Prozápadní moldavská vláda podala demisi poté, co jí parlament vyjádřil nedůvěru. Svržení vlády premiéra Vlada Filata podpořili svými hlasy kromě opozičních poslanců také členové koaliční Demokratické strany. Důvodem byly dlouhotrvající osobní spory mezi jednotlivými ministry. Tříčlenná koalice se od příchodu k moci v roce 2009 pokoušela zmírnit ekonomickou závislost na Rusku. Aliance pro evropskou integraci (AEI) premiéra Vladimíra Filata byla na cestě k úspěšné integraci do EU, což byl jeden z hlavních cílů premiéra, který se ve volbách v roce 2009 ujal moci po komunistické vládě. Nynější vláda doufala, že podepíše dohodu o přidružení k EU v tomto roce. Podle premiéra Filata se vyjádřením nedůvěry vládě snaží komunistická strana vynutit nové volby, aby měla šanci vrátit se k moci po 4 letech v opozici. Moldavský prezident Nicolae Timofti má 45 dní na jmenování nového premiéra, kterému musí vyslovit důvěru parlament. Pokud nominovanému kandidátovi nevyjádří podporu dostatečný počet poslanců, čekají zemi předčasné volby, které by podle analytiků mohly vyústit ve výhru proruské komunistické strany.
Archiv rubriky: Moldavsko
V Moldavsku hrozí rozpad vládní koalice
Spory ve tříčlenné Alianci pro evropskou integraci nevycházejí z politických důvodů, ale spíše z osobních antipatií předsedů jednotlivých stran a odlišných zájmů jejich hlavních sponzorů. Předseda Demokratické strany Marian Lupu a bývalý prezident Mihai Ghimpu požadují demisi premiéra Vlada Filata, který 13. února zpochybnil koaliční smlouvu a obvinil své partnery z korupce. Evropské země situaci sledují, současná vláda totiž přislíbila koncem letošního roku podepsat Asociační dohody, které mají za cíl prohloubit spolupráci Moldavska s EU. Nejsilnější opoziční uskupení v současnosti představují komunisté, kteří byli u moci do roku 2009. Jejich příznivci žijí především na venkově, kde se negativně projevuje klesající poptávka po moldavském zboží ze strany evropských států.
Rumunsko se obává zamítnutí žádosti o vstupu do Schengenu kvůli Bulharsku
V březnu by měla Evropská komise rozhodnout, zda se bude moci Rumunsko s Bulharskem připojit k schengenskému prostoru. Rumunský premiér Victor Ponta uvedl, že současná napjatá politická situace v Bulharsku bude mít pravděpodobně negativní vliv na přijetí obou zemí do Schengenu, nicméně vstup dosud blokovaly některé země EU, a to především Nizozemsko, Německo a Belgie a není jisté, zda se nepokusí vstupu Rumunska a Bulharska do schengenského prostoru především kvůli vysoké kriminalitě a organizovanému zločinu opět zabránit. Rumunsko však trvá, že je připraveno na vstup do Schengenu, i co se týče technického vybavení potřebného ke kontrole na 2000 km dlouhé hranice s Ukrajinou a Moldavskem.
EU přidělila 10 milionů eur na podporu malých podniků ve východních partnerských státech
Evropská unie vyčlenila 10 milionů eur na podporu malých podniků v Ázerbájdžánu, Ukrajině, Arménii, Gruzii, Bělorusku a Moldávii a na podporu více než 600 projektů v rámci programu Business administration service (BAS). Program BAS podporuje kýžené změny v potenciálně životaschopných mikro, malých a středních podnicích.
Moldavsko odvolalo z Ruska svého velvyslance kvůli jeho názoru na otázku Podněstří
Ministr zahraničních věcí Moldavska Yuri Leanca odvolal z Ruska moldavského velvyslance Andreje Negutsu. Oznámila o tom tisková služba moldavské vlády. Agentura RIA Novosti cituje stanovisko odborníků, podle nichž tento krok souvisí s nedávným prohlášením velvyslance o tom, že stažení ruských vojsk z Podněstří by mohlo být nebezpečné jak pro Moldavsko, tak pro region jako celek. V reakci na toto prohlášení nezávislý poslanec Mihai Godea požádal o okamžité odvolání velvyslance s vysvětlením, že podobná prohlášení nejsou přípustná a oslabují diplomatické úsilí Moldavska. Předseda vlády republiky Vlad Filat nařídil urychleně navrhnout nové kandidáty na post velvyslance Moldavska v Rusku se slovy, že „tento člověk musí mít schopnost zastupovat národní zájmy země v zahraničí.“
Ruský vyslanec v Podněstří popřel informaci o umístění ruského radaru na sporném území
Ruský místopředseda vlády a vyslanec ruského prezidenta v Podněstří Dmitrij Rogozin popřel informace o plánech na umístění ruského radaru na území Podněstří. Vyslanec se k této informaci vyjádřil na svém Twitteru a označil ji za výmysl novinářů. O údajných plánech informoval ruský deník Nezavisimaya Gazeta s odvoláním na zdroj blízký prezidentovi Ruské federace. Informace vyvolala ostrou reakci moldavských orgánů. Moldavský ministr obrany Vitaly Marinutsa zdůraznil, že umístění ruského radaru v Podněstří nepřichází v úvahu bez souhlasu Kišiněva. Moldavský premiér Vlad Filat dnes rovněž vyloučil možnost toho, že by moldavské úřady povolily otevření ruského generálního konzulátu v Tiraspolu: „V Tiraspolu nebude otevřen konzulát, protože Moldavská republika je nezávislý, suverénní a integritní stát,“ uvedl premiér.
Rusko se zatím nechystá stáhnout své vojáky z Podněstří, bude naopak modernizovat jejich výzbroj a techniku
Moldavsko prosazuje řešení konfliktu v Podněstří založené na principu svrchovanosti a územní celistvosti republiky, v rámci kterého region Podněstří obdrží zvláštní status. Oznámil to moldavský prezident Nicholas Timofti během setkání s místopředsedou vlády Ruské federace a zároveň zvláštním vyslancem ruského prezidenta v Podněstří Dmitrijem Rogozinem. N. Timofti zdůraznil, že reintegrovaný moldavský stát musí být funkční a pokračovat v procesu evropské integrace země. Během setkání byla rovněž zdůrazněna potřeba dále sledovat situaci v bezpečnostní zóně na Dněstru. Ruský vyslanec dále oznámil o tom, že v rámci modernizace ruské armády dojde také k přezbrojení ruského vojenského kontingentu v Podněstří, který se na tomto území nachází od roku 1992 a v současné době čítá okolo 1500 vojáků. Rusko podle slov diplomata „zatím nevidí důvod k odvolání své mírové mise v Podněstří a nechystá se podlehnout tlaku Západu“. Návštěva Dmitrije Rogozina v Kišiněvě, a také reakce moldavských představitelů na jeho jmenování do funkce „ruského vyslance v Podněstří“, čelí ostré kritice některých moldavských politiků, kteří moldavské orgány obviňují z vazalské závislosti na Rusku. Rusko oficiálně neuznalo nezávislost odtrženého Podněsteří, ale poskytuje mu ekonomickou pomoc. Moldavské orgány opakovaně žádaly o stažení ruských vojáků vykonávajících mírovou misi na sporném území, Moskva a Tiraspol však výzvy k revizi zamítly.
Ruský místopředseda vlády navrhne Moldavsku otevření velvyslanectví Podněstří v Tiraspolu
Místopředseda vlády a zvláštní vyslanec prezidenta Ruska pro Podněstří Dmitrij Rogozin se během zítřejšího setkání s moldavským předsedou vlády Vladem Filatem chystá otevřít otázku vytvoření ruského konzulátu v Tiraspolu a výměny pasů ruských občanů žijících v Podněstří. Vyslanec zdůraznil, že „Rusko jako právní nástupce SSSR je plně zodpovědné za to, aby tito občané žili v bezpečí a blahobytu“.
Ukrajina přestala dodávat elektřinu Moldavsku
Rozhodnutí bylo učiněno po vypršení stávající smlouvy na dodávku elektřiny mezi Kyjevem a Kišiněvem. Jak informoval moldavský kanál Publika TV, strany se nemohly dohodnout na ceně. V současné době je Moldavsko zásobováno pouze elektřinou od Moldavskaya GRES, která se nachází v oblasti Podněstří. Tato informace byla potvrzena moldavským ministerstvem hospodářství.
Moldavsko a Podněstří po šesti letech obnoví železniční komunikaci
Prezident Podněstří Jevgenij Ševčuk a moldavský předseda vlády Vlad Filat v pátek podepsali protokol o obnovení železničního provozu mezi oběma zeměmi. Průjezd nákladních vlaků z Moldavska přes území separatistické republiky byl ukončen v březnu 2006, kdy Ukrajina po vzájemné dohodě s Kišiněvěm zavedla nový celní režim pro Podněstří, v rámci něhož musely všechny náklady projít odbavením u oficiálních orgánů Moldavska. Tiraspol tento krok označil za ekonomickou blokádu.
Český soud se bude zabývat případem podpory terorismu
České státní zastupitelství ve středu vzneslo obvinění z podpory teroristických aktivit proti třem občanům ruské republiky Dagestán a občanovi Moldavska. Policie je zadržela minulý rok pro podezření z vyrábění falešných dokladů pro dagestánskou teroristickou skupinu, v případě prokázání viny hrozí obžalovaným až desetileté tresty odnětí svobody. Podle některých zpráv Rusko usiluje o vydání jednoho z obžalovaných. Očekává se, že proces začne na konci dubna. Jedná se o první případ soudního procesu na základě obvinění z podpory terorismu v České republice.
V Kišiněvě se konal pochod za sjednocení Rumunska a Moldavska
Stoupenci připojení Moldavské republiky k Rumunsku dnes při příležitosti 94. výročí sjednocení obou zemí (27. března 1918) uspořádali pochod v moldavské metropoli Kišiněv. Mezi přibližně tisícovkou účastníků byli mimo jiné zástupci Národní liberální strany, jejíž program je zaměřen na sjednocení obou zemí do jednoho státu, a studenti. Konání pochodu se snažili zabránit představitelé strany „Patriotů Moldavska“, došlo k několika potyčkám.
Čtvrtý prezident Moldavska zahájil výkon své funkce
V Moldavsku dnes proběhla inaugurace nového prezidenta, kterým se stal Nicolae Timofti. Prezident při slavnostní ceremonii pronesl přísahu věrnosti národu, ve které se zavázal k tomu, že „věnuje všechny své síly a schopnosti prosperitě Moldavské republiky, bude dodržovat ústavu a zákony země, bránit demokracii, základní lidská práva a svobody, svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost Moldavska.“
Rumunsko poskytne Moldavsku rady ohledně evropské integrace
Rumunsko se s Moldavskem podělí o své zkušenosti v procesu jednání s Evropskou unii (EU) a politicky podpoří přistoupení země k EU. Uvádí to usnesení, které podepsali členové společné moldavsko-rumunské parlamentní komise pro evropskou integraci. První setkání komise se uskutečnilo právě v Moldavsku. Předsedkyně komise Ana Gutu jménem Moldavska uvedla, že země spoléhá na přínos této pomoci v integračním procesu a doufá, že se tak vyhne zbytečným chybám.
Inaugurace nového prezidenta Moldavska proběhne 23. března
Informoval o tom dnes předseda moldavského Ústavního soudu Alexandr Tanase poté, co Ústavní soud schválil volební výsledky a potvrdil zákonnost zvolení nového prezidenta, kterým se stal předseda Nejvyšší soudní rady Nicolae Timofti.
Moldavská opozice odmítá uznat nového prezidenta
Moldavský exprezident a předseda místní komunistické strany Vladimir Voronin oznámil o tom, že opozice odmítá uznat nového prezidenta Moldavska a bude pokračovat v protestech. V tuto chvíli probíhá v Kišiněvě protestní akce opozice, pořádaná komunisty, které se podle některých zdrojů účastní na 10 tisíc lidí.
Moldavsko zvolilo prezidenta, stal se jím Nicolae Timofti
Moldavsko má po třech letech a čtyřech neúspěšných pokusech prezidenta. Stal se jím nestranický soudce Nicolae Timofti, pro nějž v moldavském parlamentu hlasovalo 62 ze 101 poslanců. Kromě poslanců vládní koalice Aliance pro evropskou integraci o volbě rozhodli 3 opoziční komunisté a 1 nezávislý poslanec. Jedním z důvodu této volby byl i fakt, že pan Timofti má pouze moldavské občanství. Cílem nového prezidenta je pokračování v evropském integračním procesu a řešení problému separatistického regionu Podněstří mírovou cestou.
OSN poskytne Moldavsku finanční pomoc o objemu 200 milionů dolarů
Moldavsko bude z této finanční pomoci Organizace spojených národů (OSN) těžit do roku 2017. Informace byla zveřejněná na akci zorganizované u příležitosti 20. výročí vstupu Moldavska do OSN. Koordinátorka OSN pro Moldavsko Kaarina Immonen zde zopakovala, že organizace podporuje proces evropské integrace a v příštích letech zvýší finanční pomoc této zemi.
Moldavané budou v referendu hlasovat o vstupu du celní unie
Moldavsko zvolá národní referendum o vstupu země do celní unii s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Informoval o tom moldavský deník Panorama. Iniciátorem tohoto kroku je sociálně demokratická strana Moldavska (SDPM). Dle její lídra Viktora Schelina by vstup země do celní unie mohl přilákat investory z Evropské unie (EU), Číny a USA.
Moldavsko má potíže s podpisem nové smlouvy na dodávky ruského plynu
Podle slov moldavského premiéra Vladimira Filaty je situace složitá, ale země musí problém vyřešit do 31. března, kdy končí smlouva o dodávkách plynu mezi ruským Gazpromem a moldavskou společností Moldovagaz. Tato dohoda měla končit již 31. prosince 2011, ale byla prodloužena do 31. března letošního roku s tím, že Moldavsko musí do té doby předložit konkrétní plán splácení existujícího dluhu vůči Gazpromu. Podle premiéra Moldavsko zároveň hledá alternativní zdroje surovin k ruskému plynu za účelem zajištění energetické bezpečnosti země.
Moldavská opozice vyzývá k provedení sametové revoluce
V moldavském Kišiněvě proběhla protestní akce nazvaná „Proti uzurpátorství státní moci“. Jeden z jejích mluvčích, představitel Výboru pro ochranu ústavy a demokracie a významný moldavský politik Jurij Rosca prohlásil, že mírová, nenásilná revoluce je jedinou možností, jak legitimně zastavit současné uzurpátorství státní moci vládnoucí Aliancí pro evropskou integraci.
Moldavská vládnoucí koalice se shodla na čtyřech prezidentských kandidátech
Vedoucí představitelé moldavské Aliance pro evropskou integraci se shodli na čtyřech prezidentských kandidátech. Oznámil o tom premiér Vlad Filat, citovaný agenturou ITAR-TASS. Podle moldavských médií jsou předmětem diskuze nominace bývalých moldavských ministrů zdravotnictví Iona Ababii a Gheorghe Ghidirima, bývalého ministra zahraničí Mihai Popova a bývalé zástupkyně ředitele Moldavské národní banky Veronicy Bacalu. Žádný z těchto kandidátů není v současné době členem politické strany ani nevykonává veřejnou funkci.
Moldavský parlament nestanovil datum prezidentských voleb
Moldavskému parlamentu se během dnešního zasedání nepodařilo stanovit datum prezidentských voleb. Úřadující prezident Marian Lupu navrhl konání voleb 15. března, jeho návrh však nebyl předložen k hlasování, protože poslanci Liberální strany opustili sál trvaje na tom, aby byl nejprve určen prezidentský kandidát a až poté datum voleb. Nebyli přítomni také komunisté, kteří práci parlamentu bojkotují.
Vedoucí úlohu hraje v moldavském parlamentu Aliance pro evropskou integraci Moldavska, která se skládá ze tří stran a má v parlamentu 59 poslanců. Ke zvolení nového prezidenta je potřeba 61 hlasů.