Dnes byla podepsána konečná dohoda v Káhiře mezi vůdcem Fatahu, prezidentem palestinské samosprávy Mahmoudem Abbasem, a šéfem Hamasu Khaledem Meshaalem. Podepsání dohody, která po 4 letech sporů sjednocuje oba nejsilnější tábory a zavazuje vytvoření prozatímní vlády, která palestinská území dovede k řádným volbám. Izrael již odsoudil egyptské angažmá i dohodu. Dohoda byla ovšem hned v začátku ohrožena kvůli protokolárním neshodám, neboť vůdce Hamasu Khaled Meshaal nesouhlasil s tím, aby seděl mezi zástupci ostatních palestinských frakcí, zatímco prezident palestinské samosprávy Mahmoud Abbas sedí na pódiu v čele.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Uganda už se měsíc topí v násilí a protestech – bezpečnostní síly jsou obviňovány ze zločinů proti lidskosti
Protesty, které probíhají kvůli vysokým cenám potravin a paliv, se ještě více rozhořeli po několikanásobném zatčení vůdce opozice Kizzi Besigye, který nakonec utekl do Keni. Hlavní město Kampala a ostatní větší města Ugandy jsou dennodenně dějištěm tvrdých zákroků policie a pořádkových sil, často za použití ostré munice. Přes 200 ugandských právníků v čele s prezidentem právnické komory Ugandy Brucem Kyererem podalo žalobu k vrchnímu soudu na pořádkové síly za porušování lidskosti.
V Kanadě zvítězili konzervativci – zemi čekají ekonomické změny
Kanadští konzervativci ve volbách do parlamentu získali 54% křesel (167 z nutných 155 ke stabilní většině). 40% všech Kanaďanů dalo hlas právě konzervativcům, kteří chtějí tvořit nová pracovní místa a především nezvyšovat daně. Dále hodlají přestat se speciální finanční podporou separatistické frankofonní provincie Quebec. Konzervativní premiér Stephen Harper pronesl ke svému volebnímu vítězství prohlásil: „Kanaďané nyní mohou obrátit stránku z nejistoty posledních sedmi let a soustředit se na budování nové velké budoucnosti.“ Většinové vítězství se také stalo velkou úlevou pro kanadské finanční trhy, pro které byly dosavadní nestabilní menšinové vlády noční můrou, a které s velkou radostí přijímají plán nového prezidenta na daňové úlevy.
Alžírsko oznámilo výrazné zvýšení veřejných výdajů o 25% a zrušilo cla na základní potraviny
Alžírsko, největší dodavatel zemního plynu pro EU, oznámil, že razantně zvyšuje své rozpočtové výdaje především do sociální sféry. Dále oznámilo úplné zrušení cel na základní potraviny, čímž chce dosáhnout snížení jejich cen pro své obyvatele. Alžírsko se tak snaží zabránit povstání, které v zemi již od ledna hrozí.
Pákistán se po smrti Usáma bin Ládina dostává do nepříjemné pozice
Prezident Pákistánu Asif Ali Zardari ve svém stanovisku oznámil, že díky desetiletí partnerství a spolupráce mezi Pákistánem a USA se podařilo zničit jednu z největších hrozeb lidstva. Zcela se ale vyhnul jakékoliv obhajobě pákistánských bezpečnostních složek a tajných služeb, které jsou nyní vystaveny otázkám, zda o bin Ládinovo úkrytu věděly, či jen nebyly schopné ho odhalit. Některé hlasy ale naopak otevírají otázku, nakolik byl Pákistán zaskočen americkým útokem a jak se k útoku ještě postaví, neboť Spojené státy oznámily, že Pákistán byl o útoku a narušení svého vzdušného prostoru informován až po proběhnutí mise a úspěšném návratu amerických jednotek.
Libyjští povstalci žádají miliardy dolarů
Člen povstalecké Libyjské národní rady Ali Tarhouni, který má na starosti finance, oznámil, že rebelové potřebují 2-3 miliardy amerických dolarů pro zásobování a vedení své vojenské kampaně proti Muammarovi Kaddafimu. Povstalci chtějí, aby jim byla převedena zmražená aktiva libyjské vlády, přičemž prohlásili, že od USA, Francie a Itálie tyto peníze obdrží nejpozději do 10 dnů. Libyjská ekonomika je po 2 měsících občanské války zcela na dně a v zemi dochází prostředky na základní suroviny a léky pro obyvatele, což je velmi kritický problém, neboť Libye vedla rozsáhlou sociální politiku.
Súdán: došlo ke střetu armády a policie v Abyei, nejvýznamnější ropná oblast si odhlasovala sever
Ve sporné oblasti Abyei došlo k boji mezi armádou severního Súdánu a jihosúdánskou policií. Incident se odehrál, když konvoj severosúdánské armády chtěl překročit hranice vytyčené v Abyei mezi oběma stranami a policie jižního Súdánu to nepovolila. Centrální vláda v Súdánu tvrdí, že šlo o konvoj, který zde projížděl v souladu s mezinárodní dohodou a že střelbu zahájili policisté, naopak jih považuje událost za pokus o agresivní překročení hranic a obviňuje severosúdánské vojáky ze zahájení palby. Situace v Súdánu se ovšem vyostřila také ve státě Jižní Kordofan, který je nejbohatší na ropu. Dle referenda se obyvatelé přiklonili k centrální vládě na severu, ale jižní Súdán obviňuje místní arabské milice, že obyvatele k této volbě přinutily. Především na jihu státu Jižní Kordofan v pohoří Nuba totiž místní za občanské války stáli na straně jihu a proto by zde mohlo dojít k podobnému scénáři, jaký někteří experti předpovídají v Abyei – totiž že dojde k obnovení bojů, které spláchnou výsledky, jichž bylo dosaženo referendem o odtržení jižního Súdánu.
V Jemenu eskaluje krize
Prezident Ali Abdullah Saleh definitivně odmítl podepsat dohody o svém odstoupení z funkce a tím tedy selhaly snahy Ligy arabských států a Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC). Opozice je tímto krokem silně pobouřena a již oznámila přípravu nových kroků proti prezidentovi a především zvýšení tlaku na něj, přičemž čeká na postoj Evropy a USA. Podle analytiků se tímto v Jemenu opět vzdálili diplomatickému řešení krize. V Jemenu samotném tak pokračují stále silnější demonstrace a roste násilí.
Šéf teroristické organizace Al-Kaida Usáma bin Ládin byl zabit Američany
Americký prezident Barack Obama ve svém projevu oznámil, že speciální komando armády Spojených států provedlo cílenou operaci ve městě Abbotabad na sever od hlavního města Pákistánu Islamabád. Smrt Usámy bin Ládina potvrdili i pákistánští úředníci. V USA, především ve Washingtonu lidé oslavují jeho smrt i na ulicích. Odborníci nyní vykládají akci dvěma způsoby – buď smrt vůdce Al-Kaidy přivodí zmatení jejích bojovníků a dojde k jejímu rozkladu, nebo naopak vyvolá silné odvetné akce. Další otázkou také je, jaký význam má tato událost pro válku v Afghánistánu, kde jsou koaliční síly již s velkým odporem místních a většinou i vlastních občanů. USA v souvislosti s touto událostí uvedly do pohotovosti své bezpečnostní síly na všech ambasádách a varovaly své občany před možnými odvetnými útoky.
Libyjské dělostřelectvo pokračuje v bombardování tuniského území
Libyjské dělostřelectvo nadále ostřeluje okraje města Dehiba, které leží v Tunisu u libyjských hranic. Libyjské jednotky v této oblasti na své straně hranice bojují s prchajícími povstalci, kteří míří právě do města Dehiba. Podle zvláštního zpravodaje Reuters na místě nedošlo k žádnému zranění a většina granátů dopadá pouze na okraje města.
OSN kritizuje vládu Ugandy za zásahy proti demonstrantům – situace se zatím proměnila v celonárodní krizi
Rada pro lidská práva OSN vyzvala Ugandu k zastavení užívání „nadměrné síly“ proti demonstrantům. Dále vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillay vyjádřila velké znepokojení nad zatčeními opozičního vůdce Kizzy Besigye. Ugandský prezident Yoweri Museveni zatím ve svém projevu slíbil porazit demonstranty, kteří dle něj mají za cíl destabilizovat jeho vládu.
V Libyi byl napadeny ambasády – Velká Británie vyhostí libyjského velvyslance
Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že Velká Británie vypověděla libyjského velvyslance v Londýně. Důvodem jsou útoky na ambasády evropských států, které byly provedeny vandaly. Britové se odvolávají na tzv. Vídeňské úmluvy o ochraně diplomatických misí – tím, že Muammara Kaddafi nezajistil jejich ochranu, opět podle Velké Británie porušil své závazky a mezinárodní povinnosti. Většina evropských zemí však svůj diplomatický personál z Libyie evakuovala již na začátku března.
NATO provedlo nálet na sídlo Muammara Kaddafiho
V Tripolisu byl napaden dům Muammara Kaddafiho, kam byli pozváni i zahraniční novináři. Sídlo zasáhly nejméně tři rakety a dle mluvčího vlády byl zabit nejmladší syn Muammara Kaddafiho Saif al-Arab a tři vnoučata. Velká Británie reagovala tvrzením, že smrt Kaddafiho příbuzných nemůže potvrdit. Předseda Libyjské národní rady Mustafa Abdel Jalil projevil lítost nad útokem na sídlo Muammara Kaddafiho, ale opět ho obvinil z útoků. Mluvčí libyjské vlády ve svém projevu prohlásil: „Myslíme si, že teď už je každému jasné, že to, co se děje v Libyi, nemá nic společného s ochranou civilního obyvatelstva.“ Muammar Kaddafi útok přežil, ale zatím sám nijak nereagoval. NATO popírá, že by šlo o zaměření se na rodinu Muammara Kaddafiho, ovšem tato událost výrazně nahrává oponentům útoků koalice v Libyi, kteří tvrdí, že výrazně přesahují mandát OSN k ochraně civilistů.
Muammar Kaddafi nabídl příměří, NATO ale odmítlo
Libyjský vůdce Muammar Kaddafi oznámil, že je ochoten přistoupit k příměří a zastavení vojenských operací a zahájit jednání. Zdůraznil ale, že předem vylučuje možnost svého odchodu. Povstalci tuto nabídku odmítají s tvrzením, že není důvěryhodná. Muammar Kaddadi ve svém projevu vyzval k jednání i země, které vedou letecké útoky na libyjské území s tím, že tato intervence nebyla Libyí očekávána a zemi zaskočila, přesto však chce jednat a upozornil na rostoucí oběti leteckých útoků. NATO nabídku odmítlo oznámením, že letecké údery budou pokračovat do té doby, než přestanou v Libyi útoky na civilisty, které libyjská vláda ze své strany popírá.
Taliban vyhlásil jarní ofenzivu v Afghanistánu
Taliban oznámil začátek jarní ofenzivy, která bude mít za cíl zahraniční vojáky, jakož i afghánské bezpečnostní síly a vládní úředníky v první vlně útoků. Dále Taliban předeslal, že se bude jednat i o sebevražedné atentáty. Ve svém prohlášení Taliban varoval afghánské civilisty, aby se vyhýbali veřejným shromážděním, vojenským základnám a konvojům a stejně tak i vládním budovám, neboť vše zmíněné bude od 1. května cílem útoků. Brigádní generál Josef Blotz, mluvčí NATO a mezinárodních sil bezpečnostní pomoci (ISAF) prohlásil, že koalice se chystá posílit ostrahu vojenských základen, neboť informační služby varovaly před zhruba týdnem intenzivních útoků Al-Kaidy a Talibanu.
Jemenský prezident by dnes měl zahájit podpisy, které povedou k jeho odchodu
Dnes by prezident Jemenu Ali Abdullah Saleh měl podepsat smlouvy a dohody s opozicí, které povedou k jeho odchodu výměnou za imunitu proti trestnímu stíhání. Ačkoliv demonstranté s touto dohodou nesouhlasí, prezident Jemenu by měl dohody podepsat dnes v hlavním městě Sanaa, zatímco opoziční zástupce poletí podepsat dohody do hlavního města Saúdské Arábie Rijádu.
Syrské tanky vstoupily do města Deraa, jsou hlášeny boje
Syrská vláda rozhodla o posílení tankových jednotek ve městě Deraa, které je centrem odporu proti vládě. Podle posledních zpráv tanky vstoupily do města, ale z jednotlivých šástí Deraa je hlášena těžká střelba a boje. Město Deraa má přes 120 000 obyvatel a protesty překračující v povstání zde pokračují již šestým týdnem.
Maroko: „výbuch v Marakeši byl teroristický útok“
Maroko oznámilo, že výbuch v marakešské kavárně na turisticky rušném náměstí Jamaa el-Fnaa byl teroristickýcm útokem. Marocké ministerstvo vnitra odmítlo specifikovat, kdo by za útok měl být zodpovědný, ale stanovilo dosavadní počet obětí na 15 lidí. Mezi nimi byli dva Maročané, dva Kanaďané, několik Holanďanů a dva Židé, jak potvrdilo izraelské ministerstvo zahraničí. Experti se shodují, že teroristé zcela záměrně chtěli poškodit cestovní ruch, který je pro Maroko životně důležitý.
V Ugandě policie zahájila ostrou palbu, nepokoje kvůli potravinám rostou
Policie v hlavním městě Kampala dnes sáhla ke střelbě ostrými kulkami, jinak již několik dnů potlačuje nepokoje za pomoci gumových projektilů a slzného plynu. Podle Červeného kříže v Kampale byli zabiti dva lidé a dalších nejméně 100 leží zraněno v nemocnicích. V sedmi různých částech hlavního města jsou dle svědků dokonce stavěny hořící barikády a celé město je v slzném plynu a země pokrytá nábojnicemi. Uganda čelí rozsáhlým a stupňujícím se nepokojům kvůli razantně rostoucím cenám potravin a paliv a dle Světové banky je prvním varováním před možným vývojem v Africe. Problémy přiživuje i politická krize, kterou vede opozice po prohraných prezidentských volbách, jež zpochybnila. Vůdce opozice Kizza Besigye již utekl do Keni, údajně aby se nechal ošetřit kvůli zraněním způsobeným po čtvrtém zatčení v posledních týdnech.
Tuniská armáda se střetla s jednotkami Muammara Kaddafiho
Síly loajální Muammaru Kaddafimu překročily hranice s Tuniskem při pronásledování povstalců, kteří prchali ze svých pozic do Tuniska. Na vstup libyjských vojenských jednotek na území Tuniska ihned střelbou reagovala tuniská armáda. Došlo tak k omezeným přestřelkám v tuniském pohraničním městě Dehiba mezi oběma armádami. Podle některých zdrojů libyjská armáda město také ostřelovala právě kvůli povstalcům, kteří sem prchají.
Prezident Burkina Faso oznámil konec vojenské vzpoury
Burkina Faso v západní Africe, severovýchodní soused Pobřeží slonoviny, na měsíc upadla do vojenských protestů, které se zvrhly až na vzpouru a pokus o převrat. Příčinou této situace byla špatná situace v armádě, nerovnosti mezi jednotkami a nedostatečný plat. Prezident Blaise Compaore ale nyní oznámil, že provedl kroky, se kterými souhlasí i vzbouřená armáda a situace by se tak dle jeho slov měla zklidnit.
Mezinárodní měnový fond: Demokratickou republiku Kongo čeká výzva v cenách potravin a paliv
„Rostoucí ceny potravin a paliv budou v tomto roce představovat velkou výzvu pro Kongo“, oznámil Mezinárodní měnový fond (MMF) při předání úvěru konžské vládě v hodnotě 80 milionů dolarů. MMF tak nepřímo ukázal na další zemi, kterou mohou čekat problémy spojené se stále pravděpodobnější potravinovou krizí, před níž experti i mezinárodní instituce varují, a to zvláště v Africe.
Prezident Světové banky navštíví Tunisko
Prezident Světové banky Robert Zoellick dorazí v pondělí do Tunisu, kde se dle prohlášení Světové banky zaměří na to, jak bojovat proti chudobě, jak mohou státní instituce pomoci řešit vysokou míru nezaměstnanosti a zajistit ekonomický růst ve prospěch všech obyvatel.