Eurozóna žádá Řecko o písemný slib o reformách

Eurozóna chce, aby se Řecko k reformám zavázalo písemně předtím, než mu bude poskytnut druhý záchranný balíček, bez nějž by se země dostala do platební neschopnosti. Rozhovory o pomoci tak budou pokračovat pouze, pokud se všechny řecké politické strany dohodnou. Dle šéfa ministrů financí eurozóny Junckera je dosavadní zavádění strukturálních reforem v Řecku neúspěšné. Ministři dále žádají, aby se soukromí věřitelé dohodli s Řeckem na nižší úrokové míře výměny dluhopisů, než požadovaných 4%. Soukromí věřitelé však včera uvedli, že jejich nabídka je maximem možného. 

Makedonie vstoupila do druhé etapy v cestě za Dohodou o stabilizaci a přidružení k EU

Rada pro stabilizaci a přidružení k EU (SAA) oznámila, že Komise pro stabilizaci a přidružení Makeodonie vstoupila do druhé etapy vzájemného jednání. Při 8. zasedání SA dánský ministr zahraničí Villy Søvndal, který radě předsedá, zdůraznil spolu s makedonskou delegací, že Makedonie již přijala řadu opatření, aby se zabránilo zneužití bezvízového režimu. Stejně tak podle dánského ministra učinila významný pokrok v decentralizaci, spravedlivém zastoupení menšin a v romské integraci. Podle SA ale ještě existují obavy z nedostatečné svobody médií.

Chorvatsko a Albánie si vzájemně uznaly řidičské průkazy

Albánie a Chorvatsko podepsaly bilaterální dohodu o vzájemném uznávání řidičských průkazů při návštěvě chorvatského prezidenta Ivo Josipovice v albánské Tiraně, kde se setkal s prezidentem Albánie Bamirem Topi. Při společné tiskové konferenci pak chorvatský prezident Josipovic prohlásil, že Albánie by měla získat status kandidátské země EU při svém jubilejním 100. výročí získání nezávislosti 28. listopadu 2012.

Světová banka poskytne Albánii 40 milionů dolarů

Světová banka poskytne Albánii 40 milionů dolarů ke zmírnění negativních dopadů krize a k udržení současného tempa ekonomického růstu. Zástupkyně Světové banky v Albánii Kseniya Lvovsky prohlásila, že finanční podpora má být použita na podporu důchodových reforem a změn v zákoně o sociálních dávkách.

Rumunský premiér odvolal ministra zahraničních věcí

Rumunský premiér Emil Boc odvolal ministra zahraničí Teodora Baconschi po jeho pohrdavé poznámce o demonstrantech, že se jedná o „nešikovné násilníky ze slumů“. V Bukurešti zatím probíhají již 10 dní nepokoje a demonstrace vyvolané snížením platů státních zaměstnanců o čtvrtinu a zvýšením daní z obratu. Podle analytiků je odvolání ministra zahraničí politickou obětí ve snaze zabránit dalším protestům, ovšem panují obecné pochyby o tom, že to skutečně pomůže.

Ghana uznala stát Kosovo

První kosovský vicepremiér Behgjet Pacolli  oznámil, že západoafrická Ghana uznala Kosovo jako samostatný stát. Jedná se tak o další úspěch cest, které vicepremiér Behgjet Pacolli v posledních měsících podniká po celém světě, aby získal podporu pro Kosovo. Poslední země, které Kosovo uznaly jsou Gabon, Pobřeží slonoviny či Kuvajt. Nově tak Kosovo uznává 86 zemí.

Turecko hrozí Francii dalšími sankcemi kvůli zákonu o popírání arménské genocidy

V době kdy se Senát, horní komora francouzského parlamentu, připravuje na hlasování o zákonu, který zakazuje popírání arménské genocidy, Turecko vyhrožuje uvalením nových sankcí. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu už zrušil pondělní účast na jednáních ministrů zahraničí EU ohledně uvalení ropného embarga na Írán. Ministr uvedl, že se v sobotu setkal s tureckým premiérem, s nímž diskutoval o možné reakci Turecka, projde-li zákon francouzským Senátem.

Italští taxikáři vstoupili do stávky kvůli novým vládním reformám

Italští taxikáři vstoupili do národní stávky na protest proti opatřením, která přijala vláda k posílení liberalizace italské ekonomiky. Protest je začátkem série podobných akci plánovaných na příští měsíc, informovala agentura RIA Novosti. Balíček strukturálních reforem zaměřených na zvyšování konkurenceschopnosti italského hospodářství prostřednictvím liberalizace jednotlivých odvětví byl přijat vládou premiéra Mario Monti 20. ledna.

Srbsko a Rusko opustily sumit ministrů zemědělství kvůli Kosovu

Tento rok se sešlo během Mezinárodního zeleného týdne v Berlíně 64 ministrů zemědělství zastupujících své země kvůli sdílení svých znalostí a zkušeností v oblasti globální potravinové bezpečnosti a snižování chudoby, se zaměřením na zemědělství s omezenými zdroji a udržitelný růst. Na závěr setkání bylo Kosovo poprvé prezentováno jako stát. Po vyjádření podpory zemi Německem se prý země Rusko a Srbsko odmítly zúčastnit sumitu ministrů. Mezinárodní zelený týden bude pokračovat do 29. ledna.

Rakousko a Itálie podpoří Srbsko v získání statusu kandidátské země EU

Italský ministr zahraničí Giulio Terzi a rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger v Bruselu oznámili, že nevidí žádný problém v udělení statutu Srbsku. Rakouský ministr uvedl: „Jsem optimistický a věřím, že Srbsko status kandidátské země EU v březnu bude mít.“ Oba ministři se shodli na tom, že Srbsko udělalo velký pokrok v jednání s Kosovem, ačkoliv je třeba velkou část dohod reálně aplikovat. Italský ministr Terzi  pak dodal, že „v příštích dvou měsících se pro Srbsko i Kosovo otevřou zcela nové perspektivy“.

Finské prezidentské volby budou pokračovat do druhého kola

Dva proevropští prezidentští kandidáti, konzervativní Sauli Niinistoe a kandidát zelených Pekka Haavisto, budou pokračovat ve druhém kole prezidentských voleb, uvedla agentura AFP. První z uvedených získal 37%, druhý pak 18,8%. Druhé kolo voleb proběhne 5. února. Vítěz nahradí dosavadní prezidentku, jíž je Tarja Halonen. 

Americká ministryně zahraničí hovořila se srbským prezidentem o dialogu s Kosovem

Americká ministryně Hillary Clinton hovořila se srbským prezidentem Borisem Tadićem o dialogu s Kosovem. Podle prohlášení vydaném v noci na sobotu, ministryně vyzvala Srbsko, aby pokračovalo ve svém úsilí směrem k normalizaci vztahů s Kosovem před rozhodnutím Bruselu o udělení Srbsku statusu kandidáta na vstup do EU. Ministryně dodala, že USA jsou připraveny pomoci oběma stranám.

Protesty v Kosovu, prezidentka žádá institucionální řešení

Rozhodnutí politické strany Vetevendosje o hledání vzájemného vztahu se Srbskem byl přes druhý protest následován iniciativou prezidentky Atifete Jahjaga, která požadovala setkání představitelů parlamentních politických stran, aby byl projednán aktuální vývoj v zemi. Kancelář prezidentky oznámila, že paní Jahjaga projednávala s politickými stranami otázky národního zájmu, se zvláštním důrazem na současný politický vývoj v Kosovu. Představitel opoziční kosovské politické strany Vetevendosje Albin Kurti řekl po včerejším setkání s prezidentkou, že dnes hodlá uspořádat demonstraci aby se ujistil, že návrh na úplnou vzájemnost se Srbskem bude zaveden. Kosovská policie prostřednictvím dopisu vyzvala občany, aby se zabránilo všem protiprávním činům a provokacím a připomněla jim, aby dodržovali zákon o veřejném shromáždění.

Albánie podpoří Makedonii ve snaze stát se členem NATO

Albánský ministr obrany Arben Imami přislíbil plnou podporu Makedonii ve vstupu do NATO s tím, že zdůraznil, že otázka makedonského členství v NATO je klíčová pro celý region při cestě za členstvím v EU. Ministr Imami to prohlásil při své návštěvě Makedonie na pozvání makedonského ministra obrany Fatmira Besimi v rámci jednání o rozvoji bilaterální spolupráce zejména v oblasti obrany.

Americký Helsinský výbor: „Všechny země západního Balkánu by se měly stát členy NATO a EU“

Americký Helsinský výbor ve Washingtonu konstatoval, že všechny země západního Balkánu by se měly stát členy Evropské unie a NATO, přičemž USA by jim v této integraci měly poskytovat svou veškerou možnou podporu. Kongresmani Christopher Smith a Eliot Engel pak poukázali na to, že NATO může pro tyto země hrát důležitou roli jako předstupeň úplné euroatlantické integrace. Eliot Engel dokonce pronesl, že armáda USA by neměla opouštět svou kosovskou základnu CampBondsteel, kde má nyní 7000 mužů, ale dokonce by měla svou přítomnost po opuštění Iráku v této oblasti posílit.

Chorvatsko podpořilo autonomii federativní země Bosny a Hercegoviny – Republiky srbské

Chorvatský prezident Ivo Josipovic prohlásil před nadcházejícím setkáním prezidentů Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny 3. února na Mt. Jahorina v jihovýchodní Bosně a Hercegovině, že vnímá existenci Republiky srbské jako ústavní realitu federace Bosny a Hercegoviny. Chorvatsko je podle jeho slov přesvědčeno u důležitosti komunikace a spolupráce s každým dílčím subjektem Bosny a Hercegoviny. Federace Bosna a Hercegovina je složena ze dvou federativních entit – chorvatské-bosenské Bosny a Hercegoviny a srbské Republiky srbské, mezi jejichž politickými představiteli trvá napjatý vztah. Chorvatský prezident vyzval, aby se obě federativní části staraly „sami o sebe“ a nehledaly řešení každého interního sporu v mezinárodních arbitrážích. Prezident Josipovic dále v souvislosti s posledními událostmi řekl, že prezident Republiky srbské Milorad Dodik byl vždy během jejich setkání spravedlivý a objektivní.

Řešení sporů mezi Srbskem a Kosovem spočívá v plánu „Ahtisaari“

Sdělil to americký expert na oblast Balkánu, jímž je Daniel Server. Pokud bude tento plán přijat, Srbsko může naplnit svůj plán – vládnout obci na severu Kosova. Na setkání v Bělehradu, které se věnovalo minulosti obou zemí, zdůraznil pan Server, že je jasné, že Srbové budou mít na severu Kosova samosprávu.

Polsko bude pokračovat v průzkumu břidlicového plynu

Polsko bude stát za svými podnikatelskými záměry pokračovat v průzkumu břidlicového plynu, a to navzdory čerstvému rozhodnutí Bulharska o zákazu svých průzkumu. Bulharský parlament tento týden odhlasoval, že nebude pokračovat s domácími zkoumání břidlicového plynu, takže Polsko by se svým rozhodnutím mohlo být v EU potenciálně izolováno. Francie zastavila vlastní průzkum plynu břidlic v roce 2011. „Rozhodnutí nezmění stávající pozici Polska v EU, v níž každý členský stát má suverénní právo definovat svůj vlastní postoj k energetickým zdrojům,“ uvedlo polské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení.

Dle Interpolu je Evropa neúspěšná v pasových kontrolách

Ředitel Interpolu se setkal v Londýně s úředníky zabývajícími se bezpečnosti ohledně obav z nedostatečných pasových kontrol, které provádí Evropa. Ron Noble, generální tajemník této mezinárodní policejní organizace, kritizoval Evropu za nedostatek kontrol dokladů v mezinárodní databázi ztracených a odcizených cestovních dokladů. Řekl, že zhruba 500 milionů letů nebylo loni promítnuto v databázi Interpolu. Kritika přichází před Olympijskými hrami v Londýně. Pan Noble také řekl, že jeho agentura zdokumentovala nezákonné obchodování s jadernými materiály ve více než 2500 případech. Vyzval evropské země ke spolupráci ve sdílení dat, aby materiály nepadly do rukou teroristů.