Reaguje tak na včerejší rozhodnutí Ústavní rady, která minulý návrh zamítla. Kancelář francouzského prezidenta Nicolase Sarkozy rozhodnutí komentovala slovy, že „popírání genocidy je netolerovatelné a musí být potrestáno“. Francie se kvůli tomuto návrhu dostala do krize ve vztahu s Tureckem, silně jí kritizoval také Ázerbájdžán.
Archiv rubriky: Ázerbájdžán
Izrael se chystá dodat do Ázerbájdžánu vojenské systémy v hodnotě 1,6 miliardy dolarů
Izrael hodlá s Ázerbájdžánem uzavřít dohodu o dodávce protiletadlových systémů a systému protiraketové obrany společnosti Israel Aerospace Industries (IAI) v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Informaci uvedla agentura PressTV s odvoláním na oficiální zdroje.
V Turecku a Ázerbájdžánu proběhly desetitisícové demonstrace, protestující žádali uznání genocidy v Khojali
Přibližně 50 tisíc Ázerbájdžánců se zúčastnilo nedělního pochodu hlavním městem Baku, aby si připomněli 20. výročí jednoho z nejkrvavějších incidentů války o Náhorní Karabach. Podle ázerbájdžánské vlády tehdy arménská armáda pozabíjela více než 600 civilistů, což považuje za genocidu, Arménie to však rázně odmítá. V mohutném davu, ve kterém byl i prezident Ilhan Alijev, se objevily transparenty s výzvami k mezinárodnímu uznání genocidy, kterou Ázerbájdžánci kladou na stejnou úroveň s masakry ve Rwandě (1994) a srbské Srebrenici (1995). Pochod byl zakončen slavnostním položením věnců k památníku obětem. Při této příležitosti se shromáždilo rovněž okolo 20 tisíc lidí v turecké metropoli Istanbul.
Zvažuje se podstatné zmenšení projektu Nabucco
Konsorcium Nabucco zvažuje podstatné zmenšení projektu Nabucco, kter původně plánoval postavení plynovodu pro ázerbájdžánský zemní plyn z východní hranice Turecka až do Rakouska, a to podle Wallstreet Journal kvůli prozatím malé produkci zemního plynu. Původní projekt Nabucco počítal s 3900 km dlouhým potrubím s kapacitou 31 miliard krychlových metrů, zatímco nově zvažovaná úprava zmenšuje kapacitu potrubí o polovinu a plynovod by měl vést pouze z Bulharska do Rakouska.
Turecko a Ázerbájdžán pravděpodobně uzavřou dohodu o výstavbě plynovodu TANAP, konkurence pro projekt Nabucco
Turecko a Ázerbájdžán brzy dosáhnou společné dohody o výstavbě trans-anatolského plynovodu Trans-Anatolian Pipeline Project (TANAP) pro evropský trh, který se může stát hlavní konkurencí projektu Nabucco, který podporuje EU, oznámil to šéf ázerbájdžánského státního ropného podniku State Oil Cooperation of Azerbaijan (SOCAR) Rovnaq Abdullayev. Podle jeho slov by Turecko mohlo s Ázerbájdžánem uzavřít mezivládní dohodu o plynovodu TANAP již při plánované návštěvě tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana Ázerbájdžánu v březnu nebo dubnu 2012. Výstavba plynovodu bude stát 5 až 7 miliard dolarů a podle šéfa společnosti SOCAR již i některé evropské firmy projevily svůj zájem o účast na projektu. TANAP by měl ročně do Evropy dopravit téměř 16 miliard kubických metrů zemního plynu.
Turecko chce, aby Francie skončila své členství v Minské skupině – v otázce řešení konfliktu v Náhorním Karabachu je prý zaujatá
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v ázerbájdžánské státní televizi ANS vyzval Francii, aby skončila jako člen mírové skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), Minské skupiny, jejíž cílem je zajistit řešení konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií v otázce Náhorního Karabachu. Podle Turecka totiž „Francie přijetím zákona o arménské genocidě, který zakazuje její popírání, ukázala, že není nestranná“. Turecký premiér dále uvedl, že francouzský prezident Nicolas Sarkozy „nikdy nebyl spravedlivý a upřímný ve svých vztazích s Armény“ a že jeho činnost v Minské skupině tak nemůže být „důvěryhodná“. Ázerbájdžán již dříve nestrannost Francie kvůli přijetí zákona zpochybnil.
Írán si poslal protestní nótu a předvolal si velvyslance Ázerbájdžánu kvůli údajnému tolerování operací izraelských tajných služeb
Íránské ministerstvo zahraničí předvolalo ázerbájdžánského velvyslance Javanshira Akhundova a velvyslanectví Ázerbájdžánu obdrželo oficiální protestní nótu od Íránu kvůli údajné spolupráci Baku s izraelskými tajnými službami, které podle Íránu využívají Ázerbájdžán jako základnu pro operace v Íránu. O podobném o víkendu spekulovaly i britské noviny The Times, které hovořily o konkrétním agentovi tajné služby Mosad a o tom, že lidé spojení s posledním útokem na íránského jaderného vědce uprchly z Íránu právě do Ázerbájdžánu.
Proti francouzskému zákonu o popírání genocidy vystoupil Ázerbájdžán
Dle kavkazského souseda Arménie, Ázerbájdžánu, ztratila Francie tím, že návrh zákona o arménské genocidě schválila, důvěryhodnost jako prostředník v ázerbajdžánsko-arménském konfliktu o Náhorní Karabach a měla by okamžitě odstoupit od této role. Země se tak připojila k Turecku, které zákon ostře zkritizovalo. „Francie se dopustila zrady,“ uvedl Ali Ahmadow, generální tajemník vládnoucí Nové strany Ázerbájdžánu. Arménský ministr zahraničí Edward Nalbandian naopak ohodnotil krok Francie jako „významný den“ v dějinách francouzsko-arménského přátelství.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu budou pokračovat v hledání cesty k řešení otázky Náhorního Karabachu
V pondělí 23. 1. proběhne v ruském Soči další setkání prezidentů Ruska, Ázerbájdžánu a Arménie, kteří budou pokračovat v jednání o otázce sporného území Náhorního Karabachu. Oznámila to dnes tisková služba Kremlu, která zároveň připomněla, že úspěšné řešení tohoto konfliktu mírovými prostředky je jedním z prioritních zájmů Ruska v tomto regionu.
Noví členové Rady bezpečnosti OSN
Od 1. 1. 2012 doplní 5 stálých členů Rady bezpečnosti dalších 5 států, které jsou voleny na dvouleté období. Mezi těmi, kteří se od 1.1. 2012 stanou členy, se objevila i Guatemala. Spolu s ní Radu bezpečnosti posílí Pakistán, Togo, Azerbajdžán a Maroko. Od minulého roku má Latinská Amerika ještě jednoho zástupce- Kolumbii. Té mandát vyprší příští rok. Novým členským států končí mandát až 31.12.2013.
Bulharsko-turecká dohoda o propojení plynárenských soustav
Bulharsko a Turecko podepíší politickou dohodu, která podpoří výstavbu plynovodu s cílem propojení plynárenských soustav obou zemí skrze Kaspické moře, což zároveň umožní spojení Evropy s plynem z Ázerbájdžánu. Oznámil to bulharský ministr pro energetiku, Traikov, po jednání se svým tureckým protějškem Tanerem Yildizem v Istanbulu. Důvodem je snaha EU i Bulharska diverzifikovat své energetické dodavatele, které dnes z většiny tvoří pouze ruský Gazprom. Zároveň se chystá vybudování propojené energetické sítě s Řeckem, Rumunskem a Srbskem. Plánovaný 77 km dlouhý plynovod bude ročně schopen přepravit až 3 miliardy kubických metrů a kapacita bude možná ještě zdvojnásobit.
Ázerbájdžán udělil imunitu svým ex-prezidentům
Parlament Ázerbájdžánu schválil ve třetím čtení zákon, který zaručuje bývalým prezidentům imunitu před stíháním za zločiny spáchané před a během jejich funkčního období. Pro hlasovaly nejen provládní strany, ale i opozice.
Arménský prezident vyzval k uznání Náhorního Karabachu
Otázku Náhorního Karabachu je podle arménského prezidenta Serže Sargsyana třeba řešit mírovou cestou. „Je třeba najít mírové řešení problému; naším cílem je, aby se Náhorní Karabach nikdy nedostal pod dohled Ázerbájdžánu,“ citovala prezidenta tisková agentura Interfax. Arménský prezident také uvedl, že „čím dříve bude uznán Náhorní Karabach, tím lépe pro všechny“.
Ruský ministr obrany bude vyjednávat podmínky pronájmu radaru v Gabale
Ruský ministr obrany Anatolij Serdjukov se během své dvoudenní pracovní návštěvy Ázerbájdžánu, která začne v pondělí, chystá projednat podmínky prodloužení nájemní smlouvy na radarovou stanici v Gabale, jejíž platnost končí v roce 2012. A. Serdjukov se setká s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a ministrem obrany Safarem Abijevem, s nimiž bude jednat o dalších vyhlídkách bilaterální spolupráce obou zemí ve vojenské a vojensko-technické oblasti.
Ázerbájdžán zakázal ruskému novináři vstup do země
Ministerstvo zahraničí Ázerbájdžánu zapsalo na „černou listinu“ novináře ruského deníku Izvestija, v němž 29. a 30. června vyšly dva články o pobytu žurnalisty na území Náhorního Karabachu. Jak uvedl tiskový mluvčí MZV Ázerbájdžánu Elkhan Polukhov, ruský novinář má zakázaný vstup do země v souvislosti s „nelegální návštěvou Náhorního Karabachu“, který Baku považuje za své území.
Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují ze zmaření dialogu
Ministři zahraničních věcí Arménie a Ázerbájdžánu se vzájemně obvinili ze zavinění selhání pátečního jednání o Náhorním Karabachu. Podle vyjádření arménského ministra zahraničí Edwarda Nalbandiana nebyl Ázerbájdžán ochoten přistoupit na dohodu, která je výsledkem čtyř let jednání zprostředkovávaných OBSE, a požadoval její rozsáhlé úpravy. V reakci na to ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mamedyarov prohlásil, že Jerevan chce příliš mnoho ústupků. Dohoda předpokládá návrat sporného území Ázerbajdžánu s tím, že Náhorní Karabach bude s Arménii spojen koridorem. Karabach by měl mít dočasný status se zárukami autonomie, o jeho konečném statusu by pak po několika letech rozhodli obyvatelé v referendu.
Jednání v Kazani nepřinesla řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem
Prezidenti obou zemí během rozhovorů zprostředkovaných ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem nepodepsali smlouvu, která by mohla ukončit léta válek a sporů o Náhorní Karabach. V jakých konkrétních otázkách se obě země neshodly nebylo zveřejněno.
Ázerbájdžánská armáda je připravena bojovat o Náhorní Karabach
Prohlásil to ádzerbájdžánský ministr obrany, který viní sousední Arménii z rozdmýchávání sporů v oblasti a šestileté občanské války, jež začala roku 1988. Zástupci obou zemí se mají sejít za dva týdny. Záštitu nad jednáními převzala Moskva.
V Baku byla rozehnána demonstrace opozice
Policie hlavního města Ázerbájdžánu rozehnala nepovolený meeting aktivistů několika opozičních stran, několik desítek účastníků bylo zadrženo. Aktivisté požadovali rozpuštění Milli Majlis (Národní rady) a uspořádání nových parlamentních voleb, provedení demokratických reforem, propuštění politických vězňů a posílení boje proti korupci.
Amnesty International obvinila vládu Azerbajdžánu z represí
Organizace Amnesty International obvinila ázerbájdžánské orgány z užívání nátlaku vůči prodemokratickým aktivistům a vyzvala je, aby represe ukončily. Od ledna byly podle informací zveřejněných BBC zatčeny desítky aktivistů, jež čelí obviněním, která nejsou přímo spojená s jejich politickou činností.
Prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu přijali společné prohlášení
Na závěr jednání v ruské Soči přijali Dmitrij Medveděv, Ilcham Alijev a Serž Sargsjan společné prohlášení týkající se náhorno-karabašského vyrovnání. Prohlášení zahrnuje domluvu o výměně válečných zajatců během co nejkratší doby, dále zdůrazňuje záměr vyřešit spor výhradně mírovými prostředky.
V ruské Soči se setkají prezidenti Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev a jeho arménský protějšek Serž Sargasjan se setkají z iniciativy ruského prezidenta Dmitrije Medvěděva, aby projednali dění v Náhorním Karabachu a možnosti řešení tzv. zamrzlého konfliktu. Ruské ministerstvo zahraničí vyjádřilo naději, že jednání umožní zhodnotit dosavadní pokroky a navrhnout kroky přijatelné pro všechny strany. Spor o Náhorní Karabach trvá již 20 let, Ázerbájdžán požaduje jeho navrácení, Arménie zase jeho nezávislost. Devadesát procent obyvatel enklávy, jež disponuje vlastní ústavou, má prezidenta i vládu, ale chybí jí mezinárodní uznání, je arménského původu.
Značná část narkotických látek se do Ruska dováží přes Kazachstán
Nejaktivnějším prostředníkem ilegálního dovozu drog do Ruska je podle údajů Federální bezpečnostní služby hranice Ruské federace s Kazachstánem, po ní následuje Tádžikistán a Ázerbájdžán.