Vůdci jednotlivých jemenských kmenů postupně oznamují, že zahajují boje s vojenskými jednotkami věrnými jemenskému prezidentovi Salehovi. Boje vzrůstají především mimo hlavní město Sanaa, ačkoliv se v dnešních odpoledních hodinách podařilo vyjednat dočasné příměří pro obě strany. Podle svědků jsou v pohotovosti i jemenské vojenské letouny, které přelétávají nad Sanaa. Do čela kmenové opozice se proti prezidentovi Salehovi postavil kmenový vůdce Sadeq al-Ahmar, který prohlásil, že jakýkoliv pokus prezidenta o návrat k boji povede k válce.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Pobřeží slonoviny bude potřebovat 15 – 20 miliard euro na zotavení z občanské války
Prezident Pobřeží slonoviny Alassane Ouattara oznámil, že jeho země bude potřebovat 15 až 20 miliard euro na zotavení se z ozbrojeného konfliktu a ekonomických ztrát. Pobřeží slonoviny s touto informací přišlo poté, co se skupina G8 v Deauville shodla na pomoci Egyptu a Tunisku částkou 20 miliard dolarů. Prezident Alassane Ouattara prohlásil, že země G8 musí Pobřeží slonoviny pomoci, aby bylo schopné vzpamatovat se. Francie již slíbila odpuštění všech dluhů a pomoc v hodnotě 2 miliard euro, přičemž Pobřeží slonoviny se hodlá obrátit i na USA.
Tunisko očekává 40 miliard dolarů od států G8
Tuniský ministr financí Jalloul Ayed prohlásil, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy navrhuje, aby se státy skupiny G8 složily na podporu nové tuniské demokracie. Má se jednat o 40 miliardový balíček, který je údajně již připraven ke schvalování. Ovšem tato informace je zcela nová, neboť v posledním oficiálním prohlášení G8 se státy shodly na 20 miliardové podpoře pro Egypt a Tunisko. Tuniský ministr financí dále neuvedl, jak by tato částka měla být dělena mezi jednotlivými případnými dárci.
V Egyptě dochází k novým protestům za svobodné informace a rychlé reformy
Tisíce lidí v hlavním městě Káhira protestují na revolučním náměstí Tahrir proti vojenské vládě. Podle organizátorů demonstrací vláda nepostupuje dostatečně tvrdě proti lidem bývalého prezidenta a jeho rodině, přičemž nejsou vidět žádné reformy, které by zlepšovali situaci země. Úřady obvinili bývalého prezidenta Mubaraka za plánování zabíjení demonstrantů a za to mu nyní hrozí trest smrti, ovšem soudní řízení se neustále protahuje a odkládá.
Etiopští rebelové vybojovali město od vládních jednotek, měli přitom údajně osvobodit pohřešované zaměstnance OSN
Ogadenská národní osvobozenecká fronta (ONLF), která bojuje od roku 1984 za nezávislost etiopské provincie Ogaden, kde žije převážně somálské etnikum, oznámila, že obsadila město na severovýchodě země. Kromě obsazení vojenských skladů a značných ztrát na straně vládního vojska dále uvedla, že mimo stovky mučených vězňů se jí podařilo osvobodit i dva zaměstnance Světového potravinového programu OSN, kteří byli v oblasti pohřešováni od půlky května. Informace je nepotvrzená a OSN ji hodlá prověřit. Etiopská vláda se k situaci zatím odmítla vyjádřit.
Ze sporné oblasti Abyei v Súdánu uprchlo již přes 80 000 lidí – údajně dochází i k leteckým útokům
Oblast mezi severním a jižním Súdánem, která byla od začátku rozdělovacího procesu spornou otázkou kvůli velkým zásobám ropy, je nadále obsazována armádou severního Súdánu. Podle úřadů jižního Súdánu, který se chystal vyhlásit nezávislost již za 7 týdnů v červenci, z oblasti uprchlo přes 80 000 lidí. Někteří svědci hovoří o útocích súdánského letectva.
Rusko je ochotno převzít úlohu zprostředkovatele, Muammar Kaddafi podle Rusů ztratil legitimitu
Po jednáních partnerů G8 se Ruská federace nechala slyšet, že se hodlá angažovat v otázce libyjské krize. Cílem má být zprostředkování odchodu libyjského vůdce Muammara Kaddafiho, který již podle Ruska ztratil svými činy veškerou legitimitu. Oznámil to ruský 1. náměstek ministra zahraničí Sergej Ryabkov. Podle západních diplomatů je jednání Rusů poněkud překvapivé, neboť prý zcela jistě udržovali čilý diplomatický kontakt s libyjskou vládou.
Zpravodajství PressEXPRESS.cz dočasně omezeno
Server PressEXPRESS.cz na dočasnou dobu pozastavuje svůj plnohodnotný provoz z důvodu přípravy nového uživatelského rozhraní a interních pracovních úprav. Zpravodajská databáze je ovšem stále otevřena. Děkujeme za pochopení, vaše redakce PressEXPRESS.cz
Dvě nejdůležitější města Jemenu jsou ochromena – přes 20 lidí již bylo zabito
Hlavní město Jemenu Sanaa a průmyslové centrum Taiz jsou ochromeny novými masovými nepokoji. V ulicích dochází k otevřeným střetům a bezpečnostní složky jen dnes zastřelily přes dvě desítky lidí. Demonstranti stále požadují odchod jemenského prezidenta. Prezident Jemenu Ali Abdullah Saleh se dříve již dohodl s opozicí na odchodu výměnou za beztrestnost, ovšem při podepisování smluv svůj postoj změnil, čímž dle expertů zcela zablokoval možnost mírového řešení situace v Jemenu.
Tanky syrské armády ostřelují město Homs
Armádní tanky ostřelovaly rezidenční čtvrti v Homsu, podle bojovníků za práva v Sýrii jde již o třetí město napadené tankovými jednotkami. Zároveň je podle zpráv v Homsu slyšet i střelba z těžkých kulometů. Město Homs se ukázalo jako nejlidnatější centrum odporu proti prezidentu Sýrie Basharu al-Assadovi. Zatím došlo k zabití dvou lidí. Bratranec prezidenta Assada v rozhovoru pro New York Times prohlásil, že rodina Assadů se rozhodně nevzdá a bude bojovat až dokonce, neboť v zemi vládne již 41 let.
Ugandský opoziční vůdce se nesmí vrátit do Ugandy
Kizza Besigye, opoziční vůdce, který před dvěma týdny odletěl do Keni, nebyl vpuštěn na palubu letadla do Ugandy se zdůvodněním, že letadlo by v Ugandě nemohlo přistát. Kizza Besigye, který byl protikandidátem prezidenta Yoweri Museveniho, byl jedním z těch, kteří volali po protestech – Uganda se tak dostala do celonárodní krize, která pokračuje. Vrátit se Besigye chtěl den před 4. slavnostním prezidentským slibem Yoweri Museveniho, který tak bude opět uveden do úřadu.
Uganda bude těžit ropu – Východoafrické společenství postaví nový ropovod
Východoafrické společenství (EAC) se rozhodlo vybudovat nový plynovod a ropovod, který by spojil dva nejnovější členy EAC Rwandu a Burundi s Ugandou na severu- měla by tak být posílena energetická bezpečnost obou zemí. Hlavní město Ugandy, Kampala, bude spojeno s hlavním městem Rwandy, Kigali, přičemž v další fázi bude dostavěno i spojení mezi Kigali a hlavním městem Burundi, Bujumbura. Výstavbu povede Uganda, přičemž EAC na ni poskytne 600 000 dolarů. Uganda totiž v roce 2006 objevila při hranicích s Demokratickou republikou Kongo bohatá uhlovodíková ložiska, kde se dle prvních odhadů dá vytěžit přes 2 miliardy barelů, ovšem všichni se shodují, že ložiska jsou pravděpodobně ještě mnohem větší. Uganda také oznámila, že plánuje výstavbu nových rafinérií, pro něž nyní potřebuje ještě 2 miliardy dolarů. Společnost Tullow Oil, která vedla průzkumy oznámila, že těžba ropy by měla být zahájena na začátku roku 2012.
Libyjská armáda zvolila novou taktiku, NATO není schopné likvidovat vojenské stroje
Libyjské tanky a dělostřelectvo obléhající Misratu zahájili novou taktiku – „vystřel a běž“. Po každém výstřelu se vojenská technika operativně přesouvá, což činí velká problémy spojeneckým letadlům, která jsou jen málo schopná zaměřovat své cíle, vojenský zdroj z velitelství NATO přiznal, že palebná síla spojenců je tím výrazně degradována. Dále se ukazuje, že i přes neustálé bombardování se příznivcům Muammara Kaddafiho a libyjské armádě daří vytlačovat povstalce a držet v obležení Misratu i zbytky východní Libye, které jsou v rukou povstalců.
Tisíce lidí protestují v Maroku a požadují reformy
Po celé zemi vyšly do ulic tisíce lidí, kteří požadují reformy. K protestům došlo mimo jiné i v reakci na teroristický útok ve městě Marakesh. Podle odhadů se protestů účastnilo přes 8 000 lidí, kteří ve svých projevech odsuzují násilí a terorismus, požadují svobodu a kritizují korupci marockých úřadů. Demonstranti si také stěžují, že obyvatelé trpí nedostatkem příležitostí a pracovních míst, přičemž policie nerespektuje nikoho – požadují, aby policie zacházela s lidmi jako se sobě rovnými. V Maroku vládne nejstarší arabská královská dynastie v jejímž čele stojí současný král Mohammed VI., vládnoucí od roku 1999. Král v obavách před revolucí přislíbil na začátku roku 2011 reformy, ovšem převážně k žádným nedošlo.
V Tunisku byl obnoven zákaz vycházení – již tři dny pokračují silné protesty
Tuniská vláda nařídila v noci zákaz vycházení v nočních hodinách, reaguje tak na tři dny potlačování nových silných protestů, které vyvolali především vlivné osobnosti tuniské kultury a politiky svými připomínkami k nedávnému převratu. Nové problému v této zemi, kde byla zahájena vlna arabských revolucí, jsou způsobeny tím, že prozatímní správa doposud nesplnila svůj závazek naplnění demokratických principů po převzetí moc po bývalém prezidentu Zine Abidine Ben Alim. Mluvčí protestujících prohlásil, že je nyní třeba v revoluci dále pokračovat.
OSN: libyjské potravinové zásoby dojdou mezi 6 až 8 týdny
Šéf Světového potravinového programu OSN (WFP) Josette Sheeran prohlásil, že za 6 až 8 týdnů v Libyi pravděpodobně dojdou zásoby potravin. Šéf WFP proto zdůraznil, že stále neexistuje plán, který by čelil stále více se blížící humanitární katastrofě v Libyi. Libyjský potravinový systém byl totiž centrálně řízen vládou, ta ovšem nyní není schopna nové potraviny do země dostat a tudíž je ani distribuovat. Ovšem nikdo jiný zatím řízení distribuce a dovozu potravin do Libye nepřevzal.
Téměř 3 miliony obyvatel Nigeru nemají dostatek potravin
Potravinová krize je způsobena obrovskými suchy a přemnožením hmyzu, který napadl letošní úrodu. Vláda Nigeru oznámila, že 17, 3 % obyvatel země trpí smrtelným hladem, ačkoliv ještě v lednu vláda předpovídala, že úroda by mohla zajistit i přebytky. Tato situace se spolu s hladovými bouřemi v Ugandě přidává k naplňování předpovědí Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Obě tyto instituce varují před krizí afrického kontinentu.
Libyjští povstalci získali příslib financí od Západu i arabských zemí
Koalice západních zemí s arabskými státy se dohodly na finanční pomoci pro libyjské povstalce v řádech milionů dolarů. Ministři USA, Francie, Velké Británie a Itálie se v Římě spolu s ministry Kataru, Kuvajtu a Jordánska dohodli na vytvoření fondu pro vedení povstalecké kampaně s cílem svržení Muammara Kaddafiho. Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton ve Washingtonu vyjádřila tak, že se pokusí o změnu federálního zákona tak, aby bylo možné předat libyjským povstalcům alespoň nějaké prostředky z 30 miliard dolarů zmražených Libyi v USA. Libyjská vláda považuje tyto kroky za pirátství – podle Libye rebelové nejsou žádným způsobem oprávněni převzít peníze zabavené státu Libye, neboť se nejedná ani o právnickou osobu, ani o suverénní stát a nebyla vydána žádná rezoluce OSN, přičemž se zmraženými majetky by se podle vlády nemělo nakládat.
Policie v Maroku zadržela 3 podezřelé z útoku v Marrakeshi
Marocké ministerstvo vnitra oznámilo, že byli zadrženi 3 muži marocké národnosti, kteří jsou podezřelí ze spáchání bombového útoku v kavárně v turisticky oblíbeném městě Marrakesh, který zabil 16 lidí. Podle policistů se hlavní podezřelý již přiznal k věrnosti teroristické síti Al-Kaida a údajně se již snažil bojovat po boku islamistů v ruské republice Čečensko a v Iráku. Poslední teroristický útok se v Maroku odehrál v roce 2003, kdy sebevražedný atentátník zaútočil na americkou ambasádu v Casablance a zabil 45 lidí.
V JAR se ozývají hlasy vyzývající ke znárodňování průmyslu, dolů a půdy
Vlivný vůdce mládežnické organizace vládnoucí strany ANC, Julius Malema, vyzval k masovému zabavování půdy a znárodnění hlavních průmyslových odvětví. Dále šéf svazu mládeže Afrického národního kongresu zkritizoval současné vedení své strany za „měkký postup“. Malema je jedním z nejznámějších a nejpopulárnějších politiků v této nejsilnější africké ekonomice a prosazuje již delší dobu znárodnění jihoafrických dolů. Pro investory v JAR se jedná o poplašnou zprávu také proto, že před měsícem bylo zahájeno znárodňování v sousedním Zimbabwe.
Alassane Ouattara byl oficiálně prohlášen prezidentem Pobřeží slonoviny
Ústavní rada Pobřeží slonoviny se shodla a ratifikovala výsledky listopadových voleb 2010, dle kterých vyhrál Alassane Ouattara a porazil tak Laurenta Gbagbu. Ovšem byla to právě Ústavní rada Pobřeží slonoviny, která před více než 5 měsíci prohlásila vítězem voleb bývalého prezidenta Laurenta Gbagbu, jenž je nyní vězněn někde na severu země. Výsledkem konfliktu, který po volbách nastal, když se vítězem voleb prohlásil i Alassane Ouattara, jsou tisíce zabitých lidí a více než 1 milion lidí musel opustit své domovy.
Další napětí v Gabonu – opoziční vůdce obviněn z velezrady
Prezident Ali Bongo Odimba se rozhodl nechat obvinit svého největšího politického rivala Andre Mba Obameho z velezrady, neboť se při nepokojích na začátku roku 2011 prohlásil prezidentem a pokusil se na sebe strhnout moc inspirován děním v severní Africe a Pobřeží slonoviny. Odborníci nyní mají obavy o stabilitu tohoto ropného producenta.
Kongo by mohlo dopadnout jako Pobřeží slonoviny, varují mezinárodní organizace
Organizace International Crisis Group uvedla, že v Demokratické republice Kongo kvůli špatně zajištěným přípravám na volby a nedostatečné kontrole hrozí vzhledem k místnímu napětí podobný vývoj, jaký nastal po volbách v Pobřeží slonoviny. International Crisis Group také vyzvala konžskou vládu, aby připravila záložní plány pro krizovou úřednickou vládu na přechodné období mezi volbami v případě, že dojde k problémům. Demokratická republika Kongo zažila pouze dvoje volby od roku 2003, kdy skončil místní konflikt, který připravil o život 5 milionů lidí.