S. Lavrov: „Existují všechny předpoklady pro obnovení šestistranného jednání o Íránu“

„Rusko je přesvědčeno o tom, že že existují všechny předpoklady pro obnovení šestistranných jednání o íránské otázce,“ uvedl dnes během tiskové konference ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle slov ministra vyjádřil Írán svou připravenost zabývat se během chystané návštěvy delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) řešením otázek, vyvolávajících podezření z vojenského záměru íránského jaderného programu, zároveň je však na tuto dobu naplánováné přijetí rozhodnutí EU o nových sankcích proti Íránu, které zahrnují zákaz nákupu íránské ropy a výrazné omezení operací s centrální bankou Íránu, a rozhodně tak nepřispějí k ke zlepšení atmosféry a produktivity jednání. Ministr rovněž zopakoval, že sankce proti Teheránu jsou podle jeho názoru zaměřené nikoli na zamezení šíření jaderných zbraní, ale na „přiškrcení“ íránské ekonomiky. Během tiskové konference hovořil ministr také o situaci v Sýrii – dle jeho slov je Rusko připraveno přijmout na svém území zástupce stran konfliktu v této zemi.

Světová banka vydala kompletní prognózu ekonomického růstu

Světová banka nyní předpokládá 4% růst světové ekonomiky v případě eskalace krize eurozóny, jejíž ekonomika má růst o 0,3%. Ostatní vyspělé země mají předpověď 1,4% růstu, rozvojové země pak 5,4%. Expanze trhu se pak očekává pouze z Brazílie, Indie a v menší míře i v Rusku. Evropa čelí nejrazantnějšímu poklesu, neboť v minulém roce byl růst ekonomiky v prvním pololetí 2,7% a ve druhém 1,8%. Rozvojovým zemím pak Světová banka předpověď zhoršila o 0,8% a dále upozornila na vypadnutí Turecka a Jihoafrické republiky ze skupiny expandujících trhů pro výrazné zpomalení jejich růstu.

Izraelský ministr obrany popírá plány na útok Íránu

Izraelský ministčr obrany Ehud Barak pro izraelský vojenský rozhlas uvedl, že Izrael má „velmi daleko“ řešení možného útoku na Írán a jeho jaderný program. Izraelský ministr obrany dále popřel spekulace o tom, že by americký generál Martin Dempsey, šéf sboru náčelníků štábů americké armády, který dorazil do Izraele, chtěl jednat o napadení Íránu a vyvíjet tlak na Izrael. Závěrem izraelský ministr obrany prohlásil, že „stejně jako USA ctí svobodnou vůli Izraele, Izrael si nemůže dovolit jít přes svou zodpovědnost k osudu Izraele i USA.

Rusko hodlá vetovat vojenský zásah v Sýrii

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve středu oznámil, že jeho země se postaví proti všem návrhům, které by počítaly s vojenským zásahem v Sýrii nebo sankcemi vůči jejímu vedení. Ministr také kritizoval dřívější sankce uvalené Západem bez konzultací s Ruskem a Čínou. Rusko k tomuto kroku využije v Radě bezpečnosti OSN právo veta, kterým jako její stálý člen disponuje. Moskva již dříve nabídla Radě bezpečnosti vlastní rezoluci. 

Blíží se důležitý summit o Kypru – turecký ministr zahraničí jednal s generálním tajemníkem OSN

Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu se v libanonském Bejrútu sešel s generálním tajemníkem OSN Ban Ki-moonem, aby projednal turecké postoje před nadcházejícím summitem o Kypru, který se bude konat příští týden v New Yorku. Podle tureckého ministra stojí svět na prahu významné příležitosti v řešení „kyperské otázky“. Generální tajemník OSN pak prohlásil, že turecká iniciativa v otázce Kypru je důležitá.  Turecký ministr se také setkal se zvláštním poradcem generálního tajemníka OSN pro Kypr Alexandrem Downer, kterého vyzval k připravení mnohostranných jednání v rámci konference za účasti garantů (mezi které Turecko patří) a vyzdvihl před ním flexibilní postoj kyperských Turků. Kypr má v druhém pololetí roku 2012 předsedat EU, což Turecko odmítá.

Americké ministerstvo pro energetiku ujišťuje svět: „Írán globální obchod s ropou neohrozí“

Náměstek amerického ministra energetiky Daniel Poneman v jihoafrickém Johannesburgu prohlásil, že trh s ropou je globální záležitostí a ropa je snadno nahraditelná a přepravitelná i bez Hormuzského průlivu, který by Írán mohl zablokovat. Ale i přes tvrzení amerického ministerstva energetiky jsou trhy s ropou nervózní uprostřed stupňujícího se napětí a hrozby, že by Írán skutečně uzavřel nejdůležitější ropnou trasu na světě, kterou protéká 20% veškeré ropy na světě. Před 10 dny ale zdroj z Mezinárodní agentury pro energii (IAE) uvedl, že se kvůli současné situaci připravuje krizový plán pokrytí spotřeby ropy, podle kterého by USA, EU a Japonsku i přes uvolnění svých strategických zásob ropy chybělo 2 miliony barelů ropy denně a zásoby by vydržely po jeden měsíc. Saúdská Arábie se ovšem zavázala, že je připravena zvednout produkci ropy dle potřeby.

Izrael obvinil britského místopředsedu vlády z „bezdůvodného napadání Izraele“

Izrael obvinil britského místopředsedu vlády, kterým je šéf liberálních demokratů Nick Clegg, z „bezdůvodné napadání“ poté, co britský vicepremiér na tiskové konferenci s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem prohlásil, že Izrael „páchá obrovské škody v mírovém procesu na Blízkém východě“. Vicepremiér Nick Clegg dále prohlásil, že „ilegální budování židovských osad je úmyslným vandalstvím ze strany Izraele, které ohrožuje řešení dvou států – Palestiny a Izraele“. Naopak prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas prohlásil, že jsou to přesně ta slova, která Palestina potřebuje. Hlava palestinské autonomie má ještě jednat s britským premiérem Davidem Cameronem a chystá se navštívit několik dalších zemí.

Saúdská Arábie zpochybňuje íránské možnosti a je připravena navýšit produkci ropy

Saúdská Arábie vyjádřila pochybnosti ohledně tvrzení Íránu, že by mohl zablokovat hlavní ropnou trasu Perského zálivu obsazením Horzmuzského průlivu. Zároveň Saúdská Arábie v přímé reakci na íránské varování, aby se země Blízkého východu nesnažily nahradit íránskou produkci, oznámila, že je připravena zvýšit svou těžbu a že je schopna stabilizovat ceny za barel ropy Brent na 100 dolarů – jde o japonské prohlášení, že stabilní ceny jsou základním předpokladem pro uvažování o dalších sankcích proti Íránu. Saúdská Arábie a Írán jsou dva největší vývozci ropy na světě.

Irák a Spojené arabské emiráty žádají zastavení eskalace napětí mezi Západem a Íránem

Spojené arabské emiráty (SAE) a Irák vyzvaly k zastavení eskalace napětí mezi Západem a Íránem kvůli hrozbě íránského obsazení strategického Hormuzského průlivu, což by bylo pro ekonomiku Iráku i SAE velmi nebezpečné. Oznámil to irácký ministr zahraničí Hoshyar Zebari na tiskové konferenci se svým protějškem Abdullahem bin Zayed al-Nahayan ze Spojených arabských emirátů. 90% veškerého iráckého ropného vývozu projde právě Hormuzským průlivem a pro Spojené arabské emiráty se nacházejí přímo u průlivu.

Irák obvinil Turecko z vměšování se do vnitřních záležitostí a varoval před následky

Irácký premiér Nouri al-Maliki zkritizoval na kanálu satelitní televize Al-Hurra Turecko za „zásahy do iráckých záležitostí“ a varoval, že by turecké jednání mohlo vyvolat konflikt na Blízkém východě. Podle iráckého premiéra Turecko hraje roli, která by mohla přinést katastrofu a občanské války do celého regionu, což by pak dle jeho slov ovlivnilo i samotné Turecko, které dlouhodobě „řeší různé sekty a etnické skupiny“. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan naopak již 10. ledna v telefonickém rozhovoru vyjádřil své obavy z vývoje v Iráku, kde vře politické napětí mezi šíity a sunnity.

Hlava Talibanu v Pákistánu byla údajně zabita americkým bezpilotním letounem

Vůdce pákistánské odnože Talibanu  Hakimullah Mehsud byl údajně zabit americkým bezpilotním letounem, informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na pákistánskou rozvědku, která dle svého tvrzení zachytila radiové hovory mezi členy Talibanu o smrti Mehsuda. Pákistánská armáda informaci ještě oficiálně nepotvrdila a Taliban ji odmítl.

Čínský premiér na návštěvě Saúdské Arábie

Čínský premiér Wen Jiabao navštívil Saúdskou Arábii, která je pro Čínu největším dodavatelem ropy. Navzdory v současnosti napjaté situaci okolo ropné produkce v Perském zálivu došlo k podepsání kontraktu mezi saúdskoarabskou ropnou společností Aramco a čínskou společností Sinopec. Jedná se o výstavbu nové rafinérie ve městě Yanbu na břehu Rudého moře, která by měla produkovat zhruba 400 000 barelů ropy denně.

Írán varuje sousední země před zvyšováním produkce ropy

Írán v neděli varoval své arabské sousedy před zvýšováním produkce ropy mající za cíl nahradit íránskou ropu v případě embarga ze strany Evropské unie, řekl dnes íránský guvernér organizace OPEC Mohammad Ali Khatibi. „Důsledky této situace jsou nepředvídatelné. Proto by naši arabští sousedé neměli s těmito nařízeními spolupracovat a měli by se zachovat rozvážně,“ uvedl Khatibi  v rozhovoru pro list Sharq. Země EU navrhly „odklad“ tohoto rozhodnutí od jednoho do 12 měsíců, aby daly šanci společnostem najít alternativní dodavatele. Konečné rozhodnutí má být oznámeno 23. 1. 2012. 

Kuba a Írán znovu potvrdily závazek míru a mnohostrannosti

Závazek míru a mnohostrannosti v mezinárodní politice byl vyjádřen již během návštěvy íránského prezidenta Ahmadinejada na Kubě. Po opuštění tohoto ostrovního státu se nechal íránský prezident slyšet, že se svým kubánským protějškem mají velmi podobné názory na poli regionální i mezinárodní politiky. Dodal také, že ,, pozice obou států jsou velice podobné. I díky tomu ze z nich staly spřátelené země, které budou vždy na straně té druhé“.

Čína kritizuje americké sankce na ropné společnosti obchodující s Íránem

Podle agentury AFP je hodnotí jako bezdůvodné. Spojené státy ve čtvrtek, 12. 1. 2012, uplatnily protiíránské sankce na první tři firmy. Čínský protest se týká především společnosti Zhuhai Zhenrong, která kromě obchodů na americké půdě také zprostředkovala dodávku benzínu do Íránu v hodnotě 500 milionů USD. „Vyjadřujeme velkou nespokojenost a odpor proti těmto krokům,“ prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Liu Weimin.

Generální tajemník OSN: „Syrský prezident musí zastavit zabíjení vlastních lidí.“

Generální tajemník OSN Ban Ki-moon během konference v hlavním městě Libanonu o demokracii v arabském světě prohlásil, že syrský prezident musí zastavit zabíjení vlastních lidí. Podle názoru generálního tajemníka je „cesta represe ve slepé uličce“. OSN odhaduje, že při nepokojích v Sýrii již zahynulo přes 5000 lidí při vládních zásazích.

Syrský prezident vyhlásil všeobecnou amnestii pro zločiny v posledních 10 měsících

Syrský prezident Bashar al-Assad vyhlásil zvláštním prezidentským dekretem všeobecnou amnestii vztahující se na všechny zločiny spáchané od 15. března 2011 až do 15. ledna 2012, tedy po celou dobu nepokojů a demonstrací proti jeho vládě. Informaci přinesla oficiální tisková agentura SANA.

Katar chce do Sýrie vyslat arabské vojáky, aby zastavili „krveprolití“

Katar navrhl poslat vojáky členských zemí Ligy arabských států do Sýrie, aby bylo zastaveno krveprolití. Uvedl to pro americkou televizi CBS katarský emír Hamad bin Khalifa al-Thani, ale jak by případná „arabská intervence“ v Sýrii měla vypadat již neuvedl. Katarský premiér dlouhodobě iniciuje při jednáních Arabské ligy v egyptské Káhiře většinu kroků v otázce syrské situace a stál i za vysláním pozorovatelské mise či za pozastavením členství Sýrie v Arabské lize. Katar již minulý rok vedl arabské zapojení v kampani podporující svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfí. Katar tak pokračuje ve své výrazné a iniciativní zahraniční politice.

Radarový systém „včasného varování“ NATO zahájil svůj provoz v Turecku

Systém včasného varování jaderné obrany zahájil od 1. ledna 2012 zkušební provoz v anatolské provincii Malatya na vojenské základně Kürecik. Na základně se nachází americký vojenský personál pod velením tureckého velitele, protože turecká armáda nemá kvalifikovaný personál pro obsluhu amerického radaru AN/TPY-2 (X-band). Při své návštěvě Turecka pak předseda íránského parlamentu Ali Larijani prohlásil, že pro muslimské země to není dobrá zpráva, přesto prý Írán „důvěřuje svým tureckým přátelům“. Írán byl o radaru NATO informován samotným Tureckem, které ústy svého ministra zahraničí Ahmet Davutoglu ujistilo íránské partnery o čistě obranném charakteru systému. Velmi kriticky se proti radarům postavilo již i Rusko, kam na konci ledna turecký ministr zahraničí míří, aby Rusy uklidnil a informoval o podrobnostech rozmístění radarů.

První incident mezi USA a Íránem v Perském zálivu

Video uvolněné Ministerstvem obrany USA ukazuje několik ozbrojených člunů íránských Revolučních gard blížících se ve velké rychlosti k USS New Orleans. Čluny nereagovaly na americké varování a přiblížily se na několik set metrů. Podobný incident se odehrál i u břehů Kuvajtu, kde se jiná ozbrojená plavidla Revolučních gard přiblížila k dobře viditelné lodi americké Pobřežní stráže, která v tu chvíli byla tažena jiným plavidlem. Ani při jednom incidentu nedošlo na střelbu. Ačkoli se oba incidenty udály již 6. ledna, zveřejnili je Američané až dnes. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán demonstruje svou schopnost zablokovat Hormuzský průliv, EU zvažuje uvalení embarga na íránskou ropu a USA uvalily zatím nejtvrdší sankce pro íránskou ekonomiku. Podle odborníků nyní tak všechny zúčastněné strany zvyšují svou vojenskou aktivitu, například Američané nyní navyšují počet svých vojáků v Kuvajtu na 15 000 a Velká Británie poslala do Arabského moře svou nejmodernější bitevní loď, torpédoborec HMS Daring. Stejně tak Spojené arabské emiráty (SAE) nedávno podepsaly novou dohodu o vojenské pomoci.

Írán oznámil, že shromáždil dokumenty dokazující přímé zapojení americké CIA do atentátu na svého jaderného vědce

Íránská státní televize informovala o tom, že íránské ministerstvo zahraničí předalo v Teheránu švýcarskému velvyslanci, který je zde pověřen zastupováním amerických zájmů, dopis, v němž informuje o spolehlivých a nesporných důkazech zapojení amerických tajných služeb a CIA do atentátu spáchaného na íránského jaderného vědce. Podle informací íránské televize Írán zaslal i odsuzující dopis britské vládě, ve kterém poukazuje na to, že útoky na íránské jaderné vědce začaly poté, co v roce 2010 člen britských tajných služeb John Sawers prohlásil: „Jedním z našich nejdůležitějších úkolů je odhalovat úsilí cizích států vybudovat jaderné zbraně v rozporu s jejich mezinárodními právními závazky a identifikovat veškeré způsoby, jak zpomalit jejich přístup k životně důležitým materiálům a technologiím.“

Prezident USA telefonicky řešil s tureckým premiérem situaci v Sýrii a Íránu

Prezident USA Barack Obama v pátek telefonicky hovořil s tureckým premiérem Tayyip Erdoganem o situaci v Sýrii a íránském jaderném programu. Podle prohlášení Bílého domu se oba státníci shodli na tom, že budou pokračovat v podpoře „oprávněných požadavků syrského lidu a oba odsoudili brutální akce syrského režimu“. O názorech na íránský jaderný program již ale prohlášení nemluví, pravděpodobně i proto, že Turecko se nedávno jasně postavilo proti dalším sankcím na Írán a odmítlo dodržovat jiné sankce, než ty, které byly uvaleny OSN.