Dceři kubánského prezidenta Raúla Castra odmítly vystavit víza do Spojených států amerických

Spojené státy americké odmítly kladné vyřízení žádosti o víza, kterou podala dcera současného kubánského prezidenta Raúla Castra. Mariela Castro byla do Spojených států amerických pozvána na slavnostní odevzdávání cen, kde by měla být taky oceněna za své aktivity v ochraně prav homosexuálů. Ministerstvo zahraničních věcí podle prohlášení aktivistů zamítlo přístup Mariely Castro, i když nedávno navštívila New York. Mariela Castro pracuje jako ředitelka Národního centra pro sexuální výchovu na Kubě, kde organizuje také kampaně za ochranu prav homosexuálů.

Katařané utrácejí ve Velké Británii nejvíce ze všech národů mimo EU

Katarští občané nakupující ve Velké Británii platí za jeden nákup průměrně 2 223 USD a nechávají tak za sebou turisty z Číny nebo bohatých Spojených arabských emirátů, jejichž turisté utrácejí v průměru o 470 USD méně. Bohatnoucí čínská střední třída však náskok Kataru postupně smazává. Průměrný nákup čínského turisty stál v roce 2012 1180 USD, což je 37% nárůst oproti roku předchozímu. Příliv čínských turistů a s ním spojené větší tržby britských obchodních domů by mohly ještě narůst, pokud dojde k úpravě vízové povinnosti pro čínské občany, jak to požaduje Britská obchodní komora.

Jemenci protestují proti deportaci pracovníků ze Saúdské Arábie

Obyvatelé Jemenu protestují proti deportaci zhruba 20 000 lidí, kteří pracují v Saúdskoarabském království. Mezi protestující je také Ezzedin Abdullah, jenž v Arábii zaplatil za prodloužení víza 4 300 USD. „Po 3 týdnech mě zatkli s tím, že papíry nejsou v pořádku a poslali zpět do Jemenu. Rád bych získal zpět alespoň peníze, které jsem za vízum zaplatil,“ uvedl pro deník Ahram. Odhaduje se, že až 80 % Jemenců si obstarávalo víza ilegálně, neboť cena za vyřízení byla mnohonásobně nižší než na úřadě. Razantní přístup k zahraničním pracovníkům, povětšinou dělníků, nastal po zavedení změn v pracovním právu, ve kterém chce země zvýšit podíl Saúdů zaměstnananých v soukromém sektoru. Ten je nyní pouze 10 %. Demonstranti upozorňují na fakt, že dnes na ropu bohatý a prosperující stát vyrostl díky Jemencům a dalším dělníkům z chudších oblastí světa.

Turecko se stává hlavním aktérem v oblasti humanitární pomoci v afrických zemích

Turecko poskytuje humanitární pomoc africkým zemím a nadále rozšiřuje svoji oblast vlivu posilováním dopravních spojů, obchodu, vzdělávání a úzké spolupráce s jejich zahraniční politikou. Po summitu ohledně spolupráce v Istanbulu v roce 2008 Africká unie (AU) prohlásila, že Turecko je jejich strategickým partnerem, v roce 2010 byl Istanbul dějištěm 4. konference OSN nejméně rozvinutých zemí světa (LDC). Turecko se snaží s AU podepsat dohodu o zmírnění stávajícího vízového režimu ke zvýšení interakce obchodních záležitostí, akademické obce a kultury. Řada turecký škol poskytuje stipendia africkým studentů. V Somálsku se Turecko stalo největším dárcem a jedním z nejaktivnějším aktérem v oblastní humanitární pomoci a budování míru (kromě OECD). Turecká vláda v součtu darovala Somálsku již 365 milionů USD.

Spojené arabské emiráty a Kanada obnovily standardní víza

Spojené arabské emiráty (SAE) zruší nadstandardní poplatky pro kanadské občany, kteří chtějí získat vízum. Na tomto kroku se ministr zahraničí UAE Sheikh Abdullah bin Zayed Al Nahyan dohodl se svým kanadským protějškem Johnem Baierem při jeho návštěvě v SAE. Od ledna 2011 požadovaly SAE po kanadských občanech žádající o vízum přirážku až do výše 1000 USD. Kanada také byla nucena zavřít svou vojenskou základu v Dubaji, kterou používala pro zásobování jednotek v Afghánistánu. SAE těmito kroky reagovaly na odmítnutí Kanady udělit národním přepravcům více přistávacích práv na kanadských letištích.

Brazílie a Mexiko se dohodly na zrušení turistických víz

Dohodu ohledně vzájemného zrušení vízové povinnosti za účelem krátkodobého pobytu dosáhly nejvyšší zástupci dvou latinskoamerických zemí – za Mexiko prezident Enrique Peña Nieto a za Brazílii prezidentka Dilma Rousseff. V úterý o tom informovala prezidentská kancelář Mexika. O podobném kroku začaly státy jednat již v lednu na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC). Brzy cestovatelé z Brazílie a Mexika nebudou potřebovat vybavení víz pro návštěvu těchto států, od čeho si představitelé slibují zvýšení příjmů z turizmu a přilákání nových turistů, kteří by bez této možnosti o podobné cestě ani neuvažovali.

Země západního Balkánu přitvrdí v přistěhovalecké politice

Ve středu se sešli zástupci 6 zemí západního Balkánu v hlavním městě Bosny Sarajevu, aby projednali otázku migrace, azylu a uprchlictví. Albánie, Bosna a Hercegovina (BaH), Chorvatsko, Makedonie, Černá Hora a Srbsko se obávají znovuzavedení vízové povinnosti, jelikož balkánské země často slouží díky liberální vízové politice s EU jako tranzitní země do západních evropských zemí, jedná se většinou o obyvatele Afghánistánu, Pákistánu a Palestiny. Země se zavázaly přijmout některá opatření jako například zkrácení lhůty při rozhodování žádosti o azyl.

Nejvíce žadatelů o azyl v Německu pochází ze Srbska

Podle údajů německého ministerstva zahraničních věcí v roce 2012 žádalo v Německu o azyl 8 477 Srbů z celkového počtu 64 539 žadatelů. V roce 2012 došlo k nárůstu o téměř 50 % v porovnání s rokem 2011, kdy žádalo o azyl na 4 579 Srbů. Z balkánských zemí následuje za Srbskem  v pořadí jako 5.  země Makedonie s 4 546 žádostmi, na 9. místě se umístila Bosna a Hercegovina s 2 025,  a  poté Kosovo s 1 906 žadateli o azyl. V prosinci 2009 byla zrušena vízová povinnost v rámci Schengenu do ostatních zemí EU pro Srbsko, Makedonii a Černou Horu, pokud však země nevyřeší zvýšený počet žadatelů o azyl, mohla by být víza opět zavedena.

Kosovo zavede vízový režim pro 87 zemí

Od července začne v Kosovu platit pro občany z 87 zemí vízová povinnost, místní úřady zatím nezveřejnily, o které státy se konkrétně bude jednat. Podle hlavního kosovského deníku Koha Ditore by se vízum mělo týkat občanů Ruska, Číny, Afghánistánu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Libye a Sýrie, nemělo by být zavedeno pro členy EU. Kosovo bývá považováno za tranzitní země pro obchodování s lidmi a nelegální migraci do zemí EU. Kosovští politici očekávají od zavedení vízové povinnosti zlepšení vnitřní bezpečnosti Kosova a země se přiblíží k jednání o přistoupení do EU. Kosovo zůstává jedinou zemí mezi balkánskými státy, jehož občané musí mít vízum, aby mohli vstoupit do schengenského prostoru.