Bolivijský prezident nechce latinskoamerické státy v NATO

Prezident Bolívie Evo Morales v pondělí označil přání Kolumbie zapojit se do Severoatlantické aliance (NATO) za hrozbu pro celý region Latinské Ameriky. Vážnost situace podle něj vyžaduje mimořádnou schůzi Rady bezpečnosti Unie jihoamerických názorů (UNASUR). Prezident Evo Morales prohlásil, že vstupem Kolumbie do NATO by byly porušeny mírové smlouvy podepsané UNASUR a vzrostlo by riziko vojenských zásahů v regionu ze strany NATO. Dále také vidí v případném přiblížení organizace NATO možnou destabilizaci levicových vlád v Jižní Americe, zejména v Ekvádoru, Nikaragui, Venezuele a právě Bolívii. Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos požádal o členství v NATO v neděli. Z NATO již zaznělo, že vstup Kolumbie není pro její geografickou polohu možný,  organizace se avšak nebrání užší spolupráci s jihoamerickou zemí.

Prezidenti Venezuely a Bolívie podepsali bilaterální smlouvy

Prezidenti Venezuely Nicolás Maduro a Bolívie Evo Morales v neděli podepsali několik bilaterálních dohod, mezi kterými byly i smlouvy o spolupráci v energetické či potravinové oblasti. Dohody byly uzavřené v bolívijském městě Cochabamba při příležitosti první návštěvy Bolívie venezuelského prezidenta Madura od jeho jmenování do úřadu. Prezidenti Maduro a Morales vyjádřili chuť posilnit své vztahy kvůli silné imperialistické hrozbě, které musí obě země čelit.

První bolivijský prezident má šanci vládnout 3 volební období

Bolivijská vláda schválila v pondělí zákon, podle kterého by současný prezident země Evo Morales mohl potřetí v řadě kandidovat na prezidentský úřad. Nyní naplňuje své druhé volební období. Nejbližší prezidentské volby se mají konat koncem příštího roku. Podle bolivijské ústavy je sice možné být prezidentem jen po dobu 2 volební období, ale když prezident Morales poprvé vykonával prezidentský úřad (2006-2010), došlo ke změně ústavy, která je nyní důvodem, proč by se první volební období nemělo do celkového součtu započítávat. Přijatý zákon se zakládá na stanovisku ústavního soudu. Podle opozice však ústavní soud pochybil a nový zákon je v rozporu s ústavou. Někteří poslanci uvažují, že se obrátí na Organizaci amerických států (OAS), aby situaci prošetřila.

Bolívie vyhostí americkou agenturu pro rozvoj

Prezident Bolívie Evo Morales oznámil, že ze země vyhostí Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Obvinil agenturu z vměšování se do vnitřních záležitostí Bolívie a z příprav konspirací proti vládě. „Nebudou nám chybět žádné instituce velvyslanectví Spojených států amerických, které jsou používány na konspiraci proti bolívijskému lidu a speciálně proti národní vládě. USAID odchází z Bolívie,“ prohlásil prezident Morales na Plaza de Armas v hlavním městě La Paz. Není to poprvé, co prezident Morales vyslovuje podobné obvinění proti Spojeným státům americkým. V roce 2008 vyhostil ze země velvyslance Spojených států amerických Philipa Goldberga a také členy Protinarkotické agentury Spojených států americké, země obvinění odmítá.

Prezident Bolívie se bude moci ucházet o třetí zvolení do úřadu prezidenta

Ústavní soud Bolívie povolil kandidaturu současného prezidenta Eva Moralese v příštích volbách, které se uskuteční v roce 2014. Prezident Morales byl zvolen poprvé do řadu prezidenta v roce 2005, pak byl znovu zvolený v roce 2009. Podle ústavy Bolívie může prezident zastávat úřad nejvíce ve 2 za sebou následujících volebních obdobích. Nicméně prezident Morales obhajoval své právo na kandidaturu v 3. období kvůli tomu, že ústava zavádějící povolený počet volebních období vstoupila do platnosti až v roce 2009, a proto by se jeho první funkční období z roku 2005 nemělo počítat. Podle závěru soudu byl jeho argument potvrzen a prezident Morales se může o obhájení prezidentského úřadu ucházet i po třetí v roce 2014. Opozice tohle rozhodnutí soudu považuje za nepřijatelné.

Bolívijský prezident byl nucen přerušit své aktivity kvůli dýchacím problémům

Podle prohlášení viceprezidenta Álvara García musel bolívijský prezident Evo Morales odložit všechny své naplánované aktivity, protože se u něho vyskytly respirační problémy. V pondělí se musel prezident Morales podrobit lékařskému vyšetření kvůli komplikovanému dýchání ve města Cochabamba. Podle oficiálního programu se prezident Morales měl v pondělí zúčastnit na 7 veřejných akcích, nicméně místní média přinesla informaci o jeho absenci na setkání s hlavními veliteli ozbrojených sil.

Letiště v městě Oruro se nebude zatím jmenovat po bolívijském prezidentu Moralesovi

Podle dohody mezi úřady a občanskými sdruženími nebude letiště v městě Oruro pojmenováno po současném bolívijském prezidentu Evo Moralesovi. Rozhodnutí přišlo po několika protestních akcích občanů, kteří si jeho jméno vysloveně nežádali a trvali na tom, aby letišti bylo navráceno jeho původní jméno inspirované uznávaným leteckým hrdinou Juanem Mendozem. Tohle řešení je nicméně jenom dočasné, na čemž se obě strany dohodly. Konečný rozsudek v této otázce vynese až Ústavní soud.

Bolívie bude žalovat Chile kvůli přístupu k moři

Bolívijský prezident Evo Morales prohlásil, že v následujících dnech předloží žalobu proti Chile, kterou se bude snažit dosáhnout získání samostatného přístupu k moři pro svou zemi. Národní komise Bolívie se přestěhuje do města La Haya, kde sídlí Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Bolívie území, které by jí zabezpečilo přístup k moři, ztratila v roce 1879 po chilské invazi během Pacifické války. „Chile tím, že neposlouchá hlas bolívijského lidu, mu upírá klid, solidaritu a bratrství a zatracuje latinskoamerickou integraci a ničí touhu národů žít v míru a harmonii,“ prohlásil prezident Morales.  

Bolívijské město protestuje proti novému jménu letiště

Již třetí protest v průběhu několika týdnu se uskutečnil v pátek v bolívijském městě Oruro. Důvodem nespokojenosti lidí je nové pojmenování letiště, které se v současnosti jmenuje Letiště Evo Moralese, které se shoduje s jménem prezidenta Bolívie. Původní plán byl pojmenovat objekt po leteckém hrdinovi Juanovi Mendozza. Za poslední týdny již na letišti proběhly stávky trvající 24 a 48 hodin s cílem odmítnout nové pojmenování, které bylo oficiálně představeno v únoru. Juan Mendoza byl pionýrem bolivijského letectva a jako první absolvoval let mezi La Paz a Buenos Aires. Navíc se stal klíčovou postavou ve válce mezi Bolívií a Paraguayí v rocích 1932 a 1935.

Bolivijský prezident Evo Morales vyznamenal vojáky, kteří byli vězněni v Chile

Bolivijští vojáci Alex Choque, Augusto Cárdenasa José Luis Fernández v pondělí dostali od bolivijské hlavy státu Evo Moralese vyznamenání a byli povýšeni. Tři mladí vojáci se nacházeli více než měsíc ve vězení v Chile, protože vstoupili na jeho území se zbraní v ruce a chilské autority je zatkly. Prezident Bolívie Evo Morales řekl, že si vojáci vyznamenání zaslouží za „důstojné služby vlasti a statečné čelení nespravedlivému zatčení“.

Spor mezi Chile a Bolívií kvůli zadržení bolívijských vojáků pokračuje

Představitelé Chile a Bolívie nadále pokračují ve vzájemných obviněních ve sporu, který vznikl kvůli zadržení 3 bolívijských vojáků na území Chile. Bolívijský prezident Evo Morales označil zatčení svých vojáků za „zbabělý akt pomsty prezidenta Chile Sebastiána Piñery„. Armádní příslušníci byli zadrženi na území Chile se zbraní v ruce, čím se dopustili podle chilských soudů protiprávného činu. Prezident Bolívie Morales ale jednání Chile považuje za odplatu za bolívijské nároky na území, které by zemi zajistilo přístup k Pacifickému oceánu. Vojáci v době svého zatčení měli vykonávat tajnou akci proti obchodníkům s auty.

Evropská unie žádá Bolívii, aby odškodnila Španělsko za vyvlastnění společnosti Sabsa

Odškodnění dvou španělských firem Abertis a Aena ze strany Bolívie je požadováno Evropskou unií poté, co bolívijská vláda znárodnila filiálku španělských společností Sabsa. „Naléháme na Bolívii, aby zabezpečila kompenzaci tak brzy, jak to jen bude možné, a očekáváme, že se najde řešení přijatelné pro obě zasažené strany,“ uvedl tiskový mluvčí obchodního oddělení Evropské unie John Clancy. Společnost Sabsa, která je odpovědna za správu 3 největších letišť Bolívie, byla znárodněna, jelikož prezident Evo Morales obvinil její představitele z nedostatečných investicí do budoucnosti. Španělsko následně oficiální cestou vyjádřilo svůj nesouhlas s postupem prezidenta Moralese.

Španělský vztah k Bolívii se kvůli znárodnění společnosti Sabsa pravděpodobně změní

Madridská centrální vláda se rozhodla revidovat svůj vztah k latinskoamerickému státu Bolívie z důvodu znárodnění společnosti Sabsa, která je filiálkou španělských společností Abertis a Aena. Bolívijský prezident Evo Morales znárodnil společnost Sabsa poté, co obvinil její představitele z nedostatečných investicí. Společnost Sabsa je odpovědná za správu 3 největších letišť Bolívie. Hned po jeho prohlášení letiště obsadila bolívijská armáda. Představitel španělské diplomacie José Manuel García-Margallo oznámil, že kontaktuje své kolegy v Evropské unii, aby společně mohli reagovat na bolívijské kroky.

Prezident Bolívie vznáší obvinění proti Chile, důvodem je nárok na pobřeží

Bolivijský prezident Evo Morales v pondělí na summitu Společenství latinskoamerických států a Karibiku (CELAC) obvinil Chile, že neplní Dohodu míru a přátelství z roku 1904, na základě které si Bolívie činí nárok na znovuzískání pobřeží. Pobřeží Bolívie ztratila při konfliktu s Chile, který začal roku 1879. Chilský prezident Sebastián Piñera prohlásil, že „Chile není ochotno přerozdělit nebo zmenšit své území. Toto se nemůže žádat po žádném státu na světě“. Prezident rovněž odmítl vyměnit území okolo pobřeží za nabídku výhodných dodávek zemního plynu. Nejvyšší představitel Bolívie Evo Morales obvinil Chile i z toho, že porušuje lidská práva pracujících pocházejících ze sousedních zemí.

Bolivijský prezident chce vyvážet listy koky

Minulý týden byla Bolívii udělena výjimka pro legální pěstování koky, nyní se prezident Evo Morales chce soustředit se na zlegalizování prodeje této rostliny v zahraničí. Prezident prohlásil, že Čína se zajímá o dovoz koky ve velkých množstvích pro výrobu čaje. Koka se používá v Andách již tisíce let na různé účely, nicméně ji OSN vyhlásila za nelegální již před více než 50 roky, jelikož je běžnou součástí při výrobě kokainu.

Bolívie poskytne důkazy o konspiraci Spojených států amerických

Ministr prezidentské kanceláře Bolívie Juan Ramón Quintana uvedl, že poskytne americkému prezidentovi Barackovi Obamovi důkazy o tom, jak se americká vláda snaží ovlivňovat politickou scénu Bolívie. Hlavním důkazem je podle ministra Quintany případ amerického podnikatele Jacoba Ostreichera, který byl obviněn z praní špinavých peněz a jiných kriminálních aktivit v Bolívii. Americká vláda měla podle bolivijské vlády zmanipulovat fakta tak, aby Bolívii zdiskreditovala a podnikatel Ostreicher vypadal jako nevinný. Vztahy mezi Bolívii a Spojenými státy americkými se neustále zhoršují už od roku 2006, kdy do úřadu nastoupil současný bolivijský prezident Evo Morales, který v roce 2008 vyhostil z krajiny amerického ambasadora kvůli podezření z konspirace. Dodnes se neobnovilo vzájemné diplomatické zastoupení těchto krajin.