U soudu svědčil šéf Nejvyšší vojenské rady Egypta a bývalý ministr obrany prezidenta Mubaraka

Polní maršál Mohamed Hussein Tantawi u procesu s bývalým egyptským prezidentem Mubarakem vypověděl, že armáda nebyla v průběhu nepokojů nikdy požádána o střelbu do lidu. Informaci přinesla tisková agentura MENA. Polní maršál Tantawi tak potvrdil předchozí výpověď šéfa egyptské policie, generála Husseina Saeeda Mohameda Mursi.

Izrael přijal výzvu kvartetu (USA, EU, RF, OSN) k mírovým rozhovorům

Podle prohlášení Úřadu předsedy vlády Benjamina Netanjahua Izrael vítá výzvu mezinárodních zprostředkovatelů k obnovení přímých mírových jednání s Palestinci v rámci mezinárodního kvartetu – USA, Evropská unie, Rusko a OSN. Palestinci ve své rychlé reakci již oznámili, že jednání odmítají, dokud se nezastaví budování izraelských osad na území, které náleží jejich budoucímu státu. Abu Rdainah, mluvčí prezidenta Palestinské samosprávy také řekl, že Izrael musí uznat hranice z roku 1967, které existovaly před okupací Západního břehu. Tento návrh podpořil i prezident USA Barack Obama, když doporučil Izraeli, aby tuto podmínku použil jako základní pilíř jednání, ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu z bezpečnostních důvodů toto odmítá. Dle Izraelců jsou území zabraná v roce 1967 nedělitelnou součástí Izraele.

 

Americký ministr obrany na cestě do Izraele: Izrael se dostává do izolace

Americký ministr obrany Leon Panetta na své cestě na Blízký východ varoval Izrael před jeho izolací, do které se díky své politice dostává. Dle slov amerického ministra by Izraelci měli co nejdříve obnovit jednání se zástupci Palestinců a stejně tak se soustředit na zachování doposud dobrých vztahů se sousedním Egyptem. Američané vidí v jejich narušení velký problém, což dokazuje i příjezd náměstka americké ministryně zahraničí po incidentu se zabitými egyptskými vojáky. Podle ministra obrany USA Izraeli nestačí jen vojenská převaha, stejně jako Palestincům nemůže stačit jednostranný pokus v OSN, obě strany musí začít jednat. Izrael ale blokuje jednání výstavbou svých osad na okupovaném území a odmítá připustit jakoukoliv dělitelnost, což je pro Palestince klíčovým tématem.

V Praze se při premiéře filmu „Muž s dýmkou“ sešly bývalé i současné politické špičky

Dokumentární film „Muž s dýmkou“, který natočil režisér Josef Císařovský a produkovala společnost GRANT-Produkce, pojednává o životě Josefa Korbela, otce bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové. Bývalý československý diplomat, poradce Edvarda Beneše, americký pedagog a nebo například učitel dnes již také bývalé ministryně zahraničí USA Condoleezzy Riceové, tím vším byl Josef Korbel. Podle tvůrců je hlavním úkolem snímku připomenout dnešní společnosti tohoto muže a hodnoty, které zastával. Premiérové projekce a následné tiskové konference se zúčasnila jak samotná madam Albrightová (původním jménem Marie Jana Korbelová), tak například bývalý prezident České republiky Václav Havel nebo bývalý předseda KDU-ČSL a současný ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda. Mezi zúčastněnými byl také přítomen nynější ministr zahraničí ČR a zároveň předseda strany TOP 09 Karel Schwarzenberg, který se osobně zasadil o vznik tohoto filmu. Madam Albrightová na tiskové konferenci řekla, že si velice váží lidí, jako je například Václav Havel, kteří za dob komunistického útlaku zůstali v České republice a bojovali zde za lidská práva a demokracii. Televizní premiéra dokumentu proběhne 17. listopadu na ČT2.

Egyptská vojenská rada nabízí ústupky, opozice je zváží

Egyptská vládnoucí vojenská rada oznámila, že zváží konec vojenských soudů pro civilisty a nastavení jasnějšího časového plánu pro přechod k civilní vládě. Státní tisková agentura MENA také informovala o tom, že vojenská rada uvažuje o zavedení právních předpisů, které by zabránily členům rozpuštěné Národní demokratické strany bývalého prezidenta Husního Mubaraka v účasti na politickém životě. Opoziční politické strany již reagovaly oznámením, že nabízené ústupky zváží na společném setkání v neděli.

Sýrie oznámila dobytí města Rastan

Syrské úřady oznámily, že se armádě podařilo získat kontrolu nad městem Rastan, kde zatím od počátku nepokojů v Sýrii probíhají nejtěžší boje. V okolí města se totiž centralizují síly zběhlých vojáků, kteří se postavili na stranu opozice. Ačkoliv úřady tvrdí, že situace ve městě je zcela v normálu, opozice podle BBC říká, že jsou části města, které armáda pod kontrolou stále nemá.

Červený kříž informoval o katastrofické situaci ve městě Sirta obleženém libyjskými rebely

Humanitární pracovníci Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC), kteří dopravili do města Sirta, drženého silami Muammara Kaddafiho, zdravotnický materiál, vypověděli o situaci ve městě. Podle výpovědí doktorů místních nemocnic nefunguje elektrická síť, dodávky vody a došel kyslík – v nemocnicích tak leží stovky pacientů bez nutné pomoci. Město, které stále odolává útokům sil libyjské prozatímní vlády (NTC), zůstává nadále věrné Kaddafimu.

Klimatické změny mohou ovlivnit HDP Kanady

Negativní vlivy spojené s klimatickou změnou mohou podle oficiálního vyjádření kanadské vlády připravit Kanadu o 1% HDP v roce 2050 a až o 2,5% hrubého domácího produktu v roce 2075. Změny klimatu mohou zapříčinit úbytek zalesnění, záplavu některých území a mnoho dalšího. Škody by se mohly vyšplhat až na 20 miliard amerických dolarů (41 miliard kanadských dolarů). Do roku 2020 přijde kanadská vláda kvůli klimatické změně o 5 miliard amerických dolarů.

Indičtí sociální aktivisté vyzvali předsedu tzv. Plánovací komise, aby si vyzkoušel den pouze s životním minimem

Indická Plánovací komise prohlásila, že půl dolaru na den je adekvátní částkou pro životní minimum obyvatel v zemi. Aktivisté vyzvali komisi ke stažení návrhu a nebo k okamžité rezignaci. Oficiálně žije pod hranicí chudoby 37% obyvatelstva Indie, které čítá 1,21 miliardy lidí. Neoficiální odhady však hovoří až o 77%. Polovina amerického dolaru činí zhruba 25 indických rupií.

Afghánský prezident Karzáí již nebude jednat s Talibanem o míru

Hamid Karzáí řekl, že nedávné zavraždění bývalého prezidenta země a předsedy afghánské mírové rady Burhanuddina Rabbaniho ho utvrdilo v tom, že je třeba soustředit své síly na rozhovory s Pákistánem. Podle afghánského prezidenta je tato varianta jedinou možnou pro dosažení míru ve státě.

Prezident v Barmě zastavil výstavbu kontroverzní přehrady

Projekt v hodnotě 3,6 miliardy dolarů je významně podporován Čínou, avšak výstavba přehrady Myitsone  s výkonnou vodní elektrárnou byla nyní prezidentem označena za nevyhovující přáním obyvatel a následně zastavena. Tento krok byl označen za vítězství bojovníků za lidská práva. V minulosti výstavba rozpoutala střety mezi thajskou armádou a rebely etnika Kachin.

Profil thajské premiérky na sociální síti byl zneužit k jejím zdiskreditování

Hackeři napadli profil thajské premiérky Yingluck Shinawatra na síti Twitter, kam následně začali umisťovat příspěvky kritizující její počínání ve funkci a skandalizující všechna její pochybení. Hackeři nakonec uvedli, že není-li si předsedkyně vlády schopná ochránit vlastní profil, pak není ani schopna ochránit zemi. Hackerských útoků na vládní představitele neustále přibývá.

V New Yorku policie zatkla více než 700 lidí kvůli protestům na Brooklyn Bridge

Policie pozatýkala více než 700 lidí, kteří v tzv.  anti-Wall Street protestu demonstrovali proti sociálním nerovnostem. Kromě toho demonstranti kritizují nespravedlivé zacházení s menšinami, včetně muslimů, a protestují proti zabavování domů, vysoké nezaměstnanosti a sanacím v roce 2008. Důvodem zatčení více než 700 lidí je podle policie zablokování dopravy na Brooklyn Bridge. Minulý týden bylo zatčeno 80 členů skupiny Occupy Wall Street („obsazení Wall Street“) v blízkosti nákupní čtvrti Union Square, kde demonstrovali ve vozovce. Skupina již získala podporu odborových hnutí Spojené federace učitelů a Unie dopravních zaměstnanců, která mají 38 000 členů. Obě odborová hnutí by mohla poskytnout důležitou organizační i finanční podporu. Podobné protesty nyní začínají klíčit i v jiných amerických městech včetně velkoměst jako je Boston, Chicago či San Francisco.

Turecko považuje smrt šéfa zahraničních operací Al-Kaidy za velký úspěch

Turečtí vysocí představitelé vyjádřili svůj optimismus nad zabitím jednoho z nejvýše postavených šéfů Al-Kaidy. Anwar al-Awlaki, který byl zabit v Jemenu údajně stál za zahraničními útoky Al-Kaidy a i za útokem na Světové obchodní centrum v USA. Podle Turků by jeho smrt mohla znamenat začátek pádu Al-Kaidy a i dalších teroristických organizací. Turecko totiž v posledních letech čelí útokům ze strany Al-Kaidy. Bývalý turecký ministr zahraničí Hikmet Cetin považuje zaměřené útoky na teroristické vůdce za účinnou strategii, která pomáhá ochromovat teroristickou činnost. Přesto ale vyzval mezinárodní společenství k aktivnímu boji.

Blok levicových jihoamerických států ALBA chce pomoci řešit situaci v Sýrii

Venezuelský prezident Hugo Chávez ve svém projevu prohlásil, že společenství levicových národů Jižní Ameriky ALBA vyšle diplomatický tým do Sýrie, aby pomohl najít diplomatické řešení. „Tento bojovný šílenství je zamýšleno americkým prezidentem Obamou a jeho imperiálními spojenci za účelem zničit syrský lid,“ řekl prezident Chávez. Americký politolog  Javier Corrales ale tvrdí, že neustálé diplomatické výpady proti USA a poznámky o jeho zdraví jsou pouze zakrývacím manévrem před litaniemi problémů ve Venezuele – od nedostatku bytů a výpadků napájení až po hyperinflaci a nespoutanou kriminalitu.

Venezuelský prezident podpořil Muammara Kaddafiho i syrského prezidenta al-Assada

Venezuelský prezident Hugo Chávez prohlásil, že se modlí za sesazeného vůdce Libye Muammara Kaddafiho. Stejně tak vyjádřil svou podporu prezidentovi Sýrie proti agresi „říše Yenkee“ a jejích evropských spojenců. Prezident Chávez označuje arabské revoluce za destabilizaci vedenou Západem. Venezuelský prezident dále prohlásil, že v současné době se Libye brání invazi a agresi, přičemž odsoudil „lov“ na Muammara Kaddafiho.

Egyptská policie se střetla s demonstranty v Káhiře – vyklízí se Tahrir

Egyptská policie zahájila vyklízení hlavního káhirského náměstí Tahrir, které se již stalo symbolem egyptských nepokojů. Při zásahu bezpečnostních složek ale demonstranti házeli na pořádkové síly kameny. Egyptská vládnoucí vojenská rada již varovala před útočením na veřejné zřízení. Důvodem egyptských nepokojů, které způsobily i plánovaný bojkot voleb 60 politickými stranami, jsou nouzové zákony, které vojenská rada slíbila zrušit. Díky nim dochází i vojenským soudům s civilisty. Demonstranti také požadují rychlé předání moci do rukou civilní vlády a kontrolní prověrky všech úředníků, kteří působili za prezidenta Mubaraka.

Kosovský ministr vnitra: „srbské barikády narušují svobodu pohybu, budou odstraněny“

Ministr vnitra Republiky Kosovo, Bajram Rexhepi, oznámil, že srbské barikády na severu Kosova začaly vážně ohrožovat normální občanský život a svobodu pohybu a proto budou odstraněny. Ministr vnitra neupřesnil, kdy se tak má stát, ovšem dle jeho slov to má být ve spolupráci s KFOR i EULEX (mise Evropské unie k prosazování práva v Kosovu). Podle kosovské vlády je povinností místních orgánů i mandátu KFOR zajistit bezpečnost a svobodu pohybu na celém území Republiky Kosovo.

Srbsko zakázalo Pride Parade kvůli bezpečnostním obavám

Srbské úřady zakázaly v Bělehradě průvod za homosexuální práva kvůli obavám z opakování násilí, k němuž došlo při posledním ročníku, kdy bylo zraněno více než 100 policistů a zatčeny desítky radikálů. Srbský ministr vnitra Ivica Dacic prohlásil, že zákaz byl vydán v souladu se zákonem o veřejných shromážděních, který povoluje zákaz v případě narušení veřejné dopravy,ohrožení veřejného zdraví nebo bezpečnosti osob a majetku. Nejmenovaný vládní úředník řekl, že tajné služby zaznamenaly plány hooligans zaútočit na homosexuálních aktivisty, policii, média, úřady politických stran, zahraniční podniky i velvyslanectví. Proto srbská Národní bezpečnostní rada, v jejímž čele stojí prezident Boris Tadić nařídila policii, aby akci zrušila, neboť existuje riziko „velmi vážného ohrožení bezpečnosti“.

KFOR rozšiřuje bezpečnostní zóny u kosovských hraničních přechodů

Síly KFOR v Kosovu rozšířily své bezpečnostní zóny u hraničních přechodů v Jarinje, kde hodlají odstranit srbské barikády. Podle kosovských médií jednotky KFOR neumožnili pracovníkům Mise OSN v Kosovu (UNMIK) přístup k místním občanům. V úterý také jednotky KFOR byly zapojeny do incidentu u hranic s Bosnou a Hercegovinou, kdy místní skupina Srbů zahájila palbu na Albánce  v Qeshmellug na bosenské straně hranice. KFOR odpověděly gumovými projektily a zranily srbské útočníky, tato událost ovšem způsobila vlnu odlišných reakcí ze strany Srbska, USA, EU i NATO. Ruská federace mezitím vyjádřila své obavy o bezpečnost kosovských Srbů.