Mezinárodní krizová skupina (ICG) ocení barmského prezidenta Thein Seina každoročně udělovanou cenou za snahu o mír. K tomuto rozhodnutí ji přiměly demokratické reformy, které prezident inicioval, a mírové snahy. Nadšení mezinárodních aktérů avšak zcela nesdílí domácí úředníci, členové opozice, odborníci ani vůdčí osobnosti etnických minorit v zemi. Jejich názory na prezidenta i vládu se diametrálně liší a pro některé je ocenění Thein Seina naprosto nepřijatelné. Prezident Sein totiž zůstává v úzkém spojení s armádou, která i nadále provádí ofenzivní operace a zneužívá svou moc v oblastech, kde žijí barmská etnika. Prezidenta Seina kritizuje americká lidsko-právní organizace Human Rights Watch.
Archiv rubriky: BSA
Náboženské konflikty v Barmě může ukončit vláda práva
Opoziční vůdkyně Aung San Suu Kyi prolomila více než dvoutýdenní mlčení o nedávném náboženském násilí a promluvila k vůdčím osobnostem muslimské menšiny. Na jednání s představiteli islámských organizací v sídle Národní ligy pro demokracii prohlásila, že „klíčem k řešení problému je nastolení vlády práva a garance bezpečnosti lidu“. Chce zajistit, aby barmská justice přistupovala ke všem stejně a především spravedlivě. Podle muslimských vůdců, kteří se zúčastnili jednání, přislíbila Suu Kyi snahu o posílení právního státu v Barmě, jedině tak lze totiž zajistit potřebnou vládní ochranu menšinám, v tomto případě muslimským komunitám. Aung San Suu Kyi v dolní komoře barmského parlamentu zastává funkci předsedkyně Výboru pro právní stát. I přes ujištění daná muslimským vůdcům se však Suu Kyi nevyhnula kritice, je jí vyčítána údajná neochota angažovat se ve věci náboženských konfliktů a ochrany lidských práv i pro menšiny, kritici tím míří především na situaci Rohingyjských muslimů, kterým vláda dlouhodobě upírá barmské občanství.
Súdánský prezident al-Bashir je na návštěvě Jižního Súdánu
Poprvé od nezávislosti Jižního Súdánu v roce 2011 budou v pátek spolu jednat súdánský prezident Omar al-Bashir a prezident Jižního Súdánu Salva Kiir. Mají diskutovat o sporech ohledně území, vymezení hranic a i nedávné dohodě, která stanovuje, kolik má Jižní Súdán platit Súdánu za transfer své ropy přes súdánské území. Velvyslanec Jižního Súdánu v Chartúmu Mutrif Siddiq uvedl, že prezident al-Bashir bude vřele přivítán a vztahy mezi oběma zeměmi se mají rozvíjet ku prospěchu obou států.
Ministr zahraničí USA John Kerry navštíví Turecko a Izrael
Americký ministr zahraničí John Kerry se o víkendu potřetí ve své funkci vrátí na Blízký Východ. Měl by navázat na jednání prezidenta Baracka Obamy, která proběhla před 2 týdny a která měla napomoct ke sblížení Izraele a Turecka. Ministr Kerry by měl nejprve sejít s představiteli Turecka v Istanbulu a poté by měl jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanyahuem v Jeruzalémě a palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem v Ramalláhu. Cílem schůzek není předložení mírového plánu, ale vyslechnutí obou stran a hledání možných východisek. Ministr Kerry se také bude zabývat situací v Sýrii. Návštěva Blízkého východu byla včleněna do již připravené cesty do Asie, kde ministr zamíří do Číny, Jižní Koreji a Japonska.
Smrt palestinského vězně rozpoutala nepokoje v izraelských věznicích
Zpráva o smrti Maysara Abu Hamdiyeha, 64letého doživotně odsouzeného Palestince, rozpoutala nepokoje mezi palestinskými vězni v izraelských věznicích. Palestinci obviňují izraelskou stranu, že Abu Hamdiyehovi neposkytla adekvátní léčbu po tom, co mu byla diagnostikována rakovina. Mluvčí palestinského prezidenta Nabil Abu Rudeina řekl, že „pokračující zadržování vězňů a zanedbání lékařské pomoci vede k nebezpečným důsledkům“. Izraelská vězeňská služba použila k uklidnění situace ve věznicích slzný plyn.
Političtí vězni v Súdánu mají být propuštěni
Súdánský prezident Omar al-Bashir v pondělí oznámil, že v zemi budou propuštěni všichni političtí vězni. Současně chce zahájit národní dialog, kterého se mají účastnit všechny politické a společenské uskupení, a jehož výsledkem má být řešení všech problémů. V úterý bylo propuštěno 7 vězňů. Prezident Omar al-Bashir, který stanul v čele země v roce 1989 po vojenském převratu, bývá lidsko-právními organizacemi označován za jednoho „z nejrepresivnějších vůdců v Africe“.
Barmská vláda se obává ohrožení reformního procesu
Přes veškeré snahy se nepokoje a násilí v Barmě nedaří zastavit a propukly v dalším regionu – správní oblasti Pegu jižně od města Meiktila. Barmská vláda se nyní obává, že pokračující výtržnosti a násilnosti negativně ovlivní reformní vývoj. Pro snahy o demokratizaci Barmy jsou podle prezidenta země Thein Seina další akty násilí a náboženského extremismu obrovským rizikem. Vyhrocená situace vrhá špatné světlo na celou zemi a především pak na její vládu, která počátkem týdne ve snaze uklidnit rostoucí domácí i mezinárodní znepokojení prohlásila, že podnikne veškerá opatření nutná k znovunastolení pořádku v postižených oblastech. Zároveň prý nehodlá dopustit, aby došlo k narušení či dokonce zastavení vytváření reformní agendy.
Barma je třetí nejméně rozvinutou zemí Asie
Podle indexu lidského rozvoje je Barma na 149. místě ze 185 hodnocených států z celého světa. Index je zpracováván OSN na základě příjmů, vzdělání a zdravotních ukazatelů. Podle zjištění je tak Barma třetí nejméně rozvinutou asijskou zemí, stejně jako v loňském roce. Horšího výsledku dosáhly pouze Papua Nová Guinea a Nepál. Do hodnocení OSN nebyla z asijského regionu zahrnuta Severní Korea. Barma podle umístění v indexu spadá do kategorie zemí s „nízkým lidským rozvojem“, nicméně se řadí mezi ty státy v kategorii, které v posledních 10 letech zaznamenávají prokazatelný vývoj. Podle zjištění OSN se Barmánci dožívají v průměru 65,7 let, vzděláváním stráví zhruba 4 roky, a jejich roční příjem činí 1 817 USD na osobu. Vzhledem k situaci, ve které se Barma momentálně nachází, však lze do budoucna očekávat zajisté zajímavé změny a vývoj.
Poslanci vládnoucí barmské strany přišli s návrhem na revizi ústavy
Barmský parlament bude jednat o možné změně ústavy platné od roku 2008. Ústava je mnohými pokládána za nedemokratickou, mimo jiné výrazně znevýhodňuje prezidentské a viceprezidentské kandidáty, jejichž příbuzní žijí v zahraničí. Barmská ústava je velmi často kritizována i kvůli garanci čtvrtiny poslaneckých mandátů armádě. Poslanci z řad vojáků pak nejsou voleni, nýbrž dosazováni nejvyšším velením. S návrhem na revizi ústavy paradoxně přišli bývalí generálové Aye Myint a Thein Zaw, kteří jsou vysoce postavenými členy vládnoucí strany Sdružení rozvoje a solidarity Svazu. Ta má své zázemí právě v armádě. Vojenská junta předala vládu v roce 2011, kdy byl prezidentem zvolen Thein Sein, v témže roce získala Národní liga pro demokracii vedená disidentkou Aung San Suu Kyi v doplňovacích volbách 43 mandátů. Suu Kyi považuje revizi ústavy za klíčový krok směrem k plnohodnotné demokracii.
Barma jedná s Armádou kačjinské nezávislosti o posunu frontové linie
V rámci obnovených mírových rozhovorů mezi barmskou vládou a Armádou kačjinské nezávislosti došlo k posunu – zástupci obou stran spolu jednají o posunutí frontové linie. Pokud by došlo ke shodě, pravděpodobně bude následovat podepsání dočasného příměří. Je to poprvé, kdy se v jednání objevily armádní záležitosti, před podepsáním příměří je však třeba diskutovat i mnohá další témata. Rozhovory mezi zástupci obou stran i nadále provázejí občasné střety, jak barmská vláda, tak i Armáda kačjinské nezávislosti však uvedly, že doufají v jejich brzké ukončení. Možné příměří Kačjinové vítají s úlevou, mnozí z nich byli v důsledku bojů donuceni opustit své domovy a v současnosti žijí v uprchlických táborech na čínské straně hranic.
Návrh tiskového zákona barmské vlády vyvolává napětí, mluví se o nové cenzuře
Barmský parlament obdržel vládní návrh nového tiskového zákona, který v mediální sféře vyvolal obavy z možného znovuzavedení cenzury. Vláda odmítla předběžně konzultovat návrh s odborníky i médii. Nový zákon by měl nahradit represivní zákon z roku 1962 o povinné registraci tiskáren a vydavatelství. Zveřejnění návrhu zákona minulý týden následovaly nespokojené reakce barmských mediálních asociací i mezinárodních obhájců svobody tisku, podle nich totiž zákon vrací média pod kontrolu prezidenta a vlády. Prezident Thein Sein cenzuru zrušil a přislíbil zavedení úplné svobody tisku. Kritici prohlašují, že návrh dává vládě široké pravomoci k odebrání publikační licence, kontrole obsahu a tvrdému trestání novinářů. Podle ministerstva informací však návrh zákona žádné prvky zasahující do svobody tisku neobsahuje.
Barmský parlament schválil kontroverzní armádní rozpočet
Rozpočet v předpokládané výši 1,15 miliard USD schválil koncem týdne barmský parlament. Pro rozpočet hlasovala naprostá většina poslanců, výdaje na vojenskou techniku budou podle tohoto rozpočtu o polovinu vyšší než v loňském roce. Armádní dotace tak budou opět největší položkou ve státních výdajích. Schválení rozpočtu vyvolává napětí, panují totiž obavy z přílišné dominance barmské armády, která má rovněž zaručenou čtvrtinu poslaneckých mandátů. Armádní rozpočet představuje zhruba 20 % celkového státního rozpočtu, ve srovnání se školstvím, kam poplyne necelých 5 %, nebo zdravotnictvím se 4 %. Podle Stockholm International Peace Research Institute investují do armády větší procentuální část státního rozpočtu již jen Afghánistán, Singapur, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty (SAE).
Norští Barmánci přivítali barmského prezidenta protestem
Příjezd barmského prezidenta Thein Seina do Osla provázel protest Barmánců žijících v Norsku. Ti nesdílejí celosvětový názor o proreformním založení barmského nejvyššího představitele a civilní vládu země považují za nedostačující změnu. Svůj protest vedli proti ústavě z roku 2008, občanské válce, ale i korupci. Apelovali na prezidenta Seina i na barmskou vládu, jíž stále dominují představitelé bývalého vojenského režimu, aby ukončili etnický konflikt v zemi a revidovali ústavu, neboť ta garantuje přílišnou moc armádě. Podle hlavního organizátora protestu Myit Ayeho je změna ústavy zásadním krokem pro další reformy. Aye se později sešel s předsedou Kabinetu Soe Theinem a náměstkem ministra informací Ye Htutem, aby vysvětlil požadavky protestujících – především dodržování lidských práv a práv etnických menšin.
Barma hledá řešení pro politické vězně, ustavila zvláštní komisi
Komise, která by měla zajistit propuštění barmských politických vězňů, byla zformována pod záštitou prezidentského úřadu a zasednou v ní vládní úředníci a zástupci politických stran i občanské společnosti. Barmská vláda po dlouhá léta popírala věznění motivované politickými důvody, nejčastěji vězně označovala jako „běžné“ a propouštěla je v rámci amnestií. Ke změně došlo před 2 lety, kdy se prezidentem stal Thein Sein. Lidsko-právní organizace a občanští aktivisté současný vývoj velmi vítají. Barma by nyní ráda vyřešila problém zbývajících politických vězňů, vláda již zahájila jednání s příslušnými skupinami a organizacemi.