Na svůj post rezignuje podle informací České televize Pavel Dobeš (LIDEM) k 3. prosinci, ministrem dopravy bude jmenován dosavadní náměstek předsedkyně strany Karolíny Peake Robert Vacek. K rezignaci, kterou již ministr Dobeš premiérovi Nečasovi dnes předal, ho včera vyzvala jeho strana. Důvodem jsou vleklé problémy s registrem vozidel, který byl spuštěn 9. července a dodnes není zcela funkční.
Archiv autora: Klára Zelenková
USA uvalily sankce na předního konžského rebela Sultani Makenga
Americká vláda uložila sankce na Sultani Makenga, jenž patří mezi přední členy rebelů v hnutí M23, které bojuje proti konžské armádě na východě Demokratické republiky Kongo. Sultani Makenga je obviňován z využívání dětských vojáků v boji. USA tímto krokem reagovaly na úterní rozhodnutí OSN, která na Makenga uvalila sankce v podobě zákazu cestování a zmrazení majetku. Demokratická republika Kongo rozhodnutí přivítala, přesto dodává, že Makenga není iniciátorem celého hnutí, přestože stojí za mnohým jeho násilím.
Evropu zasáhne středeční vlna stávek zaměstnanců
Zaměstnanci napříč Evropy se dohodli na stávce a sérii protestů proti zvyšující se nezaměstnanosti a úsporným opatřením. Na 40 odborových skupin z 23 zemí se podle BBC zapojí do středeční stávky, největší se očekávají ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Itálii. Ve Španělsku a Portugalsku začala stávka proti snížení platů, penzí a sociálních služeb již o půlnoci a Itálie zažije 4hodinovou stávku, k níž se připojí i zaměstnanci dopravy. Stávky jsou naplánované i v Belgii, Německu, Francie, Velké Británii a v některých státech východní Evropy.
Africká unie podpořila a zaštítila rozmístění jednotek na sever Mali
Africká unie (AU) oficiálně podpořila více než 3 000 jednotek Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) na sever Mali, kde islamistické skupiny převzaly kontrolu nad územím po březnovém převratu. Jednotky ECOWAS by se měly skládat převážně z vojáků Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. OSN varovala, že islamistické skupiny na severu západoafrické země vyžadují striktní výklad práva šaría, prosazují nucená manželství a prostituci.
Americký deficit klesnul v říjnu o 120 miliard USD
V prvním měsíci fiskálního roku 2013 klesl státní dluh Spojených států amerických o 120 miliardám USD, přestože výdaje vzrostly na 304 miliardy USD, zatímco ve stejném měsíci minulého roku se jednalo o 262 miliardy USD. K prohloubení deficitu došlo navzdory vyšším příjmům, USA v říjnu vybraly 184 miliardy USD, což je o 21 miliard USD více než v roce 2012. Celkový americký státní dluh se v roce 2012 dostal na 1 089 bilionů USD, což je méně než v roce 2012, kdy činil 1 297 bilionů USD, snížení je způsobeno i vyšším zdaněním právnických osob a nižšími výdaji státu.
Velká Británie chce k obnovení pomoci Rwandě přistupovat jen velmi opatrně
Podle britské tajemnice pro mezinárodní rozvoj Justine Greening je nutné k obnovení rozvojové pomoci pro Rwandu přistupovat „jen velmi opatrně“. Její předchůdce Andrew Mitchell poslední den v úřadu prodloužil Rwandě finanční prostředky v hodnotě 16 milionů USD, polovina prostředků byla již uvolněna na vzdělání a zemědělství. V červenci následně Velká Británie pomoc pozastavila důsledkem nařčení středoafrické země z výcviku a vyzbrojování rebelů na východě Demokratické republiky Kongo. Rozhodnutí, zdali zbylé prostředky pro Rwandu uvolnit, by se mělo podle tajemnice Greening velmi zvážit. Jestli Rwanda další finanční pomoc dostane, se rozhodne příští měsíc.
Syrská opozice představila opoziční vládu
Národní koalici opozičních sil a syrské revoluce (NCSROF) uznalo šest států Perského zálivu, tj. Saudská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty, Katar a Omán, jako novou legitimní vládu Sýrie. Liga arabských států vyjádřila podporu nové opoziční koalici, ale brání se ji uznat jako novou syrskou vládu, především Irák a Libanon. Představitelem opoziční vlády se stal Moaz al-Khatib. Katarský premiér Shaeikh Hamad bin Jassim vyzval společenství k „politické a materiální podpoře“. Západ uvítal vytvoření opoziční koalice, dlouhodobě opozici podporuje, k sankcím nepřistoupila jen na základě odmítavého postoje Ruska a Číny. Během povstání proti syrskému prezidentovi Bashar al-Assad mělo podle aktivistů a pozorovatelů zemřít na 36 000 lidí.
V Zimbabwe měly být zpronevěřeny diamanty za 2 miliardy USD
Podle Partnership Africa Canada (PAC) představitelé zimbabwských důlních odborů a politici zpronevěřili diamanty za 2 miliardy USD, ti ovšem obvinění považují za „absolutně falešné“. Nařčení se týká diamantových dolů Marange, které patří k nejlukrativnějším na světě. Sankce na zimbabwský export diamantů byl uložen mezinárodní organizací Kimberley Process s podporou USA a EU v roce 2011. V červnu předvídal ministr financí Tendai Biti příjmy z diamantů by se letos měly vyšplhat k 600 milionů USD, doposud podle BBC bylo vytěženo jen za 46 milionů USD.
Expremiér Libye stanul v pondělí před soudem
Bývalý premiér za Kaddafiho vlády Al Baghdadi al-Mahmoudi stanul v pondělí před soudem, kde má čelit obvinění z korupce a masového násilí během jasmínové revoluce. Soudce případ odročil na 10. prosince, aby měla obhajoba dostatek času na prostudování dokumentů a obvinění. Expremiér al-Mahmoudi utekl v srpnu minulého roku do Tuniska, které ho v červnu vydalo nazpět do Libye k soudnímu procesu. Bývalý premiér al-Mahmoudi vinu odmítá.
Austrálie provede celonárodní vyšetřování zneužívání dětí
Australská premiérka Julia Gillard oznámila rozšíření Královské komise, která provede celonárodní vyšetřování sexuálního zneužívání dětí. Zákonodárci ke kroku přistoupili po sérii obvinění ze zneužívání dětí římskokatolickou církví, vyšetřovány budou ale i neziskové organizace a státem poskytovaná péče. Opozice s vyšetřováním souhlasí, ale dodává, že by se neměla zaměřovat pouze na katolickou církev. Katolická církev se za nařčení, kdy po dobu 35 let měli křesťanští kněží zneužívat děti, omluvila.
Amplats prodloužil nabídku stávkujícím horníkům do středy
Největší světový producent platiny společnost Anglo American Platinum (Amplats) nabídla o víkendu nelegálně stávkujícím horníkům dohodu, že začne jednání o zvýšení platů a každý stávkující dostane jednorázový příspěvek 520 USD. Na 30 000 zaměstnanců ale dohodu nepřijalo a nenastoupilo v pondělí do práce. Společnost nyní prodloužila nabídku, pokud ji stávkující horníci nepřijmout, budou propuštěni. Ovšem v pondělí se střetli znovu stávkující s policií.
ECOWAS schválilo rozmístění jednotek na severu Mali
Na summitu Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS) se představitelé států dohodli na rozmístění 3000 jednotek na severu Mali, který po březnovém převratu ovládají islamistické skupiny. Jednotky ECOWAS se budou skládat především z vojáků z Nigérie, Nigeru a Burkiny Faso. Podle prezidenta Pobřeží slonoviny Alassane Outtary budou jednotky rozmístěny ihned, jakmile OSN schválí vojenský plán operace, což by mělo být na konci listopadu nebo začátkem prosince.
V Řecku byl schválen rozpočet, který zahrnuje další úspory
Řečtí zákonodárci schválili 167 hlasy proti 128 rozpočet na rok 2013, jehož součástí jsou další škrty a úspory. Schválení rozpočtu bylo nezbytné pro získání finanční pomoci od EU a Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve výši 40 miliard USD a vyhnutí se bankrotu. Na 10 000 lidí před řeckým parlamentem proti rozpočtu demonstrovalo, minulý týden proběhla v evropské zemi 48 hodinová stávka. V současnosti probíhá v Bruselu jednání ministrů financí ohledně situace v Řecku. Řecký dluh se podle BBC vyšplhal k 189 % HDP.
Salafisté v Egyptě žádali zavedení práva šaría
Tisíce demonstrantů se na konci minulého týdne sešly na egyptském Tahrir Square, kde vyzvaly prezidenta Mohameda Mursi k zavedení islámského práva šaría. V Egyptě nyní vzniká nová porevoluční ústava, ve společnosti se vede debata ohledně role islámu v ní. Salafisté požadují okamžité zavedení práva šaría, největší muslimská strana Freedom and Justice Party (FJP) chce její postupné zavedení, naopak koptští křesťané, kteří tvoří až desetinu věřících v Egyptě, jeho zavedení odmítají. Mnozí Egypťané podle CNN nicméně říkají, že země se má zabývat snižováním chudoby a nezaměstnanosti, včetně ekonomického zotavení, nikoliv rolí islámu v politickém systému.
Barmu zasáhla dvě zemětřesení, zemřelo nejméně 12 lidí
V neděli ráno zasáhlo Barmu zemětřesení o síle 6,8 stupňů Richterovy stupnice asi 70 km severně od druhého největšího města Mandalay. V pondělních ranních hodinách udeřilo druhé zemětřesení o síle 5,6 stupně ve stejné oblasti. Šest lidí zemřelo při stavbě mostu ve městě Shwebo, další lidé byli zraněni, agentura AFP uvedla 13 mrtvých. Zemětřesení zaznamenali i v sousedním thajském Bangkoku. Zemětřesení zasáhla zemi jen týden před plánovanou návštěvou nově zvoleného amerického prezidenta Obamy.
Generální ředitel BBC rezignoval po dvou měsících ve funkci
George Entwistle se rozhodl opustit post generálního ředitele BBC, do něhož byl jmenován před necelými dvěma měsíci. Důvodem rezignace byla odvysílaná reportáž zpravodajského pořadu Newsnight, v němž byl křivě obviněn bývalý politik ze zneužívání dětí. V posledních týdnech jde už o druhý případ, z pedofilie byl obviněn i zesnulý Jimmy Savile. Úřadujícím generálním ředitelem se stal Tim Davie. BBC vždy patřila k nejuznávanějším mediálním domům na světě a její zpravodajství bylo považováno za vzor žurnalistiky.
Nejchudší rodiny v Pákistánu dostanou příspěvek na dítě, které chodí do školy
V rámci čtyřletého programu Waseela-e-Taleem, který je podporovaný Světovou bankou (SB) a Velkou Británií, dostane podle BBC rodina příspěvek ve výši 2 USD měsíčně, pokud jejich dítě bude navštěvovat základní školu. Příspěvek má umožnit 3 milionům nejchudším pákistánským dětem základní vzdělání. Země svou iniciativu oznámila na tzv. Malala den, který je pojmenovaný po 15leté dívce, která byla postřelena kvůli navštěvování školy, základní vzdělání je totiž pro dívky v oblastech pod kontrolou Talibanu zakázané. Nejchudší rodiny již mohou v rámci programu Benazir Income Support Programme (BISP) získat 10 USD měsíčně na základní výdaje.
MMF: Země arabského jara se budu v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat
Mezinárodní měnový fond (MMF) předpokládá, že většina zemí arabského jara se důsledkem vysoké inflace, rostoucí nezaměstnanosti a globální ekonomické krizi bude v roce 2013 jen pomalu ekonomicky zotavovat. Politická stabilita by mohla Egyptu, Jordánsku, Maroku, Tunisku a Jemenu pomoci k ekonomickému růstu, přesto krize v eurozoně zcela neobnoví příjmy z exportu. Před arabským jarem se ekonomický růst pěti zemí pohyboval kolem 4,7 %, následně poklesl na 1,2 %, v roce 2013 by se ale mohl vyšplhat k 3,6 %.
Ze Sýrie utíkají tisíce obyvatel, další miliony potřebují s přicházející zimou humanitární pomoc
Během víkendu zažila Sýrie největší exodus obyvatel od začátku 20měsíční občanské války poté, co rebelové podle agentury Reuters obsadili hraniční město Ras al-Ain. Během pátku mělo podle OSN přejít na 11 000 uprchlíků hranice Sýrie do Turecka. V Kataru mezitím jednaly syrské opoziční strany o vytvoření Přechodné národní rady po vzoru Libye. Do čela jedné z největších opozičních stran Syrské národní rady (SNC) byl zvolen George Sabra, který vyzval mezinárodní společenství k dodání zbraní. „Potřebujeme pouze jedinou pomoc v boji za naše přežití a ochranu: potřebujeme zbraně,“ řekl Sabra. OSN varuje, že v zemi na 4 miliony lidí potřebují humanitární pomoc, především s blížícím se zimním obdobím. Celkový počet uprchlíků se odhaduje na 400 000.
Horníci Amplats se odmítají vrátit do práce navzdory nabídce ze strany společnosti
Nepokoje v těžebním průmyslu v Jihoafrické republice i nadále pokračují, na 30 000 horníků společnosti Anglo American Platinum (Amplats) se odmítlo vrátit do práce v dole Rustenburg. V pátek společnost nabídla jednorázovou platbu ve výši 520 USD pro zaměstnance a souhlasila se začátkem jednání o zvýšení platů pro další rok. „Stávka pokračuje. Nejsme spokojeni s podmínkami dohody,“ odmítl odborový předák Evans Ramokga návrat horníků do práce. V minulých týdnech společnost propustila 12 000 zaměstnanců kvůli nelegální stávce. V jihoafrickém těžebním průmyslu se v posledních měsících rozpoutaly protesty a stávky za zlepšení pracovních podmínek a navýšení platů, důsledkem nepokojů zemřelo v tomto roce 50 lidí. Cena platiny a zlata poklesla a Jihoafrické republice byl snížen rating.
Dánsko zvažuje zrušit daň na tučná jídla
Severoevropská země byla první, která v říjnu minulého roku zavedla tzv. daň z tučného jídla. Nyní dánská vláda zvažuje, že daň, která se vztahuje na potraviny s více než 2,3 % nasycených tuků, zruší. Důvodem je zvýšení ceny potravin a ohrožení některých pracovních míst. Z každého kila tzv. tučného jídla je státu odváděno 2,7 USD. Vláda rovněž tvrdí, že část Dánů nakupovala zdaněné potraviny v sousedním Německu. Supermarkety ihned zareagovaly, že jestliže bude daň zrušena, okamžitě sníží ceny daných potravin. Podle lékařů má v Dánsku 47 % obyvatel nadváhu a 13 % je obézních.
Osm opozičních politických stran podalo návrh na vyjádření nedůvěry jihoafrickému prezidentovi
Podle opozičních stran ztratila vláda prezidenta Jacoba Zumy důvěru důsledkem nárůstu korupce, zvyšováním nezaměstnanosti, zpolitizovaným soudním systémem a slabou ekonomikou, proto 8 opozičních stran podalo návrh na vyjádření nedůvěry vládě. Iniciativou k vyjádření nedůvěry byly stávky v těžebním průmyslu a snížení ratingu Jihoafrické republiky. Většinu v parlamentu ale drží vládní strana Africký národní kongres (ANC), proto se předpokládá, že parlament prezidentovi vyjádří podporu. Vládní strana obvinila opozici z populismu. Nedávno byl prezident Zuma obviněn z výstavby vily za miliony USD, zatímco tisíce obyvatel nemají tekoucí vodu, elektřinu, ani adekvátní přístup ke zdravotní péči a vzdělání.
Irák zrušil dohodu s Ruskem na nákup zbraní v hodnotě 4,2 miliard USD
Důvodem pro zrušení a vyšetřování dohody s Ruskem na nákup zbraní je podle vlády Iráku podezření z korupce. Podle premiéra Iráku Nouri Maliki je v současnosti dohoda zbrojního nákupu, například ozbrojených vrtulníků a střel, vyšetřována. Rusko prodávalo zemi zbraně především během vlády prezidenta Saddam Huseina, nyní je Rusko druhým největším dodavatelem po USA. Ruská vláda se ke zrušené dohodě, která byla oznámena po jednání premiéra Malika a ruského premiéra Dmitry Medvedeva v říjnu, prozatím nevyjádřila. Poté, co byla dohoda sjednána, analytici podle BBC naznačovali, že Irák nemusí chtít jen diverzifikovat své zbojní nákupy, ale také vyslat signál USA o možné ztrátě vlivu v zemi.