Senegalský prezident Abdoulaye Wade apeluje na libyjského vůdce Muammara Kaddafiho, aby odstoupil a opustil zemi, zároveň však nabídl, že se pokusí zmírnit podmínky jeho odchodu. Podle prezidenta Senegalu je Kaddafiho jedinou možností zemi opustit a je to prý i v jeho vlastním zájmu stejně jako v zájmu libyjského lidu. Prezident Wade se tak vyjádřil při své návštěvě povstalecké centrály ve městě Benghazi na východě Libye a zároveň nepřímo naznačil, že v případě dohody by Senegal mohl Kaddafimu zajistit politický azyl. Senegalský prezident, jeden z déle sloužících afrických státníků se dlouhodobě angažuje v afrických krizích a snaží se je řešit, Libye tak není jeho prvním pokusem.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
V Súdánu propukají boje v další sporné oblasti Jižní Kardofan – 5 týdnů do odtržení jižního Súdánu
Provincie Jižní Kardofan, která leží na jihu území severního Súdánu je vnímána spolu s oblastí Abyei za další potenciální roznětku nového konflitku, který se stále více rýsuje. Súdánský ministr zahraničí oznámil, že severosúdánská armáda zůstane v regionu Abyei, který nedávno násilně obsadila, i nadále. V hlavním městě Jižního Kardofanu zatím propukly přestřelky mezi milicemi, které za poslední občanské války stály na straně jihu, a vládními jednotkami. Došlo také k několika výbuchům, vláda severního Súdánu se ale k událostem odmítá blíže vyjádřit.
Bombardování hlavního města Libye opět zintenzivnělo
Hlavní město Tripolis je podle očitých svědků a reportérů Reuters neustále bombardováno letadly NATO, která v posledních dnech napadají oblast celého města neustále s výjimkou několikahodinových přestávek – zvláště intenzivní útoky pak probíhají v oblasti rezidence Muammara Kaddafiho. Podle libyjské státní televize, která se snaží uklidňovat obyvatele hlavního města, se jedná o pokračování „koloniálního křížového tažení Západu“. Povstalci zatím i přes tvrdé útoky NATO nejsou schopni postupovat proti vládním jednotkám – jediným úspěchem je obsazení města Yafran (100 km od Tripolisu), které se ovšem podařilo až po kompletním zničení vládní vojenské techniky britskými letadly.
Libyjský ministr zahraničí navštíví Čínu
Libyjský ministr zahraničí Abdelati Obeidi navštíví Čínu, oznámilo to čínské ministerstvo zahraničí bez dalších podrobností. Pravděpodobně se jedná o reakci libyjské vlády na to, že čínská vláda přiznala návštěvu svého egyptského diplomata v Benghazi u libyjských povstalců, který zde měl jednat s povstaleckou prozatímní Národní radou. Jin Gang, odborník na arabské záležitosti čínské Akademie sociálních věd, tvrdí, že Čína již pochopila fakt, že Francie, USA a Velká Británie donutí libyjskou vládu odejít a proto se otevírá komunikaci i s rebely – tomu se ovšem libyjská vláda snaží zabránit.
Izrael obvinil Sýrii z porušení příměří – izraelská armáda zabila 23 lidí
Izrael s podporou USA obvinil Sýrii z vyprovokování střetů na hranici v oblasti okupovaných Golanských výšin. Při konfrontaci na hranici zabili izraelští vojáci podle Sýrie 23 lidí včetně palestinských žen a dětí, když zde Palestinci demonstrovali proti izraelské blokádě. Dalších 350 lidí bylo zraněno. Izrael ale obviňuje Sýrii z toho, že střet byl vyprovokován syrskou stranou, aby byla odvedena pozornost od potlačování povstání v Sýrii.
V syrské armádě dochází k dezerci – na severozápadě země se bojuje
Podle státní televize bylo v nepokojích zabit již 120 vojáků a jedná se o boje s ozbrojenci, přičemž armáda údajně zasahuje proti povstání proti prezidentu Assadovi. Pozornost státních médií i opoziční organizace pro lidská práva INSAN ale zaujímá město Jisr al-Shughour na severozápadě Sýrie – ozbrojenci zde měli uloupit 5 tun trhavin a obě strany se shodují v tom, že dochází k útokům na civilisty, jejichž těla byla nalezena i v řece. Organizace INSAN ovšem hovoří o dezerci některých vojáků v oblasti, což má být důvodem nových vládních jednotek, které do města míří, dále INSAN zpochybňuje čísla mrtvých vojáků, neboť ty jsou nekontrolovatelné právě kvůli dezerci.
Interpol označil Al-Kaidu za největší globální hrozbu
Generální tajemník Interpolu Ronald Noble prohlásil na leteckém summitu v Singapuru, že letecké společnosti a prakticky veškerá veřejná doprava je nejvíce ohrožena právě teroristy. Dále pak prohlásil, že Interpol nadále spatřuje v teroristické síti Al-Kaida, která spojuje islamistické militantní skupiny po celém světě, největší globální hrozbu světa. Interpol uvádí, že v minulém roce bylo ze 490 milionů zkontrolovaných cestovních pasů 40 000 odcizených nebo ztracených a stejně tak eviduje 16 milionů pohřešovaných pasů a 12 milionů osobních dokladů o státní příslušnosti – to je podle šéfa Interpolu hlavní výzvou jednotlivých států a největším problémem pro boj s Al-Kaidou, které se daří operovat po celém světě.
Otázka návratu prezidenta Saleha do Jemenu není jasná – Al-Kaida přebírá iniciativu
Tvrdé boje vzplanuly ve městě na jihu Jemenu, které v rukou drží síly Al-Kaidy a dalších islamistických milic. Tento stav je podle odborníků varovným signálem o možném vývoji v zemi a potvrzuje varování prezidenta Saleha. Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh se nadále nachází na území Saúdské Arábie, ovšem je velkou otázkou, jak se zachová. Jemenský viceprezident Abu-Rabbu Mansour Hadi, který od včerejška zastupuje prezidenta Saleha, oznámil, že prezident se vrátí do několika nejbližších dnů přičemž naznačil, že významný vliv na jeho kroky bude mít postoj právě Saúdské Arábie, která má na politickou elitu Jemenu tradiční vliv. Ovšem právě informace o postoji Saúdské Arábie jsou značně odlišné – zatímco vládní úředníci tvrdí, že Saúdové nebudou do Salehových rozhodnutí zasahovat, jemenští analytici Economist Intelligence Unit se shodují, že se prezident Saleh nevrátí, a stejně tak se objevily informace i o tom, že EU, USA i Saúdská Arábie na prezidenta Saleha tlačí, aby zůstal v exilu, neboť jeho návrat by vedl ke katastrofě a občanské válce ve všech ohledech.
Velká Británie poskytne Ugandě 637 milionů dolarů na rozšíření zdravotní péče a vzdělání
Spojené království oznámilo, že předalo Ugandě 390 milionů liber, tedy 637 milionů dolarů, které mají pomoci v oblasti zdravotní péče a vzdělávání. Zahraniční pomoc tvoří v současnosti zhruba třetinu státního rozpočtu, ovšem Uganda se připravuje na těžbu ropy, která byla na jejím území objevena a která by mohla výrazně napomoci ekonomické situace této země.
Konžská republika zakázala plastové tašky a obaly v rámci boje proti znečišťování životního prostředí
Konžská republika vydala zákaz o výrobě, dovozu a prodeji plastových tašek. Toto rozhodnutí upravuje speciální vládní dekret, který například zakazuje používání plastových sáčků na balení potravin a nápojů. Již několik let, a to zejména v městských oblastech, dochází v Kongu k významnému znečištění životního prostředí způsobenému vyřazenými igelitovými taškami, které blokují odvodňovací systémy, což způsobuje záplavy a sesuvy půdy.
Premiér Netanjahu: „Izrael bude bránit své hranice před protesty Palestinců“
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se vyjádřil k plánovaným protestům Palestinců podél izraelských hranic – oznámil, že se armáda bude chovat zdrženlivě, ovšem jakékoliv překročení hranic bude bránit. Za poslední měsíc izraelská armáda zabila 13 Palestinců při zabraňování tisícovkám utečenců z Gazy, Libanonu i Sýrie překročit hranice. Palestinci plánují uspořádat protesty v neděli, kdy bude 44. výročí války na Blízkém východě v roce 1967, kdy Izrael dobyl východní Jeruzalém, pásmo Gazy, západního břeh a Golanské výšiny.
Boje v Jemenu jsou srovnatelné s občanskou válkou a podle vyslance USA zesílí
Armáda věrná jemenskému prezidentovi Salehovi nadále bojuje s kmenovými ozbrojenci a povstalci, přičemž boje sílí a rostou počty obětí. Hlavní město Sanaa je centrem pouličních bojů a zastavilo letecký provoz. Americký vyslanec, který do Jemenu dorazil, aby se pokusil zabránit občanské válce se domnívá, že násilí ještě poroste, neboť se nepodařilo zprostředkovat žádné vyjednávání.
Egypt přezkoumává možné obnovení dodávek zemního plynu do Izraele
Poté, co došlo k útoku na egyptský plynovod do Izraele byl dovoz do židovského státu zastaven po dobu více než jednoho měsíce. Izrael s Egyptem podepsal v roce 2005 smlouvu o dodávkách zemního plynu na 20 let, ovšem ta byla podepsána za vlády prezidenta Husniho Mubaraka. Nová vláda slibovala přezkoumání všech smluv o vývozu ropy a plynu, a to především do Izraele a Jordánska, kvůli podezření na zvýhodněné smlouvy sjednané prezidentem Mubarakem. Nyní ministr pro ropné záležitosti Abdullah Ghorab oznámil, že otázka vývozu je v přezkumném řízení
Rusko zakázalo dovoz veškeré syrové zeleniny z Evropské unie
Ruská federace uvedla v platnost zákaz dovozu syrové zeleniny ze zemí EU. Důvodem je bakterie E.coli, která se vyskytla v Německu. Šéf ruského úřadu na ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor, Gennadij Onishchenko, oznámil, že zákaz se týká dovozu ale také již dovezené zeleniny, která musí být okamžitě stažena z oběhu. Podle Rusů není situace v EU pod kontrolou a dokonce se v posledních dnech výrazně zhoršila – odvolávají se na více než 1500 nemocných v 8 evropských zemích a již na 16 zemřelých. Ředitel německého kontrolního úřadu (RKI) Robert Koch oznámil za středu dalších 365 nových případů.
Francouzská ministryně financí navštíví Čínu – chce podporu do čela MMF
Francouzská ministryně financí Christine Lagarde má nejbližších dnech jednat se zástupci Čínské lidové banky v Číně, aby prodiskutovala možnou podporu Číny při své kandidatuře do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF). Oznámilo to čínské ministerstvo zahraničí s tím, že výběr hlavy MMF bude mít rozhodující vliv na plánované reformy finančních institucí.
Severní Súdán navrhuje nové řešení ozbrojeného sporu o oblast Abyei
Vláda severního Súdánu předložila nové návrhy k řešení situace v ropném regionu Abyei, který jednotky severního Súdánu obsadily 21. května. Dle návrhu by vojska severu měly obsadit území na sever od řeky Bahar al-Arab, zatímco jihosúdánská armáda má zabrat jih. Dále by měla být vytvořena společná správa Abyei, v jejímž čele se budou střídat obě strany, přičemž později se o Abyei má rozhodnout v novém referendu. Z Abyei uprchlo kvůli novým bojům již přes 10 000 lidí a systém správy dle návrhu severního Súdánu by měl začít fungovat 8. července, den před plánovaným vyhlášením nezávislosti jižního Súdánu.
NATO prodloužilo svou misi v Libyi o dalších 90 dnů
Severoatlantická aliance odsouhlasila prodloužení své mise o dalších 90 dnů až do září, v rámci níž jsou prováděny nálety na území Libye proti libyjským vládním jednotkám. Oznámil to generální tajemník NATO generál Anders Fogh Rasmussen a dále uvedl, že důvodem je oznámení Muammara Kaddafiho, který po jednání s prezidentem JAR Jacobem Zumou opět zopakoval, že odmítá odstoupit. Cílem NATO je podle jejího generálního tajemníka odstoupení Muammara Kaddafiho v zájmu ochrany libyjského lidu.
Mezinárodní měnový fond půjčí Pobřeží slonoviny 130 milionů dolarů
Mezinárodní měnový fond (MMF) oznámil, že se usnesl na poskytnutí půjčky v hodnotě 130 milionů dolarů Pobřeží slonoviny, které je rozvrácené po 4 měsíčním konfliktu mezi bývalým a současným prezidentem této země. Peníze mají být poskytnuty z fondu MMF pro chudé země postižené přírodní katastrofou či konfliktem, který umožňuje uvolnit tyto prostředky v krátké době. Podle MMF je nyní největším problémem Pobřeží slonoviny snaha snižovat daně na podporu soukromého sektoru, což je v rozporu s potřebou vlády získat co nejvíce prostředků. Vláda Pobřeží slonoviny nyní snižuje energetické daně s cílem udržet stabilní ceny elektřiny a ropných produktů.
Libyjský vůdce Muammar Kaddafi odmítl opustit svou zemi
Prezident JAR Jacob Zuma, který již podruhé dorazil do libyjského Tripolisu, aby se pokusil jednat o příměří, oznámil po jednání s Muammarem Kaddafim, že libyjský vůdce odmítá opustit svou vlast. Dále prezident Jihoafrické republiky potvrdil, že v Tripolisu neustále probíhají nálety letadel NATO. Dále také zdůraznil, že jakékoliv jednání o příměří není možné, kvůli podmínce povstalců i NATO, aby Muammar Kaddafi okamžitě odstoupil a odešel. Prezident Zuma stejně tak spatřuje velký problém v otázce bezpečnosti Muammara Kaddafiho i jeho rodiny, jak oznámila jeho kancelář.
Katar zmrazil majetek bývalého prezidenta Tuniska
Tuniské ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že se Katar po dohodě s tuniským ministrem spravedlnosti rozhodl zmrazit účty a majetek bývalého tuniského prezidenta Zine al-Abidine Ben Aliho i jeho ženy. V Kataru měl prezident několik bankovních účtů i majetek, mimo jiné do Kataru po převratu v Tunisu uprchl i Ben Aliho nevlastní syn.
V Íránu se stupňuje napětí mezi prezidentem a parlamentem – prezident Ahmadínežád údajně jednal protiprávně
Íránský parlament schválil tvrzení svého energetického výboru, který ve své zprávě došel k závěru, že íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád jednal protiprávně, když se rozhodl odvolat ministra pro ropný průmysl a jeho agendu zahrnout do svého úřadu. Prezident Ahmadínežád odvolal ministra ropného průmyslu Massouda Mirkazemiho v rámci svého plánu na sloučení několika ministerstev a snížení jejich počtu z 21 na 17. To se nelíbí konzervativním vládnoucím elitám. Íránský parlament zároveň rozhodl, že věc podstoupí soudům, které mají v této otázce rozhodnout. Íránští zákonodárci se v posledních měsících již několikrát střetli s prezidentem v zásadních politických otázkách a obecně se zvyšuje tlak na prezidenta, aby odstoupil.
Čínská Průmyslová a obchodní banka (ICBC) poskytne Zambii úvěr na 285 milionů dolarů
Banka ICBC úvěr poskytne na propojení elektrické sítě mezi jižní a východní Afrikou. Důvodem čínských investic v Africe má být snaha o zajištění obrovské surovinové poptávky Číny, přičemž nový 365 km úsek elektrických sítí má zajistit nové průzkumy ložisek nerostných surovin v těžko přístupných místech a spojit Zambii s Tanzánií a Keňou. Dalším důvodem má být i nová rozsáhlá výstavba elektráren na „zelené louce“, kterou zatím brzdí nedostatečné napojení do rozvodné sítě a v níž se mají angažovat právě čínské firmy.
Prezident JAR navštívil Libyi – chce zprostředkovat dohodu
Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma dorazil do lybijského Tripolisu, kde se setkal s několika vysokými vládními představiteli. S Muammarem Kaddafim se však zatím nesetkal. Jedná se již o druhou návštěvu – při té první bylo jednání jen krátké a v podstatě bezvýsledné, zatímco nyní prezident Zuma dorazil do Tripolisu jen několik hodin poté, co generální tajemník NATO oznámil, že vláda Kaddafiho se chýlí ke konci a v Římě se představilo na 120 vysokých armádních důstojníků, kteří tvrdí, že přeběhly od Muammara Kaddafiho. Letecké útoky sil NATO se zatím podle pozorovatelů nadále stupňují.