Prvním z nich je Zurab Tchiaberašvili, někdejší ministr zdravotnictví, který v současnosti vykonává funkci hejtmana západně položeného gruzínského kraje jménem Kachetie. Druhým je Vano Merabišvili, bývalý ministr vnitra, který v roce 2012 krátce působil i v roli předsedy vlády a nyní zastává vysokou funkci v aparátu opoziční Sjednocené národní strany. Oba se podle obžaloby údajně podíleli na zpronevěře 3,2 milionů USD ze státního rozpočtu. Finance prý byly neoprávněně použity během předvolební kampaně v roce 2012 za účelem získávání podpory voličů. Podle vyšetřovatelů se z rozpočtu programu, jehož cílem bylo snížení nezaměstnanosti, tajně vyplácely odměny i osobám, jejichž úkolem bylo agitovat ve prospěch Sjednocené národní strany na veřejných akcích. Prezident Gruzie Michail Saakašvili, který výše uvedenou stranu zakládal, označil zatčení bývalých ministrů za odsouzeníhodné a politicky motivované.
Archiv štítku: Michail Saakašvili
Největší politické strany Gruzie vybírají své kandidáty na prezidenta
Příslušníci Sjednocené národní strany, která je momentálně v opozici a jejímž členem je aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili, často v souvislosti s možnou kandidaturou uvádějí jméno Davida Bakradzeho. Ten v minulosti působil jako předseda parlamentu, ministr zahraničí a velvyslanec při NATO a EU. Mezi jeho nejvlivnější podporovatele patří Gigi Ugulava, starosta gruzínského hlavního města Tbilisi. Konkrétního uchazeče Sjednocená národní strana vybere hlasováním v rámci primárních voleb. Premiér Gruzie a předseda vládního politického uskupení Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili prohlásil, že jeho strana jmenuje vlastního kandidáta s nejvyšší pravděpodobností příští pondělí. Prezidentské volby jsou plánovány na říjen 2013. Budou v pořadí šesté od vyhlášení samostatnosti země v roce 1991. Předchozí dvě pětiletá funkční období úřadoval na tomto postu Michail Saakašvili, který vzhledem k místnímu právnímu řádu nemůže kandidovat potřetí v řadě.
Gruzie jedná o zmírnění trestů za ilegální vstup do odštěpeneckých regionů
Neoprávněný vstup na území Abcházie a Jižní Osetie by napříště měl znamenat nanejvýš finanční postih. V případě opakovaného provinění by viníkovi hrozilo odnětí svobody v délce od dvou do čtyř let. V současnosti je zákon nastaven tak, že vstup na výše jmenovaná území z oblasti, která není pod kontrolou Gruzie, automaticky znamená kriminální čin spojený s hrozbou uvěznění. Novelu zákona předložila náměstkyně ministra pro reintegraci Keti Tsikhelashvili. Během svého projevu na půdě parlamentu uvedla příklad, kdy byli zatčeni dva arménští studenti, kteří se z výletu po jižním Rusku chtěli vrátit do své země přes Abcházii. Přestože o nezákonnosti svého jednání nevěděli, v souladu s platnou legislativou museli strávit ve vězení 1,5 roku. S návrhem zmírnění trestů zásadně nesouhlasí menšinová Sjednocená národní strana, kterou založil aktuální prezident Gruzie Michail Saakašvili. Její členové se snažili za pomoci obstrukcí oddálit i začátek samotného projednávání legislativní novely. Ústupky v této oblasti považují za vítězství Ruska.
Gruzie možná trénovala protiruské povstalce
Prohlásil to gruzínský premiér Bidzina Ivanišvili během rozhovoru s televizní stanicí Rustavi 2. Tématem bylo vyšetřování přestřelky poblíž obce Lopota, která se nachází nedaleko státních hranic mezi Gruzií a ruským Dagestánem. Během této události zemřeli 3 gruzínští vojáci a 11 příslušníků blíže neurčené paramilitární skupiny, která se údajně připravovala na protiruskou činnost v regionu severního Kavkazu. Případ se odehrál v srpnu 2012 a od té doby se kvůli panujícím nejasnostem vyšetřuje. Premiér Gruzie Ivanišvili se domnívá, že byli povstalci v zemi tajně cvičeni na příkaz jeho hlavního politického oponenta, kterým je současný gruzínský prezident Michail Saakašvili. Ten označil premiérovy výroky za „extrémně nebezpečné“ a doplnil, že připomínají „ruskou propagandu“. Veřejnost poté ujistil, že „se jeho země na výcviku teroristů nikdy nepodílela“.
Demonstranti zaútočili na spojence gruzínského prezidenta Saakašviliho
V Gruzii se napětí v zemi zvyšuje poté, co demonstranti zaútočili v pátek na spojence gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho a nejméně 5 jeho zákonodárců bylo zraněno. Saakašviliho strana, která dominovala gruzínské politice 9 let, ztratila v posledních parlamentních volbách. V současnosti je prezident nucen vládnout s opoziční koalicí Georgian Dream (GD) v čele s premiérem Bidzina Ivanishvili, jemuž podle deníku New York Times prezident Saakašvili nedůvěřuje. Jedná se o první ústavní přenesení moci v této zemi, což západní představitelé vítají jako průlom v post-sovětském regionu. Nepokoje propukly poté, co zákonodárci z koalice premiéra Ivanishvili zrušili tradiční každoroční projev prezidenta. Prezident Saakašvili oznámil, že projev se uskuteční v národní knihovně v Tbilisi a kolem poledne se tam sešlo několik set demonstrantů.
Prezident Gruzie Michail Saakašvili navrhuje amnestii za ekonomické zločiny
O souboru zákonů, který by měl podle serveru Civil Georgie zlegalizovat finance ilegálně nabyté před 1. lednem 2013, bude nyní projednávat parlament. Prominuty by měly být tresty za více než 20 typů zločinů. Kromě daňových úniků mezi ně patří například praní špinavých peněz, padělání bankovek, nelegální zaměstnávání cizinců, falšování účetnictví a zneužívání státních dotací. Podle gruzínského prezidenta by nově legalizované příjmy mohly uvolnit ruce domácím podnikatelům, kteří by poté mohli podpořit ekonomický růst.