Bílý dům vynakládá veškeré úsilí k tomu, aby Rusko vstoupilo do Světové obchodní organizace (WTO) ještě do konce letošního roku. Oznámil o tom hlavní poradce amerického prezidenta pro Rusko a Eurasii Michael McFaul, podle nějž je připojení Ruska k WTO v národním zájmu USA. Ruský ministr financí Alexej Kudrin již dříve uvedl, že Rusko plánuje v létě letošního roku vyřešit technické otázky spojené se vstupem a zahájit proces připojení k WTO.
Archiv autora: Anastázie Jegorová
NATO a Rusko se dohodly na vytvoření fondu, zisk z něj může mít i Česká republika
Z fondu, na jehož vytvoření se dohodli ministři zahraničí v pátek během jednání Rady NATO – Rusko v Berlíně, budou financovány úpravy ruských transportních vrtulníků Mi-17 a bitevníků Mi-35 pro afghánské vzdušné síly, ale také například výcvik mechaniků a nákup náhradních dílů. Příležitost získat příjem z fondu ve výši 8 milionů dolarů (130 milionů Kč) má i Česká republika, která má s modernizací strojů pro nasazení v Afghánistánu zkušenosti. V České republice rovněž již v květnu začne unikátní projekt, během nějž budou čeští specialisté učit afghánské a americké piloty létat s transportními vrtulníky ruské výroby Mi-17.
Američtí senátoři nechtějí dopustit spolupráci s Ruskem na protiraketové obraně
Skupina složena z 39 senátorů – republikánů vyzvala v dopise amerického prezidenta Baracka Obamu, aby Rusku nedával právo rozhodovat o globálním systému protiraketové obrany a neposkytoval Moskvě informace o tajných technologiích. Jakékoliv ústupky ze strany USA podle jejich slov mohou ohrozit bezpečnost Spojených států a jejich spojenců. Senátoři tímto reagovali na nedávné prohlášení ruského vicepremiéra Sergeje Ivanova, který „rovnou účast“ Ruska v evropské či globální protiraketové obraně definoval jako kontrolu Moskvy nad „červeným tlačítkem“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po dnešním zasedání Rady NATO-Rusko v Berlíně ujistil, že Rusko nežádá a nemůže očekávat právo veta. Obavy senátorů označil za neopodstatněné a samotný dopis za snahu o vlastní propagaci.
Ceny benzínu a nafty v Tádžikistánu vzrostly o 10%
K nárůstu došlo v souvislosti s růstem cen ropy na světových trzích i zvýšením cel na vývoz ropných produktů ze strany Ruska. V hlavním městě Dušanbe tak od včerejšího dne vzrostla cena benzínu z 1,03 dolaru na 1,12 dolaru za litr.
Dmitrij Medvěděv navrhl zemím BRICS provádět úhrady v národní měně
Ruský prezident navrhl možnost přechodu k národní měně ve vzájemných transakcích mezi zeměmi BRICS (Brazílie, Rusko, Čína, Indie a JAR). Tento krok podle něj přinese řadu výhod, především snížení závislosti na výkyvech kurzu rezervních měn.
Ruský premiér: rozpočet olympiády v Soči bude činit až 195 miliard rublů
Rozpočet Zimních olympijských her v Soči v roce 2014 se podle slov ruského premiéra Vladimíra Putina odhaduje na 195 miliard rublů (přibližně 120 miliard Kč). 75 miliard by mělo být přiděleno ze státního rozpočtu, zbylé prostředky poskytnou investoři.
Inspekce z USA zkontroluje plnění smlouvy START ze strany Moskvy
Souhlasně podmínkám smlouvy dorazila do Ruska skupina inspektorů z USA, kteří zkontrolují stav plnění dohody o snižování počtu strategických jaderných zbraní. Podobné inspekce jsou jedním z hlavních nástrojů vzájemné kontroly a budou oběma zeměmi v příštích dvou letech prováděny pravidelně.
Ruský prezident Dmitrij Medvěděv navštívil Čínu
Účelem jeho návštěvy byla účast na summitu představitelů BRICS, který se dnes konal v jihočínském městě San Ya. Organizace nově kromě Ruska, Číny, Indie a Brazílie zahrnuje i Jihoafrickou republiku. Během své návštěvy se ruský prezident setkal s čínským prezidentem Chu Ťin-tchao a indickým premiérem Manmohanem Singhem, s nimiž projednal otázky týkající se bilaterálních vztahů a strategického partnerství.
Eni koupí od Cadogan Petroleum podíl v ukrajinských nalezištích ropy
Italská ropná a plynárenská skupina Eni koupí od britské společnosti Cadogan Petroleum vlastnící aktiva na Ukrajině 60% podíl ve dvou ropných nalezištích v Poltavské oblasti. Státy plánují uzavřít dohodu do 30. června 2011. Cadogan Petroleum očekává, že strategické partnerství s Eni nejen urychlí rozvoj těchto dvou nalezišť, ale zároveň také otevře další možnosti průzkumu a těžby ropy na Ukrajině.
A. Lukašenko: „Víme, kdo a jak spáchal teroristický útok“
Běloruský prezident Alexander Lukašenko dnes v přímém přenosu běloruské televize prohlásil, že aktéři teroristického útoku v minském metru, k němuž došlo 11. dubna, byli odhaleni, zatčeni, a již se přiznali ke spáchání tohoto činu. Zároveň se údajně přiznali k odpovědnosti za výbuchy v roce 2005 ve Vitebsku a v roce 2008 v Minsku. Podle slov běloruského prezidenta je známo, kdo a jak teroristický útok spáchal, zbývá pouze vyšetřit, za jakým účelem. „Spolupachatele a zadavatele“ je podle něj třeba hledat v řadách opozice.
Vladimír Putin ani Dmitrij Medvěděv nevyloučili svou kandidaturu v prezidentských volbách 2012
Ruský premiér V. Putin ani úřadující prezident D. Medvěděv nevyloučili možnost toho, že budou kandidovat v prezidentských volbách v Rusku v roce 2012. Mandát příštího prezidenta bude trvat šest let v důsledku ústavní změny, provedené na počátku funkčního období D. Medvěděva.
Generální tajemník OSN navštíví Českou republiku a země východní Evropy
Generální tajemník OSN Ban Ki-moon má v nejbližších dnech v plánu navštívit Českou republiku, Maďarsko, Ukrajinu a Rusko. Ve dnech 15. – 17. dubna by měl zavítat do České republiky, kde bude hovořit o současné mezinárodní situaci, včetně bojů v Libyi. Mimo jiné se zde setká s ministrem zahraničních věcí ČR Karlem Schwarzenbergem. V ukrajinském Kyjevu se Ban Ki-moon zúčastní mezinárodního summitu o jaderné bezpečnosti věnovanému 25. výročí černobylské havárie, navštíví také samotnou jadernou elektrárnu.
Běloruská KGB upřednostňuje politickou verzi exploze v minském metru
Vyšetřování zkoumá podle předsedy běloruské KGB Vadima Zaitseva tři verze incidentu, který byl kvalifikován jako teroristický útok. První z nich považuje útok za „pokus o destabilizaci situace v Bělorusku“, další verze vidí za útokem mladé anarchisty nebo člověka „nemocného nejen duševně, ale i z hlediska osobních ambicí“ (cituje předsedu KGB agentura Interfax). K výbuchu došlo v pondělí podvečer na minské stanici metra Okťabrskaja poblíž sídla běloruského prezidenta, jeho následkem zemřelo 12 lidí a 192 bylo zraněno. Generální prokuratura informovala o zatčení několika podezřelých. Bělorusko požádalo o spolupráci při vyšetřování experty z Ruska, Velké Británie a Izraele.
Ukrajina trvá na snížení cen ruského plynu
Premiér Ukrajiny N. Azarov během jednání s ruským premiérem V. Putinem oznámil, že je třeba urychlit práci na nové smlouvě o dodávkách plynu. Podle jeho slov neodráží cena zemního plynu dodávaného na Ukrajinu na základě smluv mezi společnostmi Gazprom a Naftogaz tržní hodnotu zformovanou na Západě a značně převyšuje ceny alternativních paliv.
Ruský premiér projedná s představiteli Ukrajiny perspektivy spolupráce a integrace
Ruský premiér Vladimír Putin dnes navštívil Kyjev za účelem jednání o otázkách hospodářské spolupráce, mimo jiné v oblasti energetiky, a perspektivách účasti Ukrajiny na integračním procesu v post-sovětském prostoru – konkrétně se jedná o vstup Ukrajiny do celní unie a jednotného hospodářského prostoru utvářeného Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem. Ruský premiér by se měl v Kyjevu setkat s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovychem a premiérem Nikolajem Azarovem.
V Paříži byly zatčeny dvě ženy v burkách
K zatčení došlo během malé demonstrace poblíž katedrály Notre Dame. V pondělí vstoupil ve Francii v platnost zákon zakazující zahalování obličeje na veřejnosti, v případě jeho porušení hrozí pokuta ve výši 150 eur.
Výbuch na stanici metra v běloruském Minsku
Na stanici metra Okťabrskaja poblíž rezidence běloruského prezidenta A. Lukašenka došlo v pondělí podvečer k výbuchu, jeho příčiny zatím nejsou známé. Podle posledních informací si exploze vyžádala 7 mrtvých a nejméně 80 raněných.
Kyrgyzstán má v úmyslu připojit se k Celní unii Ruska, Kazachstánu a Běloruska
Záměr dnes schválil vládní kabinet, za účelem jeho realizace byla zřízena zvláštní komise. Jak uvedl ministr pro hospodářský rozvoj Kyrgyzstánu Uchkun Tashbaev, nynější členové Celní unie projednají členství Kyrgyzstánu 15. května v Jaltě, všechny dokumenty potřebné ke vstupu budou kyrgyzskou stranou předloženy do září.
Gruzie se podílí na cvičení NATO v rámci programu „Partnerství pro mír“ (PfP)
Vojenská cvičení s názvem „Viking 2011“ budou probíhat do 15. dubna na vojenské základně Vaziani poblíž Tbilisi, zaměří se na rozvoj operací na podporu míru a řešení krizových situací. Zúčastní se jich vojenští i civilní zaměstnanci z 24 členských a partnerských zemí Severoatlantické aliance. Hlavním organizátorem cvičení je Švédsko, kde se také nachází hlavní štáb.
Areva odkoupila podíl Siemensu ve společném podniku Areva NP
Francouzská společnost Areva odkoupila od německého koncernu Siemens podíl ve společném podniku Areva NP, který je podle agentury AP největším stavitelem jaderných elektráren na světě. Areva zaplatila za 34% podíl 1,62 miliardy eur (40 miliard korun), stala se stoprocentním vlastníkem tohoto podniku.
V roce 2011 bude přezkoušena kvalifikace 900 tisíc příslušníků ruských bezpečnostních složek
Přezkoušení proběhne na základě nového zákona o policii, přijatého v rámci reformy bezpečnostních složek Ruské federace. Zákon mimo jiné počítá se snížením počtu zaměstnanců o 22 %, striktně zakazuje porušování lidských práv ze strany policie a stanovuje mechanismy, jež mají podobné případy řešit. Nevládní organizace ocenily zapojení do diskuze o jeho znění, reforma by však podle nich měla být systematičtější.
Německo vyhostí velvyslance Libye za sledování disidentů
Německá vláda rozhodla o vyhoštění velvyslance Libye Jamala Ali Omara al-Baraka a pěti dalších libyjských diplomatů, kteří údajně sledovali libyjské disidenty žijící v Německu a vyvíjeli ne ně tlak. Informoval o tom německý zpravodajský kanál Deutsche Welle.
Elbit Systems chce na Gruzii vysoudit 100 milionů dolarů
Jeden z největších izraelských výrobců elektronických obranných systémů a pokročilých zbraní Elbit Systems informoval o tom, že v souvislosti s neuhrazením produkce poskytnuté na základě smluv podepsaných v roce 2007, jejíž hodnota činí přibližně 100 milionů dolarů, byla na Gruzii podána žaloba u Nejvyššího soudu Spojeného království. Bližší informace společnost ve své tiskové zprávě neuvedla, je však známo, že od ní Gruzie získala bezpilotní letadla Hermes 450, které používala během války o Abcházii a Jižní Osetii.