Ruské plynárenské společnosti očekávají od expanze na Dálný východ velké zisky, především v souvislosti s exportem zemního plynu do Číny a Japonska. Je ale mnoho důvodů, proč jejich ambiciózní plány nebudou zřejmě zcela úspěšné. Čína sice stále navyšuje spotřebu zemního plynu, ale zároveň zvyšuje i svou domácí produkci suroviny. Ruským společnostem (Gazprom, Rosněft a Novatek) navíc silně konkurují středoasijské země (Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán), které se před dvěma lety dohodly na prodloužení plynovodu až do Číny. Kvůli poměrně velké konkurenci musejí ruské společnosti přistupovat na nižší ceny plynu, než za jakou je prodáván do Evropy. Podobně Japonsko chystá kroky, které povedou k poklesu importu plynu. Především se japonská vláda snaží obnovit provoz jaderných reaktorů v zemi s uplatněním nových bezpečnostních pravidel pro jadernou energetiku.
Archiv rubriky: Turkmenistán
Byly zahájeny práce na iránsko-pákistánském plynovodu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari a iránský prezident Mahmúd Ahmadínežád slavnostně otevřeli stavbu plynovodu spojujícího jejich země. Pákistán si od nového plynovodu slibuje zlepšení své špatné energetické situace. Proti projektu se vyjádřily USA, neboť tvrdí, že projekt umožní Iránu exportovat více plynu a tak obcházet embargo, které na zemi uvalilo mezinárodní společenství kvůli jejímu jadernému programu. USA také nabídly Pákistánu jiná řešení energetické krize, například import plynu z Turkmenistánu přes Afghánistán. Podle BBC je však možné, že pákistánský prezident Zardari si chce před nadcházejícími volbami upevnit pozici a nechce proto ustupovat nátlaku USA. K nátlaku USA na Pákistán se vyjádřil i iránský prezident Ahmadínežád: „Existují lidé, kterým se nelíbí rozvoj Iránu, Pákistánu a jiných zemí, proto si vymysleli výmluvu – jadernou otázku – k vyvíjení tlaku na Irán a k zabrzdění jeho rozvoje. Zemní plyn však s jadernou energií nemá nic společného.“
Ukrajinský prezident Janukovyč projevil zájem o ázerbájdžánský zemní plyn
Klíčová je nyní otázka jeho dopravy. Z podmořského naleziště Shah Deniz v Kaspickém moři vede plynovod do Gruzie a Turecka. Prezident Ukrajiny naznačil, že by se jeho země mohla podílet na výstavbě úseku mířícího z Anatolského poloostrova do plynových zásobníků na ukrajinských hranicích. Tento krok by výrazně snížil aktuální závislost země na dodávkách ruského zemního plynu, o což se Kyjev snaží dlouhodobě. Nabídl by alternativního dodavatele i dalším středoevropským státům. Ukrajina v minulých letech krátce čerpala plyn například z Turkmenistánu. K jeho transportu však musela využívat potrubí vedoucí přes Rusko, které si účtovalo vysoké tranzitní poplatky. Potenciální výstavbu alternativního plynovodu přímo z Turkmenistánu na Ukrajinu blokuje právě Ázerbájdžán, přes jehož území by musel vést.
Ukrajinský prezident Janukovyč bude jednat o turkmenském plynu
Jeho import by mohl snížit závislost Ukrajiny na prodražujících se ruských dodávkách. Turkmenistán má jedny z nejvyšších zásob zemního plynu na světě, potenciální vývoz této suroviny na evropský trh ale omezuje nutnost využívat přenosové potrubí Ruska. To by muselo s dodávkami souhlasit, což je v současnosti nepravděpodobné, jelikož minulý měsíc začalo po Ukrajině vyžadovat splacení dluhu za nezakoupený plyn ve výši 7 miliard USD. Prezident Janukovyč finanční vyrovnání odmítá. Poukazuje na fakt, že částka byla vyčíslena na základě sporného článku smlouvy, který jeho zemi přikazoval vyčerpání určitého množství zemního plynu bez ohledu na jeho reálnou potřebu.
V Moskvě proběhl jubilejní summit Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti a setkání hlav států SNS
Summitu CSTO se zúčastnily hlavy všech signatářských států – Ruska, Kyrgyzstánu, Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Prezidenti završili setkání vydáním společné deklarace k desetiletému výročí organizace. Dle slov generálního tajemníka CSTO Nikolaje Bordyuzhy bude v druhé polovině roku 2012 hlavním úkolem organizace aktivace vojenské spolupráce v rámci členských států. Na summit navázalo setkání hlav států SNS, jejímž hlavním tématem byla realizace dohody o zóně volného obchodu, která byla podepsána v říjnu loňského roku osmi státy SNS. Na jaře oznámil o svém úmyslu připojit se k této dohodě také Uzbekistán.
Evropská komise jedná s představiteli Ázerbájdžánu a Turkmenistánu o dodávkách zemního plynu
Mluvčí Evropské komise Marlene Holzner uvedla, že probíhají jednání s úřady v Ázerbájdžánu ohledně dodávek zemního plynu a projektu Nabucco. Tato jednání probíhají také s Turkmenistánem. Jednatelé se prý snaží najít způsob, jak přepravovat plyn přes Kaspické moře do Ázerbájdžánu a dále do Evropy.
Delegace Pákistánu a Turkmenistánu se setkaly za účelem obchodních jednání
Klíčovým bodem jednání je projekt „TAPI“ týkající se stavby plynovodu, který by vedl z Turkmenistánu přes území Pákistánu a Afghánistánu do Indie. Kromě dalších obchodních záležitostí je na programu také otázka spolupráce v boji proti terorismu a obchodu s drogami. Toto každoroční setkání se letos koná v turkmenském hlavním městě Ashgabatu.
HDP Turkmenistánu vzrostlo v prvním čtvrtletí roku 2012 o 10%
Růst hrubého domácího produktu Turkmenistánu činil za první čtvrtletí roku 2012 10,4% ve srovnání s předchozím obdobím. Informoval o tom turkmenský prezident Gurbanguli Berdimuhamedov na pátečním rozšířeném zasedání vlády. I nadále se podle slov prezidenta zvyšuje podíl průmyslu na HDP, vysokým zůstává tempo růstu odvětví jako je stavebnictví, obchod, doprava a komunikační služby, a pozitivní jsou také údaje o přílivu zahraničních investic a stabilitě národní měny. Země rovněž v současné době nemá žádné nezaplacené dluhy vůči zahraničí. V situační zprávě vlády se uvádí, že 70,5% finančních prostředků státního rozpočtu bylo v prvním čtvrtletí letošního roku poskytnuto pro účely sociální politiky.
Americko-turkmenské setkání přineslo nové dohody o spolupráci
Turkmenský prezident Gurbanguly Berdimuhamedow a velitel amerického strategického velitelství US CENTCOM James Mattisen se dohodli na vzájemné spolupráci obou zemí. Turkmenský prezident řekl, že spolupráce s USA je prioritou turkmenské zahraniční politiky. USA naopak vnímají Turkmenistán jako důvěryhodného a spolehlivého spojence. Během jednání poukázali zástupci obou států na možnost uzavření bilaterálních dohod, které by se týkaly otázek bezpečnosti a udržení stability.
Turkmenistán zrušil bezplatné palivo pro nákladní automobily
Prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdimuhamedov podepsal nařízení týkající se výdeje benzínu a nafty veřejnosti. Majitelé nákladních automobilů včetně autobusů a traktorů měli dosud nárok čerpat bezplatně 1 200 litrů nafty půlročně, nové nařízení však tuto výsadu ruší. Majitelé osobních automobilů mají i nadále každých šest měsíců právo na 720 litrů pohonných hmot zdarma, motocyklisté na 120 litrů. Bezplatné pohonné hmoty jsou součástí programu státní podpory obyvatelstva Turkmenistánu, které má kromě paliva právo do roku 2030 bezplatně užívat plyn, elektřinu, vodu a sůl.
Pákistán postaví plynovody do Afghánistánu, Turkmenistánu a Indie stejně jako do Íránu
Pákistánský prezident Asif Ali Zardari na konferenci o regionální hospodářské spolupráci v Afghánistánu (RECCA-V) v hlavním městě Tádžikistánu zdůraznil, že Pákistán z každou cenu dokončí projekt společného plynovodu s Íránem (Iran-Pakistan IP) a stejně tak že se zavazuje k vytvoření stejných regionálních plynovodů s Turkmenistánem, Afghánistánem a Indií (TAPI).
12 zemí se ocitlo na seznamu „nepřátel internetu“ zveřejněného Reportéry bez hranic
Země, které se ocitly na seznamu jsou obviňovány z internetové cenzury. Nynější seznam čítá Sýrii, Íran, Čínu, Severní Koreu, Bahrajn, Bělorusko, Barmu, Kubu, Saúdskou Arábii, Turkmenistán, Uzbekistán a Vietnam. Dle Matthiase Spielkampa, německého zástupce Reportéru bez hranic (RSF) nelze přesně určit stupně cenzurování přísunu informací u jednotlivých zemí, neboť způsoby omezení se u každé země liší. Přesto zástupce RSF označil za „lídra skupiny“ Čínu.
Gurbanguli Berdimuhamedov byl zvolen na druhé funkční období prezidentem Turkmenistánu
V prezidentských volbách získal úřadující prezident Turkmenistánu Gurbanguli Berdimuhamedov více než 97 procent hlasů. Svědčí o tom podle agentury RIA Novosti předběžné výsledky sčítání hlasů zveřejněné ústřední volební komisí republiky. Voleb se zúčastnilo osm kandidátů. Volební účast dosáhla podle dříve zveřejněných informací 96%. Předchozí prezidentské volby v Turkmenistánu se konaly v roce 2007 a G. Berdimuhamedov v nich podle oficiálních údajů získal 90 procent hlasů. Ve funkci nahradil prezidenta Saparmurata Nijazova, který vládl Turkmenistánu po dobu 20 let a měl status doživotního prezidenta.
V Turkmenistánu probíhají prezidentské volby, během dopoledne již odhlasovalo 50% voličů
Voleb se účastní osm kandidátů navržených turkmenskými veřejnými organizacemi. Podle zákona „o volbách prezidenta Turkmenistánu“ zveřejní Ústřední volební komise výsledky nejpozději tři dny po skončení hlasování. Zvítězí kandidát, který získá více než polovinu hlasů všech voličů účastnících se hlasování. Turkmenských prezidentských voleb se poprvé zúčastní mise pozorovatelů z SNS.
Prezidentské volby v Turkmenistánu proběhnou 12. února, současný prezident avizuje „příchod nové historické éry“
Konkurencí pro současného prezidenta Gurbanguly Berdimuhamedova bude sedm dalších kandidátů jmenovaných turkmenskými veřejnými organizacemi. Ve svém předvolebním programu avizuje turkmenský prezident příchod „nové historické éry“, během které se Turkmenistán „přemění z převážně agrární země v průmyslovou mocnost“. Důraz má být kladen zejména na rozvoj vědy a modernizaci.
Malajsie rozvíjí spolupráci s Turkmenistánem
Malajsie má v úmyslu otevřít své velvyslanectví v Aşgabatu a navázat s Turkmenistánem letecké spojení. Oznámil to malajský premiér Mohammad bin Najib při setkání s turkmenským prezidentem Gurbanguly Berdimuhamedovem během své dvoudenní návštěvy Turkmenistánu. Země uzavřely několik dohod o spolupráci ve sféře obchodu a průmyslu, mezi nimi také smlouvu o dodávkách plynu mezi malajskou energetickou společností Petronas a turkmenskou Turkmengaz, a dohodly se na dalším rozvoji bilaterální spolupráce ve sféře kultury, vědy a vzdělávání.
Turkmenistán a EU projednaly perspektivy dodávek turkmenského plynu do Evropy
Realizace dodávek plynu z Turkmenistánu byla hlavním předmětem dnešního jednání turkmenského prezidenta Gurbanguli Berdimuhamedova se zvláštním zástupcem Evropské unie pro Střední Asii a Gruzii Pierrem Morelem. Prezident hodnotil pozitivně dynamiku turkmensko-evropského dialogu a zdůraznil, že „evropský směr byl a zůstává jednou z nejdůležitějších zahraničně-politických priorit republiky.“ Za projekt dodávky turkmenského plynu do Evropy „Nabucco“, který má snížit závislost Evropy na dodávkách z Ruska, aktivně lobuje EU a USA.