Kosovští Srbové zranili 21 mužů sil KFOR při bránění zátarasů

Mluvčí mise EULEX v Kosovu, Uwe Nowitzki, konečně potvrdil, že došlo ke zranění 21 vojáků. Jeden z mužů byl těžce zraněn nákladním vozem, 5 utrpělo lehká zranění a zbylých 15 mužů má pouze povrchová zranění. Vojáci byli zraněni při odstraňování zátaras na cestě jižně od Rudare, kde se jim na odpor postavili místní Srbové. Síly KFOR byly dokonce zatlačeny kamiony se štěrkem. KFOR pak podle svého prohlášení bylo nuceno použít i varovných výstřelů a slzného plynu spolu s obušky v zájmu vlastní ochrany nasazených mužů. Operace nakonec byla v zájmu předejití vážnému incidentu a zranění na obou stranách zrušena bez výsledku.

V Maroku proběhly historické první volby

>Maročané dnes poprvé hlasovali ve volbách do nového marockého parlamentu, který se díky změnám v ústavě stal smysluplnou institucí. Král Mohammed VI. se vzdal některých svých pravomocí ve prospěch volených zástupců lidu, aby předešel vývoji podobnému tomu v Tunisu, Libyi a Egyptě. Očekává se výrazné vítězství islamistů – Strany spravedlnosti, která se postavila proti koalici věrné králi. Tzv. Koalice pro demokracii se skládá z 8 stran, které jsou pro-monarchistické a v podstatě zůstávají loajální současné vládě. Právě kvůli tomuto vyzývá marocké opoziční Hnutí 20. února k bojkotu voleb, neboť se domnívá, že situace v parlamentu se nijak nezmění. Jedná se o druhé volby od počátku „arabského jara“ v severní Africe.

Šance Srbska na statut kandidáta EU díky pokračujícím rozhovorům s Kosovem rostou

Srbský deník Vecernje Novosti uvedl, že šance Srbska na statut kandidátské země EU výrazně rostou, což je způsobeno pokračujícím dialogem s Kosovem. Po dohodě o univerzitních titulech nyní Srbové s Kosovany uzavřeli dohodu o registrech osob. 30. listopadu se má dokonce řešit situace na hraničních přechodech a vzájemná účast na regionálních organizacích. Naposledy totiž dopadlo neúspěšně zasedání černomořské skupiny.

Indie otevře svůj trh velkým obchodním řetězcům

Dlouho očekávané schválení tohoto návrhu nyní umožní zahraničním řetězcům jako Tesco a Wal-Mart vlastnit 51% obchodních domů na území Indie. Tyto společnosti však budou moci prodávat pouze na velkoobchodní úrovni a nikoliv přímo zákazníkům. Kritici nového zákona argumentují tím, že povede ke zkáze menších prodejců.

Bývalý egyptský premiér pověřen k sestavení nového vládního kabinetu země

Egyptská Nejvyšší vojenská rada pověřila bývalého premiéra země Kamala Ganzouriho, aby sestavil vládní kabinet, který převezme funkci po předchozí civilní vládě, jež rezignovala na začátku tohoto týdne po vypuknutí násilných protestů v Káhiře. Parlamentní volby přitom podle oficiálního prohlášení proběhnou v Egyptě příští týden.

Francie hodlá apelovat na Německo v souvislosti s neúspěchem aukce německých dluhopisů

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy oznámil, že bude vyvíjet tlak na německou kancléřku Angelu Merkelovou, aby zachránil eurozonu před prohlubující se krizí, která ve středu zasáhla i Německo. To zažilo neúspěšnou aukci vlastních dluhopisů. Německo přitom stále trvá na zákazu Evropské centrální bance (ECB) být věřitelem poslední instance k nákupu dluhopisů eurozony („eurobondů“). Německý dluh ve středu nenašel kupce pro polovinu desetiletého dluhopisu v hodnotě 6 miliard euro, nabízeného za rekordně nízké úrokové procento. Situace byla dnes projednávána zástupci Francie, Německa a Itálie ve Štrasburku.

Sýrie dostala od Arabské ligy jednodenní ultimátum

Liga arabských států dala Sýrii ultimátum jednoho dne na podpis protokolů, které umožní Arabské lize vyslat do Sýrie mezinárodní pozorovatele monitorovat situaci. Pokud Sýrie nevyhoví požadavkům, bude čelit sankcím ze strany Arabské ligy. Shodli se na tom zástupci členských států v Káhiře, kterou nyní zmítají nepokoje kvůli vojenské vládě. Turecko mezitím již zcela otevřeně vyzvalo syrského prezidenta Bashara al-Assada, aby odstoupil, a Francie navrhla vytvoření „humanitárních koridorů“, které by umožnili do země dopravovat humanitární pomoc pro civilisty v nouzi. Francouzský návrh ovšem zatím Arabská liga neprojednávala.

Situace v Egyptě je kritická – na pátek se plánuje „milionový pochod“

Poté, co v posledních pěti dnech kvůli násilí mezi policií a demonstranty zahynulo 39 lidí, dodržovalo se dnes všeobecně příměří, ovšem v pátek se demonstranti chystají vytáhnout do centra Káhiry v velkém. V komuniké demonstrantů se vyzývá k „milionovému pochodu“ a odborové svazy vyzvaly své členy k shromáždění se na náměstí Tahrir. Egyptská vládnoucí Nejvyšší vojenská rada přislíbila, že volby začnou příští týden a také, že přepracuje harmonogram předání moci civilní vládě, to ovšem doposud nepolevilo nespokojenost tisíců Egypťanů v ulicích. Situace připomíná únorové povstání proti prezidentu Husnimu Mubarakovi. Davy Egypťanů mimo jiné volají po popravě současného šéfa vojenské rady, polního maršála Mohameda Husseina Tantawi, který byl Mubarakovým ministrem obrany po 20 let. 

 

Makedonií povede plynovod South Stream

Makedonie se připojí k projektu plynovodu South Stream, informuje o tom makedonský deník Vecer. Podrobný projekt o potrubí v Makedonii bude místní vládě předán do konce tohoto roku. Hlavním smyslem dohody o přistoupení Makedonie k projektu je zabezpečení makedonských energetických potřeb a realizace ostatních energetických projektů v zemi.

Jemenský prezident má po podepsané dohodě odcestovat do USA

Jemenský prezident Ali Abdullah Saleh se bude léčit v New Yorku poté, co dnes podepsal dohodu, kterou ukončuje svou 33 let dlouhou vládu v této zemi, řekl to generální tajemník OSN, Ban Ki-moon. Prezident Saleh podepsal dohodu o postupném předání moci v Saúdské Arábii, kterou pomohly vytvořit státy Perského zálivu a OSN. Generální tajemník OSN dále řekl, že se s jemenským prezidentem rád uvidí, ovšem okolnosti lékařské prohlídky v USA nezmínil. Rada bezpečnosti OSN zatím v pondělí bude jednat o situaci v Jemenu, kde pokračují protesty, neboť demonstranti žádají soud s prezidentem Salehem.

Albánie díky plynovodu TAP získá miliardu Euro

V rámci projektu trans-jadranského koridoru TAP bude v Albánii investována více než 1 miliarda Euro. Albánie hraje pro otevření nového jižního koridoru pro přepravu zemního plynu do EU významnou úlohu pro energetickou bezpečnost EU a díky plynovodu TAP získá významné prostředky pro svou ekonomiku především z hlediska investic do své infrastruktury a energetiky. Řekl to generální ředitel projektu TAP, Kejtil Tungland. Projekt TAP má přepravovat zemní plyn z oblasti Kaspického moře do západní Evropy skrze Jaderské moře.

Nizozemí zřejmě bude blokovat přístupová jednání Černé Hory k EU

Výbor pro evropské záležitosti holandského parlamentu došel k závěru, že Černá Hora by ještě neměla získat konkrétní datum pro zahájení přístupových jednání do EU. Holandský parlamentní výbor odůvodňuje svůj závěr nedostatkem „odpovídajících výsledků“ Černé Hory v boji proti organizovanému zločinu a korupci. Ačkoliv Černá Hora dosud oficiálně očekává, že se datum pro zahájení přístupových jednání dozví na zasedání Evropské rady 9. prosince, již nyní jsou místní média skeptická a počítají s nizozemským blokováním. Holanský poslanec Harry van Bommel přesto deníku Vijesti řekl, že závěru jsou předběžné pouze kvůli nedostatku odpovídajících výsledků týkajících se kapitol 23 a 24 podmínek, které říkají že Černá Hora musí před zahájením jednání naplňovat kritéria tzv. právního státu.

MMF hodlá pomoci zemím, které jsou ovlivněny krizí v eurozóně

Mezinárodní měnový fond poskytne možnost krátkodobé likvidity těm zemím, které nyní čelí rizikům vlivem krize eurozóny. Finance budou dostupné po dobu šesti měsíců. Posílení úvěrových nástrojů má sloužit jako preventivní opatření před problémy, které může současná situace přinést zemím v okolí EU. MMF nicméně neupřesnil, kterých zemí by se tato pomoc mohla týkat.

Německo nepodporuje eurobondy, krizi prý nevyřeší

Německá kancléřka Angela Merkelová zastává názor, že změna smluv o EU pomůže vyřešit krizi spíše než mnohými státy podporované eurobondy. Podle Angely Merkelové by se měly plánované eurobondy projednávat na konci krize, ne uprostřed. Kancléřka dále prohlásila, že pokud bude řešení změn smluv příliš náročné na celounijní úrovni, omezí se pouze na 17 států eurozóny. Velká Británie prý podpoří německé návrhy výměnou za dohodu o pracovní době v Evropské Unii.

Kubánská vláda již nebude zprostředkovávat prodej potravin tamních zemědělců

Od 1. prosince tohoto roku budou moci kubánští zemědělci prodávat své zboží přímo na trhu, přičemž jim bude umožněno dodávat potraviny přímo hotelům a jiným turistickým zařízením. Veškerá distribuce zemědělských produktů byla po celá desetiletí zprostředkovávána státem. Tato reforma následuje předchozí změny v zákoně, které se týkaly prodejů vozidel a nemovitostí.

Lord Krebs: „Jaderná energetika Velké Británie postrádá důvěryhodnost“

Podle tvrzení předsedy britské komise pro vědu a technologii nevěnuje britská vláda dostatečné prostředky pro vývoj a výzkum v oblasti jaderné energetiky. To by mělo v budoucnu způsobit velké potíže při zajišťování bezpečného a spolehlivého zásobování elektrickou energií z jaderných elektráren. Jaderná energetika má přitom i nadále hrát významnou roli v britském energetickém plánování.

Evropská komise je pro zavedení evropských dluhopisů

Evropská komise podpořila myšlenku zavedení společných dluhopisů eurozóny, tzv. eurobondů. Záměr byl představen v rámci plánu na další zpřísnění dohledu nad rozpočty států eurozóny. Podle Komise by správně nastavené eurobondy mohly pomoci zmírnit současnou dluhovou krizi – už samotný plán na jejich zavedení by totiž měl vliv na trhy. Do budoucna by existence dluhopisů posílila a stabilizovala finanční systém a měnovou politiku eurozóny. Proti eurobondům se ostře staví například Německo.

Turecký premiér se omluvil Kurdům

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan pronesl omluvu za to, že turecká armáda během kurdského povstání ve třicátých letech zmasakrovala více než 13.000 příslušníků tohoto etnika. Jedná se o vůbec první podobnou oficiální omluvu Ankary. Premiér zároveň vyzval k omluvě i nejsilnější opoziční stranu, která byla v době masakru u moci.

Pákistán jmenoval novou velvyslankyni v USA

Tou se stala bývalá pákistánská ministryně informatiky Sherry Rehman. Dnes již bývalý pákistánský velvyslanec ve Spojených státech rezignoval kvůli obviněním, že žádal od Američanů pomoc proti pákistánské armádě, která se údajně měla pokusit o vojenský převrat v zemi. To se mělo stát v době, kdy Američané zneškodnili na pákistánském území Usámu bin Ládina. Celý incident opětovně vyhrotil vztahy mezi oběma zeměmi.

TATA Group zveřejnila jméno budoucího prezidenta společnosti

Cyrus Mistry, dosavadní ředitel společnosti TATA Group, stráví následující rok ve funkci zástupce dosavadního prezidenta společnosti Ratana Taty, který mu na konci roku 2012 přenechá svoji funkci. Cyrus Mistry je synem majitele 18% podílu akcií celé firmy Pallonjiho Mistryho, jehož rodina je sedmou nejbohatší rodinou v celé Indii.

Rusko bude na americký program evropské protiraketové obrany reagovat balistickými raketami a radary

Ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes učinil oficiální prohlášení o tom, jak bude Rusko reagovat na stagnaci v jednání se Spojenými státy o otázce protiraketové obrany: Na základě jeho nařízení má ruské ministerstvo obrany uvést ve městě Kaliningrad do provozu radiolokační stanici systému varování před raketovým útokem. Dále má být posílena ochrana objektů strategických jaderných sil a vypracován soubor opatření, která v případě nutnosti zabezpečí zničení informačních a řídících systémů protiraketové obrany. Dle slov D. Medveděva odmítá Rusko v případě pokračování nepříznivého vývoje postoupit další kroky v oblasti odzbrojení a kontroly zbrojení, a dojde-li k narušení strategické rovnováhy sil, bude země nucena úplně odstoupit od odzbrojovací smlouvy START (tato možnost plyne podle prezidenta ze samotné podstaty smlouvy). Podle D. Medveděva je však ještě stále čas na to, aby státy dospěly k dohodě – Rusko „má politickou vůli k dosažení potřebné dohody, která by mohla otevřít zcela novou kapitolu ve vztazích se Spojenými státy a NATO.“

Zambie upozorňuje Českou republiku na zhoršení diplomatických vztahů kvůli zadrženým Čechům

V říjnu byli v Zambii zadrženi 3 Češi kvůli obvinění, že prováděli vojenskou špionáž místní vojenské základny, podle zambijské policie fotografovali celý komplex. Česká strana se hájí tvrzením, že šlo pouze o turisty a český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se již několikrát pokoušel sejít se svým zambijským protějškem, Chishimbou Kambwili, který ale schůzku odmítá s tím, že situaci řeší soud a on ji nehodlá politizovat. Naopak se podle Zambia Daily Mail ohradil proti výhrůžkám Čechů, že EU uvalí na Zambii sankce, což Zambie podle slov svého ministra považuje „za nešťastné“. Český velvyslanec v Zambii, Luděk Zahradníček, ale toto popírá, jako zcela nepravdivé. Zambie se odvolává na vystoupení českých europoslanců, kteří se se vyjádřili pro rozšíření problému na celou EU.

Libye bude kompenzovat ztráty čínských firem, tvrdí Čína

Podle mluvčího čínského ministerstva zahraničí, Liu Weimina, je Libye připravema kompenzovat ztráty čínských společností způsobené v době nepokojů v Libyi. Podle čínského ministerstva zahraničí se tak zvyšuje pravděpodobnost, že by čínské firmy mohly získat některé své ztracené peníze. Čína má omezení ze strany Libye na investice do průzkumů a produkce ropy, proto se soustředí spíše na servisní otázky v tomto sektoru a stejně tak získala významné stavební zakázky. Čína si již dříve stěžovala, že kvůli politickým nepokojům utrpěla vážné ekonomické ztráty.