Německá velvyslankyně v Albánii Carola Holtkemper uvedla, že o kandidatuře Albánie na členský stát Evropské unie (EU) budou rozhodovat všechny dosavadní členské státy unie. Velvyslankyně však zdůraznila, že předtím musí země splnit všechna kodaňská politická kritéria. „Rozhodnutí v EU jsou vždy výsledkem kompromisu. Jste si vědomi kritického přístupu Německa k udělení statusu Srbsku, vzhledem k srbské regionální a celkové politice. Ale my jsme vždy připravení ke kompromisu. Na druhé straně, jsou zde kritéria, která opravdu musí být splněná, a pokud se tak stane, lze diskutovat o možnosti na získání statusu kandidátské země, “ uvedla velvyslankyně. Podobně se vyjádřil i komisař EU pro rozšiřování Štefan Fulle. Dle něj musí Albánie splnit 12 doporučení navržených Evropskou komisí (EK). Komisař pak zdůraznil především volební a legislativní reformy.
Více než 20 000 občanů ze severního Srbska zažádalo o maďarské občanství
Maďarský generální konzul ve městě Subotica Tamas Korsos uvedl, že více než 20 000 srbských občanů v provincii Vojvodina požádalo generální konzulát o udělení maďarského občanství. Dále maďarský generální konzul uvedl, že již 10 000 těchto srbských občanů již na konzulátu složilo přísahu Maďarské republice a 2000 z nich již získalo i občanství. Maďarsko dokonce kvůli počtu žádostí zjednodušilo vydávání občanství a další žadatelé budou muset čekat méně než měsíc.
Demonstranti v Jemenu požadují vyhoštění amerického velvyslance
V jemenském hlavním městě Sanaa se před americkou ambasádou shromáždili demonstranti, kteří požadují vyhoštění amerického velvyslance Geralda Michaela Feiersteina. Protestující ho obviňují ze zásahů do vnitřních záležitostí země a dále se jim nelíbí i znesvěcení Koránu na americké vojenské základně v Afghánistánu, za které se již oficiálně afghánskému prezidentovi Hamidu Karzai omluvil prezident USA Barack Obama. Před americkou ambasádou dav spálil americkou vlajku a portrét amerického velvyslance.
Írán odsoudil Izrael za vlastnění jaderných zbraní a nepodepsání Smlouvy o nešíření jaderných zbraní
Íránský ministr zahraničí Ali Akbar Salehi na bezpečnostní konferenci ve švýcarské Ženevě prohlásil, že Izrael vlastní jako jediná země na Blízkém východě jaderné zbraně a narušuje tak rovnováhu v oblasti. Ministr Salehi zdůraznil, že Izrael jako jediný stát s jadernými zbraněmi nikdy nepřistoupil ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT) a jeho jaderná zařízení tím pádem nejsou kontrolována inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Izrael to, zda vlastní jaderné zbraně nikdy nepopřel ani nepotvrdil a dlouhodobě odmítá podepsat NPT, což vede k tomu, že nepodléhá žádné mezinárodní kontrole v této oblasti.
Nejsilnější povstalecká skupina v Jižním Súdánu skládá zbraně
Hlavní jihosúdánská povstalecká skupina SSDM podezíraná vládou Jižního Súdánu z napojení na Súdán uzavřela s vládou příměří a podepsala smlouvu o udělení amnestie prezidenta Salvu Kiira výměnou za složení zbraní. Demokratické hnutí Jižního Súdánu (SSDM) založil George Athor, bývalý důstojník súdánské armády, který byl na konci roku 2011 zabit jihosúdánskou armádou. Milice SSDM byla až do smrti George Athora považována za nejsilnější odbojovou skupinu, která bojovala proti ústřední vládě Jižního Súdánu.své smrti byl považován za nejsilnější skupina několika milice napadat ústřední vládu nejmladší země Afriky, která hledá stabilitu, aby se mohl rozvíjet po desetiletích válek se na severu.
Turecko chce spolupracovat s Regionální vládou Kurdistánu ve snaze oslabit Kurdskou stranu práce
Náměstek ministra pro veřejnou bezpečnost a pořádek Murat Özçelik, bývalý velvyslanec Turecka v Iráku, navštívil kurdskou autonomní oblast, aby ve městě Arbil na severu Iráku jednal s prezidentem místní autonomní Regionální vlády Kurdistánu (KRG) Masoudem Barzani, stejně jako s šéfem kurdských tajných služeb a premiérem Nechirvanem Barzani. Turecko chce vystupňovat tlak na místní kurdskou vládu ve snaze více a efektivněji spolupracovat v boji proti Kurdské straně práce (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci. Již včera turecká Národní bezpečnostní rada (MGK) vyzvala irácké Kurdy k přijetí „nezbytných opatření a konkrétní kroky k vyčištění oblastní do bojovníků PKK“.
Turecko zvažuje vytvoření humanitárního koridoru bez Rady bezpečnosti OSN s odvoláním na události v Kosovu v roce 1999
Turecko zvažuje možnost vytvoření humanitárního koridoru do Sýrie bez podpory Rady bezpečnosti OSN, stejně jako k tomu došlo v Kosovu v roce 1999, neboť Rusko a Čína jasně deklarovaly, že vetují jakékoliv rozhodnutí, které budou považovat za „nevyvážené“. Podle Turecka „může mezinárodní společenství hledat alternativní legitimní způsoby, jak vytvořit humanitární koridor do Sýrie“. Turecko se odvolává na příklad Kosova, kde byly v roce 1999 USA a NATO zřízeny humanitární koridory aniž by o tom rozhodla Rada bezpečnosti OSN. Turecko údajně také počítá s tím, že by mohlo svůj postoj změnit Rusko po nadcházejících prezidentských volbách. Předseda tureckého parlamentu Cemil Cicek mezitím opět vyzval arabské země k činům.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákon o zákazu popírání arménské genocidy
Francouzský nejvyšší soudní orgán v úterý rozhodl, že zákon podpořený prezidentem Nicolasem Sarkozym o nelegálnosti popírání arménské genocidy je protiústavní, protože porušuje svobodu projevu. Ačkoliv je rozhodnutí Ústavní rady v této věci konečně, prezident 1. února uvedl, že pokud rada zákon zamítne, on sám předloží nový návrh týkající se této věci. Turecko uvítalo rozhodnutí rady slovy, že „země se tak vyhnuly závažné krizi ve vzájemném vztahu“.
Získaní kandidátského statusu EU pro Srbsko ohrozily požadavky Rumunska
Rumunsko dnes při jednáních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu, kde mělo být vyneseno formální rozhodnutí o udělení Srbsku statusu kandidátské země EU, vyjádřilo své požadavky pro tento krok. Dle Rumunů se v Srbsku nachází skupina asi 30 tisíc Vlachů žijících v údolí řeky Timok, pro které Bukurešť žádá uznání jazykových a dalších práv. Tato národnostní menšina má být pozůstatkem dávného rumunského osídlení. Ministři nyní „doporučili schválení“ udělení statusu Evropské radě. O kroku nakonec rozhodnou hlavní představitelé 27 členských států unie na sumitu 1.-2. března.
Kosovští ministři jednají v Bruselu o evropské integraci
Kosovští ministři zahraničních věcí a evropské integrace, Enver Hoxhaj a Vlora Citaku pokračovali v jejich setkání v Bruselu, kde měli jednání s ministrem zahraničních věcí Rakouska Michael Spindeleggerem. Během tohoto setkání požádali zástupci Kosova, aby Rakousko podpořilo snahu země o evropskou integraci. Nyní je dle kosovských ministrů čas proto, aby země získala návod k liberalizaci vízového režimu a aby se začalo se studiem Stabilizační a asociační dohody s Evropskou unii (EU). Představitelé Kosova se setkali také s maďarským ministrem zahraničních věcí, ve snaze získat zkušenosti této země s procesem evropské integrace.
Bělorusko požádalo velvyslance EU aby opustili zemi, reaguje na nové sankce
Tento krok byl ministrem zahraničních věcí oznámen den poté, co Evropská unie (EU) rozhodla o dalších sankcích vůči zdejšímu režimu. Dle unie jsou v zemi porušována lidská práva. Sankce jsou v platnosti od prezidentských voleb v roce 2010, kde bylo zatřeno na 700 lidí včetně 7 prezidentských kandidátů, kvůli masivním protestům proti údajným volebním podvodům. Prezidentem byl tehdy vyhlášen Alexandr Lukašenko.
Jihoafrická republika chce dále investovat do jaderných elektráren
Ministr pro energetiku Dipuo Peters v úterý uvedl, že vláda vyčlení určité prostředky pro výstavbu dalších jaderných elektráren. Jihoafrická republika je jedinou africkou zemí, která jaderné elektrárny využívá. Vláda se svým krokem snaží snížit závislost na uhlí, z něhož je vyráběno 85% elektřiny v zemi.
Angola by měla snížit rozdíl mezi chudými a bohatými, varoval Ban Ki-moon
Generální tajemník OSN vyzval tamní vládu, aby reagovala na rozšiřující se propast mezi bohatými a chudými v zemi. Snížení rozdílu mezi oběma vrstvami by podle OSN mohlo přinést větší stabilitu a sjednocení země. Angola je druhým největším vývozcem ropy po Nigérii, přesto dvě třetiny jejích obyvatel musí vyjít s méně než 2 dolary za den. „Vláda by měla posílit sociální strukturu a zajistit lepší rozdělení příjmů,“ dále uvedl.
Rick Santorum: „Z Kennedyho slibu je mi špatně“
Konzervativní republikánský kandidát se takto vyjádřil v narážce na Kennedyho myšlenku naprostého odloučení církve a státu. Dle jeho slov „nevěří v takovou Ameriku, ve které by bylo naprosté oddělení církve a státu.“ Silné výroky jsou dávány do souvislosti se snahou o přilákání křesťanských voličů před primárkami v Arizoně a Michiganu, kde je zatím favorizován Santorův rival Mitt Romney.
Vlna násilí v Afghánistánu ovlivňuje prezidentskou kampaň v USA
Smrt amerických důstojníků a rozsáhlé protizápadní protesty v Afghánistánu poskytují Obamovým politickým protivníkům možnost kritiky současné zahraniční politiky. Republikánský kandidát Mitt Romney považuje určení konkrétního data pro stažení jednotek ze země za chybnou strategii. Opakovaně také prezidenta Obamu kritizoval za omluvu, kterou adresoval po vypuknutí násilností svému protějšku Hamidu Karzáímu v souvislosti s likvidací koránu na americké vojenské základně Bagram. Administrativa Bílého domu naopak předpokládá, že krveprolití posílí podporu obyvatelstva pro stažení amerických jednotek ze země. Náhlé vzplanutí násilností v v Afghánistánu je společně s napětím okolo íránského jaderného programu a zvyšováním cen pohonných hmot pro Obamův tým jasným připomenutím, že na prezidentskou kampaň budou mít nezanedbatelný vliv i zahraniční události mimo přímou kontrolu Spojených států.
Kuba a Rusko podepsaly dohodu o spolupráci na poli soudnictví
Prezident ruského nejvyššího soudu Viacheslav M. Lebedev a jeho kubánský protějšek Rubén Remigio podepsali v Havaně protokol, který posílí možnost pravidelných konzultací a soudních spoluprací. Ty by se měly týkat hlavně postupu, jak získat dobrý soudní úsudek. Dále zajišťuje možnost výměny soudního know how nebo soudních zaměstnanců. Tento protokol zlepšuje dohodu, která byla podepsána zástupci obou zemí v roce 2002.
Akcie argentinské ropné společnosti YPF poklesly o 7%
To kvůli obavám, že argentinská vláda podá trestní oznámení na společnost YPF. Ta totiž odmítla pustit členy argentinské vlády na zasedání svého vedení. YPF je kontrolována španělskou ropnou společností Repsol. Pokles akcií o 7% zapříčinil i státní svátek, který v pondělí Argentina slavila. Na společnost YPF je momentálně vyvíjen velký tlak. To proto, aby společnost zvýšila svou produkci ropy.
USA bude nadále pomáhat státům Latinské Ameriky v boji proti drogovému průmyslu
To potvrdila americká ministryně pro vnitřní bezpečnost Janet Napolitano. Dodala, že USA bude i nadále spolupracovat s Mexikem v dopadení nejhledanějšího drogového dealera Mexika. Tím je Joaquin „Shorty“ Guzman, hlava kartelu Sinaloa. Ten je Spojenými státy uznáván jako nejnebezpečnější drogový kartel na světě. Pan Joaquin Guzman byl zatčen roku 1993. V roce 2001 ale z věznice utekl. USA následně vypsalo 5 milionovou odměnu za každou informaci o hledaném. I přes to ministryně oznámila, že zvláště americko- mexický boj proti drogovým kartelům nebere jako selhání bezpečnostních sil, ale jako trvající úsilí, které by mělo postupně vést k větší bezpečnosti.
Vůdce peruánské teroristické skupiny obviněn
Vůdce skupiny Sendero luminoso ( v překladu Světlá cesta) Florindo Eleuterio Flores Hala, alias ‘Artemio’ je obviněn z terorismu a obchodování s drogami. Jeho zatčení proběhlo před dvěma týdny na základě informace jednoho ze členů Sendero luminoso. Pokud ho soud shledá vinným, hrozí mu doživotní trest odnětí svobody. Soud by se měl konat během následujících 4 měsíců.
Německá inflace v únoru vzrostla
Kvůli rostoucím nákladům na energii v únoru v Německu stoupla, dle oficiálních předběžných údajů, inflace. Index spotřebitelských cen vzrostl o 2,3%, uvádí Národní statistický úřad Destatis. V porovnání s lednem měsíční náklady v únoru vzrostly o 0,7%.
Prezidentský kandidát Francois Hollande navrhuje 75% daň z příjmu milionářů
Dle socialistického kandidáta v nadcházejících prezidentských volbách Francoise Hollanda by nejbohatší občané měli platit 75% daň ze svých příjmů. Pan Hollande také uvedl, že pokud bude zvolen, zvrátí daňové úlevy, které zavedl nynější prezident Nicolas Sarkozy. Jeho političtí oponenti tento návrh silně kritizovali. Prozatimní průzumy veřejného mínění odhadují, že náskok socialistickéh kandidáta oproti stávající hlavě státu se zmenšil.
Portugalsko splňuje podmínky pro mezinárodní pomoc, bude mu vyplacená další tranše
„Západní věřitelé se shodli, že Portugalsko splnilo jejich podmínky výměnou za mezinárodní finanční pomoc o objemu 78 miliard eur“ uvedl portugalský ministr financí Vitor Gaspar. To znamená, že Evropská komise (EK), Evropská centrální banka (ECB) a Mezinárodní měnový fond (MMF) doporučují převedení do země další tranše o objemu 14,6 miliardy eur. Jednou z podmínek pomoci je i snížení letošního rozpočtového schodku na 4,5 % HDP oproti loňským 5,9%. EK odhaduje, že portugalské hospodářství se letos zmenší o 3,3%. Portugalský ministr však uvedl, že země nepožádá o další „záchranný balíček“.
Ministři zahraničních věcí EU jednají o udělení kandidatského statusu Srbsku
Dnes má být vyneseno formální rozhodnutí ministrů zahraničních věcí Evropské unie (EU) o udělení statusu kandidátské země Srbsku. Do Bruselu tak dorazila srbská delegace v čele s prezidentem Borisem Tadicem, ministryní vnitra Ivicou Dacic a ministrem zahraničních věcí Vukem Jeremicem. Delegace se setká s předsedou Evropské rady (ER) Hermanem van Rompuyem a předsedou Evropské komise (EK) José Manuelem Barrosou. Finální rozhodnutí bude oznámeno po sumitu EU 1. března.