plného člena OSN. Velká Británie si dle ministrových slov vyhrazuje právo hlasovat o palestinské otázce až ve chvíli, kdy to bude považovat za vhodné a přínosné pro mír v oblasti.
Írán napadne izraelské jaderné výzkumné středisko v případě útoku na svá jaderná zařízení
Írán oznámil, že v případě izraelského útoku na svá jaderná zařízení bude následovat odvetná akce, ve které bude napadeno Jaderné výzkumné centrum Negev nedaleko města Dimona. Oznámil to íránský vojenský mluvčí, generál Massoud Jazayeri v televizním projevu. Otázka jaderného výzkumu v Izraeli je velkým tabu na poli mezinárodního společenství.
Francie volá po zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli íránskému jadernému programu
Francie požaduje, aby zasedla Rada bezpečnosti OSN v reakci na zprávu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), ve které se uvádí, že Írán nyní může pracovat na vývoji jaderných zbraní.Mezinárodní agentura pro atomovou energiizprávu řekl, že Írán může pracovat na vývoji jaderných zbraní. Írán mezitím ústy svého prezidenta Mahmouda Ahmadinejada oznámil, že neodstoupí od svého jaderného programu, neboť jeho účel je mírový. Dále Írán již po několikáté upozornil na nedostatečné důkazy ve zprávě MAAE.
Palestina přiznává, že nemá dostatečnou podporu v Radě bezpečnosti OSN
Palestinský ministr zahraničí, Riad Malki, přiznal, že není dostatek podpory na půdě Rady bezpečnosti OSN k získání statutu členského státu OSN pro Palestinu. Oznámení přichází ve stejné chvíli, kdy Rada bezpečnosti OSN obdržela zprávu, která jasně říká, že neexistuje společný konsensus na toto téma. Palestina by pro získání plného členství potřebovala 9 hlasů přičemž žádný z 9 členů by nesměl toto rozhodnutí vetovat. USA ale již dříve jasně deklarovaly, že tak učiní.
„Írán nepotřebuje k jednání s Američany atomové bomby“ řekl íránský prezident Ahmadinejad
Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad prohlásil, že jeho země nepotřebuje k jednání s USA atomovou bombu, i když USA samy na Írán stále vyvíjejí tlak. Prezident Ahmadinejad dále oznámil, že pokud se USA hodlají postavit proti íránskému národu, budou litovat po odpovědi, která je čeká. Dále íránský prezident zdůraznil, že je „naprostá drzost“ obviňovat Írán z výroby jaderných zbraní v situaci, kdy Spojené státy vlastní tisíce jaderných hlavic.