Mauretánská armáda napadla na území Mali teroristické centrum

Ministerstvo obrany Mali oznámilo, že vojáci Mauretánie překročili hranice s Mali za účelem likvidace organizačního a výcvikového tábora teroristické organizace AQIM, napojené v současnosti na Al-Kaidu. AQIM má kořeny v alžírském hnutí Salafist, které v minulosti stálo za vzpourami proti francouzské nadvládě, a kontroluje značnou část obchodu s drogami v Západní Africe. Státy afrického sahelu jsou od zabití vůdce Al-Kaidy Usámy bin Ládina v Pákistánu ve zvýšené pohotovosti.

Tanzánie bude mít novou ústavu

Druhá největší ekonomika afrického kontinentu, Tanzánie, bude mít do roku 2014 novou ústavu. Oznámil to tanzanský premiér Mizengo Pinda, jehož vládní stranu čekají příští rok prezidentské i parlamentní volby. Důvodem tvoření nové ústavy je rostoucí chudoba, nezaměstnanost, vysoké ceny potravin a paliv a také stále častější podezření z korupce. Cílem je nastavení nových principů ve státní správě.

Indie a Pákistán přislíbili jednání o jaderné bezpečnosti

Tento krok je výsledkem dvoudenních jednání, která probíhala v pákistánském hlavním městě Islámabádu. Vztahy obou zemí se ocitly na bodu mrazu po teroristických útocích v Bombaji z roku 2008. Budování vzájemné důvěry mezi oběma zeměmi vlastnícími jaderné zbraně je klíčové jak podle okolních stárů v regionu, tak podle světového společenství.

Čínský premiér na návštěvě Velké Británie kvůli obchodním jednáním

Čínský premiér Wen Jiabao je na návštěvě Spojeného království, aby se zde zúčastnil Čínsko-britského Strategického summitu. Kromě jednání o obchodních otázkách navštíví premiér Jiabao i továrnu automobilky MG Rover, která je vlstněna Šanghajskou automobilově-průmyslovou korporací (Shanghai Automotive Industry Corporation). V současné době se navíc mnoho evropských společností vyrábějících luxusní, ale technoogické zboží začíná orientovat na čínský trh z důvodu posilování tamní poptávky. Čína tak tvoří významné odbytiště firem z EU.

V Hondurasu stoupají náklady na živobytí

Honduraské úřady oznámili, že se snaží zavést opatření, jež by snížily stoupající náklady na živobytí, které se za poslední měsíce až zdvojnásobily. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Juan Jose Cruz prohlásil, že vláda se musí postarat o blaho obyvatel a počítá též s možností stanovení cenové kontroly.  Proti jsou honduraští podnikatelé.

Kyjev: Poplatky za tranzit ruského plynu je třeba zdvojnásobit

Poplatky za přepravu ruského plynu do Evropy by měly být minimálně dvakrát vyšší, než jsou v současné době. Oznámila to tisková služba ukrajinské vlády s odvoláním na výpočty ukrajinských expertů. V prvním čtvrtletí roku 2011 činila cena tranzitu 2,84 dolarů za 1000 m3 na 100 kilometrů. Příští týden se ukrajinský premiér Nikolaj Azarov v Moskvě zúčastní zasedání rusko-ukrajinské komise o hospodářské spolupráci – tématem jednání bude mimo jiné právě otázka ceny tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území.

Arménie a Ázerbájdžán se vzájemně obviňují ze zmaření dialogu

Ministři zahraničních věcí Arménie a Ázerbájdžánu se vzájemně obvinili ze zavinění selhání pátečního jednání o Náhorním Karabachu. Podle vyjádření arménského ministra zahraničí Edwarda Nalbandiana nebyl Ázerbájdžán ochoten přistoupit na dohodu, která je výsledkem čtyř let jednání zprostředkovávaných OBSE, a požadoval její rozsáhlé úpravy.  V reakci na to ázerbájdžánský ministr zahraničí Elmar Mamedyarov prohlásil, že Jerevan chce příliš mnoho ústupků. Dohoda předpokládá návrat sporného území Ázerbajdžánu s tím, že Náhorní Karabach bude s Arménii spojen koridorem. Karabach by měl mít dočasný status se zárukami autonomie, o jeho konečném statusu by pak po několika letech rozhodli obyvatelé v referendu.

Rusko stáhne od příštího roku z provozu letadla Tu-134

Nařízení o stažení všech letounů Tu-134 z pravidelných linek vydal ruský prezident Dmitrij Medveděv poté, co v úterý havaroval tento typ letadla poblíž ruského města Petrozavodsk. Nehoda, při níž zemřelo 45 lidí, však podle slov prezidenta pravděpodobně nebyla zaviněna technickou závadou, ale chybou ze strany posádky. Z provozu budou staženy také letadla An-24 a Jak-40, která rovněž nejsou standardně vybavena přístrojem varujícím před nebezpečnou blízkostí země.

Rusko kritizuje nové sankce USA vůči Íránu

Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo rozšíření amerických sankcí proti Íránu, zaměřené na íránskou leteckou společnost Air Iran a provozovatele přístavů Tidewater, které údajně umožňovaly přepravu zbraní a vojenského materiálu. Podobná opatření mohou dle prohlášení ministerstva postihnout také ruské společnosti spolupracující s íránskými podniky, jež podléhají sankcím. Podle Moskvy podkopávají podobné kroky základy spolupráce tzv. „šestky“, mají negativní dopad na autoritu Rady bezpečnosti OSN a posilují podezření, že restrikční politika USA vůči Íránu má jiné cíle, než zabránit této zemi v šíření jaderných zbraní.

Mazda postaví svou první továrnu v Rusku

Japonská automobilka Mazda chce v příštím roce zahájit výrobu svých vozů na území Ruska, v počáteční fázi hodlá do tohoto projektu investovat okolo 80 milionů dolarů. Informoval o tom zástupce ministerstva financí RF Dmitrij Levchenkov. Výrobní kapacita závodu na Dálném Východě podle jeho slov dosáhne 25 až 50 tisíc vozů ročně, montovat se zde bude mimo jiné automobil Mazda6 a nový model značky Mazda.

Tunisko se stalo členem Mezinárodního trestního tribunálu (ICC)

Tunisko se jako první stát arabské Afriky stalo 116. zemí, která podepsala tzv. Římský statut – dohodu o založení a existenci mezinárodního stálého soudu pro válečné zločiny v Haagu. Celkem jsou členy této instituce, která se snaží bojovat proti beztrestnosti pachatelů genocidy, válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a agrese, pouze 4 státy Arabské ligy. Důvodem je především obava arabských států, které převážně považují Mezinárodní trestní tribunál za nástroj západních mocností k zasahování do vnítřních záležitostí jiných států. Podle ICC ale vstup Tuniska do jeho řad ukazuje na rozsáhlé a zásadní změny celého severoafrického regionu. Další zemí, která nyní údajně uvažuje o podpisu smluv Římského statutu je Egypt.

Libyjští povstalci otočili – Muammar Kaddafi prý může zůstat v Libyi

Francouzské noviny Le Figaro odcitovaly mluvčího povstalecké Libyjské národní rady Mahmouda Shammama, který prohlásil, že jeho strana nadále odmítá jakoukoliv politickou aktivitu Muammara Kaddafiho, ale je ochotná tolerovat jeho přítomnost v některé odlehlé části Libye. Povstalci tak nepřímo přichází do jednání s novým návrhem, který by mohl být součástí případné, ovšem zatím málo reálné, dohody.

Egypt nestojí o pomoc MMF ani Světové banky

Ačkoliv již Egypt schválil úvěr od Světové banky a pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF), který měl zemi poskytnout 3 miliardy dolarů, oznámil nyní egyptský ministr financí Samir Radwan, že tento plán padá. Podle ministra po revizi egyptského státního rozpočtu a snížení předpokládaného deficitu není tato pomoc třeba. Původní návrh státního rozpočtu počítal s deficitem v hodnotě 11% egyptského HDP, ovšem nyní se podařilo deficit snížit na 8,6 %. Vojenská rada, která vládne Egyptu, tak podle ministra Radwana nyní kvůli obavám ze zbytečného zadlužení země odmítá jakékoliv půjčky. Pro MMF i Světovou banku se jedná o velké překvapení, a to i z toho důvodu, že plánované půjčky byly Egyptu uvolněny s nezvykle mírnými podmínkami.

Jihoafrická republika zvyšuje tlak na svazijského krále, který čelí ekonomické i politické krizi

Král Svazijska, absolutistické monarchie, Mswati III. požádal o finanční pomoc svého jediného souseda, JAR. Svazijský král čelí silné politické krizi, která vznikla v návaznosti na arabské revoluce a přerostla ve velké protesty proti vládě a korupci. Svazijsko tak čelí téměř úplnému ekonomickému položení na lopatky, přičemž z Mezinárodního měnového fondu (MMF) má jen nejasné náznaky možné pomoci. Jihoafrická republika nyní oznámila, že je ochotna uvolnit finanční pomoc, ovšem pouze za předpokladu rozsáhlé demokratizace této vnitrozemské země.

Sněmovna reprezentantů USA schválila financování mise v Libyi i nadále

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oznámila a zároveň vyjádřila radost nad tím, že Sněmovna reprezentantů, která původně v čele s republikány vyhrožovala zastavením financování mise americké armády v Libyi, rozhodla o pokračování amerického angažmá a to v nezměněné podobě bez jakýchkoliv změn.

Jednání v Kazani nepřinesla řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbajdžánem

Prezidenti obou zemí během rozhovorů zprostředkovaných ruským prezidentem Dmitrijem Medvěděvem nepodepsali smlouvu, která by mohla ukončit léta válek a sporů o Náhorní Karabach. V jakých konkrétních otázkách se obě země neshodly nebylo zveřejněno.