Nový prezident Íránu Rouhani vyzývá k větší svobodě

Nově zvolený prezident Íránu Hassan Rouhani, který se ujme úřadu příští měsíc, vyzval vládu, aby méně zasahovala do soukromí lidí. „Silná vláda neznamená vládu, která se vměšuje a zasahuje do všech věcí. To není vláda, která omezuje životy lidí. To není silná vláda.“ Vláda má informovat veřejnost nejen o svých úspěších, ale i neúspěších. Internet a média mají mít svobodu v informování. Mnoho lidí vkládá do nově zvoleného prezidenta Rouhani velké naděje, ale on upozorňuje, že země čelí řadě problémů a jejich vyřešení nebude během dnů či měsíců.

Američanům nevadí, že jsou sledovaní, ukázal průzkum

Poté, co Edward Snowden zveřejnil informace o tajném programu PRISM, v rámci kterého jsou na internetu sledovaní lidé, uskutečnil deník The Washington Post průzkum veřejného mínění. Z něho vyplynulo, že většině Američanů nevadí, když úřady sledují jejich komunikaci na síti. Pro takové sledování však musí existovat opodstatněné důvody, jako je například teroristická hrozba. V průzkumu podpořilo provoz takového programu, který zasahuje do soukromí lidí, na 62 % respondentů. Pro zrušení podobných aktivit bylo 34 % dotazovaných. Americká vláda uvedla, že program ukončit nehodlá.

Americká vláda požaduje odstranění návodu k tisku zbraně z internetu

Americká vláda požaduje, aby byly z  internetu staženy soubory potřebné k vytištění střelné zbraně na 3D tiskárně. Vláda napsala společnosti Defense Distributed dopis, ve kterém upozorňuje na možnost, že zveřejnění takových dokumentů může porušovat předpisy na kontrolu zbraní. Rozhodnutí přišlo od vlády poté, co počet stažených souborů přesáhl 100 000. Přestože společnost ze svých internetových stránek soubory již odstranila, je možné, že lidé po celém světě budou mít k plánům nadále přístup. Kopie byly totiž zveřejněny i na jiných portálech, jako je například Pirate Bay, která slouží právě pro sdílení dokumentů.

Počet stažení souborů k 3D tisku pistole dosáhl 100 000

Od pondělí, kdy byly na internetu zveřejněny soubory nutné k výrobě palné zbraně na trojrozměrné tiskárně, dosáhl počet stažení těchto dokumentů 100 000. Společnost Defense Distributed Codyho Wilsona, který jako první takovou pistoli vyrobil, byla vysokým počtem stažených souborů překvapena. Většina stažení proběhla na území USA, dále především ve Španělsku, Brazílii, Německu a Velké Británii. Na začátku týdne Defense Distributed předvedla první výstřely z pistole Liberator vytištěné na 3D tiskárně.

Sýrie prodělala výpadek internetové sítě

Sýrie byla podruhé za šest měsíců odříznuta od internetového připojení. Výpadek, který zaznamenalo americké ministerstvo zahraničí, Google i další počítačové firmy, začal v úterý odpoledne a trval několik hodin. Příčiny výpadku zatím nejsou zcela jasné, jedná se ale už o druhý případ za posledních šest měsíců, podobná situace totiž nastala i v listopadu 2012. V minulosti přerušovaly syrské vládní úřady telefonická i internetová spojení ve vybraných územích s cílem narušit komunikaci rebelů, kteří v dané oblasti prováděli ozbrojené operace.

Soubory nutné k vytvoření pistole na 3D tiskárně jsou dostupné na internetu

Americký 25letý student Cody Wilson sestavil první plastovou pistoli, kterou lze vytisknout na trojrozměrné tiskárně. Soubory nutné k jejímu vytištění umístil na internet. Plastová pistole, která nemá výrobní číslo a neodhalí ji ani detektory, se skládá z 16 dílů, z nichž je možné vytisknout 15. Do zbraně nesoucí název Liberator se dají použít standardní náboje pro ruční palné zbraně. Wilson a jeho společnost Defense Distributed, kterou pro tento účel založil, jsou podrobeni kritice, že hatí snahu o regulaci zbraní. Wilson na kritiku reagoval slovy: „Uznávám, že tahle pistole může ublížit lidem. Je to taky přece zbraň. Ale nemyslím si, že je nějaký důvod nedat to na internet. Myslím si, že svoboda je konec konců vyšší zájem.“

Arabské země jsou rozděleny ohledně důvěry ve státní média

Obyvatelné různých arabských zemí jsou velmi rozděleni pokud jde o míru důvěry, kterou mají k zpravodajským agenturám svých států. Zatímco většina obyvatel Saúdské Arábie, Jordánska a Spojených arabských emirátů (SAE) považují zpravodajské agentury svého státu za „důvěryhodné“, v Tunisku, Libanonu a Egyptě má důvěru v tyto agentury jen čtvrtina obyvatel. Paradoxní je, že právě v Libanonu je ze všech zkoumaných zemí největší svoboda tisku. Výzkum také odhalil rozdíly v přístupu k internetu v různých státech Perského zálivu. Zatímco 9 z 10 obyvatel Kataru a SAE má přístup k internetu, v Jordánsku to je jen 46 %, v Egyptě 22 % a v Jemenu mají přístup k internetu pouze 2 % populace.

Čína zvažuje legislativu online obchodování

Čínský internetový obchod expanduje velkou rychlostí, a s tím souvisí problematika nedostatečné domácí, legislativní úpravy, která by ochraňovala zákazníky. Li Shi, ředitel Komise pro legislativní záležitosti Národního lidového kongresu, tvrdí, že internet není jediným médiem, skrze nějž obchody probíhají. Velký nárůst v Číně zaznamenávají teleshopping a nakupování po telefonu. „Zákazníci si bohužel výrobky vybírají podle obrázku nebo textových popisků,“ říká Li Shi z Komise pro legislativní záležitosti. Zatím poslední úprava správního práva, které v Číně platí od roku 1993, neobsahuje žádné podmínky ochrany zákazníků online obchodů. Takový stav je nevyhovující, tvrdí i sami prodejci, kteří by novou legislativu upravující online obchodování přivítali už z důvodu lepšího zákaznického servisu.

Ruská vláda dala zablokovat škodlivé stránky na Facebooku a YouTube

Ruská vláda využívá nového zákona, jenž jí dává pravomoc prostřednictvím ruské regulační agentury zablokovat internetový obsah, který považuje za nezákonný nebo škodlivý. Facebook musel odebrat stránku, která odkazovala na video na YouTube podporující sebevraždu, jinak riskoval zablokování v celém Rusku. YouTube, které je vlastněno společností Google, se brání a podalo žalobu k ruskému soudu s odůvodněním, že video ukazuje jako vytvořit falešné zranění make-upem a žiletkou a že video bylo určeno pro zábavu. Příznivci zákona uvádějí, že je vytvořen na kontrolu dětské pornografie a obsahů, který podporuje drogy a sebevraždy. Odpůrci zákona namítají, že zákon má trhliny, které by mohly vést k širší cenzuře na internetu. Další případy omezení jsou v Německy a Francii, kde jsou blokovány stránky popírající holocaust. V Turecku jsou zakázané stránky hanobící zakladatele země Mustafa Kemala Ataturka.

Jenom jeden z osmi obyvatelů Latinské Ameriky má přístup k internetu

Připojení k internetu v Latinské Americe není zcela běžné – kvůli vysokým cenám má k němu přístup pouze jeden z osmi obyvatelů kontinentu. Prezident Meziamerické banky rozvoje (BID) Luis Moreno považuje vývoj internetového pokrytí za nedostačující a zaostalé. Na zasedání gubernátorů BID poukázal na to, že zatímco rozšíření mobilních telefonů se podařilo na 100 %, situace je značně odlišná v otázce internetu, který je drahý a poměrně pomalý. Navíc prohlásil, že člověk v Jižní Korey potřebuje jeden den práce, aby zaplatil roční připojení k internetu, zatím co v Latinské Americe je potřebných až 31 dní.

Soukromé údaje vrcholných amerických politiků a celebrit byly zveřejněny na internetu

Několik známých osobností a vrcholných politických představitelů USA se stalo terčem počítačového útoku. Mezi napadené politiky patří první dáma Michelle Obamová, viceprezident Joe Biden, bývalá ministryně zahraničí Hillary Clintonová nebo kandidátka na prezidentku z roku 2008 Sarah Palinová. Útok se týkal i amerických celebrit Paris Hiltonové, Mela Gibsona, Beyoncé nebo Ashtona Kutchera. Na internetových stránkách „The Secret Files“ s ruskou doménou byly zveřejněny adresy, rodná čísla, čísla bankovních účtů a kreditních karet.

Pentagon zaměstná více expertů na zabezpečení kyberprostoru

Po několika zdařilých útocích hackery, ke kterým v poslední době došlo, Pentagon přistoupí k rozšíření útvaru United States Cyber Command, který pracuje na zabezpečení kyberprostoru a chrání před napadením americké vládní počítačové sítě. US Cyber Command, jenž vzniknul před 3 lety, v současné době čítá kolem 900 zaměstnanců – civilistů i armádních představitelů. Počet útvaru by se v následujících letech mohl zvýšit až pětinásobně. Americké ministerstvo obrany uvedlo, že Pentagon schválil rozšíření útvaru až na 4 900 lidí.

Aktivisté z Anonymous napadli web americké vlády

Hackeři hlásící se ke skupině Anonymous napadli internetové stránky americké vlády. Na stránky vládního výboru umístili video, které odkazuje na smrt internetového aktivisty Aarona Swartze, jenž v lednu pravděpodobně spáchal sebevraždu. Aaron Swartz čelil obvinění z hackerských útoků, za které mu hrozilo odnětí svobody až na 35 let. Soud měl proběhnout letos v únoru. Rodina Swartze vydala po jeho smrti prohlášení, že Aaron Swartz byl ze strany justičního systému zastrašován.

Kuba potvrdila první použití optického internetového kabelu

Státní telekomunikační firma Kuby ETECSA oficiálně potvrdila první používání optického internetového kabelu pro zajištění vysokorychlostního internetového připojení pro zemi. V prohlášení firma ETECSA uvedla, že instalaci kabele provedla 10. ledna 2013, kdy se začalo také jeho testování pro přenos dat. Nicméně nové rychlejší připojení nemusí být dostupné pro běžné obyvatelé, jelikož byl optický kabel byl položen na mořskou hladinou a přístup k němu kontroluje společnost ETECSA. První se k lepšímu připojení dostanou vládní organizace. Optický kabel za 70 miliónů USD na Kubu vede z Venezuely a většina obyvatelů se v současnosti připájí k internetu prostřednictvím satelitů.

Latinská Amerika používá internet stále víc

Podle analýzy společnosti Pingdom, která vypracovává každý rok zprávu o stavu internetu a jeho rozšíření v různých částech světa, 10,6 % uživatelů internetu, tedy přibližně 255 miliónů lidí, pochází právě z Latinské Ameriky. Celkově v roce 2012 bylo k internetu připojeno více než 2 400 miliónů lidí. Sociální síť Facebook má nejvíc členů v Spojených státech amerických, nicméně nejvíc každodenně aktivních členů žije v Brazílii. V minulém roce vzrostla taky účast představitelů států na sociální síti Twitter a z 10 nejpopulárnějších je právě 5 prezidentů v Latinské Americe.

Předseda Googlu Eric Schmidt naléhal na návštěvě Severní Korey na spuštění internetu

Výkonný předseda Googlu Eric Schmidt během kontroverzní návštěvy Severní Korey, která se uskutečnila v rámci delegace bývalého amerického diplomata a bývalého vyslance při OSN Billa Richardsona, vybídl KLDR, aby ukončila svoji mezinárodní izolovanost a zpřístupnila internet pro své občany. Schmidt prohlásil, že pokud Severní Korea nepovolí svobodné používání internetu, nevypořádá se se svými ekonomickými problémy, kterým dlouhodobě čelí. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí USA Victoria Nulandová prohlásila, že návštěva KLDR byla „nerozumná“, především v souvislosti s nepovoleným testem rakety dlouhého doletu, který KLDR uskutečnila před necelým měsícem.