Guatemalský prezident vyzval k respektování rozsudku nad José Efraín Ríos Monttem

Prezident Guatemaly Otto Pérez Molina apeluje na přijetí rozsudku nad bývalým velitelem armády José Efraín Ríos Monttem, který byl v pátek odsouzen k 80 letům vězení za zločiny proti lidskosti, včetně genocidy. „Můžeme s obviněním souhlasit nebo nesouhlasit, nicméně rozhodnutí soudu musíme respektovat. V momentě, kdy je vynesen rozsudek již není místo na jeho zpochybňování. je třeba respektovat instituce spravedlnosti,“ řekl guatemalský prezident Otto Pérez Molina. „Jedná se o mezinárodní politické představení, které zanechá důsledky na duši a srdci guatemalského lidu,“ okomentoval rozsudek José Efraín Ríos Montt.

Bývalý guatemalský velitel armády byl odsouzen k 80 letům vězení

Guatemalská soudkyně Jazmín Barrios v pátek odsoudila Josého Efraína Ríose Montta, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983, k 80 letům vězení za porušování lidských práv zahrnujících genocidu. Jedná se o prvního bývalého vůdce státu, který byl národním soudem odsouzen za genocidu. Při ní zemřelo téměř 1 800 osob mayského kmene Ixil. Šestaosmdesátiletý José Efraín Ríos Montt tvrdil do poslední chvíle, že je nevinný. „Nikdy jsem nepovolil, nepodepsal, ani nenařídil, aby se jednalo proti rase, ani etnické, ani náboženské,“ řekl.

Iráčtí Kurdové si připomněli 25 let od chemického útoku na jejich domovy

Kurdové ve městě Halabja na severovýchodě Iráku si u Památníku mučeníků připomněli uplynutí 25 let od 16. března 1988, kdy ke konci irácko-iránské války použila irácká armáda na město obsazené kurdskými rebely chemické zbraně, zejména yperit a nervové plyny. Při útoku irácké armády tehdy bezprostředně zemřelo okolo 5 000 lidí, zejména žen a dětí. Mnoho dalších následně onemocnělo závažnými chorobami jako důsledek kontaminace půdy a vody. U příležitosti tohoto výročí navrhl premiér regionální oblasti Irácký Kurdistán Nechirvan Barzani, aby se 16. březen stal mezinárodním dnem proti chemických zbraním. Hlavní strůjci této akce, bývalý irácký prezident Saddám Hussajn a jeho bratranec Ali Hassan al-Majid, byli mimo jiné i za tento zločin popraveni.

Norský soud odsoudil rwanského muže za účast na genocidě

Norský soud odsoudil rwandského muže žijícího v Norsku k 21 letům vězení za účast na genocidě ve své domovské zemi v roce 1994. Soud v Oslu shledal vinným Sadi Bugingo ze spoluviny za úkladné a úmyslné zabití nejméně 2000 lidí patřících především k Tutsijské etnické menšině ve městě Kibungo na východě Rwandě. Bugingo popřel všechna obvinění a řekl, že se proti rozsudku podá odvolání. V rozsudku soudu bylo uvedeno, že Bugingo podporoval genocidu, na které se účastnil tím, že transportoval ozbrojené vrahy a oběti na místo zabíjení. Při rwandské genocidě v roce 1994 zemřelo během tří měsíců na 800 000 lidí.

Bývalý guatemalský velitel armády čelí obžalobě z genocidy a zločinům proti lidskosti

Ve středu začal veřejný soudní proces s bývalým velitelem armády Efraín Ríos Monttem, který stál v čele vojenského režimu v Guatemale mezi léty 1982 a 1983. Spolu s ním je obžalovaný také Mauricio Rodríguez, rovněž bývalý generál a Monttův dlouholetý spolupracovník. Oba jsou obžalování z masakru 1771 domorodých obyvatel mayského kmene Ixil během své vlády. Advokát obžalovaných, Francisco Palomo, se snaží zpochybnit rozhodnutí soudce Miguel Ángel Gálvez a zabránit veřejnému soudnímu procesu. V Guatemale jde o první případ, ve kterém někdo stanul před soudem kvůli obvinění z genocidy a zločinům proti lidskosti.

Za masakr v Srebrenici padl další rozsudek

Bozidar Kuvelja byl poslán Bosenským státním soudem na 20 let do vězení za zločiny proti lidskosti v bosenském městě Srebrenici v roce 1995, proti rozsudku se Kuvelja může odvolat. Kuvelja byl  odsouzen za to, že se spolupodílel na věznění a masových popravách  bosenských mužů. Soud dále rozhodl,  že Kuvelja plnil pouze příkazy nadřízených a nedopustil se genocidy.

Chorvatsko se odmítlo zabývat srbskou žalobou na 3 prominentní vojenské úředníky

Srbská Prokuratura pro válečné zločiny podala žalobu na bývalého chorvatského ministra vnitra Ivana Vekice, jeho 1. náměstka Tomislava Mercepa a dřívějšího šéfa válečného krizového ústředí v městě Osijek Vladimira Sekse za genocidu a válečné zločiny proti Srbům v roce 1991. Žaloba byla poslána do Chorvatska srbskou Prokuraturou v prosinci 2012, nyní chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenic zamítl žalobu kvůli nedostatečným důkazům a pochybením ze strany Srbska. V současné době se exministr Ivan Vekic a Vladimir Seks věnují politice, bývalý náměstek Tomislav Mercep je souzen v Chorvatsku za válečné zločiny, kterých se měl dopustit v roce 1991.

OSN vyvrací zvěsti o působení rwandské ozbrojené skupiny na východě Demokratické republiky Kongo

Podle tiskové zprávy mise OSN v Demokratické republice Kongo (MONUSCO) byly vyslány kontrolní týmy do oblastí Mpati, Nyange a Bibwe, které se nachází ve východní provincii Severní Kivu. Cílem bylo prošetřit nedávné tvrzení o tom, že se na území nachází až 4 000 bojovníků patřící do ozbrojené skupiny Demokratické fronty pro osvobození Rwandy (FDLR). FLDR se skládá převážně z etnických bojovníků Hutuů, kteří jsou spojováni s genocidou ve Rwandě v roce 1994. Podle MONUSCO působí členi FLDR v regionu, jedná se však jen o pár stovek bojovníků, původní počet 4 000 vyvracejí.