Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v pátek vyzval OSN, aby zvýšila počet vojenských pozorovatelů v Sýrii o až desetkrát více oproti plánovanému celkovému počtu 300 osob. Dále uvedl: „Naším největším problémem bohužel je, že plán zvláštního vyslance OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annana ještě není aktivní, není realizován“.
Archiv rubriky: Blízký východ
Generální tajemník OSN prohlásil, že za teroristickými útoky v Sýrii stojí Al-Kaida
Velitel pozorovací mise OSN generál Robert Mood prohlásil, že 260 příslušníků pozorovací mise OSN hraje klíčovou roli při vytváření míru v zemi. Podle něj lze dosáhnout míru vyjednáváním mezi znepřátelenými stranami. Teroristické útoky, které pravidelně sužují hlavní město Damašek a další syrské oblasti, jsou podle generálního tajemníka OSN Ban Ki-moona dílem teroristické sítě Al-Kaida.
Americký velvyslanec v Izraeli prohlásil, že USA jsou připraveny na vojenský úder proti Íránu
Americký velvyslanec v Izraeli Daniel Shapiro na audienci prohlásil, že Spojené státy americké jsou připraveny na vojenský úder proti Íránu. Podle jeho slov to neznamená, že je to jediná možnost řešení íránského jaderného programu. Oznámil, že USA mají plán pro vojenskou intervenci. Americký prezident Barack Obama sdělil, že nevylučuje žádnou možnost řešení situace, ale prozatím dává přednost diplomacii. Írán zatím nehodlá pozastavit obohacování uranu.
OSN prošetřuje obchod se zbraněmi mezi KLDR, Barmou a Sýrií
Experti z OSN prošetřují obchodní styky mezi Severní Koreou, Barmou a Sýrií. OSN nezjistila proliferaci jaderných zbraní či jiných zbraní hromadného ničení, ale objevila dodávky konvenčních zbraní a dalšího vojenského materiálu. Francie nahlásila v březnu 2012 dodávky vojensky využitelného materiálu z KLDR do Sýrie. Se Severní Koreou obchoduje i Barma. OSN oznámila dodávky luxusního zboží a podezření na obchod se zbraněmi. Spojené státy americké se obávají, že KLDR má v úmyslu provést další jaderný test a snaží se získat uran.
Senát Spojených států amerických pozdržel schválení dalších sankcí vůči Íránu
Senát Spojených států amerických prozatím neschválil návrh na uvalení dalších sankcí na Írán. Návrh zákona přišel od zákonodárců z demokratické strany. Někteří republikáni jej ovšem odmítli podepsat. Podle jejich názoru nenabízí zákon žádná východiska. Sankce nepovažují za dostatečně tvrdé a chybí jim nástin možného vojenského řešení. Proti tomuto návrhu postavili rezoluci republikánské členky Kongresu Ileany Ros-Lehtinen, která obsahuje nesmlouvavější postup vůči Íránu.
Česko a Izrael si vyjádřili trvalou vzájemnou podporu, budou spolupracovat v oblasti vědy a výzkumu
Během setkání premiérů Benjamina Netanjahua a Petra Nečase v Praze si oba představitelé v prohlášení potvrdili přátelství a vzájemnou podporu mezi oběma státy. Netanjahu uvedl, že „Izrael nemá v Evropě lepšího partnera, než je Česká republika.“ Došlo také k historicky prvnímu společnému zasedání ministrů vlád obou zemí. Obě strany chtějí spolupracovat v oblasti vzdělávání, výzkumu a vývoje. Jednalo se i o rezortní dohodě k programu Gesher/Most, kterou dříve podepsali ministři školství. Dalším tématem byly obchodní vztahy, neboť vzájemný obchodní obrat vzrostl v roce 2011 oproti minulému roku o 10%. Během návštěvy také došlo k podepsání několika bilaterálních smluv, týkajících se např. zajištění širšího přístupu k přepravnímu trhu mezi oběma státy či vyšší míry flexibility letecké dopravy.
Pákistán ukončí blokádu zásobovacích tras Severoatlantické aliance do Afghánistánu
Pákistánská vláda se dohodla na ukončení blokády, trvající více než šest měsíců. K obnovení trasy by mělo dojít ještě před zahájením víkendového summitu NATO v Chicagu, který se bude zabývat zejména problematikou Afgánistánu. Summitu se zúčastní také pákistánský prezident.
Izraelské letadlo údajně narušilo vzdušný prostor turecké části Kypru
Turecká armáda oznámila, že její 2 vojenská letadla F-16 pronásledovala izraelské letadlo, které v pondělí opakovaně narušilo vzdušný prostor Severokyperské turecké republiky. Izrael prozatím na informaci o incidentu nereagoval. Vztahy obou zemí se v posledních měsících zhoršily kvůli rozporům ohledně možné těžby zásob zemního plynu při pobřeží ostrova.
Írán varuje společnost Google před žalobou kvůli vynechávání názvu „Perský záliv“
Íránské ministerstvo zahraničí varovalo americkou společnost Google před žalobou kvůli využívání alternativního názvu pro Perský záliv. Společnost Google podle Íránu záměrně na některých svých mapách odstranila označení Perského zálivu a stejně tak v některých případech označuje oblast pouze jako „Záliv“. Írán vede v poslední době spor s ostatními arabskými státy v oblasti, které se pokusili zavést užívání pojmu „Záliv“, zatímco Írán se proti tomuto brání a požaduje „správné“ pojmenování „Perský záliv“ s odvoláváním se na starověké mapy a tradiční užívání tohoto názvu.
V Praze se sešli představitelé vlád České republiky a Izraele
Do České republiky dorazil izraelský premiér Benjamin Netanyahu spolu s izraelskými ministrem zahraničí, ministrem průmyslu, ministrem pro vědu a technologie, ministrem sociálních věcí a komunikací, ministrem dopravy, ministrem výstavby a ministryní kultury. Za českou stranu se jednání účastní český premiér Petr Nečas a ministři české vlády z odpovídajících rezortů, přičemž představitelé obou zemí jednali o dalším rozvoji bilaterálních hospodářských a kulturních vztahů stejně jako o spolupráci na konkrétních projektech zvláště pak v oblasti vzdělávání a výzkumu.
Turecko podporuje vstup Makedonie do NATO
Potvrdil to turecký prezident Abdullah Gül během návštěvy makedonského ministra zahraničí Nikoly Popoského v zemi. Turecký prezident potvrdil dobré vztahy mezi oběma státy a uvedl názor, že Makedonie by se měla stát členem NATO co nejdříve. Zdůraznil také několik oblastí společných zájmů. „Existuje prostor pro zvýšení úrovně spolupráce, zejména obchodních vztahů s ohledem na přilákání tureckých investic a otevření tureckého trhu pro makedonské produkty,“ uvádí tisková zpráva makedonského ministerstva zahraničních věcí.
Austrálie přislíbila Afghánistánu finanční pomoc v hodnotě 300 milionů USD
Australská premiérka Julia Gillard zároveň uvedla, že finanční pomoc je součástí mezinárodní podpory afghánským jednotkám, sloužící k zajištění bezpečnosti v zemi po stažení jednotek Severoatlantické aliance. Podpora by měla být poskytována od roku 2015. V současnosti v Afghánistánu působí přes 1500 australských vojáku, převážně na jihu země v provincii Uruzgan. Zemi by měli opustit na konci roku 2013. Kromě Austrálie se k pomoci zavázaly také Indie, Velká Británie, Francie, Itálie a USA.
Bahrajn předal íránskému chargé d’affaires protestní nótu kvůli údajnému hrubému porušení své suverenity ze strany Íránu
Bahrajn předvolal íránského chargé d’affaires na protest proti tomu, co nazývá „hrubým porušení své suverenity“ ze strany Íránu. Důvodem protestu je íránská kritika nových plánů Rady pro spolupráci v Zálivu (GCC), která ze saúdskoarabské iniciativy uvažuje o vytvoření užší politické a vojenské unie. Íránské ministerstvo totiž v reakci na pondělní zasedání GCC v Saúdské Arábii uvedlo, že „Bahrajn by měl věnovat pozornost volání svého lidu namísto hledám spojení s jinými arabskými monarchiemi v perském zálivu“. Stejně tak v rámci kritiky íránský poslanec Ali Larijani v parlamentu prohlásil, že „pokud by měl být Bahrajn začleněn do jiné země, pak to musí být Írán, nikoliv Saúdská Arábie“.
Pákistánský prezident se s největší pravděpodobností zúčastní summitu NATO
Summit, který se koná tento víkend v Chicagu, se bude zabývat situací a dalším postupem Severoatlantické aliance v Afghánistánu. USA a Pákistán zároveň znovu jednají o obnovení zásobovací cesty do země, která byla uzavřena po leteckém útoku jednotek aliance, v jehož důsledku zemřelo 24 pákistánských vojáků. Posledního summitu, který se zabýval situací v Afghánistánu, se Pákistán neúčastnil.
Rada pro spolupráci v Zálivu uvažuje o své transformaci v politickou sunnitskou unii v obavách z nárůstu šíitského vlivu
Rada pro spolupráci v Zálivu (GCC) uvažuje o prohloubení své spolupráce a transformaci GCC ve vojenskou a politickou unii. Sunnitské hlavy šesti členských států se na toto téma sešli již v pondělí 14. 5. v Rijádu, kde král Saúdské Arábie Abdullah představil plán na sjednocování proti nárůstu šíitského íránského vlivu na Blízkém východě a prohlubování spolupráce ve snaze neutralizovat jakoukoli hrozbu případných revolt šíitských komunit v členských zemích. Bahrajn, Katar pravděpodobně i Kuvajt se stanou jádrem chystané unie spolu se Saúdskou Arábií, přičemž Spojené arabské emiráty (SAE) a Omán o případném vstupu do unie uvažují.
Turecká nezaměstnanost klesá, vláda očekává čtyřprocentní ekonomický růst
Turecká nezaměstnanost klesla v období posledních tří měsíců na 10,4% z předchozích 11,5%, jak uvádí oficiální zdroje. Počet nezaměstnaných se tak snížil o 243 000 lidí. Turecká vláda očekává v tomto roce ekonomický růst 4%, přičemž v roce 2010 činil 8,9% a v roce 2011 pak 8,5%.
Indie sníží objem dovozu íránské ropy o 11%
Indie, která je jedním z nějvětších dovozců íránské ropy na světě, tak v současnosti hledá alternativná zdroje, nutné pro zajištění energetické bezpečnosti země. Snížením objemu dovozu Indie reaguje na apel ze strany USA, které prostřednictvím hrozby uložení finančních sankcí usilují o ukončení íránského jaderného programu.
Ministři zahraničí EU se dohodli na nových sankcích vůči Sýrii
Jedná se tak již o 15. kolo akce na protest proti režimu syrského prezidenta Bashara Al-Assada. Ačkoliv nebyly poskytnuty žádné oficiální informace o povaze nových sankcí, zdroj agentury AFP uvedl, že by se měly týkat zmrazení majetku a zákazu vydávání víz pro dvě firmy a tři osoby, o kterých se EU domnívá, že finančně podporují stávající syrský režim. Celkově je na černé listině EU 126 osob a 41 firem, blok zároveň zmrazil aktiva syrské centrální banky, zakázal nákladní lety do EU a omezil obchod ve zlatě a drahých kovech.
USA uvažují o zrušení policejního tréninkového programu v Iráku
Americký policejní tréninkový program v Iráku stál ročně 500 mil. USD. Spojené státy americké zásadním způsobem snížily výdaje na tento program. Místo původně očekávaných 350 výcvikových instruktorů posílají USA do Iráku jen 100 profesionálů. Uvažují rovněž o zrušení celého programu v rámci úsporných opatření. Představitelé irácké policie považují tréninkový program Spojených států amerických za málo efektivní. USA zatím utratily za výcvikový program irácké policie 8 miliard dolarů.
NATO a USA přiznaly zabití civilistů v Afghánistánu
Velitelství NATO a Spojených států amerických v Afghánistánu učinily společné prohlášení, podle kterého došlo k zabití civilistů během útoků 4. a 6. května. Tyto útoky kritizoval afghánský prezident Hamid Karzai, který vyzval velitele amerických ozbrojených sil v Afghánistánu k podání vysvětlení. Nyní velitelství jednotek USA a Severoatlantické aliance přijalo plnou odpovědnost za úmrtí civilistů během těchto útoků a omluvilo se. Podle oficiálních údajů bylo v těchto útocích zabito 21 civilních obyvatel. Afghánský prezident Hamid Karzai prohlásil, že pokud nebudou chráněni civilisté, tak mise NATO a Spojených států pozbývá svého smyslu.
Jihoafrické republice hrozí sankce ze strany USA kvůli dovozu íránské ropy
Washington žádá Jihoafrickou republiku, aby zastavila dovoz surové ropy z Íránu, který čelí sankcím, kvůli obohacování uranu. Objem dovozu ropy z Íránu Jihoafrickou republikou se konstantně zvyšuje. Washington pohrozil Jihoafrické republice ekonomickými sankcemi, pokud ropu nepřestane dovážet. Mluvčí Jihoafrické asociace ropného průmyslu Avhapfani Tshifularo to označil za politický nátlak a požádal Spojené státy americké o výjimku.
Téměř 19 000 syrských uprchlíků se již vrátilo do Sýrie
Podle oznámení Ředitelství úřadu premiéra pro katastrofy a krizové řízení se v současnosti v Turecku nachází 22 632 syrských uprchlíků z původních 41 000, kteří do Turecka uprchli od března 2011, přičemž téměř 19 000 uprchlíků se již navrátilo zpět do Sýrie.
Írán nehodlá zastavit obohacování uranu
Íránský velvyslanec při Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) Ali Asghar Soltanieh ve svém projevu v rámci přípravného výboru MAAE pro rok 2015 uvedl, že Írán nikdy nezastaví obohacování uranu a bude důsledně pokračovat ve svém programu mírového využití jaderné energie. Írán dále prostřednictvím svého velvyslance při MAAE vyzval k vytvoření bezjaderné zóny na Blízkém východě v rámci jaderného odzbrojování a potvrdil své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).