Chorvatsko se snaží penalizovat albánský export

Chorvatsko na obchodním jednání mezi EU a balkánskými zeměmi přišlo s návrhem, který může ohrozit albánský export. Většina albánského vývozu je založena na surovinách, které pocházejí ze zahraničí, proto Chorvatsko požaduje, aby kvóty pro naplnění značky „made in Albania“ byly navýšeny ze současných 45% na 75% produktu původem z Albánie. To by samozřejmě způsobilo i zvýšení poplatků, které Albánie musí platit za vývoz zahraničního zboží. Výsledkem je, že albánský export by téměř zdvojnásobil svou cenu, což by bylo pro albánský export fatální, jak říká Flamur Hoxha, předseda albánské Národní komory oděvního průmyslu. Nové kvóty na vývoz by měly být přijaty již v listopadu, ale albánské ministerstvo hospodářství tvrdí, že Albánie nebyla dostatečně zapojena v procesu vyjednávání a i přes chorvatské návrhy není nic závazně přijato.

V Bulharsku zasedla Národní bezpečnostní rada – protiromské protesty pokračují

Více než 2000 lidí v hlavním bulharském městě Sofia protestovalo proti „beztrestnosti Romů“ a volali po přísnějších trestech. Kvůli stále většímu etnickému napětí dnes zasedla Národní bezpečnostní rada Bulharska. Vyzval k tomu prezident Georgi Parvanov, který po jednání rady mimo jiné slíbil přísnější kontroly osob, které podezřele rychle zbohatly, a přísné tresty pro podněcovatele národnostní nesnášenlivosti.

Súdán oznámil, že jeho vojska zůstanou ve sporném regiony Abyei

Súdánská vláda prohlásila, že súdánská armáda zatím zůstane na území sporného regionu Abyei, ve kterém leží velké zásoby ropy a o který projevuje zájem i Jižní Súdán. Sousední Jižní Súdán již vyjádřil svůj ostrý nesouhlas a stejně tak učinila i OSN. Podle OSN Súdán dříve přislíbil jednání o budoucnosti Abyei v Etiopii, ale nyní učinil neočekávaný krok.

NATO zajalo v Afghánistánu vedoucího velitele sítě Haqqani

NATO oznámilo, že se spojeneckým vojákům podařilo zajmout jednoho z vedoucích velitelů sítě Haqqani, která stála za posledními útoky na americké velvyslanectví a centrálu NATO v Kábulu. Zadržený velitel Haji Khan Mali je strýcem dvou vedoucích představitelů Haqqani. Kvůli Haqqani v posledních dnech probíhá diplomatická roztržka mezi Pákistánem a USA, které tvrdí, že pákistánské tajné služby podporují tuto síť a nedostatečně pronásledují její bojovníky na svém území.

Na Západní Sahaře vzrůstá napětí vůči Maroku

Marocké bezpečnostní síly jsou rozmístěny ve městě Dachla, kde minulý týden došlo po fotbalovém zápase ke střetům mezi Maročany a obyvateli Západní Sahary. Ačkoliv marocké úřady tvrdí, že situace je pod kontrolou a nemůže dojít k narušení veřejného pořádku, pozorovatelé varují před podceněním problému. Západní Sahara, bývalá španělská kolonie, byla roku 1975 anektována Marokem a zatímco Maročané tvrdí, že patří pod jejich svrchovanost, Fronata Polisario, povstalecké hnutí, považuje Západní Saharu za samostatný stát.

Červený kříž dorazil do obklíčeného města Sirta s pomocí

Humanitární pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) dopravili do města Sirta, které drží v rukou síly Muammara Kaddafiho, zdravotnický materiál ve snaze zabránit humanitární katastrofě. OSN již včera oznámilo, že obyvatelům Sirty nepomůže kvůli probíhajícím bojům. Mezitím z města stále unikají stovky obyvatel a dle jejich svědectví ve městě chybí i potraviny, někteří z nich nejedli dva dny. Ačkoliv vojska rebelů tvrdí, že chtějí umožnit pracovníkům Červeného kříže bezpečný průchod do města, ostřelování pokračuje dál.

Rakousko po Německu schválilo rozšíření EFSF

Dolní komora rakouského parlamentu schválila rozšíření Evropského fondu finanční stability (EFSF). Rakousko tak zvýší své garance ve fondu z 12,2 na 28,7 miliardy eur. Hlasování o rozšíření podpořila i opozice. Rakousko je již čtrnáctou zemí ze 17 zemí eurozóny, která podpořila dohodu eurozóny o navýšení finančních garancí EFSF na 780 miliard euro. chválili červencovou dohodu představitelů eurozóny, která počítá se zvýšením celkových finančních garancí v záchranném fondu na 780 miliard euro.

 

V Bahrajnu odsoudili zdravotníky, kteří pomáhali demonstrantům

Bahrajnský vojenský soud odsoudil k trestu odnětí svobody na 15 let dvacet zdravotníků a zdravotních sester, kteří ošetřovali bahrajnské šíítské demonstranty při silných protestech proti sunnitské menšinové vládě, které zasáhly Bahrajn na začátku roku. Protesty nakonec ukončila až intervence armády Saúdské Arábie. Zdravotníci byli za napomáhání demonstrantům odsouzeni již jednou, ale kvůli mezinárodnímu tlaku byli propuštěni na kauci. Nyní byl vynesen nový rozsudek, který všechny posílá do vězení na 15 let. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, který vede Navi Pillay, již vyjádřil své znepokojení. Podle vyjádření jejího úřadu měli obžalovaní jen omezený přístup k právníkům přičemž na přípravu procesu nebyl pro obhajobu dostatek času.

V Pákistánu se rozhořely protiamerické protesty

V pákistánských městech se rozhořely protesty proti Spojeným státům vedené islámskými politickými stranami. Lidé na ulicích pálí americké vlajky den poté, co se politické vedení země silně ohradilo proti obviněním, které USA vznesly. Americký generál Mike Mullen, nejvyšší vojenský poradce prezidenta USA Baracka Obami a šéf sboru generálních náčelníků štábů (CJCS), prohlásil, že pákistánská rozvědka podpořila tento měsíc útok sítě Haqqani na americkou ambasádu v Kábulu. To vzápětí vyvolalo silnou diplomatickou roztržku. Pákistán dokonce varoval USA před vojenskými akcemi na jeho území s tím, že by se musel vojensky bránit.

V New Yorku byla vyhlášena pohotovost kvůli smrti Anwara al-Awlaki

Bezpečnostní složky v New Yorku mají zvýšenou pohotovost v očekávání odvetných útoků po zabití jednoho z šéfů Al-Kaidy. Anwar al-Awlaki, kterého dnes zabilo bezpilotní letadlo CIA v Jemenu, byl podle amerických úřadů šéfem zahraničních operací Al-Kaidy a tvůrcem její propagandy. Důvodem zvýšené pohotovosti je fakt, že al-Awlaki se narodil v USA a v New Yorku má podle amerických zpravodajských služeb velké množství následovníků, kteří by mohli chtít pomstít jeho smrt.

 

Poprvé se kvůli Palestině setkal panel Rady bezpečnosti OSN pro přijímání nových členů

Dnes se setkal poprvé panel pro přijímání nových členů do Organizace společnosti národů, aby projednal palestinskou otázku. Po uzavřeném jednání Stálého výboru Rady pro přijímání nových členů složeného z 15 členů Rady bezpečnosti OSN, libanonský velvyslanec v Radě bezpečnosti OSN Nawaf Salam oznámil, že výbor jednomyslně dohodl pokračování jednání na expertní úrovni příští týden. Libanonský velvyslanec předsedal Radě bezpečnosti v měsíci září, vedení po něm přebírá Nigérie, kterou zastupuje velvyslanec Joy Ogwu, ten také povede budoucí jednání o Palestině. Stále se očekává, že USA případné přijetí zablokují a panel bude otázku řešit možná i měsíce, ovšem nejvyšší palestinský delegát v OSN, Riyad Mansour, zopakoval svou naději, že žádost nebude v panelu rozebírána příliš dlouho a bude rychle v řádu týdnů předána k hlasování i přes vehementní odpor Izraele a USA.

 

V Polsku se konal summit Východního partnerství

Šest zemí bývalého SSSR se v rámci svého členství v tzv. Východním partnerství sešlo na již 2. summitu ve Varšavě. Polský premiér Donald Tusk slíbil podporu zemím jako je Ukrajina, Moldavsko či Gruzie v jejich evropských ambicích, ovšem prohlásil, že nemůže přislíbit plné členství v EU. Přesto Polský premiér za EU slíbil zjednodušení vízového režimu za jasně daných podmínek nebo otevření evropských trhů. Zatím má největší šance na podepsání smlouvy o volném obchodu Ukrajina, která ale čelí tlaku z Ruska, které v případě podepsání takové smlouvy hrozí ochlazením vztahů. Pro EU je také důležitý výsledek procesu s bývalou ukrajinskou premiérkou Julií Tymošenko. Bělorusko summit ignorovalo, přesto Polsko vydalo prohlášení i k němu – pokud propustí všechny politické vězně a uspořádá svobodné parlamentní volby, otevře se mu cesta k půjčkám a mezinárodním grantům.

 

CIA v Jemenu zabila vysokého duchovního al-Kaidy, který se narodil v USA

Bezpilotní letoun CIA v Jemenu zabil dalšího z vůdců Al-Kaidy. Je jím ve Spojených státech narozený Anwar al-Awlaki, který měl podle CIA význam „globálního teroristy“ a byl jedním z nejhledanějších teroristů. Podle amerických úřadů stál al-Awlaki za útoky na USA a dlouhodbě organizoval propagandistické akce proti USA i jejich spojeneckým vládám v arabském světě.

Město Sirta stále vzdoruje silám prozatímní libyjské vlády, OSN kvůli bojům civilistům nepomůže

Ve městě je podle posledních zpráv uvězněno přes 100 000 civilistů, kteří jsou vystaveni nepřetržitému bombardování rebely. Přesto z města neustále pod velkým rizikem prchají noví utečenci. Město ostřelují tanky rebelů a nad městem operují letadla NATO. Síly loajální Muammarovi Kaddafimu palbu opětují stejnou měrou a obě strany se obviňují z ohrožení obyvatel. Ve městě dochází potraviny, léky i další základní materiál. OSN oznámilo, že nemůže civilistům poskytnout kvůli těžkým bojům žádnou pomoc. Město Sirta je podle reportérů Reuters zahaleno v černém dýmu a všude se ozývají mohutné exploze.

 

Egyptská policie provedla razii v sídle televizní stanice Al Jazeera

V Káhiře proběhla již druhá razie v sídle televize Al Jazeera, kdy došlo k zabavení veškerého vybavení. Al Jazeera, která vysílá v přímém přenosu o veškerém mezinárodním dění podle bezpečnostních služeb, které sídlo televize v Káhiře již jednou na začátku tohoto měsíce navštívily, tvrdí, že Al Jazeera nemá řádnou licenci k vysílání. Skupiny na ochranu lidských práv ale bijí na poplach a hovoří o širším vládním zákroku proti médiím, ke kterému se podle nich v Egyptě schyluje. Egyptský ministr informací Osama Heikal tato obvinění popírá a tvrdí, že jediným důvodem uzavření kanálu jsou nedostatečná oprávnění. Televize Al Jazeera, která je nejsledovanějším arabským kanálem na Blízkém východě se s problémy s místními vládami potýká dlouhodobě a je pod velmi ostrým dohledem.

 

Francouzský prezident zahájil výstavbu vysokorychlostního železničního koridoru v Maroku

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy slavnostně zahájil práce na stavbě vysokorychlostní železniční tratě, která má v Maroku v vzniknout do roku 2015 a zkrátit skoro pětihodinovou cestu z města Casablanca do města Tanger dlouhou 350 km na dvě hodiny cesty. Jedná se o první takový projekt v celé Africe i v arabském světě. Podle dohody z roku 2007 budou pouze francouzské firmy jako je strojírenská skupina Alstom SA zajišťovat plánování, výstavbu i samotný provoz marockých rychlovlaků a to včetně energie. Maroko také plánuje postavit další 220 km dlouhé vysokorychlostní železničního spojení mezi městem Tangier a Kenitra, tento projekt by měl být částečně financován z prostředků francouzských úvěrů a částečně z darů od Kuvajtu, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Bývalý marocký ministr financí Mohamed Berada ale investice kritizuje, neboť jsou dle něj příliš velké a mohly být použity na tvorbu nových pracovních míst v současné ekonomické krizi. Naopak Národní železniční operátor ONCF tvrdí, že vysokorychlostní železniční spojení jsou nutná ke splnění rostoucích požadavků spojených s větší intenzitou dopravy.

Mezinárodní trestním tribunál pro Rwandu vynesl další rozsudky – dva odsouzení, dva osvobození

Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu, kde se v roce 1994 odehrála genocida, osvobodil ve městě Dar Es Salaam v Tanzánii dva tehdejší vládní ministry a zprostil je viny z jakékoliv účasti na masakru. Bývalý ministr zdravotnictví Casimir Bizimungu a tehdejší ministr zahraničních věcí Jerome-Clement Bicamumpaka byli  z okamžitého nařízení soudu propuštěni. Naopak dva další ministři Justin Mugenzi a Prosper Mugiraneza byli odsouzeni ze spiknutí za účelem spáchání genocidy a za veřejné podněcování ke genocidě. Oba stáli za instalací nového prezidenta, kterým byl Théodore Sindikubwabo a který ve svém projevu vyzval k zahájení genocidy. Prezident Théodore Sindikubwabo nastoupil k moci po dodnes velmi nejasném sestřelení letadla, v němž seděl prezident Juvenal Habyarimana.

Somálští rebelové zahájili novou ofenzivu na jihu země

Povstalecká organizace al Shabaab napojená na teroristickou síť Al-Kaida zahájila novou ofenzivu na jihu Somálska u hranic s Keňou. Povstalecké jednotky vstoupily hned ve třech směrech do města Dhobley, kde napadly vojenskou posádku vládního vojska a její spojeneckou milici Raskamboni. V posledních měsících však již západní mocnosti, somálská vláda i mírové jednotky Africké unie hlásily strategické vítězství v Mogadišu a al Shabaab se v důsledku vnitřních rozporů, nedostatku mužů i financí začal stahovat z oblasti. Ukazuje se tak, že se rebelové opět vzchopili a jsou schopni opět postupovat, což je velkým nebezpečím pro humanitární organizace, které nyní pomáhají více než milionu Somálců zasažených hladomorem.

Evropská centrální banka urgovala Itálii ke snížení deficitu státního rozpočtu

V dopise adresovaném italskému premiérovi Silviu Berlusconimu stálo, že by italská vláda měla urychleně provést nezbytné kroky k redukci deficitu státního rozpočtu. Reformy by se měly týkat jak daňového, tak pracovního zákoníku. Zároveň by Itálie měla znovu získat ztracenou důvěru investorů. Dopis byl podle BBC odeslán již v srpnu a následně poté proběhl v Itálii prodej státních dluhopisů. Některé z navrhovaných kroků však dosud ještě nebyly zavedené.