Obama: „Snaha o konec prodeje zbraní USA mexickým drogovým kartelům zatím bez výsledku.“

Americký prezident Barack Obama přiznal, že systematický boj proti prodeji zbraní mexickým drogovým kartelům zatím nepřinesl žádné pozitivní výsledky. Dnes bylo objeveno na místě řádění kartelů v Mexiku 122 amerických zbraní, které byly údajně použity americkou vládou jako návnada a také součást tajné operace v listopadu 2009 a které měly pomoci k vypátrání viníků těchto nelegálních prodejů. Zbraně se však krátce po svém prodeji ztratily a až do dnešního dne po nich nebylo ani stopy. Jelikož se zjevně i přes bezpečnostní opatření vlády USA dostaly do rukou mexickým kartelům, operace tak byla označena jako „propadák“. Tento výsledek nepřispěl ani k posílení americko-mexických diplomatických vztahů, jelikož mexická vláda bojuje proti kartelům již dlouhé roky a ztráty na obětech jdou do řádu desetitisíců.

Boeing zveřejňuje vysoké profity

Největší letecká společnost Boeing dnes zveřejnila podle oficiálních informací svůj zisk za druhé čtvrtletí tohoto roku. Činí 941 milionů dolarů. Jedná se o zřetelné navýšení v porovnání s uplynulým rokem, kdy zisk společnosti činil 787 milionů dolarů. Tržní cena společnosti stoupla o 6 % na současných 16,5 miliard dolarů.

John Boehner předkládá návrh dlužního deficitu USA před Kongres

Předseda americké Sněmovny reprezentantů John Boehner předložil Kongresu svůj plán na regulaci dlužního defcitu státu. Tento návrh bude projednán zítra, tedy již jen několik posledních dní před deadline 2.srpna, což je datum, do jehož vypršení musí být uzavřena platná dohoda. Boehnerův plán je však podle interních informací střídmější než prvotní předpoklady. Počítá s redukcí dluhu USA o zhruba 850 miliard dolarů během následujících 10 let.

Zahraniční investice v ČR za rok 2010 dosáhly předkrizové hodnoty

Zpráva OSN potvrdila, že objem přímých zahraničních investic v loňském roce zaznamenal 56% navýšení oproti roku 2009 na 113 miliard korun a překonal i předkrizový rok 2008 o necelých 5 miliard. Zpráva do dalších let předpovídá růst investic, ale také varuje Českou republiku před rizikem fiskální nerovnováhy a vysoké inflace.

Gruzínský prezident vyzval EU k tomu, aby ochránila Bělorusko před Ruskem

Izolační politika Evropy vůči Bělorusku je kontraproduktivní a zvyšuje pravděpodobnost toho, že se země dostane pod kontrolu Ruska. Uvedl to gruzínský prezident Michail Saakašvili na tiskové konferenci po setkání s polským prezidentem Bronislawem Komorowskim v Batumi. Podle slov gruzínského prezidenta „neokupuje Bělorusko na rozdíl od Ruska sousední země a prohlašovat, že Rusko je demokratičtější než Bělorusko, je absurdní“. Prezident vyzval evropské a mezinárodní společenství k tomu, aby s Minskem zahájilo dialog.

Automobilka Ford zveřejňuje rekordní profity

Ford, jediná americká automobilka, která nepřijala v roce 2009 finanční balíčky od americké vlády, dnes zveřejnila rekordní tržby za poslední čtvrtletí. Hlavním důvodem těchto profitů je nečekaně vysoké číslo prodaných automobilů, především Focus a Fiesta, v Severní Americe. Mezi lety 2006 a 2008 prošla společnost masivní restrukturalizací, která již nahradila ztráty automobilky z roku 2006, které činily 30 miliard dolarů.

Řešení v otázce redukce státního dluhu USA v nedohlednu

Už jen týden zbývá americkým zákonodárcům Demokratické a Republikánské strany USA k uzavření dohody o redukci dluhu státu a snížení dlužního schodku amerického rozpočtu. Dnes při dalším pokusu uzavřít dohodu došlo k rozporům a rozepřím. Pokud do 2. srpna nebude výsledek předložen prezidentu Obamovi na stůl, hrozí insolvence státu a prudké oslabení dolaru, což podle expertů v každém případě ovlivní mínění investorů po celém světě.

Guvernér státu Ohio podepisuje zákon o zákazu potratů

Guvernér amerického státu Ohio John Kasich dnes oficiálně podepsal zákon o zákazu potratů po 20. týdnu těhotenství. Zákon však obsahuje dovětek, že plod musí být podle lékařského posudku životaschopný i po porodu. Guvernér nakonec zdůraznil, že jeho největší prioritou zůstává život rodící matky, který nesmí být za žádných okolností ohrožen. Toto nové nařízení si však podle odborníků vyžádá mnohé negativní ohlasy ze strany veřejnosti.

Prezident USA Obama podpoří kratkodobé zvýšenı dlužního limitu USA

Prezident USA Barack Obama přiznal ve svém proslovu, ze s největší pravděpodobností podepíše dohodu o krátkodobém navýšenı dlužního stropu Spojených států amerických. Prezident původně s návrhem nesouhlasil, snažil se totiž donutit politické oponenty Demokratické a Republikánské strany o vytvořenı konečného planu, který nadobro vyřeší problém americké zadluženosti. Skupina 6 senatorů v současné době podle interních informací pracuje na takovém plánu, návrh bude v nejbližších hodinách předložen prezidentovi na stůl. Bez podepsání krátkodobého navýšení dlužního limitu USA by však hrozila po 2.srpnu tohoto roku insolvence a prudké oslabení dolaru.

Jižní Súdán považuje kroky Súdánu v otázce cen ropy za ekonomickou válku

Jižní Súdán prohlásil, že severní soused, Súdán, zahájil ekonomickou válku, když oznámil, že požaduje 23 dolarů za každý barel ropy, který projde přes jeho území. Poplatek za tranzit ropy do přístavů v Súdánu, který má na rozdíl od Jižního Súdánu vybudovanou ropnou infrastrukturu, bude tak činit více než 20% z celkových příjmů z ropy Jižního Súdánu. Tato situace může ohrozit dodávky ropy především do Číny a Japonska, kteří jsou hlavními příjemci Súdánské ropy.

Roste napětí v Kosovu – byl vydán zákaz dovozu ze Srbska a uvalena daň na zboží z Bosny a Hercegoviny

Zatím, co se kosovská vláda rozhodla uvalit zákaz na dovoz veškerého zboží ze Srbska, vypukly nepokoje na severu při hranicích se Srbskem, které jsou obydleny převážně srbskou menšinou (60 000 Srbů), která považuje Kosovo nadále za část Srbska. Do míst již byly vyslány speciální policejní zásahové jednotky, ovšem Srbové nadále kontrolují silnice a některé hraniční přechody. Srbský státní tajemník pro Kosovo Oliver Ivanovič potvrdil přítomnost policie a také to, že je zablokována místními, dle jeho slov je konflikt za dveřmi. Kosovská vláda minulý týden uvalila nejen zákaz na srbské zboží, ale také 10% daň na veškeré zboží z Bosny. Kosovský vicepremiér Hajredin Kuci tvrdí, že jde o nezbytné opatření pro vytvoření jednotné ekonomiky, dále ujišťuje svět, že těžká policejní přítomnost na severu u hranic se Srbskem není namířena proti místním, ovšem je prý nutné zajistit hranice státu.

Libyjští rebelové odmítli mírové návrhy OSN, nyní se čeká na Tripolis

Zvláštní vyslanec OSN Abdul Elah al-Khatib prohlásil, že na setkání se svým protějškem ze strany libyjských povstalců se nepodařilo dojít k žádné dohodě. Vyslanec al-Khatib ovšem tvrdí, že se prodiskutovali jednotlivé návrhy a představy, které by měly vést k ukončení občanské války a k politickému řešení krize. Další jednání se povede v Tripolisu s libyjskou vládou. Rebelové zatím oznámili, že nebudou akceptovat žádné řešení, které jako první krok nebude prosazovat odstranění Muammara Kaddafiho z moci. Zajímavé je, že povstalci tak nepřímo zamítli návrhy OSN, které přitom počítají s odstavením Kaddafiho, ale s dělením moci mezi rebely a libyjskou vládu. Islámský svět zatím v srpnu čeká svatý měsíc ramadán, ale podle všech zpráv se ani tehdy neočekává přerušení bojů.

Norská policie snížila odhadovaný počet obětí pátečního masakru z 93 na 68

Masový vrah Anders Behring Brevik, jenž se přiznal k bombovým útokům v Oslu i ke střelbě na ostrově Utöya je nyní v osmitýdenní vyšetřovací vazbě. Útočník svého činu nelituje a necítí se vinen. Pondělní soudní líčení se odehrálo za zavřenými dveřmi, aby tak nedošlo k šíření Brevikových názorů. Na vzpomínkovém shromáždění k uctění obětí pátečního masakru se v Oslu sešlo 100 000 lidí.

Itálie provede inspekční let nad Ruskem

Tým inspektorů z Itálie uskuteční ve dnech 25. – 30. července v rámci mezinárodní smlouvy o „otevřeném nebi“ pozorovací let nad územím Ruska. Let se uskuteční na trase dohodnuté s ruskými specialisty, kteří budou na palubě sledovat dodržování dohod o používání sledovacích technologií. Tzv. smlouva o otevřeném nebi byla přijata 24. března 1992 v Helsinkách 27 státy OBSE a v současnosti zahrnuje 34 zemí. Účelem tohoto dokumentu je posílení důvěry mezi státy, zlepšení mechanismů dohledu nad vojenskou činností a plněním stávajících smluv v oblasti kontroly zbrojení.

USA nabídlo KLDR pokračování v rozhovorech o jaderné bezpečnosti

Americká ministryně zahraničí Hillary Clinton oficiálně pozvala zástupce vlády Severní Korei na návštěvu USA, aby zde mohli představitelé obou států projednat otázku jaderné bezpečnosti. Tato problematika je v souvislosti s KLDR již dlouho ve slepé uličce. Ze severokorejské strany zatím nepřišla žádná odpověď.

Německo půjčí libyjským povstalcům 100 milionů euro

Německý ministr zahraničí Guido Westerwelle oznámil, že se Německo rozhodlo poskytnout libyjským rebelům 100 milionů eur pro civilní a humanitární účely. Podle Němců se jedná o naléhavě potřebné peníze pro Libyjskou národní radu. Ministr G. Westerwelle také prohlásil, že půjčka by v budoucnu mohla být splacena ze zmražených prostředků libyjské vlády. Německo se dlouhodobě staví ke kampani NATO v Libyi zdrženlivě, přesto se však zavázalo, že napomůže odchodu libyjského vůdce Muammara Kaddafiho.

Dva týdny se nebude scházet vláda

Během příštích dvou týdnů se nebude scházet vláda na pravidelných jednáních a to z důvodu, že její členové si ve většině případů vybírají dovolenou. Premiéra Petra Nečase (ODS) po dobu jeho dovolené zastoupí  ministr zahraničí a také vicepremiér Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Ruský ministr obrany bude vyjednávat podmínky pronájmu radaru v Gabale

Ruský ministr obrany Anatolij Serdjukov se během své dvoudenní pracovní návštěvy Ázerbájdžánu, která začne v pondělí, chystá projednat podmínky prodloužení nájemní smlouvy na radarovou stanici v Gabale, jejíž platnost končí v roce 2012. A. Serdjukov se setká s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a ministrem obrany Safarem Abijevem, s nimiž bude jednat o dalších vyhlídkách bilaterální spolupráce obou zemí ve vojenské a vojensko-technické oblasti.

Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko vybírá kandidáty do voleb

Vládnoucí strana Jednotné Rusko zahájila primární volby s cílem obsadit kandidátky pro prosincové volby do Státní dumy, v nichž straně půjde o znovuzískání ústavní většiny v dolní komoře parlamentu. Podle aktuálních průzkumů by strana na potřebných 300 mandátů nedosáhla. V Rusku naopak vzrůstá podpora komunistů a liberálně-demokratické strany Vladimira Žirinovského, kteří by dle prognózy vytvořené na základě kombinace sond a názorů odborníků v současnosti získali až patnáct, respektive deset procent hlasů. Jednotnému Rusku by v současnosti dalo hlas 58 procent voličů.