Chorvatský prezident Ivo Josipovic prohlásil před nadcházejícím setkáním prezidentů Srbska, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny 3. února na Mt. Jahorina v jihovýchodní Bosně a Hercegovině, že vnímá existenci Republiky srbské jako ústavní realitu federace Bosny a Hercegoviny. Chorvatsko je podle jeho slov přesvědčeno u důležitosti komunikace a spolupráce s každým dílčím subjektem Bosny a Hercegoviny. Federace Bosna a Hercegovina je složena ze dvou federativních entit – chorvatské-bosenské Bosny a Hercegoviny a srbské Republiky srbské, mezi jejichž politickými představiteli trvá napjatý vztah. Chorvatský prezident vyzval, aby se obě federativní části staraly „sami o sebe“ a nehledaly řešení každého interního sporu v mezinárodních arbitrážích. Prezident Josipovic dále v souvislosti s posledními událostmi řekl, že prezident Republiky srbské Milorad Dodik byl vždy během jejich setkání spravedlivý a objektivní.
Čínský investiční fond kupuje 9% podíl britské vodárenské společnosti Thames Water
Společnost Thames Water je vlastněna vodárenským gigantem Kemble Water, který poskytuje své služby celkem 14 milionům britských zákazníků. Čínská společnost China Investment Corporation (CIC), která je hlavním představitelem výše zmiňovaného investičního fondu, však neuvedla cenu, za kterou získala 8,68% akcií této společnosti. Britský kancléř George Osborne při svojí nedávné návštěvě v Číně zmínil, že podobné investice jsou prospěšné jak pro britskou, tak čínskou ekonomiku. Vedení CIC ve svojí zprávě navíc uvedlo, že má velký zájem v budoucnu investovat kapitál do evropské a americké infrastruktury. CIC byla založena v roce 2007, aby investovala čínské devizové rezervy, které činí 3,18 bilionu dolarů.
MERCOSUR se chce rozšířit o nové členy
MERCOSUR je nejdynamičtější ekonomickou organizací Latinské Ameriky s průměrným ročním ekonomickým růstem až 33%. Joao Carlos Parkinson, poradce generálního reprezentanta MERCOSUR uvedl, že rozšíření neproběhne najednou. Některé přidružené státy totiž ještě nejsou připraveny ke členství. Některé státy dokonce zatím o plnohodnotné členství nestojí. Hlavními kandidáty na členské země bloku jsou Bolívie, Surinam, Guyana a Ekvádor. Pan Parkinson dále oznámil, že by se MERCOSUR mohl přeměnit na společnou organizaci všech zemí Latinské Ameriky.
Itálie bude mít v Libyi své vojenské jednotky a dále vytvoří systém ochrany libyjských hranic
Libyjský prozatímní premiér Abdurrahim al-Keib oznámil na tiskové konferenci spolu se svým italským protějškem Mario Monti, že ministři obrany obou zemí podepsali předběžnou dohodu o italské pomoci při vytváření systému kontroly libyjských hranic a při výcviku ochrany ropných zařízení. Společná spolupráce bude podle libyjského premiéra zcela ctít libyjskou suverenitu a počítá s přítomností italských vojáků na libyjském území.
Peruánská protidrogová policie hledá spojence v Kolumbii a Bolívii
Šéfka peruánské protidrogové policie Carmen Masias potrvdila, že chce navštívit své kolumbijské a bolivijské protějšky. To proto, aby země sladily svůj boj proti drogovému průmyslu. Paní Mesias dále uvedla, že tato spolupráce by se měla rozšířit i do dalších zemí Latinské Ameriky – například do Mexika. S mexickým ambasadorem v Peru se již sešla. Paní Mesias oznámila, že se konal mítink s čínskými investory, kteří jsou připraveni investovat peníze do produkce přírodního sladidla, které by nahradilo listy koky, ze kterých se připravuje kokain.
Íránské Revoluční gardy oznámily, že návrat amerických lodí do Perského zálivu není problém
Zástupce velitele Revolučních gard Hossein Salami oznámil, že pravděpodobný návrat amerických válečných lodí do Perského zálivu považují za součást rutinní činnosti amerického námořnictva v oblasti. Revoluční gardy se také postavily smířlivě k posílení americké flotily o nové lodě s tím, že jde o součást americké trvalé přítomnosti, oznámila to íránská tisková agentura IRNA. Írán tak podle expertů zmírňuje napětí, které v posledních týdnech kulminovalo především kvůli Hormuzskému průlivu, a to ačkoliv dříve americkou 5. flotilu před návratem do oblasti varoval.
Peking- vládní autority na popud obyvatelstva opětovně prošetřují kvalitu ovzduší
Kritika kvality pekingského ovzduší dokonce vyústila v internetovou kampaň za provedení reforem potřebných k jejímu zlepšení. Měření koncentrace škodlivých částic v ovzduší čínského hlavního města provádí kontinuálně i místní ambasáda Spojených států. Její údaje se však vždy zásadně odlišují od těch zveřejněných čínskou vládou. Vysoká úroveň znečištění podle místních pozorovatelů často ovlivňuje i viditelnost v ulicích Pekingu.
Argentinci protestovali před ambasádou Spojeného království v Buenos Aires
Levicoví aktivisté požadovali, aby Argentina rozvázala diplomatické vztahy se Spojeným královstvím. Před ambasádou došlo i k pálení vlajky Spojeného království. Aktivisté tak reagují na na spor ohledně Falklandských ostrovů, které jsou pod nadvládou Spojeného království. Argentina si na toto území ale dělá nárok také. Britský premiér na její nárok reagoval slovy, že ,, postoj Argentiny je koloniální“. Vůdce protestantů Wilma Ripoll uvedla, že další protesty jsou plánovány na příští měsíc, kdy Falklandské ostrovy navštíví britský princ William. Tlak ohledně nadvlády nad územím začal sílit v roce 2010. Tehdy britské společnosti začaly těžit v oblasti ostrovů ropu. Ministerstvo zahraničí USA se k věci vyjádřilo se slovy, že ,, de facto uznává britskou administraci na ostrovech, ale nezaujímá žádné postavení ve věci sporu o nadvládu nad územím“. Spojené státy dále vyzvaly Londýn i Buenos Aires k diskuzím.
Jemenský parlament schválil udělení doživotní imunity prezidentu Salehovi
Jemenský parlament schválil zákon o udělení doživotní imunity odstupujícímu prezidentovi Ali Abdullah Salehovi pro období povstání proti jeho 33 let dlouhé vládě. Jemenští zákonodárci ale již odmítli udělit imunitu před trestním stíháním prezidentovým asistentům. Parlament dále podpořil kandidaturu viceprezidenta Abd-Rabbu Mansour Hadi v prezidentských volbách příští měsíc.
V Maroku hrozí 70 mužů hromadnou sebevraždou v rámci protestů proti nedostatku práce
Asi 70 nezaměstnaných Maročanů hrozí spácháním kolektivní sebevraždy odpálením sebe sama v dolech státního těžařského koncernu na fosfáty OCP kvůli propuštění. V zemi v současné době na různých místech propukají jednotlivé nepokoje menšího rozsahu, které pořádají především nezaměstnaní mladí lidé. Minulý týden se v hlavním městě Rabat na protest zapálili 4 absolventi univerzity, kteří marně hledají zaměstnání. Dále marocká policie razantně rozehnala protesty u města Benguerir a pozatýkala šest účastníků za podněcování nepokojů. Dále soud v pátek odsoudil na 4 roky vězení za pokus o žhářství a útoky na policii 10 účastníků protestů ve městě Safi.
Výzkum viru ptačí chřipky zastavily obavy ohledně možného zneužití
Vědci studující virus H5N1 ve snaze lépe porozumět tomuto onemocnění vyvinuli jeho silnější a agresivnější odnož. Další výzkum však byl pozastaven kvůli obavám, že by se vzorky nově vyvinutého viru mohli dostat do rukou teroristů. Vědci nyní volají po uspořádání fóra, na kterém by se měly jasně prodiskutovat rizika a potenciální přínosy celé studie. Jednou z dalších obav je i ta, hovořící o možném vypuknutí pandemie v případě, že by se část viru dostala mimo laboratoř. Následný scénář by se prý podobal tomu, když na přelomu let 1918 – 1919 vypukla pandemie tzv. španělské chřipky.
Egyptské Muslimské bratrstvo: „Armáda neunikne kontrole ani zodpovědnosti“
Muslimské bratrstvo v Egyptě, jehož strana Svoboda a spravedlnost (FJP) je jistým vítězem parlamentních voleb, oznámilo, že prozatímní vojenská vláda je zcela zodpovědná za průběh předání moci do civilních rukou a dále i za případné chyby, kterých se dopustila v čele Egypta od rezignace bývalého prezidenta Husni Mubaraka. Strna FJP bude také požadovat, aby vojenský rozpočet podléhal kontrole parlamentu.
V Libyi vyšli do ulic islamisté – požadují legislativu založenou na islámském právu šaría
Stovky ortodoxních muslimů vyšly do ulic v Benghazi a Sabha, aby demonstrovaly svůj požadavek na implementaci islámského práva šaría do vznikající nové libyjské legislativy. Podnětem k demonstracím je vznik několika nových sekulárních politických stran, které si kladou za cíl náboženství oddělit od státní správy. V hlavním městě Tripolisu pak islamisté veřejně pálili výtisky Zelené knihy, jejíž autorem je Muammar Kaddafi.
Australská premiérka ztrácí podporu v parlamentu
Menšinová vláda premiérky Julie Gillard tak má nyní podporu přesně 75 ze 150 křesel australského parlamentu. Nezávislý tasmánský poslanec Andrew Wilkie odmítl nadále podporovat menšinový kabinet kvůli tomu, že současná premiérka údajně nedodržela svůj předvolební slib týkající se omezení hazardu v zemi. Federální volby v Austrálii proběhnou v příštím roce.
Islámské povstání v Nigérii pokračuje – došlo ke koordinovaným bombovým útokům na bezpečnostní složky
Přes noc došlo ve městě Kano na severu Nigérie, kde žije zhruba 10 milionů lidí, ke koordinované řadě bombových útoků zacílených na bezpečnostní složky. Zemřelo přes 100 lidí, další jsou zranění. Islamistická sekta Boko Haram, která vede povstání proti centrální vládě, se k útokům již přihlásila. Nigerijská vláda již ve městě vyhlásila po setmění zákaz vycházení. Podle bezpečnostních expertů se útoky zaměřené především na vládní cíle stále častěji opakují a nabývají na sofistikovanosti.
Madagaskar odmítl přijmout letadlo se svým bývalým prezidentem
Madagaskarské úřady zakázaly přistát letadlu z Jihoafrické republiky, ve kterém se do země pokoušel vrátit její bývalý prezident Marc Ravalomanana. Nejnovější pokus bývalého prezidenta Ravalomanany, jehož politická strana se staví proti uznávání současné vlády, by podle komentátorů mohl vést k jeho zatčení a ke zvýšení politického napětí na Madagaskaru.
Itálie schválila řadu kontroverzních reforem na podporu ekonomiky země
Opatření umožňují více licencí taxi službám, či povolení lékárníkům dávat slevy na některé léky. Cílem vlády je do ukončit restriktivní praktiky a zvýšit konkurenci, ale kritici tvrdí, že malé firmy budou poškozeny. Dříve Itálie představila balíček v hodnotě 5,5 miliard eur pro investice do infrastruktury. Ten by měl být určen na železniční tratě v chudších oblastech jižní Itálie, státní byty a nové školy. Peníze jsou tak navýšení prosincového balíčku 4,8 miliard eur určeného pro silniční, stavební projekty a vysokorychlostní železnice.
Turecko vyzvalo Francii aby zamítla zákon o arménské genocidě
Turecký ministr zahraničních věcí vyzval francouzský Senát, aby odmítl zákon, který zakazuje popírání arménské genocidy. Senát bude zákon projednávat v pondělí a dle analytiků schválení podpoří. To i přes fakt, že Ústavní komise Senátu se vyjádřila proti zákonu. Jedním z důvodů by mohla být i politická aktivita Arménů žijících ve Francii. Těch zde je asi 1,5 milionu a jejich hlasování by mohlo ovlivnit výsledky prezidentských voleb. Francouzský prezident Sarkozy vyzval Turecko ke smířlivému dialogu o tomto zákonu.
Prezidentka Brazílie schválila státní rozpočet na rok 2012
Státní rozpočet země činí 2,25 bilionu amerických dolarů. Podle oficiálního textu je rozpočet o 104 miliard vyšší, než loňský rok. Asi 364 miliard bude použito pro zplacení státního dluhu. Téměř 1,2 miliardy dolarů bude použita pro vyšší výdaje, spojené se zvýšením minimální mzdy. Zároveň si brazilská vláda dala předsevzetí, že za rok 2012 chce zintenzivnit své úsilí v boji proti chudobě. Podle ministryně sociálního rozvoje Terezy Campello je plánem vlády pomoct až 320 000 rodinám.
Chile bylo poprvé pozváno na summit G20
To oznámil chilský ministr zahraničí Alfredo Moreno. Summit se bude konat letos v červnu v Mexiku. Na tiskové konferenci se ministr Moreno vyjádřil se slovy, že pozvání Chile na summit G20 je důkazem toho, jak se svět mění. Formující se země v něm mají důležitější roli. Chile tak dostane možnost účastnit se ekonomických debat v přední linii a čelit nejisté globální ekonomické situaci. G20 doteď spojovala země G7, Evropskou unii a tucet formujících se ekonomik. V těch byly latinskoamerické země zastoupeny Argentinou, Brazílií a Mexikem. Poslední summit G20 se konal minulý rok v listopadu.
Kosovští Srbové odloží referendum kvůli zasedání ministrů EU
Referendum plánované severními kosovskými Srbovy nemůže být uskutečněno před zasedáním ministrů EU, kde bude rozhodnuto o tom, zda-li bude Srbsku udělen status kandidáta na členství v EU. Referendum by tak mohlo být přesunuto na konec března.
Řešení sporů mezi Srbskem a Kosovem spočívá v plánu „Ahtisaari“
Sdělil to americký expert na oblast Balkánu, jímž je Daniel Server. Pokud bude tento plán přijat, Srbsko může naplnit svůj plán – vládnout obci na severu Kosova. Na setkání v Bělehradu, které se věnovalo minulosti obou zemí, zdůraznil pan Server, že je jasné, že Srbové budou mít na severu Kosova samosprávu.
Francouzský prezident žádá dialog s Tureckem ohledně zákona o arménské genocidě
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy vyzval Turecko k „rozumnému dialogu“ v dopise tureckému premiérovi, jímž je Recep Tayyip Erdogan, ohledně zákona o arménské genocidě, který bude projednávat ve francouzském Senátu již v pondělí. Kvůli zákonu v minulosti odvolalo Turecko svého diplomata z Francie a byly zrušeny bilaterální vojenské a politické projekty. Turecko také pohrozilo bojkotem francouzského zboží a upozornilo, že projde-li zákon francouzským Senátem, může to ohrozit celkovou spolupráci Turecka s EU.