Australský ministr zahraničí Kevin Rudd po jednání s britským ministrem zahraničí Williamem Hague oznámil, že Austrálie se připojí k uvalení embarga na dovoz íránské ropy. Podle slov australského ministra Austrálie provede stejné paralelní opatření, jaké přijala včera Evropská unie.
Archiv rubriky: Blízký východ
Sýrie od Ruska koupí 36 cvičných vojenských letadel za 550 milionů dolarů
Podle zpravodajství Kommersant s odvoláním na státní agenturu pro zprostředkovávání vývozu a dovozu vojenského materiálu a technologií Rusko uzavřelo se Sýrií dohodu o prodeji 36 pokročilých cvičných letounů nové generace Jak-130 za 550 milionů dolarů. USA již dohodu odsoudily s tím, že jde o nerozvážný krok – podle expertů existují obavy z toho, že by v případě převratu v Sýrii došlo k rabování vojenského materiálu. Rusko ale kritiku odmítá s tím, že neexistuje žádné zbrojní embargo, které by takový obchod zakazovalo a že Sýrie je suverénním státem.
Velká Británie chce, aby Liga arabských států vyzvala Radu bezpečnosti OSN k činnosti v otázce Sýrie
Britský ministr zahraničí William Hague vyzval Ligu arabských států, aby vytvořila tlak na Radu bezpečnosti OSN a požádala o odsouzení zákroku probíhajícího proti povstání v Sýrii a zažádala o pomoc. Velká Británie chce, aby arabské země tímto krokem pomohly přimět Rusko a Čínu k ukončení blokování jakékoliv rezoluce proti Sýrii. Arabská liga totiž začátkem ledna svou žádost o pomoc, prosazovanou hlavně Katarem, stáhla. Rada bezpečnosti by podle britského ministra měla přijmout „vhodná řešení, která pomohou zachraňovat životy.“ Rusko v Radě bezpečnosti OSN již dříve navrhlo vlastní rezoluci.
Íránské tajné služby: „Ropné embargo může v důsledku mít ozdravný dopad na íránskou ekonomiku“
Šéf íránské tajné služby Heidar Moslehi se vyjádřil k rozhodnutí o ropném embargu EU na íránskou ropu – ve své řeči prohlásil, že embargo nebude účinné vzhledem k diverzifikaci íránského exportu ropy a potřebám ekonomik jako je Indie či Čína. Dále Heidar Moslehi dokonce uvedl, že embargo může mít ozdravný dopad na íránskou ekonomiku, která se tak zbaví provázanosti s ekonomikami západních států. Informaci přinesla tisková agentura IRNA.
Šéf francouzské diplomacie Alain Juppé vyzval Turecko k zachování klidu
Během stoupajícího napětí kvůli francouzskému zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy vyzval francouzský ministr zahraničí Alain Juppé tureckou vládu k zachování klidu. Dle jeho názoru se země navzájem potřebují a po vlně emocí se situace ustálí. On sám se již dříve vyslovil proti návrhu. Turecko vyhrožuje stálými sankcemi proti Francii. Kritici zákona upozorňují na to, že zákon byl schválen 3 měsíce před prezidentskými volbami, kde by arménská menšina mohla ovlivnit celkový výsledek. Návrh zákona byl předložen stranou současného prezidenta Sarkozyho, který se uchází o znovuzvolení.
Turecko označilo nový francouzský zákon za rasistický
Francouzský zákon o popírání arménské genocidy je dle tureckého premiéra rasistickým. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan uvedl, že zákon „zabíjí svobodu smýšlení“. Zákon již způsobil značné napětí mezi oběma zeměmi, které jsou v rámci organizace NATO spojenci. Turecký premiér uvedl, že vláda promýšlí odpověď na tento krok.
Francouzský Senát schválil zákon o popírání arménské genocidy
Zákon tak činí ilegálním popírání toho, že zabíjení Arménů osmanskými Turky v letech 1915-1916 byla genocida. Turecko již dříve informovalo, že v případě schválení zákona uvalí na Francii nové sankce. Nyní musí být zákon schválen prezidentem Nicolasem Sarkozym, jehož strana zákon navrhla. Ten žádal již dříve o dialog s Tureckem, které se vyslovilo tvrdě proti zákonu. O podobném zákonu uvažuje Izrael.
Írán oznámil, že v případě ohrožení exportu své ropy zablokuje Hormuzský průliv
Írán Mohammad Kossari, náměstek ředitele parlamentního výboru pro zahraniční záležitosti a bezpečnost, obvinil EU ze zahájení „psychologické války“ poté, co bylo rozhodnuto o uvalení embarga na Íránskou ropu od 1. července. Pro tiskovou agenturu Fars dále náměstek Kossari oznámil, že pokud dojde k jakémukoliv narušení v souvislosti s prodejem íránské ropy, Írán definitivně uzavře Hormuzský průliv. Dále je Írán podle jeho slov připraven v případě, že by se Američané pokusili prolomit blokádu silou, zasáhnout americké cíle po celém světě. Do Perského zálivu zatím vplula americká posílená 5. flotila spolu s britskými a francouzskými loděmi, načež Írán reagoval smířlivě. Spojené státy již uvítaly ropné embargo EU a prezident USA Barack Obama v reakci prohlásil, že USA jsou připraveny ukládat další sankce proti Íránu, aby zabránily „vážné hrozbě íránského jaderného programu“. Teherán ovšem opět popřel, že by jeho jaderný program měl sloužit vojenským účelům.
Nové bombové útoky v Iráku namířené opět proti šiítským muslimům
V hlavním městě Iráku opět došlo k bombovým útokům v převážně šiítské oblasti Sadr. Bomby v zaparkovaných automobilech zabily na místě 10 lidí a dalších víc než 30 zranily. Irák byl od prosince zasažen již čtyřmi velkými útoky tohoto typu poté, co z Irákzu odešla americká armáda. V zemi rostou obavy z vypuknutí náboženského násilí a krize, k němuž došlo již na přelomu let 2006 – 2007 a z rozpadnutí křehké vládní koalice šiítů a sunnitů.
Turecký parlament bude řešit důležitou reformu soudnictví a uvolnění svobody projevu
Turecký parlament bude řešit reformu justice ministra spravedlnosti Sadullaha Ergina, poté co změny v soudním systému schválila turecká vláda. Reforma řeší kritizované příliš dlouhé předběžné zadržení před zahájením soudního řízení. Další nové zákony pak uvolní svobodu projevu – má být pozastaveno veškeré sledování a pozměněny trestné činy spáchané prostřednictvím médií, za které v současnosti hrozí až 5 let odnětí svobody. Pokud pak takový trestný čin nebude spáchán během 3 let od odsouzení ve stejné věci, bude odpuštěn. Dále mají být zrušena ustanovení o pozastavení a zrušení publikace na základě „teroristické propagandy“.
Spojené arabské emiráty a Albánie podepsaly dohodu o bilaterální hospodářské spolupráci
Ministr Spojených arabských emirátů (SAE) pro hospodářství Sultan Bin Saeed Al Mansouri a albánský místopředseda vlády Edmond Haxhinasto podepsali dohodu o rozvíjení vzájemné spolupráce v oblasti obchodu, průmyslu, dopravy, telekomunikací, cestovního ruchu a investic. Ministr SAE pro hospodářství také prohlásil, že tato dohoda je krokem k vytvoření společného hospodářského výboru mezi SAE a Albánií.
Spojené státy přivítaly evropské zavedení sankcí na Írán
Ministryně zahraničí Hillary Clinton a Timothy Geithner, ministr financí americké vlády, ocenili ve společném prohlášení kroky Evropské unie vůči Íránu. V prohlášení dále uvedli, že Spojené státy jsou spolu s mezinárodními partnery odhodláni zabránit islámské republice získat jaderné zbraně.
Turecko hrozí Francii dalšími sankcemi kvůli zákonu o popírání arménské genocidy
V době kdy se Senát, horní komora francouzského parlamentu, připravuje na hlasování o zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy, Turecko vyhrožuje uvalením nových sankcí. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu už zrušil pondělní účast na jednáních ministrů zahraničí EU ohledně uvalení ropného embarga na Írán. Ministr uvedl, že se v sobotu setkal s tureckým premiérem, s nímž diskutoval o možné reakci Turecka, projde-li zákon francouzským Senátem.
Irák opět kritizuje své sousedy kvůli údajnému zasahování do svých vnitřních záležitostí
Irák již podruhé obvinil Turecko z vměšování se do vnitřní politické situace a z nerespektování irácké svrchovanosti. Stejně tak obvinil i sousední Írán a ještě jednu arabskou zemi, kterou ale irácké ministerstvo zahraničí na svých internetových stránkách odmítlo specifikovat. Podle iráckého ministerstva zahraničí se všechny tři země snaží využít politické krize a napětí v Bagdádu k naplnění svých vlastních zájmů. Irácké ministerstvo zahraničí pak uvádí, že „nebude pěšcem jiných a ani arénou jiných“. Dále vyzývá jmenovitě Turecko, Írán a „některé arabské země“, aby respektovaly nezávislý a svobodný Irák.
Výbor na ochranu novinářů: „svoboda tisku v Turecku je hrozná“
Výkonný ředitel Výboru na ochranu novinářů v New Yorku (CPJ) Joel Simon pro Hürriyet Daily News prohlásil, že svoboda tisku v Turecku je „hrozná“ a na „politováníhodné úrovni“, a dále oznámil, že turecký premiér Recep Tayyip Erdogan nereagoval na dopis od CPJ, který na tuto problematiku upozorňuje. a dodal, že je zklamán, premiér neodpověděl na dopis o této otázce. Joel Simon dále upozornil na to, že podle údajů Turecké novinářské asociace (ÇGD) je v Turecku uvězněno nejméně 95 novinářů, a odsoudil útoky Kurdské unie (KCK), která unesla 29 novinářů a svými útoky podle CPJ zapříčinila razie turecké vlády.
EU rozšiřuje opatření proti Sýrii
Ministři zahraničí EU se na jednání v Bruselu, kde již bylo rozhodnuto o embargu na íránskou ropu a řeší se sankce proti Barmě, dohodly na rozšíření opatření proti syrské vládě. Jedná se tak již o 11 vlnu sankcí, ve které je na seznam přidáno dalších 22 vládních činitelů, kterým je nyní zakázáno cestovat do EU a bude jim zmrazen majetek v bankách v EU. Stejné sankce nově platí i pro dalších 8 syrských společností. Představitelka pro zahraniční politiku EU Catherine Ashton dále podpořila návrh Arabské ligy na vytvoření vlády národní jednoty a odstoupení syrského prezidenta, který ale již Sýrie odmítla.
Spojené arabské emiráty liberalizují obchod s 12 komoditami
Spojené arabské emiráty (SAE) podle státní tiskové agentury WAM rozhodly o liberalizaci obchodních pravidel u 12 komodit v rámci boje proti monopolním praktikám a neúměrnému zvyšování cen. Cílem vlády SAE je také posílení konkurenceschopnosti ekonomiky, prohlásil ministr pro hospodářství Sultan bin Saeed Al-Mansouri. Liberalizace se týká obchodu se zvířaty, mléčnými výrobky, tuky, oleji, medem, vejci, ovocnými šťávami, solí, droždím, krmivy pro zvířata, čistícími prostředky a hygienickými výrobky. Podle analytiků se nyní vláda SAE snaží zabránit jakýmkoliv případným důvodům k nespokojenosti. Vláda již zavedla fixní ceny pro zhruba 400 druhů potravin a spotřebních výrobků pro domácnosti v 70 vybraných prodejnách po celých SAE a dále oznámila, že utratí dalších 1,6 miliardy dolarů na zlepšení infrastruktury v méně rozvinutých částech země., že utratí 1,6 miliardy dolarů na zlepšení infrastruktury v méně rozvinutých Severní emirátech. Dále se zvýšili o 70% vojenské důchody a byly zavedeny dotace na ceny rýže a chleba.
Do České republiky dorazila irácká delegace – řeší se nákup bitevních letadel či incident s českou ochrankou v Bagdádu
Do Prahy dorazili představitelé Iráku, ovšem bez iráckého premiéra Nouriho al-Maliki, který již dříve svou účast zrušil kvůli napětí v jeho zemi. Delegaci do ČR vede irácký vicepremiér Hussain al-Shahristani, který má na starost otázky irácké energetiky. Má se řešit rozvoj česko-iráckých vztahů a především politická, obchodní a hospodářská spolupráce, český premiér Petr Nečas bude mimo jiné žádat vysvětlení zatčení ochranky české ambasády v Bagdádu. Irácká delegace bude pak jednat s českými ministry průmyslu a obchodu, obrany a zahraničních věcí a setká se zástupci českých firem. Irák by se také mohl stát kupcem českých bitevních letadel Aero L-159 Alca.
Liga arabských států vyzývá Sýrii k utvoření vlády národní jednoty a rezignaci prezidenta – Sýrie odmítla
Sýrie odmítla žádost ministrů zahraničních věcí členských států Arabské ligy, aby syrský prezident Bashar al-Assad předal moc do rukou svého zástupce a aby byla sestavena nová vláda národní jednoty obsahující i zástupce opozice. Tato nová vláda by pak měla dle návrhu Arabské ligy v řádu měsíců dovést zemi k předčasným parlamentním a prezidentským volbám. Syrská vláda již návrh zamítla s tím, že se jedná o součást řízeného „spiknutí proti Sýrii.“ Sýrie dále v reakci oznámila, že návrh Ligy arabských států považuje za „porušení své státní suverenity a za flagrantní vměšování do svých vnitřních záležitostí“. Ke včerejšímu návrhu generálního tajemníka Arabské ligy Nabila Elaraby na prodloužení pozorovatelské mise v Sýrii se podle syrské státní tiskové agentury SANA vláda nevyjádřila.
EU rozhodla o uvalení embarga na íránskou ropu
Evropská unie se dohodla na uvalení embarga na dovoz ropy z Íránu, ovšem zavedení embarga bude odloženo až do 1. července. Dohoda tak v praxi zakáže pravděpodobně již v tomto týdnu podepsání nových smluv s Íránem o dovozu ropy a pouze do 1. července dovolí plnit smlouvy stávající. Dohodu dnes již jen formálně stvrdí ministři zahraničních věcí všech členských zemí EU dle dřívějšího plánu. Očekává se také, že ministři dnes schválí určitá omezující opatření proti íránské centrální bance.
Saúdská Arábie vyzvala k „vyvinutí veškerého možného tlaku“ na syrskou vládu
Saúdská Arábie oznámila, že stahuje svého pozorovatele ze Sýrie pracujícího v rámci pozorovatelské mise Ligy arabských států pro neúspěch mise, a vyzvala, aby mezinárodní společenství podniklo veškeré možné kroky k vytvoření co největšího tlaku na Damašek. Generální tajemník Arabské ligy Nabil Elaraby podle agentury Reuters údajně arabským ministrům zahraničí v Káhiře na zasedání Arabské ligy oznámil, že Sýrie splnila kladené podmínky „arabského mírového plánu“ jen částečně a že by měl být prodloužen mandát pozorovatelské mise a získána její větší technická podpora. Syrská opozice ale již trvá na tom, aby v otázce Sýrie začala jednat Rada bezpečnosti OSN, ve které ale jakékoliv rezoluce blokuje Čína a Rusko. OSN také uvádí, že od počátku nepokojů v Sýrii již bylo zabito nejméně 5000 lidí.
Americký vyslanec Marc Grossman diskutuje v Afghánistánu o míru
Zvláštní vyslanec USA pro mír a smíření v regionu Marc Grossman se v sobotu sešel s afghánským prezidentem Hamidem Karzaim a po jednání řekl, že Spojené státy jsou připraveny jakýmkoli způsobem pomoci v řešení situace mírovou cestou. Grossman a Karzai se shodli, že vůdčí roli v tomto procesu by měli mít Afghánci. USA mají v plánu propustit řadu představitelů Talibánu, pomůže-li to vyjednávání. Znovu se představitel USA setká s Karzaim v neděli.
Hlava palestinského hnutí Hamas hodlá rezignovat
Vůdce palestinského hnutí Hamas ovládajícím pásmo Gazy Khaled Meshaal potvrdil, že chce odstoupit z čela hnutí po 8 letech. Dosavadní politický šéf hnutí Hamas Khaled Meshaal, který se nachází v exilu v Sýrii a který přežil pokus o atentát v roce 1997, oznámil, že se do čela hnutí již nepostaví. Vysocí představitelé hnutí Hamas již vyzvali, aby Mashaal své stanovisko ještě přehodnotil. Khaled Meshaal se vedoucí role v Hamasu ujal v roce 2004, kdy byl spáchán atentát na jeho předchůdce Abdela Aziz Rantissi. Rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy se oficiální vedení organizace Hamas sídlící v Damašku stále více rozchází s vedením pásma Gazy.