Během jednání v Berlíně německá kancléřka Angela Merkel oznámila izraelskému premiérovi Benjaminovi Netanjahu, že hodlá vystoupit proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti státu Palestina. Jak zdůraznila kancléřka, Německo je pro vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu podle vzorce „dva státy pro dva národy“, jednostranné vyhlášení narazí na opozici.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
Polská delegace navštívila památník v Katyni
Manželka současného polského prezidenta Anna Komorowski a příbuzní zahynulých při letecké havárii 10. dubna 2010 poblíž západoruského Smolensku se dnes zúčastnili bohoslužby na místě katastrofy, poté navštívili památník obětem masakru v Katyni. Polský prezident Bronisław Komorowski by měl Katyni navštívit 11. dubna, při této příležitosti se v Moskvě setká s ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem.
Několik set lidí demonstruje poblíž ruského velvyslanectví ve Varšavě
Účastníci shromáždění mají polské vlajky a transparenty s nápisy jako „Jen strašná pravda o Smolensku a Katyni nás může spojit – lež nikdy“ nebo slogany kritizujícími Rusko i polskou vládu. Podle místních masmédií zorganizoval demonstraci polský list Gazeta Polska. Ulice, na které se ruské velvyslanectví nachází, je uzavřena a hlídána policií.
Mezistátní letecký výbor zveřejnil závěry vyšetřování havárie polského Tu-154M u Smolenska
Ze zprávy mimo jiné plyne, že piloti přistávali za nepříznivých atmosférických podmínek pod velkým tlakem ze strany polské delegace. Zpráva zároveň vylučuje možnost pochybení ze strany pracovníků řídící věže ve Smolensku. Polský premiér Donald Tusk mezitím obvinil Rusko z neobjektivního vyšetření a zatajení části faktů. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov již dříve podobná obvinění odmítl a zdůraznil bezprecedentní průhlednost vyšetřování. Prezidentský speciál Tupolev Tu-154 s polskou delegací směřující na smuteční slavnost do Katyně havaroval 10. dubna 2010, při havárii zahynulo 96 lidí, mezi nimi i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński.
Německo je připraveno přijmout 100 severoafrických uprchlíků, kteří se nachází na Maltě
Německý ministr vnitra Hans-Peter Friedrich vysvětlil tento krok jako humanitární ohled a snahu pomoci členskému státu EU, který vzhledem ke své geografické poloze čelí přílivu uprchlíků ze Severní Afriky. Italský ministr vnitra Roberto Maroni mezitím oznámil o tom, že Itálie v souladu s dohodou mezi Tuniskem a Itálií o zastavení uprchlictví zahájila repatriaci tuniských uprchlíků z ostrova Lampedusa – vojenským letadlem bylo do Tunisu dopraveno prvních 33 osob. Italská vláda slíbila vydat povolení k dočasnému pobytu přibližně 20 tisícům přistěhovalců, avšak ostatní se rozhodla poslat zpět.
Ukrajina provádí bezpečnostní kontroly jaderných elektráren
Ukrajina zahájila přehodnocování seismologické stability svých jaderných elektráren. Hlavní inspektor jaderné a radiační bezpečnosti Ukrajiny Michail Gashev již dříve oznámil, že se Ukrajina připojí k iniciativě Evropské unie a v souvislosti s událostmi v japonské Fukušimě podrobí své čtyři jaderné elektrárny zátěžovým testům, které jsou naplánovány již na polovinu dubna.
Libyjští povstalci propustili zajaté ruské novináře
Po několikahodinovém výslechu propustili libyjští povstalci dva zpravodaje ruského listu Komsomolskaja Pravda a tři členy televizního štábu kanálu NTV, které zajali v pátek poblíž města Adzhdabiya a přepravili na vojenskou základnu nedaleko Benghází. Ruské ministerstvo zahraničí se vzápětí obrátilo na OSN, NATO a řadu dalších zemí s žádostí o pomoc při osvobození novinářů.
Prezident Kazachstánu navrhl kandidáta na post předsedy vlády
Kazašský prezident Nursultan Nazarbajev navrhl Majlis (dolní komora parlamentu) kandidaturu Karima Masimova na post předsedy vlády. Karim Masimov zastával tuto funkci od roku 2007, na základě právních předpisů Kazachstánu končí mandát vládního kabinetu v čele s premiérem ihned po inauguraci nového prezidenta. Tím se stal dosavadní prezident N. Nazarbajev, který zvítězil v předčasných prezidentských volbách 3. dubna.
Gazprom projevil zájem o rozvoj nalezišť zemního plynu v Bangladéši
Šéf ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller během dnešního setkání s ministryní zahraničí Bangladéše Dipu Moni v Moskvě vyjádřil zájem o spolupráci s bangladéšskou státní ropnou a plynárenskou společností Petrobangla při rozvoji nalezišť zemního plynu v Bangladéši. Zdejší zjištěné zásoby plynu činí 360 miliard krychlových metrů, roční produkce dosahuje 20 miliard m3 a je určena pouze pro vnitřní spotřebu země.
Rusko v roce 2011 investuje do vesmírného programu 200 miliard rublů
Ruska vláda vyčlení v roce 2011 na rozvoj vesmírného programu Ruské federace finanční prostředky ve výši 200 miliard rublů (téměř 130 miliard Kč). Podle slov ruského premiéra Vladimíra Putina je třeba odvětví modernizovat a investovat do dalšího vědeckého a technického rozvoje. Do roku 2015 plánuje Rusko vyrobit více než 30 nových vesmírných družic.
Rusko schválilo dohodu s Abcházií a Jižní Osetií o bezvízovém režimu
Ruský prezident Dmitrij Medveděv podepsal zákon o ratifikaci mezivládní dohody s Abcházií a Jižní Osetií o zavedení bezvízového styku. Státní duma hlasovala ve prospěch ratifikace 23. března, Rada federace 30. března.
Ruský prezident vyzval k „predikčním akcím“ na Severním Kavkazu
Prezident Dmitrij Medvěděv vyzval Ozbrojené síly RF a orgány činné v trestním řízení, aby pracovaly koordinovaně, s předstihem a nepřipustily destabilizaci na Severním Kavkazu. Jako příklad úspěšné akce uvedl nedávnou protiteroristickou operaci v severokavkazském Ingušsku, při níž byla zlikvidována výcviková základna a nejméně 10 povstalců. Informace, podle nichž mohl mezi zabitými být i teroristický vůdce Doku Umarov, v pondělí popřel islamistický server kavkazcenter.com.
Lotyšsko: Ministerstvo školství není připraveno zrušit školy pro menšiny
Ministerstvo školství a vědy Lotyšské republiky není připraveno k realizaci podnětu nacionalistů, kteří se snaží převést všechny školy v zemi na výuku v lotyšském jazyce. Oznámil o tom novinářům lotyšský ministr školství Rolands Brocks. Konzervativní lotyšské sdružení „Za vlast a svobodu – Vše pro Lotyšsko“ v úterý předalo ústřední volební komisi podpisy 10.000 občanů, kteří podpořili zrušení veřejného financování škol, ve nichž výuka neprobíhá v lotyšském jazyce. Po shromáždění 97 tisíc podpisů se návrhem bude zabývat Sejm (parlament), pokud návrh nepřijme, bude uspořádáno národní referendum. Ministr vyjádřil názor, že školy menšin není třeba rušit, ale je nutné postupně zvyšovat úlohu lotyšského jazyka ve vzdělávacím programu. Lotyšsko má 2,3 miliony obyvatel, 44% tvoří ruskojazyční občané.
Lukoil zahájí těžbu ropy v Iráku v roce 2013
Největší ruská soukromá ropná společnost Lukoil plánuje v roce 2013 zahájit těžbu ropy z iráckého naleziště West Qurna-2. Výběrové řízení na rozvoj naleziště, jehož zásoby se odhadují na 12,9 miliard barelů ropy, vyhrála kromě konsorcia Lukoil také norská státní ropná společnost Statoil. Prezident Lukoilu Vagit Alekperov uvedl, že celková výše investic do rozvoje West Qurna-2 překročí 30 miliard dolarů, objem těžby bude činit 95 milionů tun ročně.
Ruská federace vystoupila proti použití síly v Jemenu
Ministerstvo zahraničí RF se v oficiální zprávě vyslovilo proti použití síly při řešení politické krize v Jemenu, vyjádřilo naději na zahájení dialogu mezi vládou a opozicí, normalizaci situace, zachování celistvosti, jednoty a nezávislosti Jemenské republiky. V úterý vyjádřila vážné znepokojení ohledně použití násilí proti pokojným demonstrantům v Jemenu rovněž Evropská unie, která vyzvala orgány tohoto státu, aby okamžitě ukončily silové akce, zajistily bezpečnost účastníků protestů a dodržování lidských práv a základních svobod.
Rusko investuje do zpracování ropy během čtyř let 1,5 bilionu rublů
Ruský ropný průmysl plánuje investovat do roku 2015 do modernizace a výstavby 1,5 bilionu rublů (téměř 1 bilion Kč). Informoval o tom zástupce ruského ministerstva energetiky Peter Degtyarev. Podle jeho slov zahrnuje plán rozvoje petrochemického průmyslu výstavbu nových výrobních kapacit, mimo jiné na Dálném východě, na Sibiři a v Jižním federálním okruhu. Plány na modernizaci oznámily téměř všechny velké petrochemické společnosti.
Rostechnologie a Siemens vytvoří společný podnik na výrobu transformátorů
Ruská státní společnost „Rostechnologie“ a německý koncern Siemens AG podepsaly ve středu dohodu o vytvoření společného podniku na výrobu transformátorů vysokého napětí s převažující účastí Siemens. Kromě toho se strany dohodly na spolupráci v oblasti průzkumu a využití ruských zásob vzácných kovů. Projednaly rovněž stav realizace a perspektivy dalších společných projektů, mimo jiné v oblasti větrné energetiky.
Ruský prezident podpořil záměr Sýrie provést reformy
Prezident RF Dmitrij Medvěděv v telefonickém rozhovoru s prezidentem Sýrie Basharem al-Assadem „podpořil záměr syrského vedení provést prezidentem ohlášené vnitřní reformy za účelem zabránění nepříznivému vývoji, lidským obětem, v zájmu občanského míru.“ Informovala o tom tisková služba Kremlu. Hlavy států si rovněž vyměnily názory na situaci na Blízkém východě – obě strany zdůraznily, že je nezbytné nedopustit stagnaci blízkovýchodního mírového procesu a zvýšit úsilí o jeho podporu.
Německo pozastavilo kontroverzní obchodování s ropou mezi Indií a Íránem
Německá kancléřka Angela Merkel nařídila zastavit veškeré transakce probíhající přes německou Bundesbank. Informoval o tom týdeník Der Spiegel, který dále uvedl, že pomoc Německa spočívající ve zprostředkování mnohamiliardového obchodu byla jednou z podmínek propuštění německých novinářů zatčených v Íránu. Bundesbank se nachází na „černé listině“ Spojených států, podle nichž banka napomáhá Íránu vyhnout se ekonomickým sankcím. Německá strana se však domnívá, že na této operaci není nic nelegálního, jelikož zásoby ropy nejsou předmětem sankcí OSN uvalených na Teherán. Írán je druhým největším dodavatelem ropy do Indie, ročním objem transakcí činí 12 miliard dolarů.
Ruský prezident se setká s jordánským králem Abdalláhem II.
Jordánský král navštíví Rusko 7. dubna na pozvání prezidenta D. Medvěděva. Během návštěvy ruského prezidenta v Jordánsku v lednu letošního roku vyslovil jordánský král mimo jiné záměr rozšířit spolupráci s Ruskem v energetické sféře.
Estonsko: Vítězné strany podepsaly koaliční smlouvu
„Reformní strana“ estonského premiéra Andruse Ansipa a strana „Res Publica a Vlast“ (IRL) podepsaly koaliční smlouvu, která stanoví rozdělení vládních portfolií, ministerských postů a vedoucích pozic v parlamentu. Koaliční diskuze mezi stranami probíhala dva týdny, byla ukončena 23. března. V parlamentních volbách, které proběhly 6. března, získala Reformní strana 33 křesel, její koaliční partner IRL 23 – původní středopravá vládní koalice tím pádem obhájila svůj mandát a získala v parlamentu většinu hlasů (56 ze 101).
Rusko kritizuje formulace o Kurilských ostrovech v japonských učebnicích
Ministerstvo zahraničí RF vyjádřilo lítost v souvislosti s formulacemi o „nelegální okupaci jižních Kuril“ použitými v japonských středoškolských učebnicích, které v nedávné době schválilo japonské Ministerstvo školství. V oficiálním vyjádření ruské MZ uvedlo, že Japonsko u mladé generace formuje nepřátelský postoj vůči sousední zemi. Zdůraznilo zároveň nezpochybnitelnou svrchovanost Ruska nad tímto územím.
Rusko vyčlení 100 miliard na boj s nezaměstnaností a stabilizaci trhu práce
Na konci února činil počet oficiálně registrovaných nezaměstnaných 1,89 milionů lidí, zaměstnaných je 75,7 milionů. Jak uvedla ruská ministryně zdravotnictví a sociálního rozvoje Taťjana Golikova, finanční podporu v takové výši získá sféra poprvé.