Zatímco často dochází o ozbrojeným střetům mezi armádou severního Súdánu a armádou jižního Súdánu, na obou stranách zároveň probíhají boje s povstalci a rebelujícími frakcemi. Severosúdánská armáda po násilném obsazení sporného regionu Abyei nyní potlačuje povstání v provincii Jižní Kardofan, která i přes sympatie místních k jihu spadá pod severní centrální vládu. Situace na jihu je ovšem podobná. Povstalecké milice, které v minulosti bojovaly za nezávislost jižního Súdánu, nyní bojují proti jihosúdánské vládě s různými cíli – podle OSN je 9 z 10 federativních států jihu v bojích, do kterých kromě armády jižní vlády zasahuje 7 různých povstaleckých milic. Dalším problémem je i napětí na hranicích mezi jihem a severem způsobené i nedávnými obviněními ze strany jižního Súdánu, jenž tvrdí, že severosúdánské letectvo několikrát bombardovalo jeho území.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Republikáni zvyšují tlak na prezidenta USA kvůli americkým jednotkám v Libyi – v neděli uplyne 90-ti denní lhůta pro nasazení armády bez souhlasu Kongresu
Předseda Poslanecké sněmovny Kongresu USA John Boehner varoval prezidenta USA Baracka Obamu, že bruslí na tenkém ledě, když drží z vlastní iniciativy nasazení americké armády v Libyi bez povolení Kongresu. Republikánský předseda poslanecké sněmovny pohrozil prezidentovi novým střetem o americké zákony a především opět přiblížil spor Kongresu s Bílím domem o ústavní pravomoci. Ústava Spojených států jasně uvádí, že válku může vyhlásit pouze Kongres USA, přičemž prezident USA je vrchním velitelem ozbrojených sil. Zároveň ale existuje dodatek, který dovoluje prezidentovi nasadit americkou armádu po dobu 60 dní bez povolení Kongresu ve výjimečných případech, dalších 30 dní má poté armáda čas na úplné stažení. Celkem 90 dnů, kterých prezident Obama využil má však podle předsedy poslanecké sněmovny Boehnera vypršet tuto neděli.
JAR obviňuje NATO ze zneužívání rezoluce OSN pro Libyi
Prezident Jihoafrické republiky Jacob Zuma prohlásil, že Severoatlantická aliance zneužívá rezoluce OSN na ochranu civilistů ke změně vlády v Libyi a k politickým vraždám. Prezident JAR Jacob Zuma navštívil Libyi již dvakrát jménem Africké unie s cílem řešení občanské války, ovšem při poslední návštěvě prohlásil, že žádná dohoda v Libyi není možná, neboť rebelové a NATO záměrně odmítají jednat s vládou Muammara Kaddafiho. V jihoafrickém parlamentu prezident Zuma konkrétně hovořil o zneužití rezoluce 1973 Rady bezpečnosti OSN a jejího dobrého úmyslu, která byla přijata v březnu. Dále prezident JAR také vyzval k budování vlastní africké obranné a bezpečnostní struktury, která by byla samostatně schopná řešit podobné krize.
V Sýrii byla zahájena nová tanková ofenziva na východě
Východ Sýrie, převážně obydlený místními kmeny, se nyní stal cílem nového pohybu syrských obrněných jednotek, které mají za úkol získat pod kontrolu tuto na ropu bohatou oblast – denně se zde vyprodukuje na 380 000 barelů ropy. Tanky směřují především do měst Deir al-Zor a Albu Kamal. které leží u iráckých hranic. Tato operace následuje po obsazování severu, kde byly pozatýkány stovky lidí v okolí města Jisr al-Shughour a 8 500 jich uprchly do Turecka. Syrská vláda oznámila, že nyní zahajuje spolupráci s Červeným půlměsícem a Tureckem, aby bylo uprchlým občanům umožněn bezpečný návrat do Sýrie.
Súdán zachvacují nové boje mezi jihem a severem v oblasti Kardofanu
Na hranicích Jižního Kardofanu, který drží severní Súdán, dochází stále častěji k bojům mezi příslušníky súdánské armády a jihosúdánskými milicemi. Dále se ale bojuje i v oblasti hlavního města této na ropu bohaté provincie, která tíhne k jižnímu Súdánu. Vůdci obou stran spolu již začali jednat o možnostech řešení situace, která stále více stupňuje riziko, že se Súdán vrátí do občanské války.
Libyjští povstalci si opět stěžují na nedostatečnou podporu NATO
Zatímco se stále více stupňují nové boje mezi povstalci a libyjskou armádou, která doposud drží své pozice pevně v rukou, pokračuje nadále patová situace. Své vojenské neúspěchy rebelové přisuzují nedostatečné podpoře ze strany letadel NATO a tvrdí, že by v případě dostatečné pomoci již drželi v rukou několik měst. Zároveň si ale vedení libyjských povstalců stěžuje na bombardování, které přestává být dostatečně cílené a způsobuje ztráty i v řadách rebelů.
Syrské síly zahájily ofenzivu na severu země
Cílem vojenského útoku, které ho se účastní i letectvo a přes 150 tanků a obrněnců, je malé město Jisr al-Shughour, kde se nachází ozbrojené protivládní skupiny. Útok, kterému velí bratr syrského prezidenta Bashara al-Assada, Maher Assad, započal v časných ranních hodinách a již nyní má na svědomí přes tisíc uprchlíků do Turecka. Syrská armáda tvrdí, že zde povstalci zabili přes 200 vojáků, naopak místní organizace na ochranu lidských práv hovoří o dezerci vojáků a popravách, když vojáci odmítají střílet do civilistů.
V Turecku začaly parlamentní volby – očekává se vítězství premiéra Erdogana
Byly zahájeny volby do parlamentu, ovšem podle všech informací a předvolebních statistik je vítězství současného premiéra Tayyipa Erdogana téměř jisté. Turecký premiér Tayyip Erdogan bude tak pravděpodobně již potřetí zvolen do čela vlády. Celkem v Turecku volí 74 milionů voličů, kteří převážně přisuzují obrovské ekonomické a politické úspěchy své země právě současnému premiérovi – Jeho podpora stojí na úspěchu při vytváření prosperujícího hospodářství a ukončení desetiletí chaotických koalic, vojenských převratů a neúspěšných mezinárodních finančních výpomocí. Experti ale varují, že tento úspěch by mohl velmi rychle narazit na syndrom vyhoření a stejně tak upozorňují na budování kultu osobnosti premiéra a jeho radikalizaci či velkou podporu islámu, která naráží na tradiční sekulární zásady země.
USA zásobují Egypt zbraněmi stejně jako za prezidenta Mubaraka
Viceadmirál William Landay, šéf odboru bezpečnostní spolupráce Pentagonu, prohlásil, že USA budou v Egyptě dělat to, co dělaly doposud – americké ministerstvo obrany hodlá tento rok do Egypta vyvézt vojenský materiál v hodnotě 46 miliard amerických dolarů. Minulí rok Egypt získal zbraně v hodnotě 32 miliard dolarů. USA svůj vývoz obhajují obecným mezinárodním napětím a poptávkou po kvalitních zbraních. Mimo jiné Spojené státy tento rok prodají 84 letadel Boeing F Co-15 v hodnotě 27 miliard dolarů do Saúdské Arábie a za 7 miliard systém protiraketové obrany Lockheed Martin Corp Spojeným arabským emirátům. Viceadmirál William Landay poté odmítl jakékoliv dotazy na to, zda bude vývoz zbraní nějak omezen do zemí jako Jemen, kde probíhají nepokoje.
V Libyi vypukly boje o město Zawiyah – situace nadále patová
Boje se rozhořely mezi jednotkami libyjské armády a povstalci. Podle reportérů Reuters libyjská armáda také obsazuje pobřežní dálnici vedoucí k tuniským hranicím a stejně tak obsadili město Zlitan 160 km od Tripolisu. Situace je nadále patová a rebelům se nedaří postoupit, ač hovoří o chystané ofenzivě, která má hlavní město Tripolis odříznout od zásobování, které probíhá mimo jiné i přes pobřežní dálnici.
Somálská policie zabila nejhledanějšího afrického šéfa Al-Kaidy
Somálská policie oznámila, že se jí podařilo v hlavním městě Mogadišo zabít šéfa východoafrické Al-Kaidy, který byl zároveň vůbec nejhledanějším členem této organizace na africkém kontinentě. Fazul Abdullah Mohammed měl u sebe pas Jihoafrické republiky a hned po ohledání byl pohřben. USA na něho už v minulosti vypsaly odměnu 5 milionů dolarů, konkrétně za jakoukoliv informaci vedoucí k jeho dopadení.
Turecko se snaží vyjednat odchod Muammara Kaddafiho, chce se zaručit u svých spojenců
Turecký premiér Tayyip Erdogan oznámil, že Turecko nabídlo Muammaru Kaddafimu možnost bezpečného odchodu ze země a to kamkoliv, kam by si libyjský vůdce zvolil. Turecký premiér totiž podle svých slov nabídl Muammaru Kaddafimu, že pokud opustí Libyi, postaví se za něj Turecko u svých spojenců a pokusí se prosadit azyl, který by si libyjský vůdce zvolil. Premiér Erdogan také prohlásil, že se Turecko podobně snažilo již sedmkrát, ovšem pokaždé – i nyní – bez úspěchu.
Povstání v súdánském Jižním Kardofanu pokračuje – již 10 000 uprchlíků
Poté, co súdánská vláda oznámila, že armáda bude hájit zájmy své země a potlačí jakékoliv separatistické tendence, rozhořely se boje především v hlavním městě (Kadugli) provincie naplno. Ačkoliv prezident Súdánu Omar Hassan al-Bashir již včera večer prohlásil, že povstání je téměř u konce a vládní síly pročesávají zbytky odporu, ve skutečnosti probíhají tvrdé boje, kvůli kterým již opustilo své domovy přes 10 000 lidí. Po sporu s jižním Súdánem, který chystá své odtržení, a vojenském konfliktu v Abyei se tak bojuje v další oblasti a země se opět přiblížila nové občanské válce.
Bombardování Libye pokračuje, povstalci již dostávají instrukce, jak převzít vládu
Podle reportérů Reuters vojenská letadla aliance bombardují nejen celé hlavní město Tripolis, ale také přilehlá města v okolí Tripolisu. Představitelé libyjských povstalců se zatím sešli v Abu Dhabi s představiteli USA, Francie, Velké Británie, Kataru a Spojených arabských emirátů, kde získali příslib pomoci v hodnotě miliardy amerických dolarů. Zároveň ale od spojeneckých zemí obdrželi podrobný plán, jak řídit Libyi v případě odstoupení či svržení Muammara Kaddafiho. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton uvedla, že již probíhají rozhovory i s blízkými Muammara Kaddafiho o jeho odstoupení a že je důvodné očekávat brzký konec vlády Muammara Kaddafiho.
Jihoafrická republika bude nominovat svého kandidáta na post do čela Mezinárodního měnového fondu
V poslední den možného oznámení kandidatury JAR pravděpodobně bude nominovat svého bývalého ministra financí Trevora Manuela, který se tak stává protikandidátem současné francouzské ministryně financí Christine Lagarde a Girgorije Marčenka, guvernéra Kazašské centrální banky, za kterým stojí Rusko a středoasijské republiky. Oznámil to jihoafrický ekonomický magazín, který údajně informace získal z důvěrných zdrojů ve vládě JAR, prezidentská kancelář Jacoba Zumy to ale zatím odmítá komentovat. Bojuje se o křeslo Dominique Strauss-Kahna, který na svůj post rezignoval po sexuálním skandálu v New Yorku. Africká unie je jedním z hlasů, které požadují, aby do čela MMF opět neusedl Evropan.
Gabon přebírá předsednictví Rady bezpečnosti OSN – prezident USA se sešel se svým gabonským protějškem
Prezident USA Barack Obama se sešel s prezidentem Gabonu Ali Bongou Ondimbou v Bílém domě. Prezidetn Obama urgoval Gabon k vyřešení rozsáhlé korupce v zemi a vyzval k zajištění institucí pro ochranu lidských práv. Prezidenti také probírali možný společný postup v Radě bezpečnosti OSN. Gabon je dlouhodobě kritizován za korupci vládnoucí rodiny prezidenta Ondimby, přičemž francouzský nejvyšší soud již zřídil speciální odbor pro vyšetřování korupce v Gabonu. Kritikům prezidenta Obamy se nelíbí, že se s prezidentem Gabonu sešel, ovšem Bílí dům odmítá tato slova s tím, že prezident USA musí jednat i se státy, které nesplňují veškeré standardy.
Kvůli novému objevu zasedá summit OSN, který připravuje plán na zastavení infekce AIDS
Světoví lídři zasedají na summitu OSN pro AIDS, kde se snaží stanovit plán, jak zastavit šíření viru HIV mezi malými dětmi, které nemoc zdědí po svých infikovaných rodičích. Prozatím se hlavy států dohodly, že chtějí zvýšit počet léčených dětí na 15 milionů do roku 2015 – to je dvojnásobek současného počtu léčených. Organizace OSN UNAIDS a organizace prezidenta USA pro boj proti AIDS (PEPFAR), které společně řídí kampaň oznámily, že cílem je snížit počet dětských infekcí o 90 procent do roku 2015. Důvodem těchto prohlášení a summitu je nový objev vědců, který prokázal, že včasná léčba AIDS může snížit možnost nakažení sexuálního partnera až o 94%.
Syrská armáda zahájila obsazování oblastí u hranic s Tureckem
Hlavním cílem armády je podle Sýrie obsadit padesátitisícové město Jisr al-Shughou u tureckých hranic, kde bylo podle syrské státní televize zabito již 120 vojáků a ještě větší počet civilistů. Za útoky stojí ozbrojené skupiny bojovníků, které jsou podle vlády součástí rozsáhlého povstání proti prezidentu Basharu al-Assadovi. Dalším důvodem může být i fakt, že do Turecka přes hranice uniká stále více uprchlíků.
Opět se stupňuje etnické napětí v Kyrgyzstánu
Kyrgyzská prozatímní prezidentka Roza Otunbayeva uctila památku ve městě Osh, které bylo spolu s městem Jalalabad hlavním z center etnického násilí mezi Uzbeky a Kyrgyši minulý rok okolo 10. června. Prezidentka u této příležitosti prohlásila, že v zemi opět sílí politické skupiny, které mají zájem na vyvolání nového násilí – při tom posledním bylo zabito přes 400 lidí. Organizace Amnesty International a Human Rights Watch tento týden upozornily na to, že v Kyrgyzstánu skutečně opět roste napětí a hrozí nové a pravděpodobně horší násilí, přičemž kritizovaly vládu Kyrgyzstánu za neschopnost čelit tomuto problému.
Eritrea obvinila čtyři britské občany ze špionáže a příprav ke spáchání teroristického činu
Již tak mrazivé vztahy mezi Eritreou a Velkou Británií jsou opět narušeny. Eritrea dlouhodobě obviňuje USA a Velkou Británii z neakceptovatelné podpory Etiopie ve hraničním sporu s Eritreou. Podle eritrejského ministerstva zahraničí byli již v prosinci zatčeni čtyři Britové, kteří pracují pro britskou firmu námořní bezpečnosti. Následné vyšetřování dle Eritrei ukázalo, že muži, o nichž společnost tvrdí, že se do země dostali jen náhodou kvůli špatnému počasí a byli nuceni přistát u břehů, měli provádět špionážní akce. Podle zprávy ministerstva také existuje vysoká pravděpodobnost, že mohli připravovat sabotážní akci například v podobě teroristického činu – to má být podloženo jejich skladem zbraní, který byl nalezen na ostrově Romia 56 km od pevniny ( jednalo se o 18 různých typů odstřelovacích pušek, 10 neprůstřelných vest, 1700 nábojů různých typů, 2 GPS, přístroje pro noční vidění a dalekohledy. Velká Británie se prozatím ke zprávě nevyjádřila, ale dlouhodobě označuje Eritreu za podporovatele teroristů v Etiopii.
Írán předvolal velvyslance Velké Británie kvůli obviněním z napomáhání Sýrii
Íránské ministerstvo zahraničí si předvolalo britského chargé d’affaires Jany Marriotta kvůli obvinění vznesenému britským ministrem zahraničí Williamem Haguem, která označilo za bezdůvodná a nepodložená. Ministr zahraničních věcí Velké Británie tento týden v britském parlamentu ve svém projevu prohlásil, že Írán je spojencem Sýrie a podporuje militantní skupiny Hamas a Hizballah v anti-izraelském postoji. Dále prohlásil, že Írán napomáhá Sýrii v potlačování protestů, při kterých zemřely již stovky Syřanů., tím, že poskytuje syrskému vedení poradenství. Írán prý kombinuje brutální potlačování své opozice s vyvážením svých praktik do spojeneckých států.
Rada OSN pro lidská práva: „v Libyi již bylo zabito 10 – 15 000 lidí“
Podle Cherifa Bassiouniho, který stál v čele mise Rady OSN pro lidská práva v Tripolisu a rebelujících oblastech, bylo za čtyři měsíce bojů v Libyi zabito na obou stranách 10-15 000 lidí. Mimo jiné uvádí, že se obě strany dopouštěly válečných zločinů.
Libye podala stížnost k Radě OSN pro lidská práva – obviňuje NATO z válečných zločinů
Mustafa Shaban, libyjský představitel ministerstva zahraničí, ve svém projevu k Radě pro lidská práva v Ženevě obvinil NATO z porušování lidských práv v Libyi, které přechází ve zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločiny agrese. Stejně tak obvinil NATO z tvrdých útoků na civilisty a civilní infrastrukturu. Rada OSN pro lidská práva se zatím ve svém vyšetřování libyjské otázky dostala k závěru, že se libyjské vojenské složky dopustili zločinů proti lidskosti, přičemž uvedla i to, že jisté zločiny spáchali i libyjští povstalci.