Jednotky se podle amerického ministerstva obrany účastní tréninkových misí, a pomáhají tak například ve výcviku indických vojáků v boji proti terorismu. Armády USA a Indie prý spolupracují ve snaze o zlikvidování pákistánské militantní skupiny Lashkar-e-Taiba, která je údajně odpovědná za teroristické útoky v Bombaji z roku 2008. Americké ministerstvo zahraničí však dlouhou dobu prostřednictvím tamní ambasády popíralo jakoukoliv přítomnost amerických vojáků na indickém území. Tzv. pacifické podpůrné týmy jsou dále přítomny v Bangladéši, Maledivách, Nepálu a na Srí Lance.
Archiv rubriky: Amerika
Indie- vrchní soud v Dillí zamítl trestní řízení proti společnosti Yahoo!
Stránky Yahoo India měly údajně obsahovat nelegální obsah, který by mohl zapříčinit vypuknutí nepokojů mezi obyvateli této země. Obviněno bylo celkem 21 internetových společností včetně amerických Google a Facebook. Mluvčí Yahoo! rozhodnutí komentoval tím, že nebyly žádné přímé důkazy pro to, že by stránky nějak porušovaly zákon. Ostatní soudní spory však i nadále běží. Potírání stránek se závadným obsahem je v Indii v současnosti velkým tématem.
Americký prezident Barack Obama varuje Izrael před útokem na Írán
V pondělí navštíví předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu Spojené státy Americké, kde se sejde s prezidentem Barackem Obamou. Barack Obama oznámil, že hodlá požádat izraelského premiéra, aby odložil jakýkoli útok na Írán. Americký prezident věří, že se projeví účinky ekonomických sankcí vůči Íránu. Upozornil ovšem také, že Írán poskytuje sponzoring některým teroristickým organizacím a tolerance jeho jaderného programu by znamenala značné riziko proliferace jaderných zbraní.
Ministerstvo zahraničí Spojených států amerických varuje před situací v Súdánu
Americké ministerstvo zahraničí upozornilo, že Súdán přestává dodržovat mírové dohody z roku 2005. Mluvčí Ministerstva zahraničí Spojených států amerických Victoria Nuland upozornila, že súdánské vládní jednotky dříve bombardovaly území Jižního Súdánu. Pokračování současné situace by prý mohlo v zemi obnovit občanskou válku.
General Motors odškodní obyvatele Jihoafrické republiky za apartheid
Americký automobilový gigant General Motors souhlasil se symbolickým odškodněním ve výši 1,5 milionů dolarů. Společnost spolu s dalšími čtyřmi firmami byla dříve žalována za podporu apartheidu v Jihoafrické republice. Mezi obviněné vedle General Motors patří i Ford, Daimler, německá společnost Rheinmetall a IBM. „General Motors chce přenést své podnikání i do Jihoafrické republiky, proto bylo nutné narovnat vztahy, které byly během apartheidu poškozeny.“
Honduras a Kostarika zvýšily export kávy
Honduras, který ročně vyveze nejvíce kávy ze středoamerických zemí, exportoval za první dva měsíce roku 2012 téměř 30% celkové produkce roku 2011. Produkce kávových zrn je tak v Hondurasu důležitou položkou místní ekonomiky. Kostarika zvýšila produkci kávy v únoru o téměř 4% v porovnání s produkcí února 2010. Právě z Kostariky pochází jedny z nejkvalitnějších kávových zrn.
Konference OAS v Mexico city na téma mezinárodního zločinu
Konference Organizace amerických států ( OAS) se zabývala hlavně tématem vzrůstající moci drogových kartelů, které jsou velkou hrozbou pro demokracii latinskoamerických států. To proto, že často vyhrožují politikům nebo dokonce volí kandidáty z vlastních řad. Podle mexického prezidenta Felipe Calderóna je nezbytně nutné, aby všechny země kontinentu proti drogovým kartelům spolupracovaly. Právě prezident Calderón se zasadil o zásadní změnu protidrogové politiky. Během jejího aplikování byl např. velice oslaben kartel Tijuana, jehož teritoriem byly hlavně státy na americko- mexických hranicích. Od roku 2006 mexická drogová válka stála 45 000 životů. K aktivnějšímu boji se zapojila i sousední Guatemala, jejíž prezident Oto Pérez Molina se rozhodl, že se do boje proti drogovému průmyslu zapojí i armáda.
Finsko schválilo nákup amerických raket vzduch-země za 178,5 milionů eur
Finské ministerstvo obrany oznámilo schválení nákupu blíže nespecifikovaného množství raket dlouhého doletu ASSM AGM-158 pro letouny Hornet F-18 finského letectva od společnosti Lockheed Martin.
USA prodaly Íránu 120 000 tun pšenice – Írán shromažďuje obří zásoby potravin
Írán zakoupil k překvapení většiny Američanů od USA 120 000 tun pšenice, jak uvádí ve svém prohlášení americké ministerstvo zemědělství s tím, že prodej pšenice do Íránu není nelegální. Sankce Západu na Írán v posledních měsících stále více ohrožují íránský export a import, což vede Írán k uskutečňování barterových dohod ve snaze zajistit dostatečně velké zásoby základních potravin pro 74 milionů obyvatel. Jen v únoru Írán zakoupil nebo směnil již 2 miliony tun pšenice z Ruska, Německa, Kanady, Brazílie a Austrálie, přičemž v nejbližších dnech očekává uzavření dohody o dovozu 1 milionu tun pšenice z Pákistánu.
Američané čelící v Egyptě obvinění mimo jiné ze špionáže zemi letecky opustili
16 amerických občanů, kteří byli zaměstnanci nevládních organizací působících v Egyptě podezřelých egyptskými úřady ze špionáže ve prospěch CIA a kteří byly obvinění z přijímání nelegálních finančních prostředků ze zahraničí, provádění politické činnosti, která nesouvisí s jejich prací a provozování své činnosti bez potřebné licence, opustili dnes Egypt. To jim bylo umožněno poté, co byl nejprve odročen soud s nimi a poté také včera zrušen zákaz vycestování. (čtěte více zde)
Argentina by mohla znovuzavést lety na Falklandy
Tak se vyjádřila prezidentka Cristina Fernández na ceremoniálu začátku nového legislativního roku. Letadla by mohla létat mezi Buenos Aires a Falklandskými ostrovy. Na možnost přerušení letecké dopravy reagovala Velká Británie obnovením plánů k výstavbě letiště na ostrově Svatá Helena. Při svém projevu se vyjádřila i k ,,militarizaci“ Falkland, kvůli níž podala Argentina oficiální stížnost k OSN. Podle jejích slov je na ostrovech 2 955 obyvatel, z nichž je 1 000 osob je příslušníky britské armády.
Prezident Venezuely je po operaci
Podle svých slov se prezident Hugo Chávez cítí po operaci, která proběhla během pondělní noci, výborně. Tým kubánských lékařů mu odstranil maligní lézi, která se nacházela v oblasti pánve.
Pákistánská vláda brání projekt na vybudování plynovodu z Íránu
Pákistán bude usilovat o vybudování plynovodu mezi ním a Íránem i přes tlak mezinárodního společenství, uvedl ministr zahraničí Hina Rabbani Khar. To řekl v reakci na projev americké ministryně zahraničí Hillary Clinton, která varovala, že by dohoda mohla vyvolat uvalení sankcí ze strany USA. Pákistánská vláda však tvrdí, že by tento mnohamiliardový projekt pomohl vyvést zemi z energetické krize. Írán by měl zásobovat Pákistán zemním plynem od roku 2014. Mezi oběma státy je přitom v jednání několik dalších obchodních i energetických kontraktů.
Soudce zamítl udělení milosti bývalému guatemalskému prezidentovi
Guatemalský soud zamítl žádost bývalého prezidenta EfrainaRios Montteho, která se týkala udělení milosti. Tento bývalý prezident byl obviněn ze zločinů proti lidskosti a z genocidy indiánů. Zločinů se měl dopustit během své vlády mezi lety 1982- 83. Soudce žádost okomentoval se slovy, že ,,zákon o národním usmíření, který byl schválen na konci guatemalské občanské války, negarantuje milost těm, kteří se provinili zločiny proti lidskosti“.
Dva příslušníci americké armády zabiti pravděpodobně afghánským vojákem a jeho komplicem
Dva vojáci byli dnes zastřeleni dvěma Afghánci, z nichž jeden byl pravděpodobně voják a druhý civilista. Událost, ke které došlo na jihu země, vyvolává další otázky v souvislosti se spolehlivostí nově vycvičených afghánských ozbrojených složek. Ke střelbě došlo pouhý týden po usmrcení dvou amerických důstojníků v budově jednoho z afghánských ministerstev. NATO, Velká Británie, SRN i Kanada v reakci stáhly své poradce ze všech ministerstev. Podle Pentagonu bylo od roku 2007 doposud zabito v rámci podobných vnitřních útoků více než 70 příslušníků ozbrojených sil, které operují v zemi v rámci NATO. Anonymní zástupce afghánské vlády uvedl, že „v rámci afghánské armády je mnoho sympatizantů Talibanu a i přes důkladnější prověrky se budou podobné incidenty pravděpodobně opakovat. Vláda na jejich řešení potřebuje více času, prostředků a lidských zdrojů.“.
Prezident Obama vystoupí v New Hampshire
Americký prezident B. Obama dnes vystoupí v domácím státě svého největšího rivala na prezidentský post Mitta Romneyho s projevem věnovaným energetické problematice. Právě téma energie se stalo jedním z ústředních bodů předvolebního období především kvůli zdražování paliv. Republikánští kandidáti opakovaně kritizovali administrativu Bílého domu i samotného prezidenta mj. za negativní postoj ke stavbě nového ropovodu do Kanady „Keystone XL“ a dávají mu zodpovědnost za neustálé zvyšování cen pohonných hmot. Prezidentská kancelář se vyjádřila, že „prezident v projevu objasní, že zatímco za jeho působení v úřadu došlo k nárůstu domácí produkce ropy, nebude toto zvýšení samotné stačit k zastavení celkového růstu cen pohonných hmot v USA.“
Američtí poradci pro Severoatlantickou alianci opouští Afghánistán
Někteří poradci pro NATO v Afghánistánu se po nedávných nepokojích vrací zpět do USA. Po incidentu s pálením Koránu na americké základně, se vzedmula vlna nepokojů po celém Afghánistánu a došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Někteří poradci pro NATO jsou v reakci na tyto události stahováni zpět do Spojených států.
Americká diplomacie považuje situace v Severní Koreji za mírně optimistickou
Poté co představitelé Severní Koreje požádali Spojené státy americké o potravinovou pomoc, přislíbila Severní Korea ukončení prohlubování svého jaderného programu a návrat k multilaterálnímu jednacímu stolu ohledně nukleární problematiky. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton označila tento krok za mírně optimistický.
Izrael jedná se Spojenými státy o Íránu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštíví Spojené státy Americké, aby jednal s americkým prezidentem Barackem Obamou ohledně událostí v Íránu. Předmětem jednání bude především íránský jaderný program a potenciální nukleární hrozba. Izraelští představitelé citují komisi OSN, podle které se výzkum Teheránu přiblížil k výrobě jaderné bomby. USA varují Izrael před jednostranným vojenským útokem. USA zdůrazňují, že bude chvíli trvat, než se projeví účinky sankcí uvalených na Íránskou centrální banku. Americký ministr obrany Leon Panetta také upozornil, že případný vojenský úder na Írán nemusí přinést žádoucí efekt.
Peugeot Citroën a General Motors se dohodly na alianci
Největší americký výrobce automobilů, společnost General Motors (GM), a 2. největší evropský výrobce automobilů, společnost PSA Peugeot Citroën, se dohodly na vytvoření strategické aliance, čímž GM získá 7% podíl v PSA. Pro PSA znamená aliance přístup k novým trhům v době, kdy díky dluhové krizi v Evropě klesá poptávka. GM by této dohody mohla využít ke snížení provozních nákladů divize Opel, která je nyní ztrátová.
Rusko modernizovalo radary v Sýrii za účelem varování před útokem ze strany USA nebo Izraele
Izraelská média v pondělí informovala o tom, že Rusko provedlo modernizaci své radiolokační stanice, nacházející se na jih od Damašku, s cílem účinnějšího varování před možnými útoky na Sýrii a Írán. Pokrytí radaru tak bylo rozšířeno na celé území Izraele a Jordánska, perský záliv Aqaba a sever Saúdské Arábie. Rusko vybavilo dodatečným zařízením také syrský radar na libanonském území a zavedlo výměnu údajů mezi oběma radarovými stanicemi. Podle izraelského portálu DEBKAfile je Rusko nyní schopné kontrolovat pohyby izraelských a amerických lodí a letadel ve východním Středomoří až po Kypr a Řecko. Ruský premiér Vladimir Putin v pondělí vyjádřil znepokojení nad rostoucí hrozbou vojenského útoku na Írán, který je stále častěji ohlašován jako možnost zvažovaná izraelskými a americkými vojenskými plány, a zároveň varoval před „libyjským scénářem“ vývoje v Sýrii.
KLDR souhlasila se zastavením procesu obohacování uranu
Dalším výsledkem jednání s USA bylo také pozastavení testů raket dlouhého doletu, které jsou potenciálními nosiči jaderných hlavic. Severokorejská vláda prý dále souhlasila se vstupem inspektorů Organizace spojených národů, potažmo MAAE, aby kontrolovali dodržování dohody v reaktoru v Yongbyonu. Na oplátku dostane KLDR 240 000 tun potravin ve formě humanitární pomoci od USA.
Dominikánské autority oznámily rekonstrukci americké námořní základny
Podle dominikánských autorit se nebude jednat vybudování americké námořní základny na ostrově Saona. Zdůraznily, že se provede pouhá rekonstrukce zařízení, které na ostrově stojí od roku 1961. Ministr pro životní prostředí a přírodní zdroje Ernesto Reyna oznámil, že rekonstrukce bude provedena tak, aby nepoškodila zdejší přírodu. Proti americké námořní základně se bouřili politici i sociální organizace.