Davos 2012: „Kolik vody je základním lidským právem?“

Na panelu Open Forum Davos 2012 v rámci diskuse „Water: Scarcity and Stress“ o nejstrategičtější surovině lidstva, vodě, došlo na otevření citlivé otázky nedávno vyhlášeného základního lidského práva na přístup k čerstvé vodě, které stanovila OSN. Ředitel kuvajtské potravinářské společnosti Kuwaity Danish Dairy Company Mohammad Jaafar prohlásil, že základní otázkou pro další vývoj je, „kolik vody vlastně je základní lidské právo?“ Podle jeho názoru je nyní úkolem vlád identifikovat, kde se s vodou plýtvá a pomocí „relativně malých investic do infrastruktury“ tomu zabránit. „V indických státních obilných zásobnicích leží obří vodní investice v podobě zavlažování obilí, které díky nedostatečnému zabezpečení pravidelně z velké části sežerou krysy,“ uvedl Mohammad Jaafar příklad plýtvání, jemuž lze zabránit.

Syrskou ambasádu v Egyptě napadl dav egyptských Syřanů

Desítky Syřanů se dostaly na nádvoří syrského velvyslanectví v Káhiře, odkud naručily vstupní bránu do velvyslanectví a dostaly se do kanceláří v 1. a 2. poschodí budovy. Důvodem byl protest proti jednání syrské vlády proti opozici. Syrská ambasáda již vyzvala egyptské bezpečnostní složky, aby zpřísnily bezpečnostní opatření v oblasti a zajistily ochranu zaměstnanců velvyslanectví.

Do Íránu míří inspektoři MAAE

Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) mají v Teheránu jednat s íránskými představiteli o podezření, které vznáší západní země, že Írán pracuje na výrobě atomové bomby. MAAE ve své zprávě minulý rok pak uvedla, že Írán vytváří aktivity, které „by mohli být činěny i za účelem výroby atomové bomby.“ Írán obvinění dlouhodobě popírá a brání se tím, že jde pouze o proces s civilními účely. Jednat o tomto tématu přímo s Íránem bude MAAE poprvé od roku 2008, poté, co íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad k otevřenému jednání vyzval

Afghánský prezident na návštěvě Velké Británie

Prezident Hamid Karzai projednává s britským premiérem Davidem Cameronem plánované stažení britských bojových jednotek z Afghánistánu v roce 2014. Toto jednání následuje poté, co Francie oznámila výrazné urychlení postupu stahování svých vojáků. Při těchto rozhovorech by navíc mělo dojít k podpisu dohody o založení britské vojenské akademie v Afghánistánu a mnoha dalších smluv definujících vzájemnou spolupráci obou států po plánovaném stažení britských vojáků ze země.

Evropská unie vyjádřila obavu týkající se stále vyššího počtu vykonávaných trestů smrti v Iráku

Podle vrchní představitelky EU Catherine Ashton tím jde irácká vláda proti světovému trendu snažícímu se tento druh trestu spíše vymýtit. Catherine Ashton ve svém prohlášení zároveň uvedla, že by irácká vláda měla zavést nové moratorium o používání trestu smrti s ohledem na jeho budoucí zrušení. EU dále vyzvala iráckou vládu, aby využívala nejvyššího trestu pouze v případě nejzávažnějších trestných činů, které byly jednoznačně prokázány. Trest smrti by dále neměl být používán v případech, kdy byli obvinění odsouzeni na základě přiznání, které často může být vynucené. Obviněným v Iráku by mělo také být zaručeno jasné právo na odvolání se.

Arabská liga pozastavuje pozorovatelskou misi v Sýrii

Generální tajemník Arabské ligy Nabil Elaraby to odůvodnil rostoucím počtem násilností páchaných v zemi. Pozorovatelé Ligy arabských států sice i nadále zůstanou v Damašku, ale zatím nebudou vykonávat svoji činnost. Tato mise začala v prosinci minulého roku a měla za cíl ukončit krveprolití v syrském hlavním městě a dalších oblastech. Syrská opozice ji však často kritizovala jako „bezzubou“.

Makedonie by mohla být odříznutá od dodávek ropy kvůli možnému rozhodnutí íránské vlády

Je veliká pravděpodobnost, že Makedonie v neděli zůstane bez dodávek ropy. Stane se tak, pokud íránská vláda v neděli rozhodne o zastavení dodávek ropy do evropských zemí. Dodavatelem ropy do Makedonie je Řecko. Pokud Írán přistoupí k tomuto kroku, evropské země budou zasaženy nedostatkem ropy, dokud nenajdou novou obchodní alternativu.

Rada OSN dnes projednávala otázku Sýrie

Rada bezpečnosti OSN dnes vedla jednání o krizi v Sýrii, během něhož mohly západní a arabské národy zveřejnit svůj návrh rezoluce odsuzující zásahy vlády, uvedl jeden z diplomatů. Nečekané setkání bylo vyhlášeno poté, co zástupci pěti stálých členů Rady – Británie, Číny, Francie, Ruska a Spojených států jednali ve čtvrtek o novém řešení situace, informuje agentura AFP. Nové možné usnesení vypracované Brity, Francouzi a Němci společně s mnoha arabskými národy podporuje iniciativu Ligy arabských států k ukončení krize v Sýrií. Evropské a arabské země by mohly hlasovat o návrhu rezoluce příští týden. Generální tajemník Ligy arabských států Nabil al-Arabi a katarský předseda vlády Šejch Hamad bin Jassim Al-Thani by se měli zúčastnit pondělních jednání. Rusko již uvedlo, že vypracovaný návrh je nepřijatelný a bude blokovat jakýkoliv výzvy k rezignaci syrského prezidenta Assada, uvedla dnes agentura Reuters.

Francie bude pokračovat ve výcviku afghánských vojáků, většinu svých jednotek však ze země stáhne do konce roku 2013

Francouzská vláda již dříve zmínila možnost rychlejšího stažení svých jednotek po incidentu, při kterém afghánský voják zabil čtyři francouzské vojáky. Objevily se i spekulace o plánovaném stažení do konce roku 2012, které však vyvrátil francouzský ministr zahraničí. Francie má v současné době na afghánské půdě 3 600 vojáků, přičemž 1000 jich plánuje stáhnout již tento rok a po konci roku 2013 by mělo v zemi zůstat již jen pár stovek příslušníků francouzské armády.

Írán by mohl export své ropy do EU zastavit již příští týden

Místopředseda Výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku íránského parlamentu Hossein Ibrahimi podle agentury Fars uvedl, že íránský parlament by mohl zakázat vývoz ropy do EU již od příštího týdne. Írán tak odpovídá na embargo na íránskou ropu uvalené EU od července 2012, do té doby EU hodlala ropu nadále importovat dle starých smluvních závazků. Člen íránského parlamentního Výboru pro energetiku Moayed Hosseini-Sadr dále uvedl, že vláda takovému rozhodnutí bránit nebude. Podle jeho názoru by takový zákaz Evropu zaskočil a ukázal sílu Íránu. EU dováží z Íránu zhruba 6,11% své ropné spotřeby, pro Írán pak export do EU tvoří okolo 18% veškeré produkce.

Další střet na hranicích Íránu a Pákistánu si vyžádal šest obětí

Podle vyjádření pákistánské vlády se skupina Pákistánců pokoušela překročit íránské hranice, přičemž šest z nich bylo zastřeleno a další dva vážně zraněni. Dle íránského vyjádření se jednalo o pašeráky zvířat. Již dříve, na začátku měsíce, zadržela pákistánská policie tři příslušníky íránské pohraniční stráže, kteří při pronásledování a následném zabití podezřelého Pákistánce překročili pákistánskou státní hranici.

Vůdce iráckých šíitů navštívil Turecko

Ammar Al-Hakim, vůdce Islámské nejvyšší rady Iráku, je na návštěvě Ankary v době eskalace napětí mezi premiéry obou zemí. Účelem Al-Hakimovi návštěvy podle tureckých médií není zprostředkovat jednání mezi oběma vládními představiteli. Tento člen jedné z předních rodin šíitských duchovních v Iráku je však známý politický spojenec iráckého premiéra. Al-Hakim se setká s tureckým prezidentem, premiérem i ministrem zahraničí. Tato jednání jsou součástí tureckého vládního dialogu s iráckými politickými stranami.

Íránský prezident: „Jsme připravení na rozhovory o jaderném programu“

Íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad ve čtvrtek uvedl, je jeho země je připravená na jednání se světovými mocnostmi o teheránském jaderném programu. „Kdo říká, že si Írán nepřeje pokračovat v jednáních?“ řekl íránský prezident. Dodal, že je to Evropská unie, kdo hledá záminky proto, aby jednání nebyla uskutečněná. Prezident také uvedl, že ropné embargo uvalené na Írán, pro které se tento týden rozhodla EU se jeho země nedotkne a sankce jsou marné.

Gruzie plánuje téměř zdvojnásobit svůj mírový kontingent v Afghánistánu

Gruzie plánuje posílit svůj téměř tisíc vojáků čítající mírový kontingent v Afghánistánu o 700 vojáků v roce 2012, uvedl ve středu gruzínský ministr zahraničí Grigol Vashadze. Zatímco jiné národy, které se účastní mírových operací v Afghánistánu, stahují své jednotky ze země, prezident Michail Saakašvili minulý rok navrhl zvýšit počet gruzínských mírových sil v zemi a zákonodárci tento návrh schválil v prosinci loňského roku. Gruzie, která se aktivně snaží o členství v NATO, se připojila k mezinárodní koalice pod vedením USA v srpnu 2009.

Rusko nabídlo hostit mírová jednání syrské vlády s opozicí

Moskva nabídla hostit jednání syrské vlády a opozičních sil ve snaze ukončit násilí, které si dle OSN dosud vyžádalo životy více než 5000 lidí. To ve středu uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Pokud jde o místo, uvítáme jakoukoliv volbu přijatelnou pro všechny strany,“ řekl ministr. „Pokud opozice nechce vést jednání v Damašku, mohlo by proběhnout v Káhiře – sídle Ligy arabských států, Turecku nebo Rusku.“

Čína zkritizovala evropské rozhodnutí embarga íránské ropy

Čínské ministerstvo zahraničí odsoudilo evropské rozhodnutí embarga íránské ropy ze začátku tohoto týdne. Ministerstvo uvedlo v prohlášení ve čtvrtek, že tlak a sankce ohledně íránského jaderného programu „nejsou konstruktivním přístupem.“ Čína je důsledně proti sankcím vůči Íránu, který je významným čínským obchodním partnerem. Hospodářská spolupráce mezi oběma státy se rozšířila v posledních letech, částečně kvůli stažení západních firem z Íránu.

Írán zvažuje zavedení embarga před Evropskou unii

Členové íránského parlamentu by mohli příští neděli schválit návrh zákona o zastavení vývozu íránské ropy do evropských zemí, předtím, než evropské rozhodnutí nabude reálné platnosti. Evropská unie se v pondělí dohodla na zavedení embarga na íránskou ropu od 1. července 2012.

Americké ministerstvo financí odstřihlo od amerického finančního systému třetí největší íránskou banku

Banka Tejerat byla zasažena americkými sankcemi proto, že poskytovala finanční služby několika íránským bankám a podnikům, které se dle USA podílejí na vytvoření zbraní hromadného ničení. Tato akce se týká 23 finančních institucí, mezi nimi i největších státem vlastněným íránských bank. „V době, kdy jsou banky odstřihávány od íránského systému, jeho měna oslabuje a ekonomika se propadá, je tato akce útokem na jeden z mála zbývajících přístupových bodů Íránu k mezinárodnímu finančnímu systému“, řekl David S. Cohen, tajemník ministerstva financí USA pro terorismus a finanční zpravodajství. Banka Tejerat má přes 2000 poboček v Íránu a zahraniční pobočky v Paříži a Tádžickém Dušanbe. Tato sankce by též mohla způsobit zahrnutí banky Tejerat do nejnovějšího systému protíránských sankcí, kdy by od amerického finančního systému byly odstřiženy společnosti, které s bankou Tejerat nějakým způsobem spolupracují, jak se již stalo v jiných případech (Spojené státy uplatnily protiíránské sankce na první tři společnosti)

Další střety v pákistánské oblasti Kurram

Poslední střety mezi vládními vojáky a tamními ozbrojenci na tomto kmenovém území si vyžádaly 23 obětí. V oblasti Kurram ležící poblíž hranice s Afghánistánem byla pákistánskou vládou v červenci minulého roku vyhlášena ofenzíva proti ozbrojeným jednotkám napojeným na hnutí Taliban a teroristickou skupinu Al-Káida. Novináři mají v současné době vstup do této oblasti zakázán, ale dle zprávy pákistánského armádního velení by měly mít vládní složky tuto oblast již pod kontrolou.

Turecko vydalo jasný pokyn pro své diplomaty: „lobbujte všude proti francouzskému zákonu“

Turecko prozatím pozdrželo oznámení chystaných sankcí proti Francii, aby tak podle vyjádření turecké vlády usnadnilo rozhodování francouzským senátorům o případné ústavní stížnosti. Turecko vydalo pokyn všem svým diplomatům, aby na mezinárodní scéně i ve Francii přesvědčili alespoň 60 francouzských senátorů k podání stížnosti na nový francouzský zákon o arménské genocidě k francouzskému ústavnímu soudu. Turecká vláda díky tomu, že proti zákonu ve francouzském Senátu hlasovalo 86 senátorů, věří v úspěch svých snah.

Liga arabských států požádala OSN o pomoc při ukončení „krveprolití“ v Sýrii

Generální tajemník Arabské ligy Nabil Elaraby, poté co Sýrii opustili všichni arabští pozorovatelé a Sýrie odmítla plán Arabské ligy, vyzval OSN k pomoci při ukončení povstání a násilností. Včera k takovému kroku Arabskou ligu vyzvala Velká Británie poté, co Arabská liga svou předchozí žádost o pomoc stáhla. Velkým zastáncem angažmá OSN a Rady bezpečnosti OSN je Katar, který již navrhoval i vyslání arabských vojenských jednotek do Sýrie. Syrský ministr zahraničí Walid al-Moualem na rozhodnutí Arabské ligy reagoval slovy, že se jedná o spiknutí za účelem dosáhnout vojenské intervence v Sýrii.

Francouzský ministr zahraničí Juppé: „Vojáky z Afghánistánu nebudeme stahovat“

Pan Alain Juppé označil informace o tom, že by francouzští vojáci mohli být kvůli incidentu z minulého týdne odvolání z Afghánistánu do konce roku 2012, za nepodložené. Minulý pátek byli 4 vojáci francouzských jednotek zabití, 15 pak zraněno při střelbě afghánského vojáka. Dle názoru ministra takový návrh nebyl řádně promyšlen a prostudován. Po incidentu byl do země poslán francouzský ministr obrany, který by měl dnes předat prezidentovi Sarkozymu informace o tamější situaci. Na incident zareagoval i prezidentský kandidát v nadcházejících volbách Francois Hollande. 

Předseda tureckého parlamentu odmítl pozvání z Izraele

Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek odmítl pozvání izraelského protějšku Reuvena Rivlin. Předseda tureckého parlamentu v dopise vysvětlil, že pozvání není možné přijmout do té doby, než se zlepší současné vztahy mezi oběma zeměmi. Dále Cemil Cicek uvedl v dopise pro hlavu izraelského parlamentu: „jsem si jist, že znáte turecké podmínky pro normalizaci vzájemných vztahů.“