Podle průzkumů by lídr mexických prezidentských voleb získal 47% hlasů

Prezidentský kandidát koalice Ústavní revoluční strany ( PRI) a Zelených ekologů (PVEM) Enrique Peña Nieto by získal 47% hlasů. Kandidátka za Stranu národní akce (PAN) Josefina Vázquez Mota na něj, podle průzkumů ztrácí 18% hlasů. Pokud by prezidentské volby vyhrál pan Peña Nieto, PRI by se k moci dostala po 12 letech. Strana stála v čele státu 70 let. Její vláda skončila roku 2000 a to kvůli nařčení z korupce a autoritářství. Nyní je ale strana nadějí pro boj proti vlně násilí, která v Mexiku vzrostla. Pan Peña Nieto v lednu odhalil své ekonomické plány. 

Americký vice- prezident Joe Biden na návštěvě Mexika a Hondurasu

Návštěva se odehrává u příležitosti debaty států střední Ameriky na téma boje proti drogovému průmyslu a případné legalizaci drog. V případě legalizace užívání drog je USA tvrdě proti. Podle prezidentky Kostariky ale legalizace drog zasluhuje závažnou debatu.  Již minulý týden Organizace amerických států ( OAS) informovala o nebezpečí, kterým jsou drogové kartely. Ty, podle OAS, narušují demokracii Latinské Ameriky. Během své návštěvy Mexika se pan Biden setká jak s prezidentem země Felipe Calderónem, tak i s kandidáty na post prezidenta, kteří se o křeslo utkají ve volbách 1. července. Po té bude pokračovat do Hondurasu, kde se setká s prezidentem Porfirio Lobo a hlavami dalších středoamerických států.

Peruánská policie zatkla hlavního představitele skupiny Sendero Luminoso

Peruánská policie se domnívá, že pan Walter Diaz Vega je šéfem maoistické levicové organizace Sendero Luminoso. Jedním z důkazů je fakt, že pan Diaz Vega reorganizoval skupinu po té, co byl minulý měsíc zatčen její dosavadní vůdce Comrade Artemio. Policie zatkla podezřelého v severní části země. Policejní šéf gen. Raúl Salazar oznámil, že ,, pan Diaz Vega měl na starost organizaci ozbrojeného křídla skupiny, které mělo za úkol zabít informátory, kteří se do skupiny infiltrovali, aby umožnili zatčení pana Artemia“. Ten byl minulý měsíc nalezen na břehu řeky s vážným střelným zraněním.

Íránský soud zrušil trest smrti pro amerického občana obviněného ze špionáže pro CIA

Amir Mirzai Hekmati je americký občan a bývalý člen amerických ozbrojených sil, který byl v lednu v Íránu zadržen a obviněn ze špionáže pro CIA a ze snahy vytvářet dojem o íránském terorismu. Amir Mirzai Hekmati tato obvinění popřel. Íránský soud jej poté odsoudil k smrti. Dnes íránský soudce Gholamhossein Mohseni-Ejei svůj verdikt zrušil. Amir Mirzai hekmati nadále zůstává ve vězení.

Židovská komunita ve Spojených státech tlačí na prezidenta Baracka Obamu, aby zaujal nesmlouvavé stanovisko vůči Íránu

Na 14 000 amerických židů a podporovatelů Izraele se sešlo o víkendu, aby vyjádřili souhlasné stanovisko s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Tvrdší postoj vůči Íránu požadují i někteří republikánští senátoři, kteří požadují, aby prezident Barack Obama jasně definoval, za jakých podmínek bude zahájena vojenská operace proti Íránu. Prezident Obama i izraelský premiér budou také hovořit se třemi nejvýznamnějšími prezidentskými kandidáty z republikánské strany.

Americký politolog Fareed Zakaria vyzývá Spojené státy k akceptování afghánské reality

Podle amerického politologa Fareeda Zakarii ukázaly nedávné protesty proti americké přítomnosti v Afghánistánu, že většina afghánské populace nepodporuje snahu Spojených států vybudovat v zemi demokracii a stabilní instituce. Vláda v Kábulu, která spolupracuje se Spojenými státy americkými má podporu Tádžiků, Hazarů a Uzbeků, ale nikoli významného kmene Paštunů. Zakaria upozorňuje, že roční rozpočet afghánské armády je 12 miliard dolarů a je hrazen USA.  Dále varuje, že Spojeným státům se pravděpodobně nepodaří vybudovat vládu, kterou b y uznávala celá populace Afghánistánu.

Obama a Netanyahu zatím nenachází shodu v pohledu na vojenský zásah v Iránu

Americký prezident B. Obama a izraelský ministerský předseda B. Netanyahu zatím nebyli schopni nalézt společnou řeč ohledně možnosti a případného časového horizontu vojenské akce související s íránským jaderným programem. Ačkoliv prezident Obama zostřil před společnou schůzkou rétoriku týkající se íránské problematiky, oba spojenci se stále silně rozcházejí v určení konkrétních hranic a omezení, jejichž překročení Iránem by vyvolalo vojenskou intervenci. Přestože prezident Obama při svém projevu v rámci summitu nejvlivnějších amerických židovských organizací tento víkend prohlásil, že „je připraven vojensky reagovat s použitím všech dostupných sil, aby zabránil islámské republice sestrojit atomovou bombu“, poselství směrem k izraelským politikům je jednoznačné – „stále je ještě dostatek času na diplomatické řešení a využití nátlaku v podobě sankcí.“ Izrael, který považuje íránský jaderný program za přímé ohrožení své existence, již dal několikrát jasně najevo, že čas na diplomacii pomalu vypršel. Izraelská vláda se obává především toho, že Írán využije získaného času k přesunutí svých zařízení hlouběji pod zem, kde již na ně nebude možné efektivně zaútočit.

American International Group (AIG) prodává podíl v AIA Group v hodnotě 6 miliard dolarů

AIG chce tímto krokem získat prostředky na vyplacení části podílu federální vlády. Americká vláda v současnosti vlastní v AIG 77% podíl, který je výsledkem masivní 182 miliardové pomoci k záchraně společnosti, která proběhla v roce 2008 v důsledku celosvětové ekonomické krize. AIG drží ve společnosti AIA Group (American International Assurance) zhruba třetinový podíl, jehož odhadovaná hodnota je přibližně 14,9 miliardy amerických dolarů. AIA Group, zaměstnávající několik set tisíc pojišťovacích agentů, je nyní 3. největší pojišťovnou v rámci Asie.

Americký velvyslanec varoval Bělehrad před organizací voleb v Kosovu

Velvyslanec USA v Kosovu Christopher Dell varoval Bělehrad před organizování srbských voleb v Kosovu, protože by to bylo v rozporu s rezolucí č. 1244 a tento krok by způsobil dlouhodobé poškození zájmů Srbska. „Kdyby k těmto volbám došlo, nebudeme akceptovat jejích výsledky. Ale myslím, že k takové situaci nedojde.“ uvedl velvyslanec.

Společnost British Petroleum (BP) oznámila dohodu se zástupci soukromého sektoru ohledně vyrovnání za ropnou katastrofu

Odškodnění v odhadované výši 7.8 milard dolarů bude vypláceno jednotlivcům a společnostem, které byly poškozeny únikem ropy v Mexickém zálivu v roce 2010, který byl následkem exploze na ropné plošině Deepwater Horizon. Tato dohoda však nemá žádný vliv na obvinění vznesená vládou Spojených států ani na žaloby, které na společnost podalo pět amerických států, jejichž pobřeží byla zasažena ekologickou katastrofou. Kromě BP jsou dalšími žalovanými i společnosti Transocean Ltd. A Halliburton Co.

Čína snižuje objem nákupu amerických dluhopisů

Podle Wall Street Journal tento trend vyplývá z údajů amerického ministerstva financí. Devizové portfolio Číny v současnosti představuje 3,2 bilionu amerických dolarů. V posledním roce byla Čína i přes tyto zprávy velkým kupcem dluhopisů Spojených států, když nákupy vzrostly meziročně o 7%, což představuje 115 miliard dolarů.

Republikán Romney jasně zvítězil v primárkách ve státě Washington

Republikánský prezidentský kandidát M. Romney dosáhl přesvědčivého vítězství, když se mu podařilo získat 36% z celkového počtu hlasů. Větší drama se odehrávalo v boji o druhé místo, na kterém kandidáty R. Paula s 25% a R. Santoruma se ziskem 24.4% dělilo pouhých 250 hlasů. Na posledním čtvrtém místě skončil N. Gingrich se ziskem 11%. Tento výsledek je pro Romneyho dobrým příslibem pro mimořádně důležité „superúterý“, kdy se bude tento týden hlasovat v deseti státech najednou. Podle Romneyho vyjádření „jde od voličů ve Washingtonu o jasný signál, že v Bílém domě nechtějí washingtonského politika, ale konzervativního obchodníka který rozumí soukromému sektoru.“

Prezident Obama zostřuje rétoriku v souvislosti s iránským jaderným programem

Americký prezident B. Obama jasně deklaroval, že Spojené státy nedopustí, aby Irán vlastnil jaderné zbraně. Toto silné vyjádření přichází v předvečer jednání s izraelským ministerským předsedou B. Netanyahuem, při kterém se oba politici pokusí překlenout vzájemné rozdíly a názorové neshody posledních měsíců a vytvořit jednotnou strategii vůči Iránu. Dle zástupců Bílého domu mají tato vyjádření zvýšit tlak na Irán vyzdvihnutím možnosti vojenské intervence a zároveň snížit šanci, že by k útoku přistoupil sám Izrael bez ohledu na mezinárodní dohodu. Vzájemné vztahy Izraele a USA byly v posledních měsících narušovány právě nejednotou v možném postupu proti Iránu. Izraelští zástupci si opakovaně stěžovali na přílišnou opatrnost a nejednoznačné poselství směrem k Iránu ze strany Spojených států.  Pro prezidenta Obamu jde v předvolebním období o boj na více frontách – zatímco neklid okolo íránského jaderného programu a možnost války přispívají k politicky tolik nepopulárnímu nárůstu cen pohonných hmot v USA, nejednoznačný postoj k možnému vojenskému zásahu znamená ztrátu podpory mezi židovským obyvatelstvem.

Hnutí Taliban je pravděpodobně rozsáhle infiltrováno do bezpečnostních složek blízkovýchodních států

Minulý čtvrtek byli zabiti dva vojáci americké armády příslušníky iráckých vojenských sil. Necelý týden předtím došlo k zabití dvou amerických důstojníků na Ministerstvu vnitra v Kábulu. Generál Abdul Hameed řekl, že k incidentům došlo kvůli rozsáhlé infiltraci hnutí Taliban do ozbrojených sil afghánské armády. Problém vidí v nedostatečné kontrole nových rekrutů. Generál Abdul Hameed také oznámil, že několik infiltrovaných členů hnutí Taliban bylo již v afghánské armádě odhaleno. Tyto incidenty problematizují ukončení americké přítomnosti v zemi koncem roku 2014.

Účastníky incidentu s pálením Koránu na americké základně v Afghánistánu čeká disciplinární řízení

Afghánský náboženský vůdce Maulvi Khaliq Dad, který byl pověřen afghánským prezidentem Hamídem Karzáím vyšetřováním kauzy s pálením Koránu, potvrdil, že američtí vojáci nechali spálit afghánské náboženské knihy. Incident vyvolal vlnu nepokojů po celé zemi a vedl k zabití 6 amerických vojáků a 30 Afghánců.  Protesty a protiamerické nálady se po této události rozšířily do celé země. Prezident Barack Obama se za incident omluvil a nařídil vyšetřování. Pět údajných viníků bylo posláno před disciplinární řízení.

Prezidenti středoamerických zemí se setkají v Hondurasu

Hlavním tématem setkání prezidentů bude projednávání strategií boje proti drogovému průmyslu a přepravě drog. Setkání, které zinicioval guatemalský prezident Oto Pérez Molina se odehraje nejspíše v Hondurasu. Právě prezident Pérez Molina výrazně zintenzivnil boj proti drogovému průmyslu ve své zemi – do boje se zapojila i guatemalská armáda. Státy střední Ameriky jsou důležitým místem pro pašování drog, hlavně kokainu, z Jižní Ameriky na severoamerický trh, který platí za největší trh s drogami. Boj s drogovými kartely je nejsilnější v Mexiku, odkud mexické drogové kartely šíří svůj vliv i do sousedních zemí.

Britský princ Harry na návštěvě Belize

Britský princ Harry navštívil tuto bývalou kolonii Velké Británie během své cesty po Latinské Americe, která se odehrává u příležitosti diamantového výročí vlády královny Elizabeth II. Tu zde britský princ reprezentuje. Během týdenního pobytu na kontinentu by měl princ Harry navštívit ještě Bahamy, Jamajku a Brazílii.

Americká ministryně zahraničí pogratulovala Srbsku k získání kandidátského statusu EU

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvítala rozhodnutí Evropské rady (ER) o udělení Srbsku statusu kandidátské země na členství v Evropské unii (EU).
„Evropská integrace je to nejlepší pro Srbsko, Kosovo a region. Cením si představitelů Kosova a Srbska za jejich odvahu a odhodlání dělat obtížná politická rozhodnutí nezbytná k dosažení těchto cílů, „řekla ministryně. Dále vyzvala lídry obou zemí, aby i nadále pokračovali v dialogu pod vedením EU. Vyjádřila také odhodlání Spojených států úzce spolupracovat s těmito dvěma zeměmi na podporu prosperující budoucnosti Evropy.

Brazílie žádá USA, aby odstranilo tržní bariéry na některé brazilské výrobky

O tom diskutoval brazilský ministr zahraničí Ruy Nogueira s americkým státním tajemníkem Williamem Burnsem. Ministr Noguera dále požádal státního tajemníka o přezkoumání Smlouvy o ekonomické a komerční spolupráci. Ta nastavuje regulace výměn a investic mezi zeměmi. Během setkání státní tajemník projevil zájem Spojených států o brazilské investice. Ty by měly být hlavně z oblasti biopaliva a energií.

Parlatino podporuje Argentinu v jejím nároku na Falklandy

Latinskoamerický parlament ( Parlatino), jež tvoří zástupci 23 latinskoamerických zemí, schválil oficiální podporu Argentiny v její rozepři s Velkou Británii kvůli Falklandským ostrovům. V deklaraci, kterou podepsal prezident Elias Castillo, Parlatino žádá Velkou Británii, aby učinila kroky, které by ukončily ,,kolonizaci ostrovů“. Deklarace podporuje nárok Argentiny i na další území v jižním Atlantiku. Jedná se o Sandwichovy ostrovy a ostrov Jižní Georgia.