Podle čínské vlády se jedná o hlavní prioritu ve snaze zmírnit napětí mezi Íránem a západními zeměmi, které zároveň ohrožuje dodávky ropy právě pro Čínskou lidovou republiku. Ta již snížila svoji závislost na íránské ropě na polovinu. Dle čínské vlády je vyjednávání jedinou cestou k řešení celé situace. Írán prý vyjádřil dobrou vůli k jednání se státy zainteresovanými v tomto konfliktu, což by mělo vést i k posílení spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii.
Archiv rubriky: Blízký východ
Íránské Revoluční gardy oznámily, že návrat amerických lodí do Perského zálivu není problém
Zástupce velitele Revolučních gard Hossein Salami oznámil, že pravděpodobný návrat amerických válečných lodí do Perského zálivu považují za součást rutinní činnosti amerického námořnictva v oblasti. Revoluční gardy se také postavily smířlivě k posílení americké flotily o nové lodě s tím, že jde o součást americké trvalé přítomnosti, oznámila to íránská tisková agentura IRNA. Írán tak podle expertů zmírňuje napětí, které v posledních týdnech kulminovalo především kvůli Hormuzskému průlivu, a to ačkoliv dříve americkou 5. flotilu před návratem do oblasti varoval.
Jemenský parlament schválil udělení doživotní imunity prezidentu Salehovi
Jemenský parlament schválil zákon o udělení doživotní imunity odstupujícímu prezidentovi Ali Abdullah Salehovi pro období povstání proti jeho 33 let dlouhé vládě. Jemenští zákonodárci ale již odmítli udělit imunitu před trestním stíháním prezidentovým asistentům. Parlament dále podpořil kandidaturu viceprezidenta Abd-Rabbu Mansour Hadi v prezidentských volbách příští měsíc.
Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě
Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.
Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.
Francouzský prezident: „Francie udělá vše proto, aby zabránila vojenskému útoku na Írán“
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve své novoroční řeči k francouzským diplomatům shromážděným v Paříži varoval před vojenským úderem proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Francouzský prezident upozornil na to, že by takový zásah rozpoutal chaos a války po celém Blízkém východě a řekl francouzským diplomatům, že cílem Francie musí být udělat vše proto, aby útoku na Írán zabránila a podpořila co nejsilnější sankce.
Izrael se chystá prohlubovat spolupráci s Kyprem
Izraelský premiér Benjamin Netanyahu 16. února navštíví Kypr, který má mimo jiné ve druhé polovině roku 2012 předsedat EU, oznámila to agentura AFP s odvoláním na nejmenovaný vojenský zdroj. Izraelské ministerstvo zahraničí odmítá uvést podrobnosti návštěvy, ovšem má se údajně jednat o prohloubení izraelsko-kyperské spolupráce při těžbě zemního plynu v kyperských vodách. Dalším tématem má být i bezpečnostní spolupráce a otázka tureckého angažmá v oblasti. Podle bezpečnostních expertů Izrael usiluje o prohloubení spolupráce v důsledku zhroucení vztahů s Tureckem a kvůli nejisté situaci v Sýrii.
Opozice vyzvala tureckého prezidenta, aby rezignoval v případě prodloužení prezidentského mandátu
Šéf nejsilnější opoziční turecké strany Republikánská lidová strana (CHP) Akif Hamzaçebi vyzval tureckého prezidenta Abdullaha Güla, aby 28. srpna 2012, kdy vyprší jeho pětileté funkční období, rezignoval v souladu s ústavou, podle které byl zvolen. Důvodem je totiž vládní návrh zákona o prodloužení funkčního období prezidenta na 7 let.
Thajsko uznalo stát Palestina
Thajsko oficiálně uznalo samostatnost a nezávislost Palestiny a to v hranicích, které existovaly před Šestidenní válkou v roce 1967. O tomto kroku informovalo thajské stálé zastoupení při OSN.
Hnutí Hamas vyzvalo prezidenta palestinské samosprávy k ukončení jednání s Izraelem
Prezident Palestinské samosprávy Mahmoud Abbas byl vyzván hnutím Hamas ovládajícím pásmo Gazy, aby pozastavil předběžné mírové rozhovory s Izraelem kvůli zatčení dvou poslanců izraelského parlamentu, kteří jsou členové Hamasu. Jedná se o mluvčího palestinského parlamentu Azize Dweik a poslance za město Betlém, Khaleda Tafish.
Vypršel mandát pozorovatelské mise Ligy arabských států v Sýrii
Měsíční mandát udělený pozorovatelské misi Arabské ligy vypršel a hlava mise nyní vypracuje celkovou zprávu o vládním zákroku a obecné situaci. Ačkoliv oficiální mandát končí, v dohodě mezi Sýrií a Ligou arabských států existují ustanovení o případném prodloužení mise, které by dle stanoviska syrské vlády bylo vítáno. Naopak syrská opozice misi Arabské ligy kritizuje jako neefektivní a kontraproduktivní a vyzývá k činům Radu bezpečnosti OSN. Organizace Human Rights Watch uvedla, že po dobu přítomnosti pozorovatelů bylo zabito přes 600 lidí včetně asi 30 dětí. Rusko a Čína ovšem jasně avizovaly, že jakýkoliv zásah proti Sýrii v Radě bezpečnosti OSN zablokují.
Francie zvažuje stažení vojáků z Afghánistánu
Poté, co byli dnes na východě Afghánistánu zastřeleni čtyři francouzští členové jednotek NATO, Francie pozastavila činnosti svých vojáků v zemi a francouzský prezident Nicolas Sarkozy zvažuje jejich stažení. Do Afghánistánu by podle agentury AFP měl okamžitě odjet francouzský ministr obrany Gérard Longuet.
EU zavede ropné embargo vůči Íránu pravděpodobně již v pondělí
Oznámil to dnes šéf francouzské diplomacie Alain Juppé. Evropská unie původně chtěla ropné embargo oddálit o jeden až dvanáct měsíců z důvodu potřeby ochrany evropských ekonomik, z nichž některé na dovozu íránské ropy závisí. Pan Juppé po setkání se svým australským protějškem, jímž je Kevin Rudd, vzkázal, že mezinárodní společenství bude dále zvyšovat tlak na Írán ohledně jeho jaderného programu.
Írán oznámil, že je v kontaktu se světovými mocnostmi ohledně svého jaderného programu
Írán oznámil, že je v kontaktu se světovými mocnostmi z důvodu brzkého nového jednání o svém jaderném programu. USA i EU toto tvrzení ale popřely a prohlásily, že k jednání nepřistoupí do té doby, dokud Írán neprokáže vůli k serióznímu vyjednávání.
Syrská armáda se stahuje z města Zabadani
Syrská armáda se stáhla z města Zabadani u libanonských hranic, které 14. ledna začala obsazovat. Podle informací od opozice bylo dohodnuto příměří mezi povstalci a syrskou vládou, aby do města mohly být dopraveny základní potřeby pro obyvatele. Opoziční předák města Zabadani Kamal al-Labwani, který uprchl do Jordánska ale tvrdí, že útok může být brzy obnoven a že armáda chce pouze nahradit váhající vojáky za více loajální jednotky.
Německý velvyslanec při OSN kritizuje Rusko za nečinnost vůči situaci v Sýrii
Německo ve středu obvinilo Rusko z bránění Radě bezpečnosti OSN, aby přijala rozhodná opatření proti násilným protirežimním protestům v Sýrii, informovala agentura AFP. Německý velvyslanec při OSN Peter Wittig řekl, že patnáctičlenná Rada „nesplnila své povinnosti“ tváří v tvář ruské opozice vůči evropskému návrhu rezoluce, která by mohla ohrozit Damašek „cílenými opatřeními.“ Velvyslanec dále také kritizoval ruské propojení diskuse o Sýrii se zákrokem NATO v Libyi. Dle velvyslance je to záminka, proč se nezabývat konstruktivním řešením syrské situace. Uvedl, že si nemyslí, že by se daly případy srovnávat.
Izraelský premiér v Nizozemsku, které se přidalo k podpoře nových ostrých sankcí proti Íránu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu na své návštěvě v Nizozemska ocenil prohlášení nizozemské vlády o tom, že podporuje tvrdé sankce na Írán. Ve svém projevu v Amsterdamu premiér Netanjahu, který je zde na dvoudenní návštěvě dále uvedl, že Nizozemsko je stejné jako Izrael – „malé rozlohou, ale velké duchem“ a že obě země stojí pospolu proti jaderným ambicím Íránu.
Ústavní komise francouzského Senátu se vyjádřila proti „zákonu o arménské genocidě“
Ústavní komise oznámila, že návrh zákona, který stanovuje jako trestný čin popírání událostí v Arménii a Turecku v roce 1915 jako je genocidu, je v rozporu s francouzskou ústavou. Závěr komise nemůže zabránit Senátu hlasovat o návrhu, ale podle deníku Hürriyet lze očekávat silný dopad na jednotlivé senátory. Kvůli tomuto zákonu již byly výrazně ochromeny vzájemné diplomatické vztahy mazi Francií a Tureckem.
Íránský ministr zahraničí v Turecku
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi dorazil do Turecka na jednání s tureckými představiteli o íránském jaderném programu. ministr Salehi se setká i s tureckým premiérem Recep Tayyip Erdoganem a prezidentem Abdullahem Gül.
Indie odmítla nové sankce proti Íránu a bude pokračovat v dovozu íránské ropy
Indický ministr zahraničí Ranjan Mathai oznámil, že Indie nebude spolupracovat se Západem v uvalování ropného embarga na Írán a bude nadále čerpat íránskou ropu. Indie podobně jako Turecko souhlasí pouze se sankcemi, které jsou uvaleny v rámci OSN a které Indie dodržuje.
Írán zpřísní ochranu lidí pracujících na jaderném programu
Íránský první viceprezident Mohammad Reza Rahimi oznámil zpřísnění bezpečnopstních opatření na ochranu zaměstnanců íránského jaderného programu. Podle vyjádření prvního viceprezidenta vydal pokyn k přepracování ochrany „lidí aktivních v oblasti jaderného programu bez ohledu na jejich pozici“ pokyn íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad, a to v souvislosti s atentátem z 11. ledna na íránského jaderného vědce.
Turecko odsoudilo prohlášení republikána Ricka Perry
Turecko odsoudilo jako „nepodložené a nevhodné“ prohlášení možného republikánského kandidáta Ricka Perry o vládě Turecka jako o „islámských teroristech“ a o přehodnocení pomoci USA Turecku či členství Turecka v NATO.
Pákistán odmítl přijmout zvláštního vyslance USA
Pákistán odmítl přijmout zvláštního vyslance USA pro Afghánistán a Pákistán Marca Grossmana, a to bez udání důvodu. Odborníci v posledních týdnech poukazují na vůbec nejhorší vztahy USA a Pákistánu, který navíc čelí i vnitřní politické krizi, do které je zatažen i Washington skrze údajné napomáhání civilní vládě proti armádě, a poukazují na ohrožení mírového úsilí v Afghánistánu, ze kterého se spojenci chtějí začít stahovat.