Ceny potravin jsou v současné době o 36% vyšší, než jaké byly minulý rok touto dobou. Státy celého světa postupně přistupují k diskusi a snaze k řešení problému růstu cen potravin, který dle varování mnoha mezinárodních institucí i odborníků přeroste v globální potravinovou krizi. Světová banka vyjádřila své obavy o Afriku, kde ceny potravin rostou nejrychleji a kde má tento vývoj i politický dopad. Stále více vůdců afrických zemí čelí nespokojenosti obyvatel a v některých státech přerůstá potravinová krize v násilí (příkladem může být Uganda). Experti se ale stále častěji shodují, že současné nepokoje Blízkého východu a zvláště pak severní Afriky jsou způsobeny především sociálními problémy a tzv. „hladovými bouřemi“ (lidé nemají práci a dostatek prostředků), nikoliv politickou motivací. Dalším aspektem problému je i fakt, že Afrika je tento rok v procesu voleb ve většině zemí, které na tomto kontinentě nemají vždy hladký průběh, a také skutečnost, že se stále více soukromých společností děsí vývoje v Ugandě a zkušenosti z roku 2008, kdy k problémům s potravinami již došlo.
Archiv autora: Marek Görges, jr.
Rada bezpečnosti OSN neodsoudí dění v Sýrii – Rusko bylo proti
Návrh, který iniciovala EU, k odsouzení násilí vůči demonstrantům v Sýrii Radou bezpečnosti se neuskutečnil. Ruská federace, která byla nejvíce proti, argumentovala především tím, že dění v Sýrii není ohrožením mezinárodní bezpečnosti. Proti odsouzení násilí se také postavily Indie a Čína, které ovšem vyzvaly k řešení situace pomocí dialogu.
V Pobřeží slonoviny byly opět otevřeny banky
Pod 10 týdnech, kdy byly všechny banky uzavřeny, byl bankovní systém opět oživen. Všechny pobočky bank čelí rozsáhlým frontám, neboť obyvatelé Pobřeží slonoviny se snaží získat své zpožděné výplaty a peníze z účtů. Přesto se podle odborníků jedná o znamení návratu k normálu v této západoafrické zemi po 4 měsících konfliktu. Vláda již oznámila, že hodlá vytisknout 177 miliard Západoafrických franků za účelem výplat státních zaměstnanců a záchranných balíčků pro místní firmy.
Libyjská armáda postupuje k tuniským hranicím, kam ustupují povstalci
Město Zintan v blízkosti hranic s Tuniskem se dostalo do raketového útoku. Rebelové, kteří se ve městě nacházejí, zdůvodňují útok Kaddafiho jednotek tím, že se jim podařilo město obsadit a libyjská armáda se teď snaží o pomstu. Dále rebelové tvrdí, že jsou zasahovány civilní oblasti města a opět požadují větší podporu Západu. Podle jiných zdrojů se ale libyjské armádě daří postupovat a snahou je nyní místo překotného postupu postupně likvidovat místa povstaleckého odporu.
Spojené státy americké mají strach z turecko-íránských obchodních smluv
USA jsou znepokojeny rostoucími obchodními vztahy Turecka s Íránem. USA dále varovaly turecké banky, protože jednají s íránskými protějšky, které jsou na černé listině OSN. David Cohen, náměstek pro terorismus a finančního zpravodajství, potvrdil, že navštívil Turecko, aby vyzval k nutnému úplnému naplnění a dodržování rezoluce 1929 Rady bezpečnosti OSN proti Íránu. Dále doporučil Turkům, aby zvážili své vlastní sankce. Turecko naopak reaguje tak, že se rozhodně nejedná o jakékoliv porušování rezoluce a všechna jednání, která s Íránem vede údajně mají za cíl větší otevřenost íránského nukleárního programu.
Výbuch kavárny v Maroku – 14 mrtvých
K explozi došlo ve městě Marakeš, které je oblíbenou turistickou destinací. Podle svědků jsou mezi mrtvými všichni cizinci, pouze jedna z obětí je marocké národnosti. Marocké ministerstvo vnitra ovšem vydalo prohlášení, v němž oznámilo, že exploze zabila 14 lidí, včetně neznámého počtu cizinců, zraněno má být dalších 20 lidí. Policie dále potvrdila, že se zcela jedná o trestný čin a další podrobnosti hodlá zveřejnit až po vyšetřování. Podle expertů by mohlo jít v souvislosti s nepokoji v severní Africe o aktivizaci islamistických militantních skupin, které mají na svědomí útoky v Casablance v roce 2003.
Centrální vláda Súdánu přitvrzuje ve sporu o ropné Abyei – varuje, že neuzná jižní Súdán
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir po včerejším prohlášení, kde jasně deklaroval, že se severní Súdán nevzdá na ropu bohaté sporné oblasti Abyei, nyní oznámil, že súdánská vláda odmítne uznat jižní Súdán jako samostatný stát. Jižní Súdán hodlá svou nezávislost vyhlásit v červnu, ovšem již nyní byla kvůli nestabilitě a bojům zastavena potravinová pomoc v některých jeho částech a je velmi pravděpodobné, že by mohlo dojít k novému konfliktu vyprovokovanému sporem o oblast Abyei.
Vůdce povstalců v Pobřeží slonoviny, kteří pomohli prezidentu Ouattarovi, byl zabit
Povstalecké milice ze severu Pobřeží slonoviny, díky nimž se prezidentu Alassane Ouattarovi podařilo porazit bývalého prezidenta Laurenta Gbagba, přišly o svého vůdce Ibrahima Coulibalyho. Ještě včera si mluvčí povstalců stěžoval, že bylo obklíčeno jejich velitelství, aniž by k tomu byl důvod. Povstalci tvrdili, že nechápou jednání sil prezidenta Ouattari, kterého podpořili. Nyní ale došlo k přímému útoku – prezident Ouattara ho zdůvodňuje odzbrojováním, jehož termín prý milice nedodržely. Ibrahim Coulibaly, který velel zhruba 5000 dobře vycvičených mužů dříve deklaroval věrnost novému prezidentovi a slíbil vstoupení do nové národní armády, ještě předtím se ale chtěl sejít s Ouattarou, k čemuž nedošlo. V okolí Abidjanu zatím nadále dochází k lokálním bojům s jednotkami věrnými Gbagbovi a nyní i milic.
Severní Súdán sdělil své stanovisko: „oblast Abyei zůstane v našich rukou“
Súdánský prezident Omar Hassan al-Bashir, představitel centrální vlády Súdánu na severu, který je mimo jiné obviněný z válečných zločinů Mezinárodním trestním tribunálem, v televizním projevu prohlásil, že Abyei se nachází v severním Súdánu a v severním Súdánu také zůstane. Prezident tak jen vyostřil stále větší napětí po referendu, kdy si jih odhlasoval své odtržení a rozdělení Súdánu na dva státy. Oblast Abyei je velmi bohatá na ropu a podle zpráv OSN se zde nyní nacházejí armády obou znepřátelených stran, které si budují pozice pro případný konflikt.
V Pobřeží slonoviny bylo zahájeno vyšetřování bývalého prezidenta a jeho blízkého okruhu
Vláda Pobřeží slonoviny oznámila, že bylo zahájeno vyšetřování bývalého prezidenta Laurenta Gbagba a přibližně dalších 100 jeho spolupracovníků, včetně jeho ženy. Vyšetřování se týká především porušování lidských práv a zneužití armády poté, co podle současné vlády a OSN Laurent Gbagbo prohrál v listopadových volbách 2010. Mluvčí vlády ale odmítl zveřejnit hlavní obvinění prezidenta Gbagba i jeho manželky. Podle zpráv rebelů, kteří pomohli prezidentu Alassane Ouattarovi dobýt Pobřeží slonoviny, prý armáda zaútočila na jejich velitelství, což vnímají jako nepochopitelný akt. Mluvčí vlády zprávu částečně popřel s tím, že se pouze jedná o akce spojené s odzbrojováním.
Výsledky parlamentních voleb v Nigérii: Vládnoucí strana drtivě obhájila své prvenství
Vládní volby v Nigérii potvrdily vůdčí pozici doposud vládnoucí strany nigerijského prezidenta Goodlucka Jonathana PDF. Prezidentské volby a parlamentní volby jsou v Nigérii u konce, aniž by došlo k zásadním změnám, dá se tedy očekávat pokračování v současné politice. Zatím však ještě probíhají volby guvernérů jednotlivých federativních států Nigérie, které mohou ještě výrazně ovlivnit především vnitřní politiku Nigérie. Podle zahraničních pozorovatelů jsou volby zcela v pořádku a demokratické.
Palestina se dohodla na vytvoření prozatímní vlády
Hnutí Fatah a Hamas se dohodly na společném vytvoření prozatímní palestinské vlády. Palestinský prezident Mahmúd Abbás to oznámil po jednání s představiteli Hamasu s tím, že přesný termín bude ještě dodatečně určen. Zprávu přinesly egyptské tajné služby: „Konzultace vyústila v plné porozumění obou stran, a to ve všech bodech jednání, včetně vytvoření prozatímní vlády se specifickými úkoly mimo jiné tak, aby stanovila termín pro řádné volby.“
Jižnímu Súdánu byla zastavena potravinová pomoc
Světový potravinový program OSN (WFP) oznámil, že pozastavuji provoz potravinové pomoci ve dvou státech jižního Súdánu. Důvodem je strach z prohlubující se krize v oblasti před vyhlášením nezávislosti. Došlo k zabití pracovníka WFP v záloze a WFP dále informuje o tom, že již v 11 správních oblastech jižního Súdánu se naplno rozhořely boje mezi povstalci a armádou jižního Súdánu (SPLA). Dále se stále více vyhrocuje situace v regionu Abyei, který je sporným územím bohatým na ropu mezi severem a jihem.
Velká Británie a Malawi si navzájem vyhostily své diplomaty
Velká Británie považuje za zcela neakceptovatelné vyhoštění svého velvyslance Ferguse Cochrane-Dyeta z jihoafrického Malawi, které je členem britského společenství Commonwealth. Jako odpověď zvolila Velká Británie okamžité vyhoštění velvyslance Malawi a jeho rodinných příslušníků z Velké Británie. Důvody této diplomatické roztržky však nejsou známy.
Francie a Itálie chtějí reformu Schengenkého prostoru
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy po schůzce s italským premiérem Silvio Berlusconim řekl, že obě země podporují Shengen, ovšem ten musí být reformován. Podle Francie a Itálie by měla být upravena Schengenská smlouva a posíleny pravomoci agentury EU Frontex (Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU).
Velká Británie se chystá zvážit kroky proti Sýrii
Britský ministr zahraničí William Hague oznámil, že Spojené království intenzivně pracuje se svými mezinárodními partnery na přesvědčení syrských úřadů, aby zastavily násilí a aby respektovaly základní lidská práva na svobodu projevu a shromažďování. Dále také prohlásil, že nyní Velká Británie uvažuje o dalších možných opatřeních proti Sýrii a již vyzvala prezidenta Sýrie Bashara al-Assada, aby zastavil útoky na anti-vládní demonstranty v Deraa.
Centrum syrského povstání, město Deraa, je v obležení
Syrská armáda zahájila dělostřeleckou palbu na Deraa v jižní Sýrii a tanková vojska město oblehla. Západní země přesto nadále žádným způsobem nereagují na vývoj v Sýrii. Organizace Amnesty International uvádí za dnešek 23 mrtvých lidí, ovšem počty obětí by mohly být i vyšší, neboť informace jsou nepřímo získávány od samotných obyvatel Deraa a to značně hektickým způsobem.
Protesty v Mauritánii
Bezpečnostní síly za použití obušků a slzného plynu rozptýlily několik set anti-vládních demonstrantů v mauretánském hlavním městě Nouakchott. Demonstrace byly poměrně radikální a v Mauritánii došlo k nejvážnějšímu střetu za poslední dva měsíce. Situace je tedy v tomto státě na severozápadě Afriky stále stejná a nenapomáhá jí ani dění v Maroku a sousední Západní Sahaře, kterou Maroko okupuje.
Rusko odmítá jakékoliv nové rezoluce Rady bezpečnosti OSN proti Libyi, NATO by prý pozemní jednotky bylo ochotné vyslat
Rusko oznámilo, že nebude podporovat žádnou novou rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která by mohla konflikt eskalovat a prohlubovat občanskou válku. Rusko se při poslední rezoluci zdrželo hlasování, nyní se ale po vyjádřeních ministra zahraničí Sergeje Lavrova dá očekávat, že by mohlo využít svého práva veto v Radě bezpečnsoti. Rusům se totiž nelíbí, že zpočátku vedoucí představitelé NATO vyloučili vyslání pozemních jednotek do Libye, nyní ale šéfka evropské zahraniční politiky Catherine Ashton prohlásila, že členové NATO by takový krok učinily v případě, kdyby o něj byly požádáni OSN.
Italská společnost Saras bude dovážet ropu od libyjské vlády – díky mezeře v sankcích OSN
Italská rafinérie Saras převzala ropu v tuniském přístavu, kterou sem dopravil tanker z území kontrolovaného Muammarem Kaddafim. Společnost Saras oznámila, že zásilka je zcela legální, protože loď, která dopravila ropu z Libye patří společnosti National Maritime Transport Company, která není na seznamu OSN – USA, Organizace spojených národů a Evropská unie uvalila totiž sankce na libyjskou vládu a vybrané libyjské společnosti. Podle kritiků je ale společnost National Maritime Transport Company ovládána synem Muammara Kaddafiho Hannibalem Kaddafim, který na černé listině je. Společnost Saras se brání tím, že bez prokázání tohoto tvrzení se jím nelze relevantně zabývat.
Prezident Čadu povede zemi i nadále díky bojkotu voleb opozicí
Prezident Idriss Deby již zcela jistě vyhraje volby a bude v čele Čadu stát už po čtvrté. Opozice se totiž odmítla voleb zúčastnit kvůli zpožděním s otevíráním některých volebních místností a také kvůli nejasnostem s volebními lístky, kterých bylo vytištěno více, než je registrovaných voličů. Prezident Idriss Deby vládne v Čadu od roku 1990, kdy se pomocí převratu dostal k moci a má za sebou již troje vítězné volby.
Čínský ministr zahraničí navštívil Egypt, aby demonstroval podporu Číny
Čína oznámila, že do Egypta hodlá vyslat svého ministra zahraničí Yanga Jiechiho. Ačkoliv Čína měla úzké vazby na bývalého egyptského prezidenta Husniho Mubaraka, chystá se nyní vytvářet cestu k novým vztahům s budoucí egyptskou vládou. Čína také avizovala, že podporuje úsilí, které Egypt činí směrem k domácí stabilitě a hospodářskému rozvoji, a že hodlá Egypt podporovat různými prostředky. Ministr zahraničí Yang Jiechi navštíví při své cestě mezi 1.-7. květnem také regionální fórum ve Spojených arabských emirátech a po Egyptě dále Srbsko, Švýcarsko a Rusko.
Volby v Nigérii přechází do poslední fáze – budou voleni guvernéři jednotlivých států
Po prezidentských volbách, ve kterých obhájil svůj post nigerijský prezident Goodluck Jonathan čekají Nigérii, která je složena z 36 federativních států s 73 miliony registrovaných voličů, volby guvernérů. Jedná se po prezidentských volbách o další důležité volby a v některých úhlech pohledu i podstatnějších – jednotlivé nigerijské státy mají totiž mnohdy větší rozpočty než některé menší africké země a guvernéři v nich mají největší vliv. Dalším aspektem guvernérských voleb je i pocit obyvatel, že guvernéři jsou jim blíže, než nigerijský prezident a proto mají mnohdy velmi tvrdá jádra podporovatelů.