New York bude hostit nové kolo jednání ve sporu mezi Makedonií a Řeckem, jehož prostředníkem bude za OSN Matthew Nimetz. Podle politických komentátorů se Řecko rozhodlo zúčastnit jednání proto, aby odložilo případný vstup Makedonie do NATO, neboť toho se Makedonie bude snažit docílit na summitu NATO ve městě Chicago. Ten se totiž stále více stává možným, neboť nejen, že Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v tomto bodě již rozhodl ve prospěch Makedonie, ale také makedonský ministr obrany Fatmir Besami informoval o tom, že Makedonie je připravena do NATO vstoupit i pod svým kompromisním názvem „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“ (FYROM).
Archiv autora: Labinot Hajdari
Bývalý srbský ministr zahraničí: „Jednání o statutu Kosova již nemá smysl.“
Bývalý ministr zahraničních věcí Srbska a šéf srbské Strany obnovy (SPO) Vuk Draškovič uvedl pro deník BLIC, že myšlenka srbského prezidenta Borise Tadiće na diplomatickou ofenzivu a následnou dohodu o statutu Kosova již nemá šanci na úspěch a podle jeho slov jde již jen o marné pokusy, které by měly být zastaveny. Jednání o statutu Kosova za účasti zástupců Bělehradu a Prištiny, stejně jako velmocí a OSN a EU, pod vedením bývalého finského prezidenta Marttiho Ahtisaari dle rezoluce 1244 Rady bezpečnosti OSN byla uzavřena v roce 2007.
Snaha o řešení sporu o dohlížení nad průběhem referenda o skotské nezávislosti
Britský ministr pro záležitosti Skotska Michael Moore navrhuje, že by to měl být Holyrood, ne Westminster, kdo by měl dohlížet na průběh hlasování o skotské nezávislosti. Politik také uvedl, že plánuje prosadit změnu zákona tak, aby se volební komise, která dohlíží na volby a referenda v Británii, zodpovídala skotskému parlamentu. Politik se tak snaží najít shodu v jednom z hlavních bodů sporu.
Střet policie a demonstrantů blízko hranic Kosova a Srbska
Kosovské pořádkové síly byly nuceny použít obušky a pepřový sprej, aby zahnaly několik stovek protestujících kosovských Albánců. Ti se snažili blokovat hranici se Srbskem. Policejní kordony blokovaly cestu z města Podujeva, které se nachází asi 6 km od hranic se Srbskem proto, aby zabránily členům kosovsko-albánského ,,Sebeurčujícího“ hnutí v blokádě 2 hraničních přechodů. Hnutí, které vede lídr Albin Kurt, oznámilo své plány o dočasné blokádě hranic se Srbskem, aby zabránilo vývozu srbských výrobků za hranice Srbska. Kosovský premiér Hashim Thaci a prezidentka Atifete Jahjaga nabádají občany, aby neblokovali silnice. Oba oznámili, že jsou proti akcím, které brání volnému pohybu lidí a zboží. Kosovská police zatkla 42 protestujících. 13 příslušníků policie bylo zraněno.
Slovinský politik Samuel Žbogar získal významné pozice v EEAS
Končící slovinský ministr zahraničí Samuel Žbogar byl jmenován jako zvláštní zástupce Evropské unie v Prištině a před několika týdny i velvyslancem EU v Kosovu. Samuel Žbogar byl dále jmenován členem Politického a bezpečnostního výboru Evropské rady (EC). Jmenování Žbogara musí ještě schválit Evropská rada (EC). Slovinsko tak získalo svého prvního vysoce postaveného člena Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) vedené vysokou představitelkou EU pro zahraniční záležitosti Catherine Ashton.
V Bulharsku začaly protesty proti těžebnímu průzkumu amerického giganta Chevron
Hlavní město Sofia, Shumen a přístav Varna se staly centrem protestů Bulharů proti udělení koncesí americkému těžařskému gigantovi Chevron, kterému bulharská vláda na léto povolila průzkumy zásob břidlicového zemního plynu na severovýchodě Bulharska v hlavní zemědělské oblasti Dobrudzha. Aktivisté za životní prostředí, ale i běžní občané požadují, aby bulharský parlament vyhlásil moratorium a později i právní zákaz na průzkum i těžbu břidlicového plynu. Podle protestujících je nová metoda těžby, tzv. hydraulické štěpení, vysoce riziková a po celém světě již došlo k několika případům otravy podzemních vod.
Vedoucí delegace EP pro jihovýchodní Evropu – „S Kosovem zahájíme jednaní o bezvízovém styku, Srbové by pak měli dostat statut kandidátské země EU.“
Vedoucí delegace Evropského parlamentu (EP) pro jihovýchodní Evropu Eduard Kukan oznámil, že v nejbližší době EU zahájí dialog o uvolnění vízového styku s Kosovem, pravděpodobně již tento měsíc. Europoslanec Eduard Kukan dále řekl, že by v tomto roce rozhodně měl být udělen statut kandidátské země EU Srbsku, které dle jeho slov v minulém roce dosáhlo pokroku v mnoha oblastech, ale je ještě třeba, aby Srbsko prokázalo svůj závazek ke konstruktivnímu dialogu s Kosovem.
Srbové již nepotřebují na cestě do Makedonie pasy
Od dnešního dne mohou Srbové cestující do Makedonie přejít společné hranice pouze s občanským průkazem, oznámil to srbský ministr vnitra Ivica Dacić. Srbský ministr vnitra dále řekl, že se tímto Srbsko zásadně přispělo k zlepšení bilaterálních vztahů s Makedonií. Do budoucna hodlá Srbsko stejný režim na hranicích zavést i s Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou. Srbsko o používání pouze občanských průkazů na hranicích jednalo i s Chorvatskem, ale zatím neúspěšně.
Evropský komisař „lituje nestálých rozhodnutí agentury Standard&Poor´s“
Evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn kritizoval rozhodnutí této ratingové agentury o snížení ratingu 9 zemí eurozóny oznámeném v pátek. Dle komisaře je škoda, že toto rozhodnutí přišlo v době, kdy eurozóna podniká rozhodné kroky směrem k vyřešení krize. Tyto iniciativy napomáhají fiskální konsolidaci a strukturálním reformám v členských zemích, řeší nestabilitu bankovního sektoru. Rozhodnutí ECB a EU zmírňuje napětí na trzích s dluhopisy.
Prezident federativní Bosny a Hercegoviny omilostnil bývalého šéfa muslimů v Srebrenici
Prezident bosensko-chorvatské Bosny a Hercegoviny, federaticní části Bosny a Hercegoviny, Živko Budimir omilostnil bývalého velitele muslimských sil za války v Bosně Nasera Oriće, který vedl muslimy v Srebrenici. Naser Orić, který byl mimo jiné souzen a zproštěn viny před haagským tribunálem pro válečné zločiny, byl odsouzen v červnu 2009 u Městského soudu v Sarajevu na dva roky ve vězení a v roce 2010 mu byl trest přeměřen na 4 roky. Prezident Budimir dále dle místního tisku omilostnil několik dalších odsouzených, včetně vrahů, lupičů a pachatelů sexuálních trestných činů, což jeho úřad vysvětluje tím, že omilostnění jedinci jsou již „plně rehabilitováni a nepředstavují žádné nebezpečí pro společnost“.
Bulharský parlament zamítl uznání arménské genocidy
Bulharský parlament již po páté nepodpořil pokus krajně pravicové strany Ataka, aby Bulharsko oficiálně uznalo genocidu Arménů v letech 1915 – 1922. Vůdce bulharské strany etnických Turků Hnutí za právo a svobodu se pak vyjádřil tak, že parlamentu nepřísluší rozhodovat o historických pravdách a nepravdách.
Rozhovor mezi bankami a Řeckem o odpisu dluhů zřejmě neúspěšný
Velké banky nebyly schopny dosáhnout dohody o odpisu části řeckého dluhu, řekla skupina reprezentující finančníky v pátek. Institut mezinárodních financí oznámil, že nebyl poskytnut konstruktivní návrh na konsolidaci všech stran.
Rakouský prezident se obává vývoje situace v Maďarsku
Rakouský prezident Heinz Fischer v pátek vyjádřil znepokojení nad politickou situací v Maďarsku, které tento rok přijalo několik změn své ústavy. Prezident řekl, že sdílí obavy jak EU, tak jejich jednotlivých institucí a národů. „Můj postoj není nepřátelský, spíše naopak. EU potřebuje Maďarsko a Maďarsko potřebuje EU. Kritizovaná země již souhlasila s několika změnami nových zákonů.
Rozhovor MMF a Maďarska o finanční pomoci zemi
Představitelé Maďarska ve čtvrtek jednali v městě Washington o velmi potřebné finanční pomoci od EU a MMF, Maďarsku však bylo řečeno, že musí řešit své klíčové politické problémy, jako možné oslabení nezávislosti centrální banky, díky změnám v maďarské ústavě. Místopředseda maďarské vlády Tamas Fellegi se setkal s šéfkou MMF Christine Lagarde kvůli rozhovorům o navrhované úvěrové linií v řádu 15-20 miliard eur.
ECB: Nejsme zapojení do jednání o odpisu části řeckého dluhu
Evropská centrální banka ve čtvrtek uvedla, že není zapojená do rozhovorů mezi Řeckem a soukromými investory o možnosti odepsání části řeckého státního dluhu, informovala agentura AFP. V rámci druhého záchranného balíčku pro Řecko ve výši 130 miliard eur, soukromí věřitelé souhlasili s odpisem 50% řeckých dluhopisů, které teď drží. Řecké vládní zdroje uvedly, že doufají ve výsledek jednání během příštího týdne, ale náměstek ministra financí Philippos Sahinidis varoval, že pokud plánovaný škrt 100 miliard eur skončí neúspěchem, bude potřebovat více finančních prostředků od evropských partnerů.
Šéf nejsilnější srbské opoziční strany hodlá kandidovat na prezidenta i v případě, že se stane premiérem
Vůdce hlavní srbské opoziční Srbské pokrokové strany (SNS) Tomislav Nikolić hodlá kandidovat na srbského prezidenta a to i přes to, že preference mu přisuzují pozici budoucího srbského premiéra. Prohlásila to v Bělehradě poslankyně za SNS Jorgovanka Tabaković. Srbsko čekají parlamentní volby tento rok na jaře a SNS je podle průzkumů zatím nejpopulárnější stranou, což je podle poslankyně Tabaković zásluha především osobnosti Tomislav Nikoliće.
Stranický kolega německé kancléřky tvrdí, že Řecko opustí eurozónu
Tvrdí to Michael Fuchs, stranický kolega německé kancléřky Angely Merkel v politické straně CDU. Na rozdíl od výroků kancléřky se politik domnívá, že opuštění eurozóny Řeckem je nutné, neboť země není schopná splácet své dluhy. Politik tak změnil svůj dosavadní názor. Kancléřka bude jednat s politickou stranou CDU o řešení krize již tento pátek. Mezitím ratingová agentura Fitch varuje, že řecké finanční problémy zhoršují krizi celé eurozóny.
Ministr obrany Thomas de Maizière by mohl být novým kandidátem na německého prezidenta
Německá politická strana CDU zvažuje nominaci nynějšího ministra obrany na post německého prezidenta. To pouze za předpokladu, že by nynější prezident Christian Wulff, jenž čelí skandálu, na svůj post rezignoval. Pan De Maizière, který udržuje dobré vztahy s ostatními politickými stranami, by mohl být jmenován jako společný kandidát, který se těší podpoře současné vlády i opozice.
Maďarský prezident obviněn z plagiátorství v dizertační práci
Maďarský magazín HGV ve středu uvedl, že 80% dizertační práce na téma moderních Olympijských her, napsané nynějším maďarským prezidentem, jímž je Pal Schmitt v roce 1992, bylo převzato z podobné práce napsané Bulharem Nikolay Georgiev v roce 1987. Prezidentská kancelář odmítla nařčení a komentovala, že práce získala vysoké hodnocení, což mluví samo za sebe. Prezident se s panem Georgievem, jenž zemřel v roce 2006, znal osobně.
Český prezident hodlá vetovat případné přistoupení České republiky k fiskální unii EU
Prezident České republiky Václav Klaus pohrozil, že pokud česká vláda rozhodne o přistoupení České republiky k fiskální unii EU, použije své právo veta, informovaly o tom Lidové noviny. Český premiér Petr Nečas varování od prezidenta obdržel v dopise, neboť se blíží diskuse Evropského parlamentu (EP), po níž se Česká republika na summitu EU v prosinci 2011 zavázala učinit rozhodnutí.
Bosna a Hercegovina má nového premiéra federace
Parlament Bosny a Hercegoviny odsouhlasil jmenování nového premiéra, kterým je ekonom Vjekoslav Bevanda, kandidát Chorvatské demokratické unie (HDZ). Nový premiér bude muset utvořit novou vládu do 1 měsíce. Očekává se, že se pokusí sestavit vládu, ve které budou zastoupeny všechny tři významné etnické skupiny, bosenští muslimové, katoličtí Chorvati a pravoslavní Srbové. Po předchozí dohodě tak končí politická krize bezvládí ústřední vlády federace.
Evropský parlament hodlá doporučit udělení statutu kandidátské země EU pro Srbsko
Evropský parlament (EP) dnes předběžně přijal návrh usnesení předložený slovinským europoslancem Jelko Kacinem Výboru EP pro zahraniční politiku na podporu kandidatury Srbska do EU. Evropský parlament hodlá vyzvat Evropskou radu (EC), aby 1. března udělila Srbsku status kandidátské země, a to skrze usnesení, které bude do závěrečné podoby dovedeno do 29. února kvůli řešení bodů o justici a lidských právech.
Chorvatsko bude pravděpodobně čelit recesi v roce 2012, růst poklesne o 0,2%
Ekonomika Chorvatska, připraveného vstoupit do Evropské unie v roce 2013, se pravděpodobně sníží o 0,2 % v tomto roce, oznámila zdejší centrální banka ve středu. „Pokles bude odrážet zejména nižší růst zahraniční poptávky doprovázen očekávaným nízkým růstem ekonomik členských zemí EU, jakož i strukturálními nedostatky chorvatské ekonomiky.“ V roce 2011 ekonomika země rostla o 0,4%, především díky turistice. Centrální banka předpokládá návrat růstu o 1,2% v roce 2013.