Americké ministerstvo zahraničí poprvé označilo Vatikán jako potenciálně náchylný k praní špinavých peněz, společně s 67 dalšími zeměmi. Informovala o tom agentura AFP. Výroční zpráva Mezinárodní strategie pro kontrolu drog tohoto oddělení označila Vatikán za stát „s důvody k obavám“. Stejné označení získala i Česká republika, Albánie, Egypt, Severní Korea, Malajsie, Vietnam, či Jemen. Vatikán poprvé zahájil program proti praní špinavých peněz v loňském roce a dle informací AFP potrvá rok, než bude možno posoudit, zda-li byl program úspěšný.
Archiv rubriky: Amerika
Ministři zahraničních věcí Ruska a Spojených států projednaly situaci v Sýrii a Íránu
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v úterý během telefonického rozhovoru projednal s americkou ministryní zahraničí Hillary Clinton situaci v Sýrii a problematiku íránského jaderného programu. Informuje o tom MZV Ruské federace na svých internetových stránkách. Tématem rozhovoru byly také některé bilaterální otázky, včetně harmonogramu možných kontaktů v nadcházejícím období.
Francie pochybuje o možném úspěchu nových jednání s Íránem, USA se pak obávají světového konfliktu
Francie prostřednictvím svého ministra zahraničí Alaina Juppé vyjádřila nedůvěru v plánované obnovení „jaderných rozhovorů“ šesti mocností (USA, Rusko, Čína, Německo, Francie a Velká Británie) s Íránem, který podle ministra Juppé „nepůsobí skutečnou ochotou“ jednat o budoucnosti svého jaderného programu. Americký prezident Barack Obama naopak dnes vyjádřil naději, že by nové rozhovory mohly zklidnit „válečné bubny“ a stejně tak projevil obavu z toho, že by možný izraelský útok na Írán mohl „pod tlakem ulice“ v jednotlivých arabských státech rozdmýchat blízkovýchodní či dokonce celosvětový konflikt a stejně tak ohrozit světovou ekonomiku.
V Belize se konají generální volby
V nich usiluje Spojená demokratická strana ( UDP) o své druhé volební období. Proti UDP bojuje Spojená strana lidské síly ( PUPP). Právě tyto volby by mohly ovlivnit ekonomickou budoucnost země. Belize je totiž 13. nejzadluženější zemí světa a její ekonomika je plně závislá na turismu. Právě opoziční PUPP ve své volební kampani vsází na plán oživení ekonomiky.
Brazilské Sao Paulo má kvůli stávce řidičů nedostatek paliva
Kvůli stávce řidičů nákladních vozů se již druhý den od jejího počátku potýká jedno z největších brazilských měst Sao Paulu s nedostatkem paliva. Řidiči stávkují kvůli plánovaným omezením, které by měly limitovat možnost použití některých silnic. Tímto krokem chce vláda Sao Paula předcházet dopravním zácpám, které město sužují. Podle řidičů by ale toto omezení přineslo jen dražší výdaje na dopravu, jelikož by byli nuceni jezdit delšími cestami. Reprezentant benzínových pump ve městě oznámil, že většina stanic se potýká s nedostatkem paliva a ethanolu, některé nemají již nic. Do stávky se zapojilo na 800 řidičů nákladních vozidel.
Americký senát podpořil možnost uvalení cla na dotované zboží z Číny a Vietnamu
Předpokládá se, že návrh zákona projde sněmovnou reprezentantů a poté se dostane k prezidentu B. Obamovi. Kritici tohoto opatření poukazují na to, že vede k eskalaci napětí mezi zeměmi. Jeho obhájci naproti tomu argumentují záchranou tisíců amerických pracovních míst. Předseda senátní finanční komise M. Baucus prohlásil, že „přijetím tohoto zákona se postavíme za americké pracovníky i firmy v boji proti čínským neférovým obchodním praktikám.“ V současnosti je clo uplatňováno na dovoz oceli, hliníku, papíru a chemických výrobků z Číny a na dovoz plastových tašek z Vietnamu, což podle odhadů chrání okolo 80 tisíc pracovních míst na americkém trhu.
Ministr obrany USA Panetta: „Pokud diplomacie selže, přistoupíme k vojenské akci“
V rámci svého projevu na konferenci lobbistické skupiny Výboru pro americko-izraelské veřejné záležitosti (AIPAC) se tak bývalý ředitel CIA L. Panetta jasně vyjádřil k současné situaci s íránským jaderným programem. Podle jeho slov by „vojenská akce měla být až poslední možnou alternativou, když vše ostatní selže. Nikdo by však neměl pochybovat o tom, že pokud všechny diplomatické pokusy nevyjdou, USA budou jednat.“ V současnosti se po roce opět rozbíhají rozhovory na mezinárodní úrovni mezi Íránem a světovými mocnostmi, které Izrael přijímá s určitou zdrženlivostí.
Republikánský kandidát Mitt Romney ovládl volební „super úterý“
Romney porazil svého hlavního rivala na republikánskou prezidentskou nominaci R. Santoruma v poměru 6:3. Podařilo se mu získat výhru v Massachusetts, Virginii, Idaho, Aljašce, Vermontu a také mimořádně ceněném Ohiu. Santorum se umístil první v Severní Dakotě, Tennesse a Oklahomě. V Georgii se podařilo zvítězit N. Gingrichovi. Ačkoliv poslední série vítězství upevnila Romneyho pozici v čele kandidátů, stále ještě není nic rozhodnuto. Podílí se na tom i fakt, že se republikáni ve většině států tento rok rozhodli využít systému poměrného hlasování. Kandidáti tak nezískávají hlasy všech volitelů ve vítězném státě, jako tomu bylo ve většinovém systému doposud, ale rozdělují si mezi sebe poměrné části získaných hlasů. Tato situace vede k vyrovnanějším výsledkům a stále větší kritice republikánů za „bratrovražedný“ souboj. Tvrdý boj bude zřejmě veden až do konce voleb. Podle mnohých komentátorů by mohl mít za výsledek vyčerpání finančních prostředků republikánskch kandidátů před samotným rozhodujícím bojem o prezidentský úřad se současným prezidentem B. Obamou.
Americký vice- prezident nabídl větší pomoc pro střední Ameriku
To oznámil americký vice- prezident Joe Biden při své návštěvě Hondurasu. Tato pomoc by se měla týkat hlavně boje proti drogovému průmyslu a násilí. Právě tyto dvě věci jsou jedněmi z hlavních problémů středoamerických států. Podle slov pana Bidena americký Kongres od roku 2008 pomohl středoamerickým státům částkou 361 milionů dolarů. Dodal, že bude vznešen požadavek do Kongresu, díky kterému by pro boj s drogovými kartely získaly středoamerické státy dalších 107 milionů dolarů. Pan vice- prezident se při svém proslovu ale nezmínil o případné legalizaci drog. Proti té je USA tvrdě proti.
Prezident USA Barack Obama: „nové rozhovory jsou šancí na zklidnění válečných bubnů“
Americký prezident Barack Obama oznámil, že nové „jaderné rozhovory“ s Íránem nabízí novou šanci na „zklidnění zvuku válečných bubnů“. Rozhodnutí opět přistoupit k rozhovorům oznámila včera představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Prezident USA pak také ve stínu otevřených spekulací o přípravách na vojenský útok na Írán uvedl, že američtí politici, kteří válku s Íránem obhajují, by také měli vysvětlit náklady na ni a představit přínosy, jaké by mohla taková vojenská akce přinést.
Vláda Spojených států obhajuje právo na zabití Američanů, kteří se v zahraničí přidají k hnutí Al Quaeda
Administrativa prezidenta Obamy se tak vůbec poprvé oficiálně vyjádřila ke kontroverzní politice, kterou dle kritiků porušuje americké i mezinárodní právo. Nejvyšší státní zástupce Spojených států E. Holder ve své přednášce ke studentům Northwestern University School of Law prohlásil, že Američané, kteří se přidají k hnutí Al Quada či jejím spolupracovníkům mohou být terčem smrtících útoků. Dodal, že „jakékoliv rozhodnutí, které má za následek užití smrtící síly proti americkému občanu – a to i takovému, který zamýšlí zabíjet Američany a který se stal vůdcem operací hnutí Al Quaeda v cizí zemi – je jedno z nejsmutnějších, které musí vládní činitel udělat.“ Jako příklad může být uveden Anwar al-Awlaki – muslim narozený v USA, který vedl jemenskou odnož organizace Al Queda a byl zabit při náletu bezpilotního letounu v loňském roce.
Více než polovina Američanů stojí za omluvou prezidenta Obamy za zničení náboženských materiálů v Afghánistánu
Dle průzkumu podporuje prezidenta v jeho rozhodnutí 56% dotázaných. Obamova oficiální omluva, kterou adresoval afghánskému prezidentu Karzáímu, se stala terčem silné kritiky ze strany republikánských kandidátů na prezidentský post v letošních volbách. Z příznivců republikánů omluvu podporuje pouze 37 % respondentů. 66 % procent respondentů by podle průzkumu také podpořilo okamžité stažení amerických vojenských sil ze země.
Republikánští kandidáti N. Gingrich a R. Santorum vyřazeni z voleb ve Virginii
Ani jeden z republikánských kandidátů na post prezidenta nesplnil všechny náležitosti kandidatury a v boji tedy v tomto státě zůstává pouze M. Romney a R. Paul. Virginie je tradičně státem nakloněným republikánům, zvrat znamenaly až poslední volby, při kterých zde jako první demokrat po 44 letech zvítězil B. Obama.
Romney a Santorum se střetávají v rámci „super úterý“ v politické bitvě o Ohio
Republikánský prezidentský kandidát M. Romney může udělat rozhodující krok v boji o prezidentský post v rámci tzv. volebního „super úterý“, při kterém volby probíhají v deseti státech najednou. V sázce je nyní 419 volitelských hlasů, přičemž k získání oficiální republikánské kandidatury musí uchazeč získat minimálně 1144 hlasů. Za nejdůležitější výhru dne je považován úspěch v průmyslovém Ohiu – od roku 1964 vyhrál prezidentské volby vždy ten, kdo uspěl v primárkách v tomto státě, který je jako jeden z nejprůmyslovějších států USA v poslední době tvrdě zasažen ekonomickou krizí dopadající především na tamní automobilky. Předvolební průzkumy dávají tušit vyrovnaný boj mezi Santorumem a Romneym, přičemž pro Santoruma by mohlo jít vzhledem k Romneyho sérii vítězství z posledního týdne o poslední šanci ke zvrácení pro něj nepříznivého vývoje.
Goldman Sachs zaznamenává první ztráty na asijské půdě od roku 2008
Následkem této skutečnosti zaznamenala tato americká investiční banka pokles i na čínském akciovém trhu. Asijská divize Goldman Sachs oznámila za rok 2011 ztrátu 103 milionů USD, což je zásadní pokles oproti výdělku za rok 2010 v podobě 2,1 miliardy USD. Společnost byla zasažena především poklesem hodnoty svého podílu v Industrial & Commercial Bank of China (ICBC), což samo o sobě znamenalo ztrátu 517 milionů USD.
Představitelé Spojených států i nadále váhají s vojenským řešením Íránské otázky
Izraelští představitelé se obávají, že Írán v případě, že získá jadernou bombu, umožní proliferaci nukleárních zbraní radikálním organizacím jako je Hizballáh či Hamás. Nejvyšší představitelé americké armády ovšem zmiňují rizika, která sebou nese vojenské řešení konfliktu. Zdůrazňují, že konflikt může vyvolat rozsáhlou válku, která zasáhne větší část Blízkého východu, což není v zájmu Spojených států. Problémem jsou také již dnes stoupající ceny ropy.
Americký prezident Barack Obama se sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu
V Bílém domě se v pondělí sešli americký prezident Barack Obama a izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tématem schůzky byla bezpečnostní hrozba ze strany íránského jaderného programu. Prezident Obama řekl, že přímo neodmítá žádné řešení, ale sám preferuje diplomatickou cestu. Izraelský předseda vlády zdůraznil, že Izrael má právo se bránit a rozhodnutí o jeho obraně patří pouze Izraeli. Barack Obama upozornil, že si nepřeje závody v nukleárním zbrojení v tak nestabilním regionu jako je Blízký východ.
Caricom zvažuje restrukturalizaci hlavní administrativy
Hlavy vlády Karibské komunity ( Caricom) se sešly v Paramarimbu, hlavním městě Surinamu. Zde chtějí projednat návrh z roku 2010, který se zaměřil na teoretickou restrukturalizaci hlavní administrativy společenství. Kromě změn v administrativě se bude projednávat i vývoj členských zemí Caricom, stejně tak, jako pomoc Haiti nebo zlepšení vzdušné dopravy v karibských oblastech. Hostem mítinku je chilský prezident Sebastian Piñera. Ten je momentálně prezidentem organizace CELAC, která vznikla loni v říjnu. Ta sjednocuje všechny státy americké státy s výjimkou USA a Kanady.
Peruánci protestují proti tvrdým pokutám za nelegální těžbu zlata
Několik tisíc lidí protestovalo ve východní Amazonii proti novým sankcím za nelegální těžbu zlata. Až 10 let odnětí svobody hrozí těm, kteří budou zlato nelegálně těžit nebo budou jinak poškozovat přírodní prostředí. Podle horníků v Madre de Dios, jednom z nejdůležitějších zlatých dolů, díky novému zákonu mohou přijít tisíce lidí o práci. Podle vlády by ale tento zákon měl nabádat horníky k získání povolení a snížit znečišťování životního prostředí. Horníci a jejich rodiny se protesty snaží zmírnit sankce, vztažené na nelegální těžení. Dále obvinili vládu, že chce, aby těžbu zlata ovládly velké společnosti.
Majitel dolu, ve kterém byli zavaleni chilští horníci, zaplatí milionů dolarů
5 milionů dolarů zaplatí Sam Esteban mining company, která důl vlastní, za vyprošťovací akci, díky níž bylo 33 chilských horníků vyproštěno ze zavaleného dolu. Horníci v dolu strávili 69 dní. Podle chilské vlády je 5 milionů dolarů pouze čtvrtinou celkové ceny záchranné operace. Tu vláda vyčíslila na 22 milionů dolarů. Správce dolu ale oznámil, že společnost je na pokraji bankrotu a nemůže si dovolit zaplatit více. Nejdražší složkou záchranné akce bylo hlavně vyvrtání 700 metrové šachty, kterou následně bylo všech 33 horníků vytaženo.
Brazilská ekonomika předběhla ekonomiku Velké Británie
Růst brazilské ekonomiky, která je momentálně 6. největší světa, byl za rok 2011 2,7%. Ekonomika Velké Británie vzrostla pouze o 0,8%. Předpovědi Institutu ekonomie a sociálního výzkumu (NIESR) a dalších ekonomických složek mluví o tom, že by ekonomika Brazílie měla být nyní větší, než ekonomika Velké Británie. Brazilské ekonomice velice pomáhají vysoké ceny ropy a potravin. Brazilský ministr financí uvedl, že ,, není důležité být mezi šesti největšími ekonomikami světa, ale je důležité, že Brazílie je jednou z nejdynamičtějších ekonomik se stabilním růstem“.
Mocnosti opět obnoví rozhovory s Íránem o jeho jaderném programu
EU oznámila, že šest mocností vyjednávajících s Íránem o jaderném programu – USA, Rusko, Čína, Francie, velká Británie a Německo – souhlasilo s obnovením jednání na žádost Íránu. Informovala o tom šéfka zahraniční politiky EU Catherine Ashton krátce poté, co k obnovení přímých jednání vyzvalo Rusko. Jedná se o reakci na žádost zaslanou íránským jaderným vyjednavačem Saeedem Jalili 14. února Catherine Ashton. Podle šéfky diplomacie EU se nyní mocnosti musí dohodnout na datu obnovení rozhovorů.
Íránský ambasador v Havaně zdůraznil důležitost vztahů Íránu a zemí Latinské Ameriky
Pan Ali Chegeni, íránský ambasador na Kubě uvedl, že ,, politika USA, která se zaměřila na izolaci Íránu na poli mezinárodní politiky, nesplnila svá očekávání. Důkazem mohou být prohlubující se vztahy Íránu se zeměmi Latinské Ameriky“. Hlavně pak s Venezuelou, Kubou, Nikaraguou a Ekvádorem, tedy se zeměmi, které navštívil íránský prezident Mahmoud Ahmadinejad při své cestě do Latinské Ameriky. Pan ambasador dodal, ,, že právě tyto země podporují fakt, aby měl Írán svobodný přístup k jaderným technologiím“.